Význam ptáků v přírodě

Často se setkáváme s názorem, že příroda je cosi, co leží daleko za humny, za ploty průmyslových areálů, za poslední brázdou pole. Skutečnost, že my sami spolu s našimi sídly jsme součástí jedné a téže samé přírody a utváříme její podobu, už tolik napříč společností nerezonuje. Přitom mnoho našich měst a vesnic se pyšní rozsáhlými plochami veřejné zeleně, které jsou, anebo by mohly být, domovem pro mnohé, často i ne zcela běžné živočichy, včetně ptáků. Druhy, které se bez zeleně díky své mimořádné mobilitě nebo extrémní adaptaci na městské prostředí obejdou, bychom spočítali na prstech jedné ruky.

Ptáci jako bioindikátory

Výskyt ptactva totiž patří k významným indikátorům pro určení stavu životního prostředí - stejně jako třeba znečištění ovzduší, kvalita vody či úbytek zeleně. Vyhodnocení údajů o početnosti ptáků umožňuje sledovat, jak se mění krajina, a také stanovit, jakým směrem je třeba vyvinout ochranářské úsilí. Ptáci slouží jako bioindikátory. Pro každý druh získáváme údaje o jeho početnosti v jednotlivých letech a z těch pak sestavujeme jednotlivé indikátory. Za těchto okolností - které se v jednotlivých letech nesmějí odlišovat - pak dochází ke sledování početnosti ptáků.

Rozmanitost ptačích druhů a jejich adaptace

Předpokládá se, že na naší zemi žije přibližně 9 000 druhů ptáků, přičemž jejich distribuce je značně nerovnoměrná. Druhově zdaleka nejbohatší jsou tropy, konkrétně pak neotropická oblast zahrnující jižní a střední Ameriku s 36 % všech ptačích druhů světa. Plochou téměř dvojnásobná palearktická oblast pokrývající celou Evropu, Afriku severně od Sahary a Asii severně od Himálají, hostí pro srovnání jen 10 % druhů. Ptáci jsou velice přizpůsobiví a díky své adaptabilitě dokázali až na extrémní stanoviště osídlit všechny suchozemské biotopy. K hledání potravy navíc některé druhy využívají otevřený vzdušný prostor nebo vodní prostředí.

Potravní nároky ptáků

Velmi aktivní způsob života ptáků je podmíněn intenzivním metabolismem, který je doprovázen značnou spotřebou potravy. Dá se říci, že čím menší je určitý ptačí druh, tím větší spotřebu má vzhledem k relativně velkému povrchu těla a větší ztrátě tepla. Co se potravní specializace týče, pak druhově nejpočetnější jsou hmyzožraví ptáci. Následují všežravé nebo částečně všežravé druhy, kdy živočišnou složku jejich potravy doplňuje rostlinná, a naopak. Tato spotřeba stoupá v době, kdy rodiče krmí mláďata.

Vliv ptáků na lidskou společnost

Ptáci byli odedávna každodenní součástí lidského života. Lidé obdivovali jejich schopnost letu i vzhled. Jejich podoba se promítla do kreseb v jeskyních, do nejrůznějších figurek prehistorických období, ale i do mytologie mnoha národů. V praktickém smyslu pak ptáci sloužili jako objekt lovu pro zpestření jídelníčku a později byly některé druhy domestikovány za stejným účelem. Chov ptáků se stal v masové formě neoddělitelnou součástí zemědělské výroby v případě ptáků domácích a oblíbenou zájmovou činností v případě ptáků divokých. K oběma se vztahuje řada vyhlášek a předpisů, přičemž základními jsou veterinární zákon (zák. č. 166/1999 Sb.) a zákon na ochranu zvířat proti týrání (zák. č.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Ekologický význam ptáků

Ptáci mohou být pro lidskou činnost škodliví i užiteční. Na druhé straně tu máme druhy, které účinně regulují různé druhy škůdců - např. sýkory vyhledávají larvy škůdců v lesích, semenožravé druhy sbírají semena plevelů a dravci loví přemnožené hlodavce. Některé ptačí druhy jsou šiřiteli rostlin, keřů a dřevin. Hlavně drozdovití ptáci zanášejí svým trusem na paseky jeřáby nebo do podrostu bez černý, brslen, hloh, kalinu, šípek nebo ptačí zob. Nedá se sice tvrdit, že by ptáci mohli mít rozhodující vliv na likvidaci kalamitního přemnožení některého hmyzího škůdce, ale svoji nezastupitelnou roli v těchto případech mají.

Ohrožení ptačích druhů

V roce 2000 společně publikovaly BirdLife International a Lynx Edicions knihu Threate-ned Birds of The World (Ohrožení ptáci světa), která je v podstatě jakýmsi katalogem, ve kterém je uvedeno 1 111 druhů ptáků, kteří splňují kriteria pro druhy potenciálně ohrožené vyhubením. Jestliže od roku 1600 do roku 2000 zmizelo 80-100 druhů ptáků, pak současný nárůst rychlosti, s jakou se ptáci z přírody vytrácejí, je deseti až dvacetinásobný. Nejedná se jen o mizení určitých druhů, ale i o snižování početnosti běžných druhů. Kupříkladu v Evropě se snížily počty běžných druhů zemědělské krajiny od roku 1980 do roku 2006 na 52 %.

Úbytek ptáků v zemědělské krajině

Největší populační propad sledujeme u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu. Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila.

Vývoj populací lesních ptáků

Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější. Do roku 2000 byl pokles lesních druhů spíše pomalý, následovalo období stability. V posledních letech však i zde dochází k výraznějšímu úbytku. Důvody zatím nejsou zcela jasné. Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů - například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření.

Vliv klimatických změn

Vedle výše zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Možnosti podpory ptačích populací

Populace lesních ptáků se dá účinně podpořit a stabilizovat vhodně prostorově a časově zvolenými pěstebními a těžebními zásahy v porostu. Velmi důležitá je podpora hnízdních možností dutinových pěvců, ať už vyvěšováním budek, nebo ještě lépe ochranou doupných stromů. Nejenže staré kmeny slouží jako hnízdiště mnohých druhů ptáků, ale poskytují i útočiště pro různé druhy savců a bezobratlé. Ponechání starých stromů tak pozitivně ovlivňuje celý lesní ekosystém.

Městská zeleň jako útočiště ptáků

Nejviditelnější a nejvíce diskutovanou složkou zeleně jsou stromy. Řešení pro stromy je zdánlivě jednoduché - ponechání některých až do úplného dožití, resp. do stádia přirozeného rozpadu. Takové stromy jsou pro přírodu nejcennější a s postupujícím rozkladem počet jejich obyvatel roste. Dostatečné zastoupení keřového patra významně zvýší potravní nabídku, hnízdní příležitosti a úkrytové možnosti ptáků. Bohužel, jejich přínos pro ptáky je při současném převažujícím trendu častých sečí jen minimální. Travní porosty nemají šanci dozrát a produkovat semena, druhová skladba nízko sečených trávníků i fauna na ně vázaná je chudá.

Opatření v městské zeleni

Kromě aktivních zásahů a cílené údržby zeleně je možné v městské zeleni vytvářet lepší prostředí pro život ptáků i pomocí dalších opatření. Ta spočívají ve vytvoření, resp. zvýšení počtu hnízdních příležitostí, přikrmování v pohnízdním období, podpory dalších živočišných skupin nebo zajištění zdrojů vody. Volba vhodných typů a především jejich počtů a umístění je poměrně náročná. V současnosti se velkým problémem stává sucho. V rámci adaptace na klimatickou změnu, provázenou srážkovými deficity je proto vhodné zakládat vodní nádrže všech velikostí.

Přikrmování ptáků v zimě

Poměrně velký počet ptačích druhů, obývajících městskou zeleň jsou rezidenti, druhy, které na zimu nikam neodlétají. K nim se postupně přidávají ptáci, kteří u nás tráví zimu nebo přes naše území přeletují při cestách do zimovišť a na konci zimy zpět na hnízdiště. Obtížnější dostupnost potravy v chladné části roku můžeme částečně kompenzovat přikrmováním. Vždy je však třeba mít na paměti, že pomáhat můžeme, ale škodit v žádném případě nesmíme. S přikrmováním je vhodné začít již v listopadu a podle vývoje počasí jej ukončit v březnu, kdy je již k dispozici dostatek potravy.

Koncentrace ptáků na krmítkách však přináší nejenom prospěch ptáků a radost lidem při jejich pozorování, ale také rizika. Těsný kontakt více ptáků zvyšuje pravděpodobnost přenosu onemocnění. Tím nejvýraznějším je v posledních letech trichomonóza, způsobená prvokem Trichomonas gallinae, který napadá především pěnkavovité ptáky, nejčastěji zvonka zeleného a čížka lesního.

Čtěte také: Mistr vzdušného prostoru: Rorýs obecný

Ptačí zpěv a duševní zdraví

Stále více výzkumů naznačuje, že ptačí zpěv je vstupní branou k mnoha blahodárným účinkům přírody, ať už žijete na venkově, nebo v rušném městě. Vědci vědí, že příroda je balzámem na duši. Pobyt venku udržuje vaše tělo aktivní. Pobyt v lese snižuje stres, srdeční tep a krevní tlak. Zvuky přírody jsou obzvláště účinné při zmírňování příznaků deprese, protože aktivují části mozku spojené s pozitivními emocemi a uvolněním.

Vodní zdroje pro ptáky

Teplé letní dny přitahují k vodě nejen lidi, ale i ptactvo. I když ptáci dokážou s vodou ve svém těle hospodařit poměrně šetrně, musí pochopitelně pít. Pro většinu ptáků je voda důležitá také při péči o peří. Proto se ptáci často koupají, a to i v zimě. Jezírkem nebo pítkem však můžeme ptákům především v letních měsících velmi usnadnit hledání vody k pití a koupání. Důležité je i umístění pítka tak, aby ptáci měli rozhled a nemohl je překvapit predátor z blízkého úkrytu. Vodu bychom měli měnit ideálně každý den.

Ptáci jako škůdci civilizace?

Jsou známy případy, kdy malí ptáci (vrabci, sýkory aj. poškozují nejen omítky, ale celé zdi, kde se snaží vytvářet otvory pro své úkryty. Setkal jsem se ale i s většími ptáky, kdy například špačci vyklovali mnohé omítky na novostavbách. A další, viděl jsem i strakapouda. Tito naši krásní pěvci způsobují nemalé škody. Stěhování ptáků do obcí se bude postupně zvyšovat, je zapotřebí se na to připravit a naučit se s ptáky žít.

Pozorování ptáků

Ptáci jsou všude - v každém lesíku, v každém městě, v každém nákupním středisku, v každém mokřadu. Ptáky můžeme sledovat celoročně. Jednak v zimním období přezimující a pak už od února postupné přílety jednotlivých druhů. Pozorování je však ošemetné, protože pták vypadá jinak ve vzduchu, na větvi či na zemi, dále při slunečním světle nebo je-li zataženo a jinak i během ročních období.

Jako dobrá pomůcka slouží dalekohled nebo také fotoaparát. Ale i ptáci si hrají. Jděte do přírody, do lesa anebo u vody, na skalách atd. A když nechcete, tak nemusíte. Tato záliba je pro zájemce. Podotýkám NĚKDY. Ptáci jsou totiž výborní imitátoři. Proto musíte znát i jejich zvuky. Ptáci jsou plaší. Doporučuje se chodit s objektivem s přiblížením nejméně 300 - 500x. U vzácných se drží daleko. Například dudek, dlask, žluva aj. Je třeba dávat pozor, máte-li slunce v zádech. Také úhel pohledu je důležitý. Je-li pták 100 metrů vysoko, je jen tmavá koule proti nebi. A nejdůležitější je opět váš zrak při ostření.

Důležité je ověření, jestli lesňáček žlutý žije pouze ve střední Americe. Není možné vařit tzv. z vody. Musíte si být jisti, že se opravdu jedná o jmenovaného ptáka. Musíte ho vidět sedět na stromě, v trávě, na zdi atd., nebo jen přelétá nad oblastí. Musíte vidět detaily a to jsou další prvky - délka a tvar ocasu, zobáku atd. V Rychlebských horách můžeme pozorovat všechny krkavcovité ptáky, kteří žijí na území České republiky. Jsou to velmi inteligentní ptáci s vysokou přizpůsobivostí a jedni z mála, které lze běžně sledovat i při hře.

Tabulka: Indikátory běžných a lesních druhů ptáků v ČR

tags: #ptáci #význam #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Návod na demontáž sprchového koutu
• Statistiky ohrožení Česká republika
• Zero Waste: Praktické tipy
• Klimatická skepse Václava Klause
• Odpadové služby Znojmo