Klimatická krize ve Velké Británii a Irsku: Fakta a vyhlášení

Podle Hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC je globální oteplování z 95 % způsobeno lidskou činností. Opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu tak spočívají nejen v přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu, tj. v adaptaci, ale také ve snižování emisí skleníkových plynů, tj. mitigaci.

Podpis Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu UNFCCC v roce 1992 byl prvním krokem k mezinárodní spolupráci v oblasti boje se změnou klimatu. Úmluva je založena na čtyřech hlavních principech: na principu mezigenerační spravedlnosti, který říká, že je nutné klimatických systém chránit i pro příští generace; na principu společné, ale diferenciované odpovědnosti, který říká, že ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za tvorbu emisí skleníkových plynů a mají povinnost pomoci rozvojovým zemím s potíráním změny klimatu; na principu ochrany nejzranitelnějších zemí vůči dopadům změny klimatu, a konečně na principu tzv. předběžné opatrnosti.

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl přijat v roce 1997. Zavázal signatáře 37 rozvinutých ekonomik a EU k redukci skleníkových plynů alespoň o 5,2 % průměrně k úrovni roku 1990 mezi lety 2008 a 2012. V roce 2012 byl schválen dodatek, kterým bylo potvrzeno pokračování Protokolu až do roku 2020.

Podle Hodnotících zpráv Mezivládního panelu pro změnu klimatu je průměrné globální oteplení na úroveň o 1,5 °C k teplotám před průmyslovou revolucí pokládané pro zeměkouli a člověka za únosné, oteplení o půl stupně více znamená zásadní změny pro život člověka, mimo jiné i vyhynutí několika tisíc druhů fauny a flóry.

Signatáři Cancúnské dohody se rovněž zavázali vytvořit tzv. Zelený klimatický fond na pomoc rozvojovým zemím. Dohoda vymezila cíl omezit průměrné globální oteplování na hodnotu výrazně pod hranicí 2,0 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C. Dohoda také přináší významnou změnu v tom, že ke snižování skleníkových plynů mají povinnost se zavázat nejen rozvinuté země, jako tomu bylo doposud, ale i rozvojové země.

Čtěte také: Dopady klimatické změny v Česku

EU pod vlivem závěrů Zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro klimatickou změnu z roku 2018, že i při naplňování závazků Pařížské dohody přesáhne průměrné globální oteplení na konci století 2 °C, přijala evropský právní rámec pro klima (tzv. klimatický zákon) s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050. EU samotná je k roku 2021 producentem 7,3 % globálních skleníkových plynů a uvědomuje si, že její závazek k celkovému snížení a zastavení globálního oteplování nestačí.

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v klimatických stížnostech

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vyhlásil dne 9. dubna 2024 rozhodnutí stížnosti Duarte Agostini a spol. v. Portugalsko a 32 dalších zemí. Stěžovatelé z Portugalska namítali porušení jejich práv ze strany 33 států, které podle nich neplní závazky potřebné k boji s klimatickou změnou. Kromě toho ESLP dnes vyhlásil rozhodnutí v klimatických stížnostech proti Švýcarsku a Francii Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a spol. v. Švýcarsko a v případu Carême v. Francie.

Případ Duarte Agostini v. Portugalsko se týká současných a budoucích vážných důsledků změny klimatu, které mladí stěžovatelé připisují žalovaným státům a o nichž tvrdí, že ovlivňují jejich životy, pohodu, duševní zdraví a klidné užívání si jejich domovů. Stěžovatelé opřeli stížnost o několik článků Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a odvolávali se na mezinárodní dokumenty včetně Pařížské úmluvy z roku 2015, Úmluvy na ochranu práv dítěte a obecné zprávy a zjištění expertů o škodách způsobených klimatickou změnou. Stěžovatelé argumentovali, že jsou již nyní dotčeni nepříznivými důsledky změny klimatu a tato rizika se budou v průběhu jejich života významně zvyšovat.

Stížnost byla podána v září 2020 proti všem členským státům Evropské unie, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, Norsku, Rusku, Turecku, Švýcarsku a Ukrajině. Později stěžovatelé stížnost proti Ukrajině stáhli.

ESLP ve vyhlášeném rozhodnutí konstatoval, že pokud jde o extrateritoriální jurisdikci žalovaných států jiných než Portugalsko, v Úmluvě neexistují žádné důvody pro rozšíření jejich extrateritoriální jurisdikce prostřednictvím soudního výkladu takovým způsobem, jaký požadovali stěžovatelé. Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyužili v Portugalsku žádnou právní cestu týkající se jejich stížností, stížnost stěžovatelů proti Portugalsku prohlásil ESLP za nepřípustnou z důvodu nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy. ESLP tedy prohlásil stížnost podanou proti Portugalsku a ostatním státům v otázce změny klimatu za nepřijatelnou.

Čtěte také: Vyhlášení klimatické nouze ve Velké Británii

ESLP také vyhlásil rozhodnutí v dalším klimatickém případě Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a další proti Švýcarsku, ve kterém Slovenská republika intervenovala jako třetí strana. Stížnost podalo švýcarské sdružení sdružující ženy v seniorském věku, věnující se prevenci klimatických změn a další ženy v seniorském věku a týká se důsledků klimatických změn na podmínky života a zdraví starších osob a odpovědnosti státu v této oblasti.

ESLP ve svém rozsudku konstatoval, že článek 8 Úmluvy zahrnuje právo na účinnou ochranu ze strany státních orgánů před závažnými nepříznivými účinky změny klimatu na životy, zdraví, pohodu a kvalitu života. Konstatoval však, že jednotlivé čtyři stěžovatelky nesplnily kritéria postavení oběti podle článku 34 Úmluvy a prohlásil jejich stížnosti za nepřijatelné. Stěžující si sdružení mělo naopak právo podat stížnost. ESLP rozhodl, že ze strany Švýcarska došlo k porušení práva na respektování soukromého a rodinného života podle článku 8 Úmluvy k porušení práva na přístup k soudu podle či. 1 Úmluvy.

Dopady klimatické změny na britské památky

Některé z nejznámějších britských památek stojí před bezprecedentní výzvou. Známá turistická místa jako Cardiffský záliv, centrum Yorku a liverpoolské nábřeží jsou stále zranitelnější vůči záplavám způsobeným stoupající hladinou moře a silnějšími srážkami. Dokonce i Edinburský hrad na kopci může čelit povodním způsobeným přetíženými odvodňovacími systémy během intenzivních dešťů. V Severním Irsku zase hrozí pobřežní eroze a nestabilita věhlasnému Giant's Causeway (tzv. Obrův chodník).

Analýza společnosti Aviva ukazuje, že počet anglických domů ohrožených záplavami by v nadcházejících 25 letech mohl vzrůst o více než čtvrtinu, z 6,3 milionu na osm milionů. Počet nemovitostí s vysokým rizikem záplav povrchových vod se může zvýšit o 66 %, zejména v hustě obydlených oblastech jako Londýn, Manchester a části severovýchodu země.

Společnost Aviva přislíbila více než 80 milionů liber na projekty založené na ochranářských přírodních opatřeních ke zlepšení zachycování uhlíku a zvýšení odolnosti půdy a krajiny vůči povodním. Podle zprávy IUCN World Heritage Outlook jsou následky excesů počasí nejčastější rizikem pro významná místa světového dědictví. Prakticky každé místo zapsané na seznamu světového dědictví je do nějaké míry ohroženo změnou klimatu.

Čtěte také: Co znamená vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem?

Britská zkušenost i zprávy o poškození ikonických míst jinde v Evropě a ve světě ukazují, že klimatická změna není vzdálená hrozba, ale realita měnící charakter rizik a podobu mnohých pozoruhodných lokalit už dnes.

Výjimečný klimatický stav a změna pojmosloví

Britský deník The Guardian ve svých textech nahradí pojem změna klimatu či klimatická změna slovními spojeními klimatická krize, klimatické zhroucení či výjimečný klimatický stav (klimatická nouzová situace). Klimatické skeptiky či klimaskeptiky bude označovat jako popírače klimatického vědeckého výzkumu. Místo globálního oteplování bude redakce psát o globálním ohřívání. Aktualizaci pojmosloví redakce zdůvodňuje snahou přesněji popisovat ekologické problémy, kterým dnes svět čelí.

Tento měsíc se pak Británie a Irsko staly prvními zeměmi, které vyhlásily „výjimečný klimatický stav“.

Koncentrace CO2 v atmosféře

Nedávno shodou okolností množství hlavního skleníkového plynu CO2 v atmosféře měřené na stanici na Havajských ostrovech, která je oproštěna od vlivů velkých zdrojů a odpovídá poměrně přesně celoplanetárnímu průměru, překročilo hranici 415 částic na jeden milion. Od roku 1960, kdy začala havajská stanice Mauna Loa koncentrace měřit, stouply hodnoty o přibližně 100 částic na milion. Podobná koncentrace CO2, jaká je dnes, byla naposledy v atmosféře před 3,6-2,2 miliony let v období pliocénu. Analýzou ledových jader vědci zjistili, že tehdy na rozdíl od dneška byla arktická oblast nezaledněná a v pevninské části rostly jehličnaté stromy.

Jinými slovy jejich vliv a dopad - nerovnoměrnou distribuci nadměrného množství energie, které v atmosféře zůstává kvůli rostoucímu množství CO2, jež vzniká zejména spalováním uhlí, ropy a zemního plynu - budeme sledovat ještě dlouho, v řádech desítek, či spíše stovek let. Čím větší systém je, tím déle trvá změnit jeho dlouhodobý stav. Navíc se změny nedějí všude na světě rovnoměrně. Například oblast Severního ledového oceánu se ohřívá přibližně třikrát více, než činí celoplanetární průměr.

Soudní spory a ochrana klimatu

Mnozí environmentální aktivisté ale upozorňují, že politici nepodnikají dostatečné kroky k zajištění ochrany klimatu. Ochránci přírody argumentují tím, že na politické scéně doposud nepanuje jednota o prosazování Pařížské klimatické dohody, navíc kolem ní prý existuje celá řada nejasností.Kritice ze strany aktivistů čelí také vyspělé průmyslové státy kvůli chybějící vůli k dodržování dohodnutých pravidel. Rozvojovým zemím zase scházejí prostředky k přizpůsobení se následkům klimatických změn. A lobbisté společností produkujících fosilní paliva stále zaujímají jedny z nejdůležitějších míst ve vyjednáváních.

V současné době soudy po celém světě projednávají tisíce takových žalob. Mezi země, kterým hrozí žaloby ze strany obyvatel, patří také Irsko, Velká Británie, Norsko, Belgie, Nizozemsko a Švýcarsko. Třeba v alpské zemi požaduje jedna skupina aktivních občanů, aby stát vyvinul větší snahu v oblasti minimalizace škod z průmyslu.V Belgii zase podobná iniciativa žádá vládu, aby splnila podmínky stanovené Pařížskou klimatickou dohodou. K hromadné žalobě se od roku 2015 připojilo už více než 30 tisíc Belgičanů.

Irsko a snižování emisí ze zemědělství

Irská vláda plánuje do roku 2030 snížit emise ze zemědělství o 25 procent. Irských 135 000 farem produkuje 37,5 procenta národních emisí, což je nejvyšší podíl ze zemí Evropské unie. Podle nového vládního plánu musí zemědělství do roku 2030 snížit emise o 25 procent. Zemědělci a jejich spojenci obvinili koaliční vládu, jejíž součástí je i strana Zelených, že z irského venkova udělala obětního beránka a že zemědělcům nedává jinou možnost než vybíjet stáda.

John Sweeney, odborník na klima z Maynooth University, je skeptický. Sweeney odhaduje, že Irsko bude muset do roku 2030 snížit počet kusů skotu o milion. Zůstává nejasné, jak - a zda vůbec - Irsko tohoto snížení emisí dosáhne.

John Connell, farmář a spisovatel z hrabství Longford, v roce 2018 napsal bestseller The Cow Book (Kniha o kravách), kroniku telení a meditací o irském venkově. "Klima je problémem naší doby. Všichni musíme nyní táhnout za jeden provaz, abychom zajistili přežití světa pro naše děti a vnuky. Každý se musí přizpůsobit. Nebude to snadné, ale musíme myslet na globální domov, ve kterém žijeme."

tags: #vyhlášení #klimatické #Británie #Irsko #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Euronovy ekologické produkty
• Výskyt zelených hadů
• Ošetření dřevěného nábytku
• Podmínky podmíněného zastavení stíhání
• Průřezové téma environmentální výchovy