Vliv odpadu na životní prostředí: Studie a perspektivy v České republice

V mé práci se pokouším zhodnotit obecný vliv podnikání na životní prostředí. Práce obsahuje dostupné zdroje k ochraně životního prostředí, zejména se zaměřením na odpadové hospodářství. Obsahem bakalářské práce je rovněž případová studie podniku Nehlsen Třinec, s.r.o., jejímž výstupem je návrh optimalizace investice podniku v souladu s ochranou životního prostředí, popř. se snížením negativních vlivů na něj. Studie je podložena podrobnou analýzou podniku.

Jako téma v médiích zajímá příroda celých 80 % Čechů. Ze všech mediálních témat Čechy nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti), velmi významně také životní prostředí (68 %). Obě témata se umístila s náskokem před politikou i bulvárem. Na otázku, jak pomáháme stav životního prostředí a přírodu jako takovou chránit, většina Čechů odpoví, že třídí odpady, preferuje kohoutkovou vodu před balenou a postupně se snaží snižovat spotřebu vody a energií v domácnostech.

Nakupovat ekologické výrobky a omezit vlastní užití osobních automobilů se nám ale už moc nechce. Stejně tak to je s investicemi finančních prostředků. ,,Většina Čechů chrání životní prostředí tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Péči o přírodu a pravidla pro ochranu životního prostředí očekáváme od státu. Výsledky nového průzkumu jsou důležité také pro Ministerstvo životního prostředí. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí," sdělil k výsledkům průzkumu ministr životního prostředí Richard Brabec. Státní fond životního prostředí také může z výsledků studie čerpat pro nastavení nových dotačních prostředků.

Z výzkumu vyplývá, že ačkoliv si obyvatelé na množství smetí na ulicích nebo v okolní přírodě významně nestěžují, považují otázku jejich efektivního řešení a zpracování za velmi důležité téma. Celých 88 % Čechů uvedlo, že současný stav nakládání s odpady, který je založen z většiny na neefektivním skládkování, považují za závažný problém. Český stát by podle nich měl tento stav řešit aktivně. Zvýšení míry třídění odpadů by výrazně podpořilo ujištění, že tento odpad je následně skutečně recyklován a to nejlépe v okolí bydliště. Fungovat by mohly i finanční pobídky, které zvýhodní obyvatele, kteří odpad třídí a naopak zdraží svoz a nakládání s netříděním odpadem.

Výsledky studie jsou cenným materiálem nejen pro stanovení priorit například Ministerstva životního prostředí a nastavení nových dotačních programů Státního fondu životního prostředí, ale stává se i odrazovým můstkem pro osvětové aktivity, právě například v tématu nakládání s odpadem. Výsledky jen potvrdily, že Česká veřejnost v současnosti systému recyklace nevěří a to v mnoha případech, bohužel, oprávněně. Z důvodu levného skládkovacího poplatku se totiž i v dnešní době stává, že velká část tříděných odpadů po dotřídění na dotřiďovacích linkách končí právě tam - dále nevyužity a nerecyklovány. Třídění se totiž nerovná recyklaci. Situaci by mohl změnit Zákon o odpadech, který v současnosti připravuje Ministerstvo životního prostředí a díky němuž by mělo být skládkování podstatně zdraženo.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Byť je člověk nadřazen ostatním živočišným druhům svým myšlením, uvědomováním si sebe sama a svou řečí, přesto je tu něco, co nedokáže, a to je žít v souladu s přírodou, aniž by to nemělo jakýkoli negativní dopad. A to se týká právě i problematiky odpadů. Odpady nejsou jen problémem současnosti, ale provázejí člověka již řadu let, od počátků jeho vzniku. Ať už člověk provádí jakoukoli činnost, vždy produkuje nějaký odpad. Již v prehistorických dobách se člověk zbavoval odpadů tím, že je pouze odhodil do blízkého okolí či do odpadních jam. Výhodou mu bylo však to, že tyto nepotřebné látky byly z přírodních materiálů (kůže, dřevo) a příroda si s nimi dokázala velmi dobře poradit.

Ve starém Řecku a Římě byly zřízeny úklidové služby, které byly vykonávány převážně válečnými zajatci. Fungovala tu kanalizace a navíc zde existovala forma generálního občanského úklidu, úprava ulic a veřejných prostranství tzv. "lustratio urbis". Tato činnost spočívala ve skrápění vozovek, čištění kanalizace a obecně k zajištění vyhovujících hygienických podmínek v Římě. Též byly likvidovány odpadky od návštěvníků Kolosea, které se s ostatním odpadem odvážely za město, kde se sypaly do jam. Tímto způsobem vznikaly první skládky.

Spalování odpadů a znečištění ovzduší

Vytápění rodinných domů zemním plynem je pro značnou část obyvatelstva neúnosně nákladné a mnohdy i nedostupné z hlediska přístupu k distribuční soustavě. Tuhá paliva jsou proto stále populární, což se podepisuje na čistotě ovzduší a kvalitě života v dané lokalitě. Praxe ukazuje, že mnohdy dochází i ke spoluspalování komunálních odpadů různého složení, přičemž se tak děje ve srovnatelné míře jak v Moravskoslezském, tak sousedním Žilinském kraji. Spalování nepředpisového paliva se vyznačuje zvýšenou produkcí emisí prachu, ale zejména plynných znečišťujících látek, které můžou mít závažné zdravotní důsledky pro místní obyvatelstvo.

Hlavním cílem projektu je provést analýzu emisního zatížení životního prostředí v jedné vybrané obci na každé straně příhraničí. Základním podkladovým materiálem pro vyhotovení analýzy bude realizace laboratorních zkoušek za účelem stanovení emisních faktorů pro kotel s prohořívací komorou při spalování uhlí a dřeva s komunálním odpadem různých hmotnostních poměrů. Dalším cílem projektu je zvýšení informovanosti obyvatelstva o možných rizicích a negativních vlivech spoluspalování odpadu v domácích podmínkách. Výběr lokality pro provedení analýzy emisního zatížení.

Laboratorní měření byla provedena na základě jednotné metodiky schválené oběma řešitelskými týmy. Zkoušky proběhly ve zkušebních prostorách Výzkumného energetického centra v Ostravě a Katedry energetické techniky v Žilině. Vědecké kolektivy se průběžně vzájemně informovaly o dosažených výsledcích a koordinovaly další postup. Výsledky a závěry projektu byly široké veřejnosti představeny na odborném semináři s názvem Škodliviny v ovzduší vznikající spoluspalováním komunálního odpadu v domácnostech, který se uskutečnil ve dnech 18.-19. 6. 2015 v prosotrách Hotelu Duo v Horní Bečvě. Účastníky semináře byli především zástupci obecní samosprávy z řad starostů, místostarostů, vedoucích odborů a referentů ŽP.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Za klíčovou a z praktického hlediska velice přínosnou aktivitu řešeného projektu je možno považovat sérii spalovacích zkoušek zaměřených na vyhodnocení měrných emisí znečišťujících látek při spoluspalování tuhých paliv s plastovými odpady. Na reprezentativním prohořívacím kotli byly analyzovány koncentrace škodlivin ve spalinách při jmenovitém i sníženém výkonu. Vybrána byla obec Metylovice nacházející se v okrese Frýdek-Místek, pro kterou byly identifikovany příspěvky k emisím dle typu konstrukce kotle a druhu spalovaného paliva. Na příkladu průměrné domácnosti byl zdokumentován vliv koncepce spalovacího zařízení a kvality paliva na produkci znečišťujících látek v obci.

Přestože byl kladen důraz zejména na problematiku spoluspalování odpadů a jeho vlivu na zdraví obyvatel a kvalitu ovzduší, pozornost byla věnována i dalším neméně důležitým aspektům majících dopad na provozní parametry kotle jako například vlhkost paliva a dostatečný přísun spalovacího vzduchu. Informace o projektu, jeho průběhu a výstupech byly prezentovány prostřednictvím příspěvků na vědeckých konferencích, článků v odborných periodikách a informačních materiálů předávaných účastníkům seminářů.

Studie: Spalovny odpadů a životní prostředí

Studie "Spalovny odpadů a životní prostředí" přináší důležitá data pro veřejnou diskuzi a rozhodování v oblasti nakládání s odpady a zdůrazňuje nutnost nahradit skládky spíše předcházením vzniku odpadů a jejich recyklací než spalováním. Studie dokumentuje, jak v České republice vzniká nadkapacita zařízení pro energetické využití odpadů, která může vyústit až v potřebu dovozu odpadů ze zahraničí. Její autoři, Nikola Jelínek, Jindřich Petrlík a Sarah Ožanová z organizace Arnika, zdůrazňují, že spalování odpadů je zastaralý a neudržitelný způsob nakládání s odpady, který způsobuje vážné škody životnímu prostředí, lidskému zdraví a globálnímu ekosystému.

Spalovny odpadů jsou také zdrojem dalších chemických látek a plastů, které se v přírodě nerozkládají a způsobují překročení planetárních mezí co se týče chemického znečištění. Studie také vyvrací mýtus, že emise ze spaloven jsou pod kontrolou. “Toto tvrzení se opírá o měření těch nejnebezpečnějších látek v emisích během pouhých dvou dní v roce. Takto si kontrolu nepředstavujeme,” komentovala to jedna z autorek studie, Nikola Jelínek. “Na analýze provozovaných zařízení na energetické využití odpadů jsme zdokumentovali, že většinou nedokážou ekonomicky fungovat bez dotací z veřejných zdrojů.

I známá spalovna Amager Bakke v Kodani je spíše ekonomickou zátěží, a navíc likviduje cenné zdroje fosforu v odpadech,” shrnul Jindřich Petrlík jednu z důležitých kapitol studie zaměřenou na ekonomiku spaloven. Investice do spalování odpadů nejsou zpravidla dobře zhodnoceny, protože spalováním odpadu ztrácíme cenné suroviny, které mohly být recyklovány nebo znovu využity. Spalovny odpadů soutěží s recyklačními zařízeními o stejné finanční prostředky a suroviny. Autoři studie považují za nejvhodnější alternativu nakládání s odpady prevenci vzniku odpadů, jejich třídění a recyklaci, včetně kompostování bioodpadů.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Výzkum organizace Zero Waste Europe (ZWE), na kterém se podílelo Hnutí DUHA, zjistil v okolí spaloven ve třech evropských zemích - Česku, Španělsku i Litvě - vysokou úroveň kontaminace dioxinů a příbuzných perzistentních organických látek (POPs). Tyto látky jsou nejsilnějšími karcinogeny na světě. Vejce z poloviny zkoumaných lokalit překračují bezpečnou úroveň POPs pro lidskou spotřebu danou nařízením Evropské komise. Studie byla založena na biotestech, což je analytická metoda ke stanovení koncentrace látky na základě jejího vlivu na zvířata, rostliny, buňky nebo tkáně.

Studie varuje, že politika založená na podpoře spalování odpadů může mít negativní vliv na lidské zdraví. A zdůrazňuje neslučitelnost politik založených na pálení odpadů s agendou EU směřující k nulovému znečištění. Mezi zdroje dioxinů a POPs patří obecně spalování, nejen odpadů. A to jak průmyslové spalovací zdroje, tak i domácí topeniště. Není jisté, že za kontaminací v okolí spalovny Chotíkov může přímo spalovna. “Výsledky chemické analýzy vajec ze dvorků v okolí spalovny jsou alarmující. Polovina vajec by musela být stažena z prodeje, pokud by se prodávaly na trhu.

Legislativa a povinnosti v odpadovém hospodářství

Dle zákona č. 185/2001 Sb. je odpad každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1. Odpady vznikají ve všech fázích zivotního cyklu výrobku či služby, jakož i při dalších lidských činnostech. Klasifikace a katalog odpadů jsou dány legislativně - 381/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17.

VŠEOBECNÉ POVINNOSTI § 10 Předcházení vzniku odpadů (1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.15) (2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. (3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. (2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle části sedmé tohoto zákona. (3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.

(1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy16) platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak. (2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.17) (3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. (4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán.

(5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno. Ve výjimečných případech je míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přípustné pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí a je-li účelem míšení nebezpečných odpadů splnění požadavků technologie využití nebo odstranění odpadů a zvýšení bezpečnosti při nakládání s nimi. (6) Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu podle odstavce 5.

§ 16 Povinnosti původců odpadů (1) Původce odpadů je povinen a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,22) d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB vymezených v § 26.

Komunální odpad a jeho specifika

EEA definuje domovní odpad (household waste): pevná odpad skládající se z kuchyňského odpadu a smetí, který obvykle pochází z domů. komunální odpad podle zákona č. 185/2001 Sb. někdy se do k.o. započítává i odpad z úřadů, živností atd. V ČR k.o. tvoří pouze 10 % produkce odpadů (2002). - sbírat směsný k.o. a předávat k využití (např. Poplatek za k.o. - rozhoduje obec, platí vlastník nemovitosti - např. Místní poplatek za provoz systému shromažďování,… odstranování kom. odpadu - vylučuje se s prvně uvedeným poplatek.Platí ho osoby s trvalým pobytem v obci, vlastníci rekr. objektů. částky max. Úhrada za shromaždování, sběr, přepravu, třídění, uložení a odstraňování k.o. Poplatek za uložení odpadů (na skládku) - základní část je příjmem obce, zbytek SFŽP.

Nový zákon omezí desetitisíce tun odpadů na skládkách i znečištění veřejných prostranství; oficiálně jej proto podpořilo přes 600 měst a obcí. V současnosti máme k dispozici studii z Kanady a studii z jednotlivých členských států EU.Ze všech vyplývá, že zařazení drtičů do systému odpadového hospodářství má pozitivní vliv na životní prostředí a navíc (narozdíl od třídění potravinového odpadu do kompostovacích nádob) bere v úvahu i základní lidskou vlastnost - pohodlnost. Drtič je velice jednoduchým „separátorem“ typu odpadu - je schopen podrtit pouze biologický odpad, ostatní typy odpadů „odmítá“ a tak pomáhá k třídění odpadu „u zdroje“.

tags: #vliv #odpadu #na #zivotni #prostredi #studie

Oblíbené příspěvky:

• Vermikompostování: Počet žížal
• Metodický portál a příroda
• Spalování odpadu: principy a budoucnost
• Výběr správné velikosti popelnice
• Zkušenosti s chatou Alenka