Výchova k ochraně přírody a její metody


04.03.2026

Ekologická nebo také environmentální výchova je v současné době zařazena v Rámcovém vzdělávacím programu. I když se může zdát, že výchova k ekologii a ochraně životního prostředí jsou novodobými tématy ve výukových osnovách, v českých školách se s touto tematikou seznamovaly děti již za první republiky, jak se dozvíte níže v článku.

Historie a vývoj environmentální výchovy

Kladný vztah k okolní přírodě a životnímu prostředí se ovšem děti nenaučí během několika hodin výuky ve škole. Děti byly vybízeny k láskyplnému chování ke zvířatům a ochraně lesů. Na začátku sedmdesátých let se pojetí ekologické výchovy rozšiřuje - tím, že si lidé začali uvědomovat, že vlastním působením ohrožují nejen přírodu a zvířata, ale i sami sebe.

Proto je ekologická výchova pojímána jako výchova k péči o životní prostředí, přičemž do životního je zahrnována složka přírodní, kulturní i sociální a jejich vzájemné působení.

Environmentální výchova jako průřezové téma

Environmentalistika zkoumá působení člověka a ekosystémů - její náplní je ochrana životního prostředí, prevence znečišťování životního prostředí nebo napravování škod vzniklých působením lidí. Díky tomu, že environmentalistika zasahuje do několika oborů, řadí se ve školských osnovách do takzvaných průřezových témat, která procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vyučovacích předmětů. Tím přispívají ke kompletnosti vzdělání.

Metody výuky environmentální výchovy

Při výuce environmentální výchovy učitelé využívají metody a postupy založené na prožitcích a zkušenostech žáků (skupinové řešení problémů, diskuze, simulace, hraní rolí, projekty). Příkladem může být například celoškolní projekt, který bude zahrnovat několik tematických okruhů - například Vliv člověka na životní prostředí. Měla by žákům nastínit zdravý způsob života - od správného životního stylu po otázky vztahu k životnímu prostředí (ochrana přírody).

Čtěte také: Metodika environmentální výchovy

Ve výuce by měla bát zahrnuta spolupráce s organizacemi, které působí v místě školy či v regionu (Lesy ČR, ekologická centra, Klub českých turistů apod.). Jedním z vyučovacích předmětů, které environmentální výchova doplňuje, je tělesná výchova. Pohybové aktivity patří ke zdravému životnímu stylu, navíc příroda je ideálním místem pro sport a pohyb. Proto je v rámci výukových programů a programů kladen velký důraz i na zapojení pohybových aktivit.

Ekologické výukové programy

V České republice se ekologické, nebo chcete-li environmentální výchově věnuje řada organizací a institucí, které nabízejí různé služby mnoha cílovým skupinám. Jedná se o výchovně vzdělávací lekce, jejichž smyslem je obohatit vzdělávání na všech stupních škol o ekologický a environmentální rozměr. Společným cílem ekologických výukových programů (EVP) je zřetelný důraz na ekologické myšlení a jednání, nekonzumní hodnotovou orientaci a na spoluzodpovědnost člověka za stav životního prostředí. Děje se tak prostřednictvím interaktivních, tvořivých a kooperativních metod úměrně příslušné věkové kategorii žáků a jejich zkušenostem.

EVP zahrnují obsah ekologický (v odborném smyslu slova), environmentální, biologický nebo ochranářský (zabývající se ochranou přírody a krajiny). Probíhají zpravidla mimo školu, tj. v přírodě, přírodní učebně, zahradě, ve středisku ekologické výchovy apod. Ti, kdo EVP nabízejí a realizují, dbají při jejich sestavování na návaznost na školní osnovy, resp. školní vzdělávací programy, odbornou správnost a názornost.

Ekologické výukové programy zároveň inspirují pedagogické pracovníky k širšímu využívání aktivizujících metod výchovy a vzdělávání, zejména projektového a kooperativního vyučování, výchovy prožitkem, terénní výuky a rozvíjení mezipředmětových vztahů. V programech jsou využívány specializované pomůcky a metodické materiály vyvinuté středisky. EVP často probíhají v terénu.

V nabídce jsou denní a pobytové výukové programy. Denní programy zaměřené k určitému tématu se orientují na praktické činnosti, rozvíjejí a doplňují základní environmentální vzdělávání a výchovu v rámci školního učiva. Pobytové programy umožňují rozsáhlejší a intenzivnější působení, činnosti používané i v krátkodobých programech je možno spojit do většího logického celku.

Čtěte také: Environmentální výchova v mateřských školách

Školy zařazují tyto pobyty do pravidelné výuky jako speciální ekologický kurz (zpravidla se jedná o tzv. projektový týden) ve spojení s turisticko-sportovními kurzy, případně jako školní výlet a exkurze.

Veletrh ekologických výukových programů

Největší akcí v ČR zaměřenou na EVP je každoroční Veletrh ekologických výukových programů. Veletrh EVP je zaměřen na zvyšování kompetencí pracovníků působících v oblasti ekologické/environmentální výchovy, především na metodiku práce s dětmi a mládeží, získání aktuálních informací z předmětné oblasti, výměnu nápadů a námětů pro EVP, posílení sounáležitosti, ale také na kvalitu EVP (úzce související s jejich efektivitou).

Účastníci absolvují čtyřdenní program. První dva dny jsou zaměřené na činnosti pro děti předškolního a mladšího školního věku, zbývající dny na činnosti pro děti staršího školního věku a mládež. Paralelně budou realizovány dvě ukázky EVP s vyhodnocováním kvality prezentovaných programů, jedna pracovní či diskusní dílna a jedna terénní exkurze.

Veletrh je otevřen všem zájemcům, většinou se ho účastní pracovníci středisek ekologické výchovy, pracovníci správ CHKO, ZOO, učitelé, vychovatelé a vedoucí kroužků z celé ČR.

Ekopedagogovo osmero

Ekopedagogovo osmero vzniklo jako pokus stručně a jasně zformulovat nejdůležitější zásady, jimiž by si mohl každý poměřit kvalitu EVP. Reaguje na nejčastější rizika, prohřešky a slabiny, které se mohou v takových programech objevit.

Čtěte také: New environmental education center in Czech Republic

Mezi tyto zásady patří:

  • EVP má jasně zformulované výchovně vzdělávací cíle zahrnující environmentální rozměr a je možné je alespoň částečně ověřovat.
  • EVP navazuje na příslušný rámcový vzdělávací program (RVP) a podporuje rozvoj klíčových kompetencí.
  • EVP má jasně vytvořenou strukturu s logickým sledem aktivit, která napomáhá dosažení výchovněvzdělávacích cílů.
  • EVP má zpracovanou písemnou přípravu s vytyčenými cíli, postupy s časovou dotací, pomůckami, metodami hodnocení atd.
  • EVP má předem promyšlený systém hodnocení míry dosažení svých cílů.
  • Ekopedagog propojuje v průběhu EVP nové poznatky s tím, co žáci o problematice vědí, ukazuje jejich praktické využití a souvislosti místní, regionální i globální, přírodní i sociální.
  • Ekopedagog se snaží o maximální autenticitu - soulad mezi skutečnými a sdělovanými postoji.
  • EVP probíhá v příjemném prostředí.

Environmentální výchova ve skautských oddílech

Skautské organizace se také aktivně zapojují do environmentální výchovy, přičemž se zaměřují na různé věkové skupiny:

  • Benjamínci: Přinášíme příležitosti k pobytu v přírodě. Snažíme se, aby jim v ní bylo dobře. Jde především o prostředí ke hrám a zkoumání světa.
  • Vlčata, světlušky, žabičky: Pravidelně pobývají v přírodě a učí se základním dovednostem pobytu v přírodě - jak se obléct, na co si dát pozor. Poznávají přírodniny, zkoumají, jak příroda funguje. Učí se pojmenovat, co se jim v přírodě líbí. Osvojují si ohleduplné chování v přírodě a zjišťují, jak přírodě mohou pomáhat a neubližovat jí.
  • Skauti a skautky: Se už umí v přírodě o sebe postarat, pravidelně v přírodě přespávají. Rozšiřují své znalosti o přírodě, a to nejen o přírodniny, ale také o souvislosti a vztahy v přírodě. Umí najít v přírodě to krásné, vnímají ji jako důležitou hodnotu. Učí se pojmenovat “duchovní působení” přírody. Učí se o svém vlivu na životní prostředí a o způsobech, jak tento vliv co nejvíc zmenšit.
  • Roveři a rangers: Mladší roveři a rangers pobývají v přírodě i v náročnějších podmínkách. Jsou si vědomi toho, že pobyt venku má pozitivní vliv na jejich zdraví. Znalosti o přírodě si prohlubují, ale hlavně dávají do souvislostí se snahou o šetrné chování a ochranu přírody. Starší roveři a rangers si uvědomují, jaká pozitiva příroda poskytuje. Aktivně vyhledávají pobyt v přírodě a umí ji využívat jako prostor pro zamyšlení, překonání výzvy, udržení kondice. Mají povědomí o globálních problémech týkajících se životního prostředí.

Výuka v rodině

Nejpřirozenější cestou, jak si osvojit zdravý životní styl a přístup k životnímu prostředí, je výchova v rodině. Rodina je prostředím, ze kterého dítě přejímá modely chování a jednání, ideály a hodnoty svých rodičů. Pokud půjdete svým dětem odmalička příkladem - budete svědomitě třídit odpad, šetřit vodu, na výletech v přírodě dávat důkladný pozor na to, abyste všechny papírky a sáčky uklidili zpátky do batohu, děti převezmou vaše pravidla.

Děti se ve školce a škole dozvědí mnoho informací a detailů, ale mnohdy jim chybí čas na pochopení vzájemných souvislostí. Pomozte jim vytvořit si ke svému prostředí kladný vztah. Společné pokusy a vycházky do přírody, pojmenovávání zvířat a rostlin - všechny podobné aktivity povzbuzují dětskou zvědavost a napomáhají učení se.

Konkrétní nápady a metody pro výuku ekologie

  1. Interaktivní workshopy a projekty:
    • Přírodovědné experimenty: Zorganizujte workshopy, kde děti mohou provádět jednoduché experimenty - například zkoumání kompostování nebo měření kvality vody.
    • Projektové vyučování: Navrhněte projekty zaměřené na lokální přírodní rezervace, kde děti provedou vlastní výzkum, zjistí, jaké druhy rostlin a živočichů se vyskytují v jejich okolí, a navrhnou, jak je možné dané prostředí lépe chránit.
    • Zahradničení a ekologické zahrady: Uspořádejte výlety nebo praktické lekce v školních zahradách, kde se děti naučí o lokální flóře, udržitelné produkci potravin a významu biodiverzity.
  2. Digitální vzdělávací zdroje:
    • Online kurzy a interaktivní hry: Využijte platformy jako Eco-Schools nebo podobné projekty, které nabízejí interaktivní obsah zaměřený na ekologii a udržitelnost.
    • E-knihy a videa: Doporučujeme vyhledat digitální knihy a dokumenty, které přibližují témata jako změna klimatu, obnovitelné zdroje energie či ochrana přírody. Například na portálech jako YouTube Edu lze najít řadu videí zaměřených na ekologii.
  3. Praktické aktivity a výlety do přírody:
    • Ekologické exkurze: Navštivte lokální přírodní rezervace, parky či farmy, kde se děti mohou setkat s přírodou na vlastní oči a pochopit význam ochrany biodiverzity.
    • Úklidové akce: Pořádejte společné akce na úklid místní přírody - například parku nebo řeky. Tato aktivita nejenže zvyšuje povědomí o odpadech, ale také podporuje týmovou spolupráci a zodpovědnost. Inspirujte se třeba u Ukliďme Česko.
  4. Využití lokálních komunit a odborníků:
    • Spolupráce s ekologickými organizacemi: Zapojte místní ekologické sdružení či neziskové organizace do vzdělávacích projektů. Mnoho organizací nabízí programy, workshopy nebo přednášky zaměřené na ochranu životního prostředí.
    • Pozvání odborníků: Pozvěte specialisty, kteří se věnují ochraně přírody či udržitelnému rozvoji, aby dětem představili reálné příklady a vysvětlili, jak mohou i oni přispět k ochraně životního prostředí.

Tipy pro rodiče a pedagogy

  • Tipy pro rodiče:
    • Vytvořte ekologické zvyky: Začněte doma s malými změnami - recyklací, tříděním odpadu, úsporou vody a elektřiny. Děti se často učí napodobováním.
    • Společné čtení a diskuse: Čtěte s dětmi knihy o přírodě a ekologii, diskutujte o tom, co je zajímá a jaké máte společné cíle v ochraně přírody.
    • Podporujte kreativitu: Nechte děti, aby vytvořily vlastní projekty, kresby nebo modely přírodních ekosystémů. Kreativní vyjádření může posílit jejich zájem o téma.
  • Tipy pro pedagogy:
    • Interdisciplinární přístup: Integrujte ekologii do dalších předmětů - například do biologie, geografie, výtvarné výchovy či dokonce matematiky.
    • Projektové vyučování: Vytvářejte dlouhodobé projekty, kde se děti mohou hlouběji ponořit do konkrétního ekologického tématu.
    • Podpora kritického myšlení: Povzbuzujte děti k debatám, analýze zdrojů informací a hledání inovativních řešení aktuálních environmentálních problémů.

tags: #vychova #k #ochrane #prirody #metody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]