Výbor pro životní prostředí a odpadová legislativa v České republice

V úterý 1. října proběhl v Poslanecké sněmovně velmi dobře obsazený seminář k problematice nové odpadové legislativy. Záštitu nad tímto seminářem převzal poslanec František Elfmark z výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Panu poslanci Elfmarkovi řada účastníků poděkovala za svolání této velmi důležité odborné diskuzní akce.

Prezentace a diskuse k odpadové legislativě

Úvodní prezentace patřila panu Janu Maršákovi z Ministerstva životního prostředí, který shrnul obsah předkládané nové odpadové legislativy a vysvětlil postoje MŽP k vybraným oblastem. V této prezentaci byly uvedeny vybrané základní nedostatky a problémy navrhované legislativy, které stojí proti reálnému zavedení oběhového hospodářství v České republice. Jako hlavní problémy byly označeny například - zastaralý a velmi málo ambiciózní Plán odpadového hospodářství (POH) České republiky z roku 2015.

Bylo sděleno, že ministr Brabec tímto POH reálně snížil cíle recyklace komunálních odpadů, a to na hodnoty, které ČR splnila již v roce 2016. Tyto hodnoty přitom zcela neodpovídají potřebám a cílům nových evropských odpadových směrnic. Z toho důvodu je objektivně třeba co nejdříve zpracovat aktualizaci jak POH ČR, tak POH jednotlivých krajů, jejichž nastavení také neodpovídá cílům nových evropských směrnic.

Jako další systémový problém bylo označeno chybné nastavení parametru výhřevnosti, které prokazatelně podvazuje možnosti třídění a úpravy komunálních odpadů a brání dalšímu rozvoji odpadového hospodářství v České republice. Parametr de-facto nutí k přesunu odpadů od úprav a nezbytného třídění přímo do spaloven (více zde - Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?). Hnutí DUHA je pro zachování termínu omezení skládkování k roku 2024, ale jako nezbytnou podmínku vidí potřebu vypuštění nefunkčního a velmi problematického parametru výhřevnosti a jeho nahrazení například parametrem AT4, sledujícím biologickou rozložitelnost. Ivo Kropáček dále uvedl, že nová legislativa musí motivovat obce k co nejvyšší míře třídění a také ke snížení produkce směsných komunálních odpadů. V tomto směru podpořil potřebu třídící slevy v novém zákoně.

Spalovny a recyklace

Další v programu byla prezentace experta Pirátské strany pro odpadové hospodářství, pana Jana Nezhyby, na téma spalovny a recyklace. Ve své prezentaci přiblížil podrobněji výhody a nevýhody technologie spaloven a možná rizika neúměrného navýšení jejich kapacity ve vztahu k možnému splnění evropských cílů oběhového hospodářství. Upozornil, že ani spalovna není prosta vystupujících odpadů, se kterými je třeba dále nakládat bezpečně ve vztahu k životnímu prostředí a že množství takových zbytků je cca 30%, tedy z každých spálených 100 000 tun je cca 30 000 tun odpadů. Podrobněji komentoval toxicitu vybraných druhů nespalitelných odpadů ze spaloven a rizika pro životní prostředí. Dále konkrétně upozornil na neúměrné kapacity plánovaných projektů energetického využití odpadů ve vybraných krajích, kde následně s ohledem na množství produkovaného odpadu nebude možno splnit cíle k recyklaci komunálních odpadů.

Čtěte také: Ministerstvo životního prostředí kritizováno

Zdůraznil, že odpady, které skončí ve spalovně, jsou zároveň cenné pro možné další materiálové využití a pokud jsou spáleny, není možné je recyklovat. Připravujeme se tak o cenné suroviny. Zároveň doplnil, že při recyklaci plastů, namísto jejich spálení, se ušetří 10 až 26 krát více energie, než je schopna dát spalovna (ZEVO).

Evropský oběhový balíček a recyklační cíle

Následovala prezentace pana Davida Vandrovce ze společnosti REMA. Ten na začátku shrnul cíle oběhového balíčku a podtrhl důležitost evropské odpadové hierarchie. Zároveň podotkl, že návrh nové české odpadové legislativy bohužel není dostatečně provázán s evropským balíčkem a jeho závaznými cíli. Následně vysvětlil nuance a možné chyby ve výkladu pojmu recyklace. Upozornil na změnu měřícího bodu pro vykazování recyklace dle nových směrnic, což bude významně korigovat dosahované výsledky mnoha států směrem dolů ve srovnání s aktuálními čísly. Zároveň to činí dosažení cíle recyklace 65% o poznání nesnadnější. S odkazem na to zdůraznil, že pro budoucí nastavení odpadového hospodářství v ČR musíme velmi pečlivě počítat kapacity energetického využití, abychom neohrozili možnost splnění cílů recyklace.

Podpořil potřebu navýšení skládkovacích poplatků, jakožto nástroje pro splnění cíle odklonu odpadů ze skládek. Přítomným však položil otázku, zda navrhovaná výše 1850 Kč je skutečně relevantní, obhajitelná a prosaditelná. Zároveň jednoznačně vyjádřil přesvědčení, že výše poplatku neovlivní nárůst recyklace, pouze odklon odpadů ze skládek. Odkázal na fakt, že i kdyby nárůst poplatku byl v hodnotě 4000 - 5000 Kč, stále to nepovede k recyklaci. Stručně shrnul také objektivní problémy aktuálního návrhu třídící slevy v zákoně o odpadech, která dle jeho názoru, bude mít v praxi silné problémy a je nutné jí zásadně dopracovat. Obecně podpořil potřebu pokračování v co nejefektivnějším třídění, ale zároveň vyjádřil stanovisko k tomu, že v ČR nejsou dostatečné recyklační kapacity a že nově navrhovaná odpadová legislativa neobsahuje nástroje na podporu recyklace, což vidí jako zásadní nedostatek celého balíku. Komentoval také návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností. Pozitivně hodnotil nastavení konkrétních cílů.

Kritizoval neodůvodněně odlišné podmínky pro oblast elektro a pro oblast obalů. Kritizoval rovněž extrémní navýšení rozsahu a komplikovanosti nové odpadové legislativy a celkově chybnou cestu v tomto směru, na kterou doplatí zejména všichni uživatelé zákona. Podtrhl rovněž významné zaplevelení nové odpadové legislativy tzv. gold-platingem, což jak uvedl, konstatovala i Legislativní rada vlády (viz zde). Na závěr prezentace přednesl zamyšlení nad vhodným nastavením systémů třídění v obcích směrem ke splnění evropských cílů.

Zálohování PET lahví a plechovek

Dále se slova chopila paní Klára Hálová z iniciativy Zálohujme.cz. Na začátku shrnula výhody materiálu PET a zdůraznila jeho plnou recyklovatelnost. Podobně shrnula výhody hliníkových plechovek a okomentovala dosavadní nízkou míru sběru plechovek. Následně komentovala reálné využití PET lahví v České republice. Doporučila, aby se PET lahve co nejvíce recyklovaly, a to pokud možno zpět do lahví, aby se vytvořila uzavřená materiálová smyčka. Věnovala se rovněž cílům balíčku oběhového hospodářství. V další čísti prezentace se podrobněji věnovala výčtu výhod zavedení zálohování PET lahví a plechovek.

Čtěte také: Kontrolní Výbor a Odpady

Systém rozšířené odpovědnosti výrobců

Následovala prezentace pana Zbyňka Kozla ze společnosti EKO-KOM. Jeho prezentace upozornila na proběhlou změnu základního paradigmatu odpadového hospodářství, ke které došlo schválením nových evropských odpadových směrnic. Zatímco doposud bylo nastavení takové, že cílem bylo minimalizovat a bezpečně odstranit odpad, nově je základním cílem co nejvíce odpadu použít znovu do výroby. Toto je zcela zásadní posun, kterému se bude muset podřídit i nastavení odpadového hospodářství. Mimo jiné uvedl, že nově bude muset prakticky cca 90% odpadů projít přes nějaké technologie, aby bylo možné naplnit cíle evropských směrnic. Komentoval rovněž posun měřícího bodu vykazování recyklace až do zařízení finální recyklace.

Dále komentoval potřebu většího zapojení systému rozšířené odpovědnosti výrobců (EPR), který bude nezbytný pro splnění evropských cílů. Shrnul úlohu EPR - Hradit náklady na tříděný sběr odpadů, jejich následnou přepravu a zpracování, včetně zpracování, které je nutné k dosažení cílů a také zajistit informování spotřebitele, evidenci i audit, aniž by byly dotčeny pravomoci samosprávy při nakládání s odpady. Sdělil, že ČR sice má dobře rozvinutý systém třídění, ale ani to nestačí ke splnění EU cílů. Byl prezentován fakt, že účinnost třídících linek není omezena technologicky, ale především ekonomicky nedostatečným odbytem vystupujících frakcí (druhotných surovin). Navýšení tohoto odbytu/poptávky je nutné zajistit přímou podporou jinak ztrátové recyklace.

Dále zdůraznil, že cílem strategie EU pro plasty je, aby v roce 2030 byly všechny obaly ,,prakticky" recyklovatelné. Intervence EPR do recyklace umožní dle jeho slov provoz nových recyklačních technologií. Zopakoval, že více než 90% odpadu bude muset procházet technologií úpravy nebo využití. Dále potvrdil, že skládkovací poplatek sice dokáže odklonit odpady ze skládek (např. do energetiky), ale nemá sílu na jejich přiklonění k recyklaci. Zde musí hrát roli EPR systém.

Legislativní rozdíly v systémech EPR

Následovala prezentace pana Radka Hacaperky ze společnosti APPLiA CZ. Nejprve ve své prezentaci představil sdružení a cíle členů APPLiA CZ. Dále také doplnil aspekty fungování EPR systémů a podtrhl, že výrobci mají povinnosti v celém životním cyklu výrobků, nejen na konci. Kritizoval nastavení § 18 odst. 5 zákona o obalech, které systémově zabraňuje akcionáři autorizované obalové společnosti být současně akcionářem jiné autorizované obalové společnosti nebo kolektivního systému. Následně pan Hacaperka vyjmenoval některé z členů sdružení APPLiA. Prezentoval, že v ČR jsou dva legislativně rozdílné systémy EPR, a to u elektra a u obalů. V elektru podle jeho slov hradí kolektivní systém (KS) náklady za každý krok v systému, kdežto v obalech hradí AOS jen nákup finální evidence dat o nakládání s obaly.

Recyklace plastů a podpora recyklačních firem

Jako poslední v dopolední sekci hovořil pan Patrik Luxemburg ze společnosti StabilPlastik, která v ČR recykluje plastové odpady do finálních výrobků. Sdělil, že Evropa nemá dostatečně nastaven systém recyklace plastů. Stejně tak je tomu v ČR. Nízká míra recyklace plastů je problémem pro životní prostředí a pro nakládání se zdroji a je nutné to změnit. Informoval, že společnost StabilPlastic vyrábí výrobky složené ze 100% z recyklovaných plastů. Jedná se o bezodpadovou technologii. Řekl, že problémem pro recyklační firmy není nedostatek vstupního materiálu (odpadních plastů), toho je spousta a nákladově tvoří výraznou menšinu na vstupu. Problém není možné vyřešit na vstupu, ale na výstupu, v poptávce a v odbytu, to jsou klíčové věci k řešení. Upřesnil, že hlavním produktem výroby v rámci jejich společnosti jsou recyklované a plně znovu recyklovatelné plastové palety nahrazující klasické dřevěné palety z primárního dřeva.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Výrobky z recyklovaných plastů by podle něj měly být v navrhované legislativě podpořeny ekonomicky. Dále uvedl jako vhodnou též potřebu preference koncových uživatelů, kteří budou recyklované výrobky využívat. Stručně shrnul výčet konkrétních podpůrných nástrojů na podporu recyklace, které je nezbytné doplnit do legislativy (zelené zakázky, daňové zvýhodnění recyklace, zdanění primárních surovin, daňové úlevy, šíření osvěty, apod.). Doplnění nástrojů na podporu recyklace je nezbytné udělat co nejdříve. Z navrhované nové odpadové legislativy není vůbec jasné, co budeme dělat s tím, co bude vytříděno. Zduraznil, že jako recyklační firma se na toto opakovaně ptali a zatím na to nedostali odpověď.

Diskuze a kritika nové odpadové legislativy

Po přestávce následovala otevřená diskuze přítomných k nastavení nové odpadové legislativy. V průběhu diskuze zazněly i dva příspěvky Petra Havelky, výkonného ředitele ČAOH. Nastavený parametr výhřevnosti je zásadním komplikujícím aspektem k rozvoji technologií třídění a úpravy odpadů a k možnému splnění cílů EU. Je proto nezbytné tento parametr upravit či zcela vypustit a nahradit jej např. parametrem AT4. Řešila se otázka termínu roku 2024, 2030, 2035 ve vztahu k omezení skládkování - bylo sděleno, že pro rok 2024 zde nejsou objektivně kapacity na odklonění odpadů ze skládek a že pro obce a města by tento termín znamenal významné ekonomické zatížení.

Byla shoda na tom, že je nutné určité navýšení skládkovacího poplatku. Bylo opakovaně sděleno, že skládkovací poplatek není nástrojem na podporu recyklace a nemůže zajistit splnění evropských recyklačních cílů.

Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.Podle jeho slov si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další údaje, které se týkají zejména odpadových toků.

Motivace k třídění a poplatky za skládkování

Jedním z hlavních opatření chystaných zákonů je motivace k třídění. Kromě toho, že obce v této oblasti dostanou volnější ruku, se má zvýšit poplatek za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. „Zásadní ambicí těchto zákonů je, aby se odklonil větší objem odpadu ze skládek,“ doplnil Brabec. Kabinet se k projednávání těchto zákonů vrátí 25. listopadu.

Ze současných 500 korun se postupně má zvednout až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Ministerstvo životního prostředí si od toho slibuje vyšší recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu, které by v roce 2035 mělo dosáhnout pětašedesáti procent.

Norma také zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od pětatřiceti procent (v tomto roce) do 75 procent (v roce 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek platit nižší částky. Kritizuje ale odložení konce skládkování o šest let na rok 2030. To vadí i opozici, například Pirátům. „Česká republika je jedna z nejlepších v třídění v celé Evropě, a proto si myslím, že jsme skládkování měli omezit už mnohem dřív a posunout se někam dál,“ nechal se slyšet František Elfmark, člen sněmovního výboru pro životní prostředí.

Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) není současný cíl vlády dostatečně ambiciózní. „Obce se už začaly připravovat, což je jedině dobře a budeme rádi, když se ten cíl podaří splnit mnohem dřív, než je dnešní cíl vlády,“ prohlásila.

Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět právě obcím, které tím získají více času na zlepšení infrastruktury pro nakládání s komunálním odpadem. „Debata v parlamentu nepochybně bude velká v horizontu celého příštího roku,“ odhaduje možné překážky ministr životního prostředí.

S částí chystané legislativy nesouhlasí ani kraje, kterým se nelíbí, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale i Státní fond životního prostředí.

Zálohování PET lahví

Na projednání nadále čeká také novela zákona o obalech, jež nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve. Zákon tomu ale zároveň nebrání, výrobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést. Musí ovšem všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit také jejich zpětný odběr. Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Další nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností má umožnit, aby příspěvek na recyklaci zastaralých či nepoužívaných elektrospotřebičů viděli zákazníci nově i na účtenkách. Teď je povinný u pneumatik.

Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady

Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady se teprve bude podávat, ale již teď lze říci, že produkce komunálních odpadů v době koronaviru narostla, a to v řádu desítek procent. Jarnímu úklidu situace nepřála. O to víc bude třeba uklidit na podzim!

Autorizovaná obalová společnost EKO-KOM spouští krizový scénář kvůli nízké ceně papíru. Ministr Brabec se na tom dohodl s vedením společnosti. Z rezervního fondu EKO-KOM uvolní finanční prostředky, které poputují do třídíren odpadů. Těm vykompenzují klesající cenu a přebytek vytříděného papíru na trhu. Obce tak už nebudou na sběr papíru doplácet svozovým společnostem ani recyklačním linkám.

Zvyšování poplatků za skládkování

Zatímco v uplynulé dekádě se skládkovací poplatek 500 korun za tunu směsného odpadu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout až 1850 korun za tunu. Zákon zavádí také motivační slevy pro obce, které splní průběžné požadavky na třídění. Ta jim umožní skladovat odpad zbylý po třídění za 500 korun za tunu do roku 2025, později poroste k 800 korunám v roce 2030. Od tohoto roku by měl platit zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu.

Zpočátku však musí být využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 procent skla, plastů, papíru, kovů a biologicky rozložitelného odpadu z celkového množství komunálního odpadu. V roce 2027 tento požadavek stoupne až na 75 procent. Obce mají také motivovat své občany k třídění. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035.

Sdružení místních samospráv ČR s podporou Spolku pro obnovu venkova ČR iniciovalo ve spolupráci s poslankyní Janou Krutákovou (STAN) předložení pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o odpadech. Sdružení upozorňují hlavně na ekonomické dopady nového zákona na obce. Krutáková proto předložila poslancům ve Výboru pro životní prostředí tři pozměňovací návrhy. Ty cílí na výši skládkovacího poplatku, třídicí slevu a parametr výhřevnosti. "Ekonomické dopady předložených legislativ budou totiž výrazné, a to nad rámec evropských požadavků, což bychom i vzhledem k současné pandemii měli v legislativním procesu pořádně zvážit," říká poslankyně.

Společnost Samsung přešla už k 1. srpnu 2020 ke kolektivnímu systému REMA Systém.

tags: #výbor #pro #životní #prostředí #odpadová #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Vliv Riegrových sadů na životní prostředí v Praze
• Podmínky pro ekologickou známku Frankfurt
• Nezpracovaný textilní odpad a jeho recyklace
• Ekologické výzvy v Česku
• Školy v přírodě - nápady