Bio osivo má své příznivce i zaryté odpůrce. Někteří považují pěstování bio zeleniny a ovoce za šílenost a zbytečně vynaloženou práci, jiní by na své zahradě nepoužili pesticidy ani za nic. Semena označená jako bio osivo nejsou chemicky ošetřena a jsou vypěstovány v šetrných podmínkách v souladu s pravidly bio zemědělství.
Jako všechno má i bio osivo své výhody a nevýhody. Hlavním přínosem bio osiva je nepoužívaní chemikálií a rakovinotvorných pesticidů, proto jsou výpěstky pro lidský organismus mnohem zdravější. Nepoužívání chemických preparátů je šetrné k přírodě, tudíž výsevem bio osiva uděláte dobrý skutek pro naši planetu. Nevýhodou bio osiva je jeho rychlejší zkažení, protože nebylo ošetřeno chemickými přípravky. Sortiment bio osiv je omezenější, pěstují se pouze tradiční ověřené a velmi odolné odrůdy.
Z bio osiva si můžete vypěstovat například brukev zelnou odrůdy Blaro, která je velmi odolná a snese i nepříznivé podmínky. Pro dobrý růst vyžaduje jílovitou půdu bohatou na humus a umístění na slunečném stanovišti. Osivo dýně Uchiki Kuri je taktéž vypěstováno v souladu s principy ekologického zemědělství. Jde o japonský kultivar dýně, jenž svou chutí připomíná kaštany. Dýni Uchiki Kuri se bude dařit na slunečném stanovišti chráněném před větrem. Nutný je dostatečně velký prostor, na kterém se budou rozprostírat dlouhé úponky.
Z bio osiva lze vypěstovat také hlávkový salát odrůdy Ovation, který je velmi chutný a má dlouhou trvanlivost. Milovníci fazolí ocení bio osivo keříčkové fazole Maxi, která intenzivně plodí. Lusky visí nad listy, po sklizni jsou vhodné ke zmrazení. Fazole odrůdy Maxi vyžaduje kyprou půdu a slunečné stanoviště. Dalším zástupcem fazolí je keříčková fazole Negra, která kvete fialovými květy, fazolky mají černou barvu. Odrůda Negra je velmi výnosná, dobře prospívá v každé zahradní půdě, která je bohatá na živiny a nezadržuje mnoho vody. Ideálním stanovištěm je místo na plném slunci chráněné před větrem. Předností této odrůdy je velká odolnost proti chorobám.
I kořenová zelenina má své zástupce v bio osivu. Mrkev pozdní odrůdy Berlicum bio je velmi oblíbená, hodí se pro gastronomické zpracování i pro konzumaci v syrovém stavu. Petržel Grandeur je velmi pikantní, lze ji pěstovat na záhoně i v květináčích. Vyžaduje slunečné až částečně zastíněné stanoviště a pěstování v kypré půdě. V nabídce našeho e-shopu najdete dalších mnoho druhů bio semen.
Čtěte také: Ekologické centrum a proměny Mostu
Ano, výsev bio osiva je jenom začátek dlouhého procesu pěstování v souladu s principy ekologického zemědělství. Hlavní zásadou je vyhnout se používání pesticidů a dalších chemických preparátů v celé zahradě. Možná se to na první pohled nezdá, ale chemický postřik okolní vegetace negativně zasáhne i bio plodiny. Základem úspěchu je poskytnout rostlinám co nejlepší podmínky pro jejich růst. Jedná se zejména o dostatek slunečního záření, humózní půdu, dostatečnou zálivku... Vždy je nutné mít na paměti požadavky konkrétních rostlin.
Ideální je druhová pestrost bio zahrádky. Z půdy se pak tak rychle nevyčerpaní živiny a střídáním plodin na záhonech lze předejít šíření chorob a škůdců. Vhodné je vytvoření si plánu záhonů, v němž budou zachyceny vzájemné vtahy a nároky za živiny. Do plánu záhonů je možné zapracovat také časovou posloupnost jednotlivých odrůd podle doby jejich vegetace. Může tak dojít k efektivnějšímu využití prostoru. V bio zahrádce vedle sebe patří rostliny, které nejsou příbuzné a mají rozdílné nároky na živiny. Pokud je to možné, střídejte každoročně stanoviště jednotlivých plodin, rostliny se vám za to odvděčí kvalitnější úrodou.
I přes pravidelné střídání plodin, dochází k odčerpávání živin z půdy. V bio zemědělství se živiny do půdy dodávají především kvalitním, vyzrálým kompostem. Použít lze i zelené hnojení. Tato metoda je velmi jednoduchá - po sklizni se na záhon vysejí bobovité rostliny (hrách, vikev), které se nechají vyrůst a následně se zaryjí do půdy. Bobovité rostliny jsou prospěšné, protože hlízkové bakterie na jejich kořenech umí fixovat dusík. V souladu s principy bio zemědělství je i použití chlévské mrvy.
I v bio porostu se občas vyskytnou plevele. V rozumném množství jsou plevele prospěšné, protože zvyšují druhovou pestrost porostu, čímž příznivě podporují výskyt žádoucích organismů. Prevencí proti chorobám a škůdcům je zvolení odolných a osvědčených odrůd, používání netkané textilie, využití vzájemných příznivých vazeb (např. mrkev a cibule). Škůdce lze odlákat pomocí aromatických bylin vysazených v blízkosti záhonů. Osvědčila se levandule i saturejka.
Od počátku roku 2001 je u nás ekologické zemědělství upraveno zákonnou normou: zákonem č. 242/2000 Sb., O ekologickém zemědělství a o změnách zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou v červnu roku 2000. Na tento zákon navazuje prováděcí vyhláška MZe ČR č. 53/2001 Sb. Zákon upravuje systém osvědčování bioproduktů a biopotravin, jejich označování a prodej, včetně dovozu a vývozu, jakož výkon kontroly a dozoru nad dodržováním tohoto zákona.
Čtěte také: Získejte dotaci na nové vytápění
Kontrolou je pověřena organizace KEZ o.p.s. (Kontrola ekologického zemědělství). Ta vytvořila nezávislý moderní kontrolní a certifikační systém, který je akreditován v EU. Důkazem, že celý český systém ekologického zemědělství je kompatibilní s EU, je uvedení České republiky na Seznam třetích zemí (což se rovná povolení vyvážet rostlinné a od prosince 2001 i živočišné bioprodukty do EU).
Následující tabulka ukazuje vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství v ČR:
| Rok | Počet kontrolovaných podniků celkem | Výměra zemědělské půdy v EZ (ha) | Procentický podíl ze zem. půdního fondu (%) |
|---|---|---|---|
| 1990 | 34 | 80 | - |
| 1991 | 132 | 17 507 | 0,41 |
| 1992 | 135 | 15 371 | 0,36 |
| 1993 | 141 | 15 667 | 0,37 |
| 1994 | 187 | 15 818 | 0,37 |
| 1995 | 181 | 14 982 | 0,35 |
| 1996 | 182 | 17 022 | 0,40 |
| 1997 | 211 | 20 239 | 0,47 |
| 1998 | 348 | 71 621 | 1,67 |
| 1999 | 473 | 110 756 | 2,58 |
| 2000 | 563 | 165 699 | 3,86 |
| 2001 | 654 | 217 869 | 5,09 |
| Plochy | Rok 2001 / výměra v ha | Podíl v % |
|---|---|---|
| Orná půda | 19 125 | 8,78 |
| TTP | 195 412 | 89,69 |
| Trvalé kultury (sady, vinice) | 978 | 0,45 |
| Ostatní plochy | 2 354 | 1,08 |
| Celkem | 217 869 | 100 |
| Produkt | 2000 | 2001 | ||
|---|---|---|---|---|
| Eko | Přechod | Eko | Přechod | |
| Pšenice | 1 613,8 | 53,3 | 2 267,1 | 119,7 |
| Pšenice špalda | 1 052,3 | 59,8 | 1 512,2 | 622,1 |
| Pšenice dvouzrnka | 46,2 | 54,2 | 72,0 | 0,1 |
| Žito | 1 189,3 | 60,5 | 795,8 | - |
| Ječmen | 816,7 | 1 008,2 | 1 824,9 | 754,8 |
| Oves | 444,2 | 586,1 | 1 030,3 | 1 377,7 |
| Triticale | 824,5 | 622,1 | 1 446,6 | 980,3 |
| Pohanka | 693,4 | 190,1 | 883,5 | 877,9 |
| Suma obilovin | 6 680,5 | 4 134,2 | 10 814,7 | 6 804,7 |
| Brambory | 1 630,1 | 55,2 | 1 685,3 | 1 811,7 |
| Brambory sadba | - | - | - | 15 |
Poznámka: Eko je označení po produkci po ukončení přechodného období na orné půdě dva roky od zahájení ekologického hospodaření, Přechod označení produkce přechodného období.
Od 1. ledna 1993 platí pro země ES Nařízení Rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 "O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin". Toto nařízení bylonaposledyaktualizované Nařízení rady (ES) č.1804/1999 ze dne 9.července 1999 a je koncipováno jako rámcový zákon pro ekologické zemědělství.
V nařízení došlo k poměrně významné změně v používání osiva. Podle nového ustanovení (čl.6) se po 31. 12. 2003 pro produkci ekologických certifikovaných produktů bioproduktů a biopotravin bude muset používat již jen osiva produkovaného v EZ (obdoba nastává i u nás).
Čtěte také: Materiály pro ekologickou stavbu
Produkce certifikovaného ekologického osiva se musí řešit především v návaznosti na tyto zákony:
Zatím se v praxi používají čtyři zdroje osiva a jejich poměr se každoročně mění:
Osivo a sadba zemědělských plodin je důležitým faktorem, který významným způsobem ovlivňuje stabilitu výnosu a kvalitu produkce rostlinné výroby. Příznivý vliv plnohodnotného osiva na stav porostů a jejich produkční úroveň je jednoznačně prokázaný. Vekologickém zemědělství je úloha uznaného, certifikovaného osiva ještě výraznější, zejména z hlediska čistoty a zdravotního stavu.
Konvenční a ekologické semenářství nelze od sebe oddělovat, protože mají společnou legislativu. Přesto, že výroba osiv a sadby v podmínkách ekologického zemědělství je podstatně rizikovější z hlediska výše produkce a semenářské kvality než v konvenčních podmínkách, nemají výrobci ekologických osiv v semenářské legislativě žádné úlevy, ani při uznávacím řízení v porostu, ani ve vzorku. Tato přísnost je podle našeho názoru na místě, protože jakákoliv úleva v požadavcích na kvalitu osiva a sadby při jejich výrobě a uznávání se v konečném důsledku negativně projeví po zasetí u pěstitelů. Ekologický pěstitel má v průběhu vegetace značně omezené možnosti v nápravě nedostatků, které může způsobit použití méně kvalitního osiva. Jedná se zejména o zaplevelení a výskyt chorob a škůdců.
Platná legislativa ekologického zemědělství ve státech evropského společenství, ale také např. i v České republice ukládá ekologickým zemědělcům využívat pouze osiva, které byly pěstovány minimálně jednu generaci podle zásad ekologického zemědělství. Tímto ustanovením dochází k tomu, že ekologičtí zemědělci nemohou v plném rozsahu využívat osiva a sadbu od konvenčních semenářských firem a musí si zajistit výrobu minimálně poslední generace množení tj. osiva určeného na běžné plochy vlastními silami.
Ing. Ladislav Čáp zastupující Bioinstitut, Olomouc, představil databázi bioosiv OrganicXseeds (OXS), která je dostupná na internetové adres www.bioosiva.cz. Databáze OXS umožňuje ekozemělělcům interaktivní přehled o dostupnosti bioosiv a biosadby a možnost získávat informace o odrůdách množených v ekologickém zemědělství. Dodavatelé bioosiv nachází v databázi pomocníka, který okamžitě zveřejní jejich nabídku online. Databáze také umožňuje zobrazovat historii dostupnosti zadaných odrůd.
Vzhledem k tomu, že databáze OXS nabízí více flexibility jak dodavatelům, tak odběratelům osiv, může být přínosem pro rozvoj trhu s bioosivy v ČR a v budoucnu by mohla nahradit stávající databázi spravovanou ÚKZÚZ.
tags: #volba #osiva #ekologicke #zemedelstvi