Dopady klimatických změn na vodu v České republice a Evropě

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Studium klimatu města je v současné době velmi aktuální téma, a to i díky změně klimatu, která se na život ve městech výrazně podepisuje. Ve městech se soustřeďuje stále více obyvatel vyspělých i rozvojových zemích. Polovina obyvatel naší planety žila v roce 2007 ve městech, přičemž více než 70% této populace připadlo na rozvojové země.

Změny v koloběhu vody

Samotné vody máme pořád stejně. Z planety nikam neubývá. Ale změnil se, a stále se mění její pohyb. Dochází k narušení sezonnosti období, kdy na některých místech pršelo nebo bylo sucho, mění se délka a intenzita srážek, doba, po kterou voda v krajině zůstávala, proudění v oceánech i ve vzduchu, poměry vody v ledu, ve sněhu, v kapalném skupenství a v páře. To vše se pak odráží v zásobách vody na kontinentech a v její dostupnosti jak pro lidi, tak pro přírodní procesy.

Příčiny změn

I u nás se mění chod srážek. Doby, kdy prší, se zkracují a období bez deště prodlužují. Srážky jsou intenzivnější, během jednoho deště napadne tolik vody, kolik dříve bylo rozloženo do několika dnů nebo týdnů. Ubývá také sněhu a zkracuje se doba, kdy je krajina pod sněhovou pokrývkou. Spolu se zhoršováním kvality půdy to má za následek, že se velká část vody v krajině neudrží a rychle odteče. Mnohdy s sebou ještě vezme nejúrodnější povrchovou vrstvu ornice a odplaví ji pryč.

Dalším následkem oteplování je prodloužení vegetační sezony. Rostliny tak mají čas po delší dobu odsávat vodu ze země a odpařovat ji do vzduchu. I tímto procesem se výrazně snižují zásoby půdní vody.

To nemůžeme stoprocentně určit, ale nezpochybnitelné indicie ukazují, že se projevuje vliv činnosti člověka. Jednak množství skleníkových plynů a s tím související zvyšující se globální teploty, jednak také rostoucí populace a zásahy lidí do krajiny - odlesňování, zastavěnost, intenzivní zemědělství a podobně.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Dopady klimatických změn na zemědělství a lesnictví

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

Extrémní srážky a povodně

Podle klimatologů a meteorologů data ukazují jasný nárůst intenzity těch nejextrémnějších jednodenních srážek - o 36 procent v jižní studované oblasti a o 29 procent v severní studované oblasti. To znamená, že nejdeštivější dny jsou nyní asi o třetinu deštivější než v době před oteplením planety o 1,3 stupně Celsia.

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy.

Podle nové analýzy organizace World Weather Attribution zvýšily klimatické změny způsobené člověkem intenzitu přívalových dešťů, které letos vedly k rozsáhlým povodním v západní části Středomoří. Silné bouřky přinesly do této oblasti jednak vítr o síle hurikánu, ale především obrovské množství srážek. Velká voda připravila ve Španělsku, Portugalsku a Maroku o život nejméně padesát lidí a způsobila škody v řádu miliard eur. Jen Portugalce stály letošní lednové a únorové deště asi jedno procento HDP.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Jako příčinu těchto extrémních srážek vědci určili systém vysokého tlaku vzduchu nad Skandinávií a Grónskem, který působil jako fyzická bariéra v atmosféře. Kvůli této „zdi“ se jedna bouře za druhou mohla vydávat jen jedním, stále tím stejným směrem - k západní Evropě. Stejný vzorec vedl k neobvykle vlhkým podmínkám také v některých částech Velké Británie, Francie a Irska.

Evropská strategie pro odolnost vodních zdrojů

V reakci na dopady klimatických změn a nadměrné využívání vody Evropská komise ve středu představila strategii na posílení odolnosti vodních zdrojů v celé EU.

„Voda je život,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Odolnost vodních zdrojů je klíčová pro naše občany, zemědělce, životní prostředí i podniky.“

Komise vyzývá členské státy, aby „do roku 2030 zvýšily efektivitu hospodaření s vodou nejméně o 10 procent“.

Evropská investiční banka (EIB) plánuje v letech 2025 až 2027 investovat přes 15 miliard eur do posílení odolnosti a konkurenceschopnosti evropských vodních systémů.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

V boji proti znečištění komise rovněž oznámila veřejně-soukromou iniciativu zaměřenou na lepší detekci a odstraňování látek PFAS - perfluorovaných a polyfluorovaných alkylových sloučenin známých jako syntetické „věčné chemikálie“ -, které přetrvávají v prostředí a kontaminují vodu. Zahájení iniciativy se plánuje na rok 2027.

Kritika strategie

Strategie si nicméně vysloužila kritiku. Ekologické organizace i někteří poslanci Evropského parlamentu zpochybnili absenci právně závazných opatření a konkrétně vymezeného financování.

„Kvůli špatnému hospodaření s vodou si sami způsobujeme povodně, sucha a znečištěné vody. Přesto očekáváme, že nejúčinnější řešení nebudou vyžadovat žádné investice, zatímco dál ničíme přírodu?“ uvedla v prohlášení koalice Living Rivers Europe sdružující ekologické organizace.

„Tato strategie je příliš opatrná ve svých ambicích a příliš spoléhá na dobrovolné kroky,“ uvedl maltský europoslanec a zpravodaj Evropského parlamentu Thomas Bajada k rezoluci přijaté minulý měsíc, která požaduje posílení opatření EU v oblasti vodní odolnosti.

„Cíl zvýšit účinnost hospodaření s vodou o 10 procent, který postrádá závaznou metodiku a aplikaci na úrovni jednotlivých povodí, je pro kontinent čelící stále závažnějším suchům a rostoucí zátěži vodních zdrojů zkrátka nedostatečný,“ dodal.

Sucho v Evropě

Jak ukazuje analýza agentury AFP, která vychází z údajů Evropské observatoře pro sucho (EDO) za období 11. až 20. května letošního roku, suchem byla zasažena více než polovina (53 procent) území Evropy a oblasti Středomoří.

Šlo o nejvyšší hodnotu zaznamenanou v tomto období roku od začátku sledování v roce 2012 a zároveň o více než 20 procentních bodů více, než činil průměr mezi lety 2012 a 2024.

Postiženy byly především země severní, východní a střední Evropy, kde byl vyhlášen vysoký stupeň pohotovosti.

Výrazně zasaženo bylo také Portugalsko, zejména jih země, kde hladiny vody v přehradách dosahují kriticky nízkých hodnot. Nedostatek vody ohrožuje zemědělskou výrobu - pěstitelé i chovatelé zvířat čelí vážným potížím a finančním ztrátám. Situaci dále zhoršuje růst teplot, který vede ke zvýšenému výparu a zhoršení stavu půdy.

V reakci na zhoršující se podmínky vyzývá zemědělský sektor k okamžité vládní podpoře a k přijetí dlouhodobé strategie pro hospodaření s vodními zdroji. Farmáři žádají efektivnější zavlažovací systémy, modernizaci infrastruktury pro uchovávání a distribuci vody a finanční pomoc, která by jim pomohla vyrovnat se s pokračujícími ztrátami.

Předseda vlády Luís Montenegro nedávno představil strategii vodního hospodářství, která do roku 2030 počítá s investicemi ve výši přibližně 5 miliard eur. Podle jeho vyjádření půjde o „zásadní proměnu“ země.

Příklady z dalších zemí

Podle studie Slovinské agentury pro životní prostředí, odboru meteorologie a hydrologie, Slovinsko zaznamenalo za uplynulé dvě dekády sedm epizod sucha s charakterem přírodní katastrofy. Ta poslední v roce 2022 způsobila zemědělcům přímé škody ve výši zhruba 148 milionů eur.

Přesto se zde zavlažují jen 2 až 3 procenta zemědělské půdy, což je jeden z nejnižších podílů v celé EU.

Na území Německa spadlo v období od 1. února do 13. dubna 40 litrů srážek na metr čtvereční, což je podle údajů Německé meteorologické služby (DWD) nejméně od začátku měření v roce 1931.

Dánský meteorologický institut (DMI) začátkem května upozornil, že předchozí tři měsíce byly mimořádně suché - celkové množství srážek činilo pouhých 63 milimetrů.

Bulharská agrární komora (BAC) na konci března 2025 důrazně varovala před hrozící zemědělskou krizí způsobenou vážným nedostatkem vody na zavlažování. Kritizovala neexistenci ucelené politiky v oblasti hospodaření s vodou a nadměrné odvádění vody z přehrad na výrobu energie, které podle ní ohrožuje zavlažovací sezónu 2025, živobytí zemědělců i potravinovou bezpečnost země.

Ministr životního prostředí Manol Genov uvedl, že klíčové vodní nádrže jsou naplněny jen z 55 procent, což je důsledek tří po sobě jdoucích let sucha. Přestože dosud nebyla v žádném městě zavedena oficiální omezení spotřeby vody, předpověď pro rok 2025 naznačuje horkou a suchou sezónu, a úřady proto již přistupují ke snížení spotřeby vody v energetice a zemědělství.

Kam mizí voda?

Ačkoli se pozornost v oblasti úspor vody často soustředí na chování domácností, největšími odběrateli vody zůstávají zemědělství a průmysl. V letech 2000 až 2022 připadalo v Evropské unii 36 procent celkových odběrů vody na chlazení elektráren při výrobě elektřiny, 29 procent na zemědělství, 19 procent na veřejné zásobování (což zahrnuje vodu pro domácnosti, pitnou vodu a cestovní ruch) a 14 procent na zpracovatelský průmysl.

Významné množství vody se navíc ztrácí v důsledku úniků z infrastruktury. Podle Evropské komise se v EU během distribuce ztratí 23 procent upravené vody. Míra těchto ztrát se v jednotlivých členských státech pohybuje od 8 do 57 procent, přičemž nejhůře jsou na tom Itálie a Irsko.

Adaptace na klimatické změny

Zajištění odolnosti vodních zdrojů je klíčové nejen pro zachování dodávek vody během sucha, ale i pro ochranu před povodněmi. Klimatické změny přispívají k nárůstu extrémních meteorologických jevů - Evropu stále častěji sužují jak déletrvající sucha, tak intenzivní dešťové srážky.

Rumunský ministr životního prostředí Mircea Fechet 1. června prohlásil, že nastal čas považovat adaptaci na klimatické změny za národní prioritu. To podle něj neznamená pouze „reagovat na mimořádné události, ale také klást důraz na prevenci, vzdělávání a investice do bezpečné a odolné infrastruktury“.

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost.

tags: #voda #v #ČR #dopady #klimatických #změn

Oblíbené příspěvky:

• Invazivní dřeviny a jejich likvidace
• Zdravé nátěry pro váš domov
• Co je to EFA?
• Nakládání s odpady v Hněvotíně
• Hybridní vozidla a životní prostředí