Vodouš rudonohý a stav ohrožení IUCN

Význam a historii červených seznamů ohrožených druhů shrnují Plesník et Chobot (2017). Druhý regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestaven k roku 2016 a aktualizován v červenci 2017, kdy byl přidán výreček malý (Otus scops), u něhož byl na Vysočině nově zaznamenán hnízdní výskyt. Celkem je vyhodnoceno 319 v Kraji Vysočina volně žijících druhů ptáků. Předchozí první regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestavena před 10 lety k roku 2006 (Kodet et Kunstmüller 2008), ve kterém bylo vyhodnoceno 193 druhů ptáků.

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 19. Listina o přijetí změn příloh Dohody Českou republikou, podepsaná prezidentem republiky dne 19. května 2010, byla uložena u vlády Nizozemského království, depozitáře Dohody, dne 4. Změny příloh Dohody vstoupily v platnost na základě článku X odst. 5 Dohody dne 18. prosince 2008 a pro Českou republiku vstoupily v platnost na základě článku X odst. 6 Dohody dne 4.

1) Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků přijatá v Haagu dne 15. srpna 1996 byla vyhlášena pod č. 92/2006 Sb. m. 1) jak byly přijaty na čtvrtém Zasedání smluvních stran, které se konalo od 15. - 19. 1. 1.2 Tabulka 1 tvoří nedílnou součást této přílohy.

2. 2.1.1 Strany s populacemi uvedenými ve sloupci A tabulky 1 poskytnou těmto populacím ochranu v souladu s čl. III odst. 2a) této Dohody. c) zakáží držení a využívání ptáků a vajec těchto populací, kteří byli získáni v rozporu se zákazem stanoveným podle písm. Lov na trvale udržitelném základě může formou výjimky pokračovat pouze u populací uvedených v kategoriích 2 a 3 ve sloupci A, které jsou označeni hvězdičkou, pokud je lov těchto populací dlouho zavedenou kulturní zvyklostí.

2.1.2 Strany s populacemi uvedenými v tabulce 1 budou regulovat lov ptáků a odběr vajec u všech populací uvedených ve sloupci B tabulky 1. Cílem těchto zákonných opatření bude udržet tyto populace v příznivém záchovném statusu nebo přispět k jejich návratu do tohoto statusu a zajistit na základě nejlepších dostupných znalostí o populační dynamice, že jakýkoliv lov nebo jiné využívání budou trvale udržitelné. Tato zákonná opatření, s ohledem na odstavec 2.1.3.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

2.1.3 Neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, mohou strany udělit výjimky ze zákazů stanovených v odstavcích 2.1.1 a 2.1.2 bez ohledu na ustanovení čl. III odst. Tyto výjimky musí být přesné co do obsahu a omezené v prostoru a čase a nesmí působit ke škodě populací uvedených v tabulce 1.

2.2.1 Strany budou spolupracovat s cílem vypracovat a provádět mezinárodní Akční plány pro jednotlivé druhy prioritně pro populace uvedené v kategorii 1 sloupce A tabulky 1 a také pro populace, které jsou ve sloupci A tabulky 1 uvedeny s hvězdičkou. 2.2.2 Strany pro populace uvedené ve sloupci A tabulky 1 připraví a budou provádět národní Akční plány pro jednotlivé druhy s cílem zlepšit jejich celkový záchovný status. Tento Akční plán bude obsahovat zvláštní ustanovení pro populace označené hvězdičkou.

Strany budou věnovat největší péči obnově populací uvedených v tabulce 1 v částech jejich tradičního areálu, kde se již nevyskytují. Budou usilovat o vytvoření a dodržování podrobného plánu obnovy založeného na vhodných vědeckých studiích. Plány obnovy by měly tvořit nedílnou součást národních a v náležitých případech mezinárodních Akčních plánů pro jednotlivé druhy. Plán obnovy by měl obsahovat vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí a měl by být široce dostupný.

3. 3.2.3 Strany budou usilovat o rozumné a trvale udržitelné využívání všech mokřadů na svém území.

4. 4.1.2. 4.1.3 Strany budou spolupracovat s cílem vytvořit spolehlivý a harmonizovaný systém získávání údajů o úlovcích za účelem vyhodnotit roční úlovek u populací uvedených v tabulce 1. 4.2.2 Strany ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi budou usilovat o vyhodnocení nákladů, přínosů a dalších důsledků, které mohou vyplynout z ekoturistiky na vybraných mokřadech, kde se soustředí populace uvedené v tabulce 1.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

4.3.4 Strany budou spolupracovat s cílem vypracovávat Akční plány pro jednotlivé druhy u populací, které působí významné škody, zvláště na úrodě. 4.3.5 Strany budou co možná nejvíce prosazovat dodržování přísných environmentálních norem při plánování a výstavbě staveb za účelem minimalizovat jejich dopad na populace uvedené v tabulce 1. 4.3.6 V případech, kdy rušení ze strany člověka ohrožuje záchovný status populací vodních ptáků uváděných v tabulce 1, strany by se měly snažit přijmout opatření, která omezí stupeň ohrožení.

4.3.7. 4.3.8. 4.3.9. 4.3.10. Strany zavedou vhodná opatření, nejlépe k odstranění nebo jinému zmírnění ohrožení ze strany nepůvodních suchozemských predátorů pro hnízdící stěhovavé vodní ptáky na ostrovech a ostrůvcích. 4.3.11. Strany se vyzývají k zavedení vhodných opatření pro boj s hrozbami pro stěhovavé vodní ptáky ze strany akvakultury, včetně posuzování vlivů na životní prostředí rozvojových projektů, které ohrožují mokřady s významem pro vodní ptáky, zejména pokud se jedná o nová zařízení nebo rozšíření zařízení stávajících, a měla by zahrnovat takové otázky jako je znečištění (např.

5. 5.1 Strany budou usilovat o průzkum málo známých oblastí, kde se mohou významně soustřeďovat populace uvedené v tabulce 1. 5.2 Strany budou usilovat o monitorování populací uvedených v tabulce 1.

6. 6.3 Strany budou usilovat o vytváření programů, informačních materiálů a mechanismů za účelem zlepšit míru povědomí nejširší veřejnosti pokud jde o cíle, ustanovení a obsah tohoto Akčního plánu.

7. 7.3 Sekretariát Dohody v koordinaci s odborným výborem a za pomoci odborníků z areálových států bude koordinovat vypracování směrnic na ochranu v souladu s čl. IV odst.4 této Dohody za účelem pomoci stranám při provádění tohoto Akčního plánu. Sekretariát Dohody tam, kde je to možné, zajistí soulad se směrnicemi schválenými v rámci jiných mezinárodních nástrojů. Tyto směrnice na ochranu se budou snažit o zavedení zásady udržitelného využívání.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

2) jak byl přijatý na čtvrtém Zasedání smluvních stran, které se konalo od 15. - 19. 3) „rybolov“ zahrnuje akvakulturu a vztahuje se na mořské nebo sladkovodní ryby, korýše a měkkýše (např. Kamerun, Středoafrická republika, Kongo, Demokratická republika Kongo, Rovníková Guinea, Gabon, Sv. Severní Evropaseverozápadní Evropa a severovýchodní Evropa, jak je uvedeno výše.

Východní EvropaBělorusko, Rusko západně od Uralu, Ukrajina. Střední EvropaRakousko, Česká republika, Estonsko, Německo, Maďarsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Polsko, část Ruska podél Finského zálivu a Kaliningradu, Slovensko, Švýcarsko. Jihozápadní EvropaFrancie, Itálie, Malta, Monako, Portugalsko, San Marino, Španělsko. Jihovýchodní EvropaAlbánie, Arménie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Gruzie, Řecko, Makedonie, Moldávie, Černá Hora* Rumunsko, Srbsko, Slovinsko a Turecko. Jižní EvropaJihozápadní Evropa a Jihovýchodní Evropa, jak je uvedeno výše. Severní AtlantikFaerské ostrovy, Grónsko, Island, Irsko, Norsko, severozápadní pobřeží Ruska, norské autonomní území Svalbard, Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Východní AtlantikAtlantské pobřeží Evropy a severní Afriky, od Norska až po Maroko.

Západní Sibiřčást Ruska východně od Uralu k řece Jenisej a jižně k hranici s Kazachstánem. Střední Sibiřčást Ruska od řeky Jenisej k východní hranici poloostrova Taj my r a jižně k pohoří Altaj. Západní StředomoříAlžírsko, Francie, Itálie, Malta, Monako, Maroko, Portugalsko, San Marino, Španělsko, Tunisko. Východní StředomoříAlbánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kypr, Egypt, Řecko, Izrael, Libanon, Libye, Černá Hora, Srbsko, Slovinsko, Sýrie, Makedonie, Turecko. Černé mořeArménie, Bulharsko, Gruzie, Moldavsko, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina.

KaspickoÁzerbájdžán, Írán, Kazachstán, jihozápadní Rusko, Turkmenistán, Uzbekistán. Jihozápadní AsieBahrajn, Irák, Írán, Izrael, Jordánsko, Kazachstán, Kuvajt, Libanon, Oman, Katar, Saudská Arábie, Sýrie, východní Turecko, Turkmenistán, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán, Jemen. ZálivPerský záliv, Ománský záliv a Arabské moře západně k Adenskému zálivu. Západní Asiezápadní část Ruska východně od Uralu a kaspických zemí Střední AsieAfghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán. Jižní AsieBangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepal, Pákistán, Srí Lanka.

1. Populační data použitá při sestavení tabulky č. 1, co nejvěrohodněji odpovídají počtu jednotlivců v potencionální hnízdní skupině v oblasti Dohody. 2. Přípony (hnízd) či (zim) ve výčtu populací jsou pouze pomůckou k identifikaci populace. 3. 4. 5. * Tyto definice nevycházejí z žádných geopolitických nebo ekonomických regionalizací; jsou založeny na rozsahu přirozeného výskytu a biogeografickém vymezení populací vodních ptáků.

Přírodní památka Bašnov (10. 7. dřevinami, především vrbami a olšemi. Středomoravská niva) v nadmořské výšce 185 až 191 m n. m., asi 0,5 km jv. středu obce Střížovice, v blízkosti státní silnice z Kvasic do Kroměříže. případně se záplavami. rozlohu 6 ha. sady, jedná se o nejsevernější výběžky Chřibů (podcelek Halenkovická vrchovina). Katastrální území Střížovice u Kvasic, okres Kroměříž. Zlínského kraje č. 11/2013 ze dne 16. 12. 2013. 5988. Kategorie IUCN: IV - území pro péči o stanoviště/druhy.

bombina), Přírodní památka Bašnov (27. 4. významný druh a její biotop. Přírodní památka Bašnov (10. 7. deluviofluviální sedimenty kvartéru. vyluhovaná. během jarní záplavy (28. 4. různé mokřadní a vodní rostliny, jako např. např. jarní (Primula veris). ptáků. Z denních motýlů se na lokalitě vyskytují např. dispar). nočních motýlů vázaných na mokřadní biotopy, jako např. albovenosa). brouk vodomil černý (Hydrophilus piceus), dále např. splašník Hydrochus ignicollis. druhy, jako např. striolatum). Červeném seznamu bezobratlých zařazeno do kategorie zranitelný (VU). esculentus). z nejbohatších lokalit obojživelníků na Kroměřížsku.

památce Bašnov (28. 4. velkého počtu ptačích druhů vázaných na mokřadní biotopy. z toho 58 hnízdících. ohrožených druhů zde v posledních letech hnízdí např. (Circus aeruginosus), z běžných druhů např. a káně lesní (Buteo buteo). další velmi vzácné a ohrožené druhy, jako např. nigricollis), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a zrzohlávka rudozobá (Netta rufina). se zde pokoušela hnízdit i husa velká (Anser anser). V 80. maxima v roce 1978 (jeden tisíc hnízdících párů).

památce Bašnov (7. 7. hnízdění, či se zde krátkodobě zdržovali na tahu podél řeky Moravy, a také při sběru a lovu potravy, jako např. volavka popelavá (Ardea cinerea) a žluva hajní (Oriolus oriolus). např. Ze savců žijí v mokřadu a jeho blízkém okolí např. kuna lesní (Martes martes) a liška obecná (Vulpes vulpes). elaphus). vytlačena nutrií říční (Myocastor coypus). hodnotou (25. 10. žádné lesní pozemky, většina vzrostlých dřevin je náletového původu. porosty nejsou lesnicky obhospodařovány.

době zřejmě bažinou. který se zachoval i po regulaci řeky Moravy na počátku 20. století. polním čerpadlem. osamocených vzrostlých dřevin na hranicích parcel. pozorovat ještě na leteckých snímcích z počátku 50. let 20 století. plochách se tak začal obnovovat mokřad. náletových dřevin měkkého luhu. památka Bašnov (1. 9. pro velké množství majitelů pozemků. rákosin, zvláště v severní části ochranného pásma. v kontinentální biogeografické oblasti. kuňky obecné (Bombina bombina) v oblasti střední Moravy.

Přírodní památka Bašnov (10. 11. Bělín, V. v nPP Bašnov. - Ms., depon. Beran, L. červený seznam. - Sborník přírodovědného klubu v Uh. Coufalík, J. lokalita Bašnov u Střížovic, okres Kroměříž. Dolný, A., Bárta, D., Waldhauser, M., Holuša, O. et Hanel, L. rozšíření. conservation and distribution. 672 s. Forýtek, M. památky Bašnov na Kroměřížsku. - Bakalářská práce. univerzita Brno, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. 88 s. Vedoucí práce: Mgr. Girgel, M. (2018): Putování za vodou Zlínským krajem. - 1. vydání. Zlín: Zlínský kraj, 172 s. Grulich, V. et Chobot, K. seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Háková, A., Klaudisová, A. et Sádlo, J. (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. - Planeta XII, 8/2004 - druhá část. Hanel, L. (Odonata). Hanel, L. et Zelený, J. (2000): Vážky (Odonata). Výzkum a ochrana. - Metodika Českého svazu ochránců přírody č. Hejda, R., Farkač, J. et Chobot, K. Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Chobot, K. et Němec, M. seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Chvojková, E., Volf, O., Kopečková, M. et al. lokalit soustavy Natura 2000. - 1. vydání. životního prostředí. 98 s. Chytil, J., Hakrová, P., Hudec, K. [eds.] et al. České republiky. - Mikulov: Český ramsarský výbor.

Chytrý, M., Kučera, T., Kočí, M., Grulich, V. Lustyk, P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. - 2. vyd., 445 pp. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Chytrý, M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. Vol. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Chytrý, M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. Vol. 4. Lesní a křovinná vegetace. Chytrý, M. a kol. České republiky. - Příroda 41, 174 pp. Janda, J. pramenů. - Zprávy Kommisse pro přírodovědecké prozkoumání Moravy. Oddělení zoologické, čís. 3., s. Jeřábkova, L. et Zavadil, V. rozšíření obojživelníků České republiky. přírody a krajiny ČR, 104 pp. P. et Turoňová, D. druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Maštera, J., Zavadil, V. et Dvořák, J. Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. - 1. vyd. Academia, 180 pp. Mikátová, B. et Vlašín, M. obojživelníků. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 1. EkoCentrum Brno. 140 s. Moravec, J. republiky. - 1. vyd. Praha: Academia, 464 pp. J. (1993): Obojživelníci okresu Kroměříž. - Ms., depon. Pavelčíková, L. et Pavelčík, P. přírodní památku Bašnov na období 2014-2023. - Ms., depon. Pazderová, M. pro evropsky významnou lokalitu Střížovice CZ0723426. Psotová, H., Girgel, M., Zlámalová, L. et Legát, V. (2009): Optimalizace vodního režimu pro lokalitu „Bašnov“.

spol. s r. o., Otrokovice. - Ms., depon. Rybka, V. Mokřady střední Moravy. Sitko, J. a kol. Ptactvo Kroměřížska. Šálek, P. 2000. - Ms., 16 s., depon. Šálek, P. 2002. - Ms, 29 str., ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; depon. Šálek, P. lokalitách v okrese Kroměříž. - Ms., ZO č. VIA Hulín; depon. Šálek, P. průzkum mokřadu Bašňov v k. ú. Střížovice. - Ms. 27 s., ZO ČSOP Via Hulín; depon. Šálek, P. obojživelníků, plazů a vážek v PP Bašňov. - Ms., depon. in: ZO č. 60/14 ČSOP VIA Hulín; Krajský úřad Zlínského kraje, Zlín. 20 s. s. Šálek, P. et Tupý, V. Kroměříž. - ZO ČSOP 60/14 VIA Hulín. Depon. Ševčík, M. mokřadu Bašňov. - Diplomová práce, depon. Ševčík, M. mokřadu Bašňov. Spitzer, L., Beneš, J. et Šnajdarová, M. ohrožené druhy bezobratlých Zlínského kraje. - 1. vyd. Tichá, K. et Machar, I. na krajinný ráz. Tvarůžek, L. charakteristika lokality Bašňov. - Ms., 32 pp. Depon. Veselý, J. et Moravec, J. průzkum EVL Střížovice z oboru batrachologie (kuňka ohnivá). - Ms. depon. Waldhauser, M. et Černý, M. republiky - příručka pro určování našich druhů a jejich larev. ČSOP Vlašim. Zapletal, L. okrese Kroměříž. Bašňov. Die letzte Nassgalle im Bezirk Kroměříž. - Zprávy MOS 42: 39-50. Zavadil, V., Sádlo, J. et Vojar, J. Biotopy našich obojživelníků a jejich management. ČR. 1. vyd. republiky, 176 s. Zwach, I. ilustrací. - 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 496 s. Aktualizace 6. 2.

tags: #vodous #rudonohy #stav #ohrožení #IUCN

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše
• Obrazy a plakáty s květinami
• Rizika a alternativy amalgámových plomb
• Sylabus kurzu ekologie
• Chov zvířat v bio kvalitě