Ekologická nebo také environmentální výchova je v současné době zařazena v Rámcovém vzdělávacím programu. I když se může zdát, že výchova k ekologii a ochraně životního prostředí jsou novodobými tématy ve výukových osnovách, v českých školách se s touto tematikou seznamovaly děti již za první republiky, jak se dozvíte níže v článku.
Kladný vztah k okolní přírodě a životnímu prostředí se ovšem děti nenaučí během několika hodin výuky ve škole. Děti byly vybízeny k láskyplnému chování ke zvířatům a ochraně lesů. Na začátku sedmdesátých let se pojetí ekologické výchovy rozšiřuje - tím, že si lidé začali uvědomovat, že vlastním působením ohrožují nejen přírodu a zvířata, ale i sami sebe.
Proto je ekologická výchova pojímána jako výchova k péči o životní prostředí, přičemž do životního je zahrnována složka přírodní, kulturní i sociální a jejich vzájemné působení.
Environmentalistika zkoumá působení člověka a ekosystémů - její náplní je ochrana životního prostředí, prevence znečišťování životního prostředí nebo napravování škod vzniklých působením lidí. Díky tomu, že environmentalistika zasahuje do několika oborů, řadí se ve školských osnovách do takzvaných průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vyučovacích předmětů. Tím přispívají ke kompletnosti vzdělání.
Při výuce environmentální výchovy učitelé využívají metody a postupy založené na prožitcích a zkušenostech žáků (skupinové řešení problémů, diskuze, simulace, hraní rolí, projekty). Příkladem může být například celoškolní projekt, který bude zahrnovat několik tematických okruhů - například Vliv člověka na životní prostředí. Měla by žákům nastínit zdravý způsob života - od správného životního stylu po otázky vztahu k životnímu prostředí (ochrana přírody).
Čtěte také: Metodika environmentální výchovy
Ve výuce by měla bát zahrnuta spolupráce s organizacemi, které působí v místě školy či v regionu (Lesy ČR, ekologická centra, Klub českých turistů apod.). Jedním z vyučovacích předmětů, které environmentální výchova doplňuje, je tělesná výchova. Pohybové aktivity patří ke zdravému životnímu stylu, navíc příroda je ideálním místem pro sport a pohyb. Proto je v rámci výukových programů a programů kladen velký důraz i na zapojení pohybových aktivit.
V České republice se ekologické, nebo chcete-li environmentální výchově věnuje řada organizací a institucí, které nabízejí různé služby mnoha cílovým skupinám. Jedná se o výchovně vzdělávací lekce, jejichž smyslem je obohatit vzdělávání na všech stupních škol o ekologický a environmentální rozměr. Společným cílem ekologických výukových programů (EVP) je zřetelný důraz na ekologické myšlení a jednání, nekonzumní hodnotovou orientaci a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí. Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod úměrně příslušné věkové kategorii žáků a jejich zkušenostem.
EVP zahrnují obsah ekologický (v odborném smyslu slova), environmentální, biologický nebo ochranářský (zabývající se ochranou přírody a krajiny). Probíhají zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, přírodní učebně, zahradě, ve středisku ekologické výchovy apod. Ti, kdo EVP nabízejí a realizují, dbají při jejich sestavování na návaznost na školní osnovy, resp. školní vzdělávací programy, odbornou správnost a názornost.
Ekologické výukové programy zároveň inspirují pedagogické pracovníky k širšímu využívání aktivizujících metod výchovy a vzdělávání, zejména projektového a kooperativního vyučování, výchovy prožitkem, terénní výuky a rozvíjení mezipředmětových vztahů. V programech jsou využívány specializované pomůcky a metodické materiály vyvinuté středisky. EVP často probíhají v terénu.
V nabídce jsou denní a pobytové výukové programy. Denní programy zaměřené k určitému tématu se orientují na praktické činnosti, rozvíjejí a doplňují základní environmentální vzdělávání a výchovu v rámci školního učiva. Pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení, činnosti používané i v krátkodobých programech je možno spojit do většího logického celku.
Čtěte také: Environmentální výchova v mateřských školách
Školy zařazují tyto pobyty do pravidelné výuky jako speciální ekologický kurz (zpravidla se jedná o tzv. projektový týden) ve spojení s turisticko-sportovními kurzy, případně jako školní výlet a exkurze.
Největší akcí v ČR zaměřenou na EVP je každoroční Veletrh ekologických výukových programů. Veletrh EVP je zaměřen na zvyšování kompetencí pracovníků působících v oblasti ekologické/environmentální výchovy, především na metodiku práce s dětmi a mládeží, získání aktuálních informací z předmětné oblasti, výměnu nápadů a námětů pro EVP, posílení sounáležitosti, ale také na kvalitu EVP (úzce související s jejich efektivitou).
Účastníci absolvují čtyřdenní program. První dva dny jsou zaměřené na činnosti pro děti předškolního a mladšího školního věku, zbývající dny na činnosti pro děti staršího školního věku a mládež. Paralelně budou realizovány dvě ukázky EVP s vyhodnocováním kvality prezentovaných programů, jedna pracovní či diskusní dílna a jedna terénní exkurze.
Veletrh je otevřen všem zájemcům, většinou se ho účastní pracovníci středisek ekologické výchovy, pracovníci správ CHKO, ZOO, učitelé, vychovatelé a vedoucí kroužků z celé ČR.
Ekopedagogovo osmero vzniklo jako pokus stručně a jasně zformulovat nejdůležitější zásady, jimiž by si mohl každý poměřit kvalitu EVP. Reaguje na nejčastější rizika, prohřešky a slabiny, které se mohou v takových programech objevit.
Čtěte také: New environmental education center in Czech Republic
Mezi tyto zásady patří:
Skautské organizace se také aktivně zapojují do environmentální výchovy, přičemž se zaměřují na různé věkové skupiny:
Nejpřirozenější cestou, jak si osvojit zdravý životní styl a přístup k životnímu prostředí, je výchova v rodině. Rodina je prostředím, ze kterého dítě přejímá modely chování a jednání, ideály a hodnoty svých rodičů. Pokud půjdete svým dětem odmalička příkladem - budete svědomitě třídit odpad, šetřit vodu, na výletech v přírodě dávat důkladný pozor na to, abyste všechny papírky a sáčky uklidili zpátky do batohu, děti převezmou vaše pravidla.
Děti se ve školce a škole dozvědí mnoho informací a detailů, ale mnohdy jim chybí čas na pochopení vzájemných souvislostí. Pomozte jim vytvořit si ke svému prostředí kladný vztah. Společné pokusy a vycházky do přírody, pojmenovávání zvířat a rostlin - všechny podobné aktivity povzbuzují dětskou zvědavost a napomáhají učení se.
tags: #vychova #k #ochrane #prirody #metody