Odbor Ekologie Krajiny: Výzkum a Ochrana České Krajiny

Odbor ekologie krajiny (OEK) se zabývá hodnocením vztahů organismů k podmínkám prostředí včetně modelování jejich potenciální distribuce. Analyzuje vývoj, strukturu a fungování krajiny v čase a specializuje se na posuzování míry fragmentace či konektivity habitatů na všech prostorových škálách - od malých chráněných území po celé světadíly. Vizí odboru prostorové ekologie je prohlubovat poznání o rozložení biodiverzity a fungování ekosystémů na krajinné úrovni, rozvíjet inovativní metody a přístupy v hodnocení krajiny a jejích habitatů a současně přispívat aplikací poznatků k účinné ochraně přírody.

Spolupracuje s univerzitami, ústavy AV ČR, Ministerstvem životního prostředí, Agenturou ochrany přírody a krajiny, Správami národních parků, nevládními organizacemi i s řadou zahraničních institucí.

Klíčové Projekty a Iniciativy

Projekty Ochrana - prioritizace - antropogenní transformace (OPAT) a Monitoring dynamiky krajiny (MonK) vycházejí z dlouhodobé spolupráce mezi Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a Výzkumným ústavem pro krajinu. Oba tyto projekty vycházejí z pětiletých smluv (MonK 2018-2022, OPAT 2023-2027). Projekty se zaměřují zejména na zvláště chráněná území (NP, CHKO), v nichž hodnotí vývoj krajinného pokryvu a antropogenních struktur a dále strukturu, fragmentaci a konektivitu krajiny. Dále jsou prováděny analýzy habitatové vhodnosti pro zájmové druhy a prioritizace územní ochrany přírody.

Odbor ekologie krajiny pro řešení otázek vývoje krajiny využívá staré topografické mapy od poloviny 19. století do současnosti a z nich vytvořené vrstvy využití krajiny v pěti časových řezech (tzv. TopoLandUse). První téma se zabývá dlouhodobým využitím krajiny v České republice, které jsou zkoumány s pomocí databáze TopoLandUse z pěti časových řezů (polovina a konec 19. století, polovina a konec 20. století a počátek 21. století). Vedle zachycení vývoje devíti základních kategorií využití krajiny (orná půda, trvalé travní porosty, sady, vinice a chmelnice, lesy, vodní plochy, zastavěné plochy, rekreační plochy a ostatní plochy), se výzkum v oblasti využití krajiny soustředí také na identifikaci nezměněných ploch či hlavních trajektorií změn (mimo jiné v podobě tzv. land cover flows).

Druhé téma úzce navazuje na téma první a věnuje se studiu procesů a hybných sil, které v krajině pobíhaly a stále probíhají, resp. ji ovlivňovaly/ovlivňují. Jedná se např. o fragmentaci krajiny, zvýšený antropogenní tlak v podobě urbanizace a rekreace, resp. intenzifikace zemědělství, opouštění krajiny a její zarůstání či zánik některých dříve existujících.

Čtěte také: Činnosti odboru životního prostředí Prostějov

Třetí téma propojuje dopady environmentálních změn na krajinu a její složky a různé koncepce zmírňující tyto dopady, především zelenou infrastrukturu a ekosystémové/krajinné služby. V tomto tématu se věnujeme posuzování a modelování změn environmentálního prostředí, ekologické stability krajiny a dalších ekosystémových funkcí vlivem souběžného působení antropogenně podmíněných stresorů. Patří sem také identifikace a mapování ekologických sítí a zelené infrastruktury a navazující hodnocení funkcí a služeb krajiny, resp. ekosystémů, které se zaměřuje mimo jiné na konektivitu či vývoj zelené infrastruktury/ekologických sítí.

Agrolesnické Systémy (ALS) a Jejich Význam

Agrolesnické systémy (ALS) jsou způsoby hospodaření, které kombinují pěstování dřevin s jednou nebo více formami zemědělské produkce (pěstování zemědělské plodiny a/nebo chov zvířat). Integrované dřeviny zde plní významné ekosystémové služby a mimoprodukční funkce jako je zejména ochlazování krajiny a aktivní působení proti změně klimatu. Dle výzkumů v tropech, ale i v temperátní oblasti v Evropě a Severní Americe, mají ALS velmi příznivé environmentální benefity v porovnání s konvenčními agroekosystémy. Mezi nejvýznamnější patří jejich protierozní funkce, příznivější bilance živin (omezují potřebu externích vstupů - hnojení), zvýšení biodiverzity (nadzemní i podzemní), eliminace vyplavování dusičnanů, sekvestrace uhlíku v půdě. Dále fungují účinně jako ochrana vod (vyrovnávají vodní bilanci v krajině, upravují chemismus a filtraci vody).

V neposlední řadě pak výrazně přispívají k vyrovnávání klimatických extrémů a jejich dopadů (dlouhá období sucha, poté přívalové deště): vytvářejí specifické mikroklima, ochlazují krajinu, podporují tzv. malý vodní cyklus, zvyšují a urychlují vsak srážkové vody, aj. Tato klimatická funkce je po průběhu počasí v letošním roce obzvláště aktuální aspekt. Moderní agrolesnické systémy na orné půdě jsou zároveň kompatibilní se současnými agrotechnickými postupy při využití stávající mechanizace, diverzifikují rizika a jsou perspektivní i po produkční a ekonomické stránce. Proto jsou již v mnoha zemích Evropy, ale i světa rozšiřovány jako produkční alternativa ke konvenčnímu zemědělství. Na našem území se zemědělské hospodaření se stromy historicky běžně vyskytovalo až do začátku 20. století a v tomto smyslu se nejedná o nic nového. Zavádění dalších moderních agrolesnických systémů s významnými mimoprodukčními funkcemi tak může zvýšit konkurenceschopnost a ekologickou odolnost našeho zemědělství. Jde o plnohodnotnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství s velkými environmentálními benefity pro krajinu.

Revitalizace Výsypek Lomů

Na konci září proběhl průzkum a výběr lokalit pro pokusné plochy revitalizace výsypek lomu ČSA a lomu Vršany s využitím rychle rostoucích dřevin (topoly a vrby) pro projekty Green Mine a NCK Biocirkl. Během průzkumu provedli pracovníci Odboru fytoenergetiky vytyčení zájmových lokalit pro založení pokusů a odběr vzorků půdy.

Odbory fytoenergetiky a prostorové ekologie se budou v rámci projektu Green Mine podílet na dílčích úkolech, které se zabývají komplexním hodnocením post-těžební krajiny lomu ČSA a návrhy způsobů její revitalizace. Budou zkoumány inovativní postupy rekultivací a zemědělské činnosti s využitím energetických dřevin druhé generace (topoly, vrby, ozdobnice, další dřeviny). Tyto porosty budou v zájmových územích projektu Green Mine využity pro výzkumné účely, ale i pro ukázku plnění ekologických funkcí rekultivované krajiny. Současně budou v budoucnu spolehlivým zdrojem obnovitelné biomasy pro lokální energetiku a ekonomiku, včetně podpory energetické soběstačnosti komunit. Všechny navrhované varianty inovativních rekultivací a hospodaření budou analyzovány z hlediska ekonomické efektivity.

Čtěte také: Prostějov: Ekologická újma

V rámci projektu NCK Biocirkl se bude Odbor fytoenergetiky podílet na zakládání porostů rychle rostoucích dřevin, ve kterých budou zkoumány účinky biopreparátů vyrobených hydrolyzací z biologických odpadů. Cílem rekultivací je souběžně produkce obnovitelné biomasy pro energetické využití a současně biologická rekultivace (obnova ekologických funkcí krajiny, zvyšování biodiverzity a sekvestrace uhlíku, protierozní ochrana a biologická revitalizace půdy).

Otázky pro Budoucnost

Jak se krajina měnila v posledních cca 200 letech? Co tyto změny pohánělo? Jak se to projevilo na krajině současné, a to nejen z hlediska jejího uspořádání ale především fungování? Můžeme se z minulých krajin poučit a získané poznatky aplikovat na současnost, resp. budoucnost tak, aby byla naše krajina odolnější vůči dopadům měnícího se světa a také příznivější pro všechny organismy? Lze vůbec minulost replikovat, resp. je to v našem zájmu? Těmito otázkami a tématy se zabývá Odbor ekologie krajiny.

Čtěte také: Kontaktujte Odbor životního prostředí

tags: #vukoz #odbor #ekologie #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu Nymburk
• Výlety do přírody u Prahy
• Krbová kamna a emisní limity
• Ústřední autobusové nádraží: Ostrava vs. Brno
• Lego a odpadové hospodářství