Klaus Nepodepsal Zákon o Obnovitelných Zdrojích: Důvody a Kontext

18.04.2026

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie v původní podobě, schválené vládou, počítal s možností každoročně snižovat výkupní ceny elektřiny o deset procent. Diskuse o podpoře fotovoltaiky se strhla ve Sněmovně, kde Jaroslav Plachý (ODS) viděl problém právě v pětiprocentním limitu pro regulaci a tvrdil, že je to pravou příčinou vysokých cen.

Naopak šéf hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD) tvrdil, že zákon ohledně tvorby ceny říká jen to, že má být patnáctiletá návratnost investice a ERÚ podle toho má každý rok ceny stanovit. „Největší nárůst fotovoltaik je zaznamenán z roku 2009 a 2010, kde podporovaná cena se pohybovala kolem 12,50 až 12,80 korun a návratnost nebyla 15 let, ale nějakých šest let," řekl Urban. Podle něj na to měly reagovat vlády Mirka Topolánka (ODS) a Jana Fischera, ale neudělaly to.

Sněmovna zákon schválila velkou většinou. Pro zákon jako celek hlasovali téměř všichni poslanci tehdejší koalice, podpořili ho mimo jiné i dnešní předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD) a současný ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09, dříve KDU-ČSL). Senát následně návrh schválil, když pro něj hlasovali senátoři ze všech politických stran.

Prezident Václav Klaus zákon nepodepsal, nevyužil ale ani svého práva vetovat normu. Výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě kritizují zástupci českého průmyslu, podle kterých podpora těchto zdrojů příliš zdražuje konečnou cenu elektřiny a snižuje konkurenceschopnost českých podniků. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 korun za megawatthodinu.

Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková uvedla, že bývalí pracovníci úřadu v minulosti zřejmě nastavovali výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů nad rámec stanovený zákonem. Podotkla také, že zpočátku úřad nevyužíval možnost meziročně snižovat výkupní ceny. Podle Vitáskové mohlo takové jednání způsobit škodu za desítky miliard korun. ERÚ kvůli zjištění dal podnět státnímu zastupitelství, aby prošetřilo, zda nebyla zneužita pravomoc úřední osoby. Podnět směřuje na neznámého pachatele.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a Klausův postoj

Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12.150 korun na 5500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.

Zatímco k 1.1.2008 byl instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR 3,4 MW, ke konci roku 2009 dosáhl hodnoty 411 MW, když v roce 2009 byly uvedeny do provozu fotovoltaické zdroje o výkonu přes 350 MW. Ke konci ledna 2010 příslušné distribuční společnosti údajně již odsouhlasily připojení dalších fotovoltaických elektráren o výkonu cca 6000 MW a větrných elektráren o výkonu 1700 MW. Pokud by tyto zdroje byly skutečně uvedeny v dohledné době do provozu, ohrozilo by to stabilitu elektrické rozvodné sítě.

Předpokládaná podpora jejího rozvoje v roce 2010 by měla vyjít na něco přes 3 miliardy korun. Výše podpory v dalších letech závisí na počtu nových solárních elektráren a podle toho se liší jednotlivé odhady. Existuje však reálné nebezpečí, že podpora fotovoltaiky bude stát řádově desítky miliard Kč ročně a že pro koncového uživatele to může znamenat zvýšení cen elektřiny až o desítky procent.

Podle zákona č.180/2005 výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) každoročně svými cenovými rozhodnutími, přičemž cena pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 95% ceny v stávajícím kalendářním roce.

Dne 13.11.2003 předložila vláda Vladimíra Špidly poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Návrh zákona vycházel ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č.2001/77/ES z 27.září 2001 o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Klimatický skepticismus Klause

Podle návrhu zákona má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů zajištěn povinný výkup veškeré energie jím vyrobené za garantované ceny, které mu mají zaručit návratnost investice za 15 let od uvedení do provozu. Autoři zákona předpokládali, že finanční podporou zaručující rentabilitu dojde k takovému rozvoji a nasazení příslušných technologií, že závazek 8% Česká republika splní. A dotaci že zaplatí spotřebitelé v odhadovaném sedmiprocentním zvýšení ceny elektrické energie.

V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 529. Třetí čtení návrhu zákona proběhlo v poslanecké sněmovně dne 23.5.2005 na 41. schůzi. Při hlasování ve 3.čtení byl vzat za základ jednání komplexní pozměňovací návrh obsažený v usnesení hospodářského výboru č. 285 ze dne 8 února 2005 (tisk 529/2).

Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) podala pozměňovací návrh C. 1. K § 6 odst. 4ve třech variantách, kde Varianta 3 zněla: V § 6 odst. 4 se číslo "90" se nahrazuje číslem "95" a číslo "2007" se nahrazuje číslem "2006". Poslanec Ladislav Urban (KSČM) podal pozměňovací návrh E.2. Varianta pozměňovacího návrhu poslankyně Šedivé: V § 6 odst. 4 se číslo "90" nahrazuje číslem "95".

Přijatý pozměňovací návrh tak změnil v § 6 odst. 4jen jednu jedinou číslici "0" na "5", ale nato nepatrná změna má dnes dopad v řádu miliard Kč. O návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie jako celku se v poslanecké sněmovně ve třetím čtení hlasovalo dne 23.2.2005 ve 513. hlasování. Výsledky 513. Hlasování se účastnilo 167 poslanců, 104 bylo PRO a 44 PROTI. Návrh byl tedy schválen hlasy poslanců tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a hlasy opoziční KSČM. Návrh nezískal ani jeden hlas od tehdy opoziční ODS.

Dne 7.3.2005 poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu, kde byl veden jako tisk 40. Tam byl projednán dne 31.3.2005 na 4. schůzi Senátu a schválen byl při 83. hlasování. Výsledky 83. Hlasování se tedy zúčastnilo 71 senátorů, 56 bylo PRO, 2 PROTI a 13 se zdrželo. Návrh byl schválen hladce všemi senátorskými kluby.

Čtěte také: Václav Klaus a globální oteplování

12.4.2005 byl zákon doručen prezidentovi k podepsání. Prezident Václav Klaus zákon v zákonné lhůtě nepodepsal a nevrátil zpět sněmovně. 2.5.2005 byl schválený zákon doručen k podpisu premiérovi (to už byl krátce ve funkci premiéra Jiří Paroubek). 5.5.2005 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 66 pod číslem 180/2005 Sb.

Nyní se má zákon 180/2005 Sb. v poslanecké sněmovně změnit. Vláda ČR 16. 11. V poslanecké sněmovně byl návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 968. Hospodářský výbor PSP na svém jednání 13. 1. 2010 schválil pozměňovací návrh novely zákona č. 180/2005 Sb. Navrhované znění odstavce (4) v §6 zní: "(4) Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 75% hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje.

Pochybná je už samotná filozofie energetické politiky EU. Jedny zdroje výroby elektřiny označíme za "čisté" - vodní, větrné a fotovoltaické elektrárny + elektrárny spalující biomasu. Jiné zdroje výroby elektřiny zas označíme za "špinavé" - elektrárny spalující uhlí, naftu nebo jaderné elektrárny. (Paroplynové elektrárny se pohybují někde mezitím.) Provozovatelé "čistých" zdrojů mají zajištěny dotované ceny, návratnost své investice a nemusejí se podílet na stabilizaci rozvodné sítě elektřiny. Provozovatelé "špinavých" zdrojů nemají zajištěnu návratnost své investice, musejí prodávat svoji elektřinu za tržní ceny a musejí se podílet na stabilizaci rozvodné sítě elektřiny (jejich zdroje jsou k síti připojovány nebo z ní odpojovány podle okamžité spotřeby elektřiny v síti).

A kdo může za to, že nám v Česku v posledních letech tak "ulítla" fotovoltaika, což nás v příštích letech může stát až desítky miliard korun? Odpověď je jednoznačná - může za to lidová tvořivost poslanců ČSSD a KSČM v poslanecké sněmovně v roce 2005. Poslanecká úprava odstavce (4) v §6 zákona č.180/2005 Sb. energetickému regulačnímu úřadu v oblasti obnovitelných zdrojů energie fakticky svázala ruce a znemožnila mu efektivně zasáhnout.

Fotovoltaika je v České republice podporována od roku 2005. Návrh zákona přitom předložila do Poslanecké sněmovny tehdejší koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU již v listopadu 2003. Rozhodující pozměňující návrhy padly ale až při jednání na počátku roku 2005. Poslankyně Šedivá (ČSSD) tenkrát dokonce navrhovala, aby se výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů mohly meziročně snižovat nanejvýš o dvě procenta. Tuto verzi ale poslanci odmítli a sociálně-demokratická poslankyně nakonec prosadila limit pro snižování podpory na úrovni 5 procent. Důvod? Šedivá argumentovala tím, že drobní investoři potřebují záruku stabilních cen, jinak nemají šanci uspět při jednání s bankami o úvěru.

V letech 2009 a 2010 došlo ke skokovému snížení ceny fotovoltaických panelů na trhu a návratnost investice do fotovoltaiky v Česku se tak snížila z plánovaných 15 let na zhruba 6-7 let. Vyhlášené dotační podmínky vedly zejména v letech 2009 a 2010 k prudkému nárůstu výstavby solárních elektráren od malých až po velkoplošné, který způsobil hrozbu zdražení elektrické energie pro odběratele ve státě o desítky procent.

V roce 2009 prudce klesly ceny fotovoltaických panelů z Číny. Jelikož povinně vykupovaná elektřina z fotovoltaických plantáží byla nadále zafixovaná pro příštích dvacet let na cenu více než 12 Kč za kWh (zatímco cena elektřiny třeba z Temelína stojí méně než korunu), získali fotovoltaičtí „investoři“ snadné a zajištěné zisky v ohromném rozsahu.

Kritická situace vedla novou vládu ODS, TOP09 a VV k tomu, že nechala v režimu legislativní nouze v září 2010 schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu značně omezuje. Elektrárny postavené do konce roku 2010 však mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let. Celkový účet za „solár“ bude za těchto dvacet let přibližně bilion korun. Tedy 1 000 000 000 000 Kč. Tedy přibližně dvě třetiny státního dluhu. Tuto částku zaplatí domácnosti, firmy a daňoví poplatníci (tedy opět firmy a domácnosti) za podporu tohoto obnovitelného zdroje (jehož solární panely jsou ale obnovitelné jen stěží).

Dalším problémem je možné pochybení při samotném stanovení výkupních cen na ERÚ. Minulé vedení Energetického regulačního úřadu zřejmě protizákonně stanovilo neúměrně vysoké výkupní ceny fotovoltaické elektřiny a stát tak přišel až o desítky miliard korun. ERÚ dal proto podnět na státní zastupitelství, které by mělo vyšetřit, zda nedošlo ke spáchání trestného činu zneužití úřední osoby s předpokládanou škodou v rozsahu desítek miliard korun.

Nové obnovitelné zdroje by podle prohlášení ministra průmyslu Martina Kuby neměly být od roku 2014 již podporovány. Rozhodně tedy ne metodou výkupních cen. „Podporujme jejich vývoj, ale nedotujme provoz nesmyslnými sumami, které ničí naši ekonomiku.