Vybíjení ohrožených druhů zvířat: Příčiny a možná řešení

Hromadné vybíjení zvířat? Slyšíme o něm často, ale málokdy zaznívá jako praktický návrh ze strany ekologů. Ve Velké Británii jej přímo jako řešení ochrany přírody doporučují akademici z univerzity v Nottinghamu.

Regulace přemnožených populací zvěře

Regulace přemnožených populací jelení a srnčí zvěře má pomoci ostatním druhům volné krajiny. Velká Británie se v současnosti potýká (mimo jiné) se dvěma výzvami. Tou první je požadavek na výsadbu nových lesních porostů, druhou pak probíhající drastický úbytek druhů charakteristických pro lesní krajinu, zejména pak malých savců, brouků, ptactva.

Zdá se, že obnova stromů by mohla být dobrým řešením na jejich problémy. Jenže se jím nestanou, dokud budou britské krajině dominovat neregulovaná stáda jelení a srnčí zvěře. Ta totiž lesní porosty, staré i nově vysazované, dost selektivně probírají a spásají a tím deformují jejich strukturu.

Alespoň tak to popisuje Mark Eichhorn z univerzity v Nottinghamu, který spolu s kolegy prozkoumal 40 různých lokalit zalesněné krajiny v oblasti Weald a Welsh Marches. „Jejich populace teď plošně dosahuje extrémně vysokých čísel v důsledku několika faktorů a s neblahými důsledky pro hmyz, ptactvo a malé savce,“ říká Eichhorn.

Těmi faktory je celkový pokles zájmu o lov, absence velkých predátorů, případně podzimní výsev plodin, které v zimě slouží jelení a srnčí jako náhradní zdroj potravy. „Lidé se mohou rozhodnout, jaký model zalesněné krajiny preferují, ale jen drastická redukce početnosti jelenů a srnců v nich pomůže ptákům, hmyzu a malým savcům,“ zmiňuje Eichhorn.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Návrat ptáků - slavíků, sýkor lučních, strakapoudů malých - tedy podmiňuje výrazným snížením početnosti spásačů. „A nebavíme se tu v termínech odstřelů a lovné sezóny,“ dodává. „V Británii se už zvěřina jí, jen její velká proporce pochází z farmových chovů.

Redukce by se měla primárně týkat těch oblastí, kde hlavně srnčí zvěř dosahuje početnosti 10 a více exemplářů na kilometr čtvereční. Tady by také efekt omlazení lesních porostů, růst podrostu, mohl nejvýrazněji nastartovat populační boom ohrožených zástupců druhů lesní krajiny.

„Jde o komplexní obnovu a údržbu struktury lesů, přírodních habitatů v dlouhodobém měřítku,“ pokračuje Eichhorn. „Na území Velké Británie prakticky neexistuje přírodní zalesněná krajina, jsou to uměle vytvořené a člověkem ovlivňované porosty. Takže bez lidského přičinění se tu situace nezmění.“ Nejrůznější oplocenky a lesnická opatření se přitom míjí účinkem, potažmo mají zase jiné vedlejší negativní efekty. Ornitologové, kteří se na studii rovněž podíleli, tento návrh podporují.

Opozice obhájců zvířecích práv

Isobel Hutchinsonová ze společnosti Animal Aid nepovažuje návrh drastické regulace srnčí a jelení zvěře za povedený. „Je vysoce neetické zabíjet velké savce proto, abychom pomohli divokým ptákům.

Invazní druhy jako další problém

Hodí se zmínit, že problémem Britů jsou také nepůvodní importované druhy: jelen sika, muntžak malý, daněk evropský, srnčík čínský. Se srncem obecným a jelenem skotským by to nějak zvládli.

Čtěte také: Ochrana ještěrek

Červená kniha ohrožených druhů

V roce 1966 vydala Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) seznam ohrožených druhů savců, o rok později stejný seznam ptáků. Dnes zahrnuje červená kniha ohrožených druhů nejen všechny skupiny živočichů, ale existuje i seznam ohrožených druhů rostlin.

Ve skutečnosti se ovšem nejedná o vázanou knihu, spíš je to jakási kartotéka, v níž lze jednotlivé listy různě přemísťovat. Listy mají rozdílnou barvu - černá barva náleží druhům vyhubeným, červená kriticky ohroženým, žlutá zranitelným, tj. takovým, které ještě nejsou bezprostředně ohrožené, jejich počet však neustále klesá, bílá druhům přirozeně vzácným a endemickým, zelená druhům zachráněným a šedá druhům, o jejichž existenci se ví příliš málo, takže je nelze zařadit do některé z předchozích kategorií.

Z uvedeného je jasné, že jednotlivé druhy se mohou stěhovat - z červené části do černé (v tom horším případě) nebo naopak zelené, ze žluté nebo bílé do červené apod. Původní seznam se bohužel neustále rozšiřuje, přesto přibývají i druhy, které se z červené karty přestěhovaly na zelenou.

Rychlost vymírání zvířat

Mnohé druhy zvířat vyhynuly ještě dříve, než je člověk vůbec stačil zaznamenat a popsat, a teprve nyní podle kosterních zbytků a různých nálezů objevuje, o co se vlastně připravil. Celou řadu zvířat vyhubených i v minulosti zcela nedávné dnes známe pouze z ojedinělých zbytků koster, kůží a vycpanin, někdy dokonce jen neumělých kreseb cestovatelů, námořníků a dalších lidí, kteří se s těmito zvířaty setkali dříve, než byla vyhubena.

Rychlost, s jakou mizejí jednotlivé druhy z povrchu Země, je závratná - vědci odhadují, že v současné době každoročně zmizí ze světa více než tisíc druhů živočichů a rostlin. A pokud se nic nezmění, budou ubývat ještě rychleji - na začátku příštího století už bude vymírat až sto druhů denně!

Čtěte také: O projektu Klokánek

Důvody ochrany zvířat

Dnes už lidstvo ví, že každý živočišný druh je stejně cenný jako např. katedrála v Salisbury nebo chrám sv. Víta na Pražském hradě. Kolik takových "katedrál a chrámů" člověk během uplynulých desítek let zničil, to dnes jen těžko spočítáme.

Ale i zvířata, která dosud přežívají, nemají jistou budoucnost - ze všech současných druhů živočichů lze dnes až dvě třetiny považovat za ohrožené, mnohé z nich pak kriticky - přežívají poslední desítky či stovky kusů. Naštěstí už si člověk uvědomuje, jakou obrovskou ztrátu představuje vyhynutí každého jednotlivého druhu. Vyvíjí proto nesmírné úsilí, aby tato ohrožená zvířata zachránil.

Možnosti udělení výjimky

V poslední době se začalo diskutovat o novele zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. Příslušným ustanovením k těmto činnostem je §56, ve kterém se dozvíme možnosti pro udělení výjimky. Existují čtyři důvody, ze kterých lze výjimku udělit1: v zájmu druhu, v zájmu prevence škod, v zájmu zdraví a bezpečnosti, pro účely výzkumu a vzdělávání.

Změny v přírodním prostředí však probíhají podstatně rychleji než legislativní úpravy, což je zásadní kámen úrazu. Pozitivní a aktuální alternativou může být červený seznam rostlin a další seznamy tohoto typu pro jednotlivé skupiny, např. Aktuální systém se jeví jako překonaný a na místě je nejen ochrana samotného jedince, ale i celého společenstva (obvykle u rostlin).

Problematika rozhodnutí ve věci udělení výjimky (výjimek) je stanovena zákonem, který zná pouze čtyři možnosti udělení výjimky do zásahu přirozeného vývoje chráněného druhu. V prvním případě, ochraně druhu, je podle mého názoru zbytečným byrokratickým nástrojem.

Problémy v Africe

V chudých afrických zemích je však právě - často velice kritická - finanční situace strážců národních parků tím, co je zvěři nejvíce nebezpečné. "Důkazy o tom jsou. Když jsem naposledy byl v Zimbabwe, byla situace velice špatná. Strážci mají málo peněz a musí sebe a rodinu živit všelijak. Například nám se strážce snažil prodat náramek z žíně slona.

tags: #vybijeni #ohrozenych #druhu #zvirat #priciny

Oblíbené příspěvky:

• Odpadkový koš 70 l s kolečky
• Více o přesličce rolní
• Účinné metody proti slimákům
• Recyklovaná zatravňovací dlažba
• Historický kontext smilstva proti přírode