Výhody ekologického zemědělství


10.03.2026

Zemědělství je odvětví, které hraje klíčovou roli v našem každodenním životě. Produkce potravin a péče o životní prostředí jsou neoddělitelně spojené oblasti, které ovlivňují naše životy i životy budoucích generací. V posledních letech roste povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí.

Čistá pitná voda bez obsahu reziduí pesticidů se stává důležitým tématem pro budoucnost hospodaření v české krajině. Ekologické zemědělství přitom na rozdíl od konvenčního nabízí řešení pro uchování kvality a čistoty vody.

Co je ekologické zemědělství?

Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům (welfare), ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů), šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově.

Ekologické zemědělství je přesně definovaná forma hospodaření, založená na produkci potravin optimální kvality a množství, používající praktiky trvale udržitelného rozvoje, s cílem vyhnout se používání agrochemických vstupů a minimalizovat poškození životního prostředí. Ekologické zemědělství, v němž je striktně zakázáno použití umělých chemických látek, nabízí řešení jak omezit množství nebezpečných látek v potravinách na minimum.

Principy ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který klade značný důraz na opatření chránící půdu a přírodu, zajišťuje ohleduplné zacházení se zvířaty a nepoužívá syntetické pesticidy ani umělá hnojiva. Je to komplexní systém zemědělské produkce (zahrnující rostliny i zvířata), který dává přednost vnitropodnikovému koloběhu před využíváním externích produkčních faktorů.

Čtěte také: Zelená energie

Mezi hlavní zásady ekologického zemědělství patří:

  • Produkce potravin vysoké kvality a přiměřeného množství.
  • Postupy v souladu s přírodními systémy a cykly na všech úrovních od půdy, po rostliny až ke zvířatům.
  • Udržování a/nebo zvyšování dlouhodobé úrodnosti a biologické aktivity půdy.
  • Plevele jsou potlačovány agrotechnickými metodami, herbicidy nejsou povoleny.
  • Ochrana rostlin proti chorobám a škůdcům je založena na podpoře samoregulující funkce agro-ekosystému, biologických a biotechnických metodách. Fungicidy a insekticidy nejsou povoleny.
  • Etické zacházení se zvířaty respektováním jejich vrozených potřeb a chování.
  • Podpora druhové pestrosti a ochrana vzácných přirozených stanovišť a přírodních útvarů.
  • Maximální využití obnovitelných zdrojů a recyklace, využívání místních zdrojů.
  • Minimalizace znečištění a odpadů.
  • Pěstování geneticky manipulovaných organismů (GMO) není povoleno.
  • Minimum zpracování při zachování charakteru upravované potraviny. Zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetických hormonů, ozařování, mikrovlnný ohřev, používání barviv, arómat a sladidel syntetického původu.
  • Zajištění spravedlivé a přiměřené kvality života, pracovního prostředí a uspokojení z práce pro zemědělce a jejich rodiny.

Ekologický chov zvířat

Ekologický chov zvířat je založen na úzkém propojení mezi zvířaty a zemědělskou půdou. Podmínky chovu a ustájení skotu v ekologickém zemědělství musejí splňovat fyziologické a etologické požadavky všech věkových kategorií zvířat. V ekologických chovech je proto zakázáno trvalé vazné ustájení, bezstelivové a roštové ustájení. Ustájená zvířata musejí mít možnost volného pohybu a přístup k předmětům, o které se mohou drbat. Samozřejmostí je také vzájemný kontakt mezi zvířaty a přístup na pastvu do venkovního výběhu. Budovy pro ustájení zvířat, kotce, zařízení a nářadí se musí řádně čistit a dezinfikovat pouze povolenými prostředky, v ekologických chovech se kvůli pohodě chovaných zvířat pravidelně s využitím povolených přípravků potlačuje obtížný hmyz a hlodavci.

Prioritním požadavkem je zabezpečení kvalitního krmiva pro chovaná zvířata, zejména objemného krmiva (seno, siláž, sláma a čerstvá píce) - ideálně z ekofarmy, kde zvířata žijí. Z pohledu léčení a prevence chorob sedláci v ekologickém režimu dávají přednost přírodním a homeopatickým přípravkům. Reprodukce v chovu funguje na principu uzavřeného obratu stáda a s přednostním využitím přirozené plemenitby - tedy býka. Inseminace zakázána není, nicméně oproti konvenčním chovům je zakázáno podávat zvířatům léčivé přípravky a hormony k synchronizaci říje, stejně jako používat metody přenosu embryí.

Ekologický farmář je povinen zajistit, aby novorozené tele přijalo co nejdříve po porodu dostatečné množství mleziva - ideálně od své matky. Telata musejí být napájena mlékem nejméně dvakrát denně, a to nejméně do tří měsíců věku. V ekologickém chovu telat není dovoleno podávat náhražky mléka a mléčné krmné směsi.

Výhody ekologického zemědělství

,,Ekologické zemědělství má jednoznačně pozitivní efekt na krajinu, vodu a půdu. A živou půdu nebo čistou vodu potřebujeme k životu všichni. V Česku přitom stále hledáme a často nenalézáme řešení na čištění vod ohrožených chemizací. Je přitom potřeba změnit celkový přístup ke krajině a inspirovat se tam, kde to funguje. V současné době spolupracujeme například se Saskem na projektu, ve kterém je jednou z aktivit organizování akcí s cílem převést konvenčně hospodařící zemědělce, kteří hospodaří v blízkosti vodních toků a zdrojů pitné vody, do ekologického zemědělství. Tento krok má několik pozitivních dopadů jak ekologických, protože kvalita vody z hlediska obsahu ať už metabolitů pesticidů, herbicidů nebo třeba i antibiotik jde výrazně nahoru, tak ekonomických, protože vodárenské společnosti nemusí vynakládat stamiliony na čištění vod, " uvádí Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Čtěte také: Zlepšete svou zahradu s domácím kompostem

Ekologické zemědělství přitom nechrání vodu jen z hlediska chemizace. Zásadní význam má i v případě extrémních klimatických událostí, jako jsou přívalové deště nebo naopak dlouhodobá období sucha. Díky pestrému osevnímu postupu a obsahu humusu v půdě jsou ekologická pole lépe připravena absorbovat zvýšené množství vody při prudkých lijácích, a naopak zásobit rostliny vodou v případě sucha. Ornice nestéká kvůli erozi do řek či nádrží, což se zpětně opět projeví na kvalitě vody. Osobně si myslím, že ekologické zemědělství má obrovský, a prozatím nevyužitý potenciál k tomu, aby se praktikovalo podél všech vodních toků a nádrží. Například v okolí řeky Želivky je řada farem, které by bylo ideální převést do ekologického zemědělství. Mnoho z těchto farem chová dojný skot a má zároveň ornou půdu. Pro přechod do ekologického zemědělství se jedná o ideální kombinaci. Díky živočišné výrobě není potřeba se bát o organiku v půdě, je třeba však třeba zvládnout nastavení správného managementu farmy," dodává Urbánková.

Ekologické zemědělství má řadu pozitivních dopadů na životní prostředí a společnost:

  • Ochrana půdy a vody: Vzduch, voda a půda zůstávají díky ekologickému zemědělství uchráněny od všech chemikálií, které tam nepatří a nezasahují tak ani do potravního řetězce.
  • Podpora biodiverzity: Ekologické zemědělství zvyšuje rozmanitost zvířat a rostlin na venkově. Potvrdilo to sčítání na desítkách farem z různých evropských zemí.
  • Šetrné zacházení se zvířaty: Ekologičtí farmáři zajišťují svým hospodářským zvířatům dostatečně prostorný výběh a dobré podmínky k životu. V ekologickém zemědělství jsou zakázány nelidské velkochovy.
  • Kvalitní a čerstvé potraviny: Výroba biopotravin vylučuje jakékoli použití chemických ochucovadel, barviv a zlepšovatel chuti, konzistence nebo vůně. Trvanlivosti se dosahuje přírodní cestou například pomocí soli, česneku nebo sušením či nakládáním do oleje apod.
  • Podpora lokálních producentů a ekonomiky: Správným krokem, jak podpořit ekologické zemědělce, kteří důkladně pečují o půdu, krajinu a hospodářská zvířata s maximální možnou ohleduplností, je nákup jejich bioproduktů. Zkrátí se tím dodavatelské řetězce i uhlíková stopa a podpoří zaměstnanost ve venkovských oblastech.

Ekologické zemědělství představuje udržitelnou alternativu ke konvenčnímu zemědělství, protože vyloučením syntetických chemických látek ve formě syntetických pesticidů minimalizuje negativní dopad na životní prostředí, včetně snížení rizika kontaminace vody, degradace půdy a poškození necílových organismů. K úrodnosti půdy přistupuje komplexně. Ke zlepšení a udržení struktury půdy, obsahu organické hmoty a dostupnosti živin využívá přírodní vstupy: kompost, hnůj, meziplodiny a krycí plodiny. Jeho postupy, jako je střídání plodin, pěstování meziplodin a podpora půdní biodiverzity, pracují v harmonii, vytvářejí zdravý a prosperující půdní ekosystém a přispívají k dlouhodobé úrodnosti půdy a jejímu celkovému zdraví, což je přínosné jak pro životní prostředí, tak pro zemědělskou produkci.

Biopotraviny

Bioprodukt resp. biopotravina je vypěstovaný postupy ekologického (biologického, organického) zemědělství, tedy bez použití umělých hnojiv, škodlivých chemických postřiků či geneticky modifikovaných organismů (GMO) a výrobků na jejich bázi. Je možné vnímat bioprodukt a biopotravinu jako odlišné pojmy. Zatímco bioprodukt je surovina (nebo přímá poživatina), která může být rostlinného nebo živočišného původu, vzešlá z ekologického zemědělství, biopotravina je většinou zpracovaným bioproduktem. Při jejich produkci nesmí být užito chemických hnojiv, ošetřovacích prostředků a jiných látek, které narušují životní prostředí nebo se v něm přirozeně nevyskytují.

Jak poznat biopotraviny? Biopotraviny běžně seženete v kamenných obchodech a supermarketech, kde je poznáte jednoduše podle označení biolistu a biozebry. Jen na tyhle dvě značky se můžete stoprocentně spolehnout. Surovina ze zahrádky není bio, musí mít certifikát. Mezi hlavní mýty u biopotravin patří i ten, že suroviny, co si vypěstujete doma na vlastní zahrádce, budou bio. Není tomu tak! Bio jsou pouze ty produkty a suroviny, které pocházejí od certifikovaného ekologického zemědělce. Každý, kdo chce své produkty takto označovat, musí podepsat smlouvu s některou státem pověřených kontrolních organizací a zaregistrovat se do systému ekologického zemědělství u Ministerstva zemědělství. Ti, kteří splní veškeré požadavky, získají certifikát až na 15 měsíců. Jedině s ním mohou značku používat. Za klamavé označení hrozí vysoké pokuty.

Čtěte také: Sport v přírodě: Benefity

Legislativa a kontrola

V zemích Evropské unie je použití těchto termínů ošetřeno nařízením rady EHS č. 2092/91 ze dne 24. 6. 1991 „O ekologickém zemědělství a odpovídajícím způsobu označování zemědělských výrobků a potravin“. V České republice ekologické zemědělství (dále EZ) upravuje Zákon č. 242/200 Sb. O ekologickém zemědělství a o změně zákona č3368/1992 Sb. o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. Dodržování stanovených pravidel je v systému ekologického zemědělství přísně kontrolováno na všech úrovních, od vstupů do zemědělské výroby přes zpracování bioproduktů až po prodej konečnému spotřebiteli. Na základě výsledků kontrol se provádí certifikace bioproduktů a biopotravin vydáním tzv. "Osvědčení o původu bioproduktu (biopotraviny)" a jejich označení ochrannou známkou BIO - Produkt ekologického zemědělství. oprávněným certifikačním orgánem.

Ekologičtí zemědělci a chovatelé podléhají přísným kontrolám, které reguluje evropská a národní legislativa. Ministerstvo zemědělství pověřuje vybrané organizace k zajištění dodržování všech pravidel ohledně péče o zvířata, zpracování či pěstování. Každý eko zemědělec, výrobce biopotravin a obchodník v ČR musí mít uzavřenou smlouvu o kontrole s jednou ze 4 kontrolních organizací, jimiž jsou KEZ o.p.s., ABCert, Bureau Veritas nebo Biokont. Aktuálně vláda schválila až 2 mil.

Redukované zpracování půdy

Do nedávna bylo jednou z hlavních výzev ekologického zemědělství omezení intenzivního zpracování půdy za účelem omezení tlaku plevelů. To v praxi představuje zejména hlubokou podzimní orbu bez následného setí ozimé plodiny a časté zpracování půdy, což může mít negativní dopad na půdní život, strukturu půdy a být zdrojem emisí skleníkových plynů díky zvýšené mineralizaci organické hmoty v půdě. Redukované zpracování půdy, které znamená minimalizaci zásahů do půdy ve formě omezování orby a snižování počtu následných operací umožňuje řešení těchto problémů.

Redukované zpracování půdy musí být přizpůsobeno konkrétnímu stanovišti. Při přechodu na tuto technologii je cílem méně hluboko a méně často zpracovávat půdu, tím zvyšovat mikrobiální aktivitu v půdě a utvářet lepší půdní strukturu. Začít na malých plochách, nikoli na problémových pozemcích, protože lze očekávat, že tlak plevelů se spíše zvýší. Snížit hloubku orby a její četnost. Používat podmítací pluh, diskové brány, kypřiče se šípovými radličkami apod., není-li použití běžného pluhu nezbytně nutné.

Neméně důležité je zohlednit sociální a ekonomické aspekty přechodu na redukované zpracování půdy a bezorebné obdělávání.

Aby bylo v ekologickém zemědělství možné úspěšně přejít od hluboké orby k redukovanému zpracování půdy, je nezbytné modernizovat zemědělské nářadí a nástroje i rozvíjet znalosti pěstitelů. Proto je zapotřebí cílit investiční podpory a vzdělávání na tyto nové technologie a praktiky tak, aby byli ekologičtí zemědělci schopni udržet si konkurenceschopnost, zlepšit udržitelnost svého hospodaření a naplňovat podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu.

Ekologické zemědělství a budoucnost Evropy

Profesionální zemědělci mají důležitou roli v podpoře ekologického zemědělství a snižování negativního dopadu na životní prostředí. V případě úplného přechodu na ekologické zemědělství v Evropě se bude rostoucí populace do roku 2050 stále schopná uživit pouze z biopotravin, které jsou produktem ekologického zemědělství. Autorům se podařilo namodelovat situaci, ve které bude možné v roce 2050 hospodařit na zemědělské půdě v Evropě pouze ekologickým způsobem, čímž dojde ke snížení produkce emisí o 40 % (ve srovnání s rokem 2010), obnovení přírodní rozmanitosti a ochraně přírodních zdrojů - kvality vody a půdy.

„Výsledky nové studie vítáme, často se potýkáme s argumentem, že ekologické zemědělství nedokáže zabezpečit potravinovou bezpečnost, protože ve srovnání s konvenčním hospodařením nemá takové výnosy. Ukazuje se však, že za určitých systémových změn ekologické zemědělství může nakrmit všechny Evropany. Mimoto má ekologické zemědělství další podstatné benefity pro půdu, krajinu i zdraví člověka. Scénář, podle kterého může ekologické zemědělství do roku 2050 uživit celou evropskou populaci, předpokládá, že dojde k postupnému omezení používání pesticidů a syntetických hnojiv, částečnému rozšíření trvalých travních porostů a přirozených přírodních stanovišť v krajině (živé ploty, rybníky, remízky). Důležitou součástí změny je také omezení spotřeby masa téměř o 40 %, zejména jde o snížení spotřeby masa vepřového a drůbežího, které je závislé na intenzivním výkrmu a produkci obilí. Tím dojde k uvolněním ploch vhodných k pěstování obilovin a rostlinných bílkovin pro potřeby člověka. Dojít by také mělo k omezení exportu masa mimo Evropu a zachování přirozeného koloběhu v přírodě, kdy nedochází k ubývání hmyzu v důsledku používání chemie, ale naopak k jeho prospěšnému fungování v rostlinné produkci. „Ze zkušenosti našich sedláků víme, že pokud umístíte úly v blízkosti polí, můžete si významně zvýšit výnos, i v ekologickém zemědělství. Nebudou-li v Evropě včely, protože je vyhubíme chemií, nebude žádný výnos a nic nám s tím nepomůže. 44 % tuzemských druhů včel je ohroženo vyhubením. Je na čase rychle reagovat. Proto také v německém Bavorsku prosazují, aby do roku 2025 bylo 25 % zemědělské výměry obhospodařováno v ekologickém režimu a do roku 2030 dokonce 30 %t.

Eric Gall, manažer IFOAM OE pro politiku, řekl: „Biologická rozmanitost a zdravé ekosystémy jsou pro produktivitu zemědělských systémů zásadní. Je naléhavě nutné zvrátit zrychlující se úbytek biologické rozmanitosti a začít obnovovat přírodu. Ekologičtí zemědělci nepoužívají syntetické pesticidy a hnojiva a na jejich farmách je v průměru o 30 % vyšší biologická rozmanitost. Dlouhodobější a rozmanité střídání plodin s luštěninami je základním prvkem systému ekologického zemědělství, který zajišťuje úrodnost půdy a přispívá k jejímu zdraví. Spolu s dalšími prospěšnými postupy hospodaření, jako jsou krycí plodiny a hnojení hnojem, přispívá střídání plodin ke zvýšené sekvestraci organického uhlíku v půdě ekologických farem. Další účinnou technikou, která přináší do půdy dusík a chrání ji před erozí, je pěstování meziplodin, které následně zlepšuje schopnost půdy zadržovat vodu, což je nezbytné, protože v důsledku klimatických změn dochází stále častěji k suchu i záplavám.

Pro zajištění dlouhodobé potravinové bezpečnosti v Evropě i mimo ni mají tvůrci politik povinnost pomáhat zemědělcům, chránit přírodní kapitál, na němž závisí produkce potravin a neměli by se nechat zlákat zavádějícími výzvami k oslabení právních předpisů v oblasti životního prostředí. Ekologické zemědělství přináší řadu výhod pro klima a biologickou rozmanitost, včetně zvýšené sekvestrace uhlíku v půdě, nižších energetických vstupů a větší odolnosti zemědělského systému. Transformace způsobu produkce potravin může mít velký vliv na zmírnění změny klimatu, pomoci zemědělcům přizpůsobit se a zvýšit odolnost a přispět k ochraně biologické rozmanitosti.

Ekologické zemědělství má vyšší energetickou účinnost a nižší spotřebu energie na hektar. Ekologické zemědělství podporuje funkce ekosystému - ekologické zemědělství podporuje zdraví půdy a snižuje její erozi o 22 %. Chrání vodní útvary tím, že snižuje vyplavování dusičnanů o 28-39 %. Ekologické zemědělství zvyšuje odolnost zemědělských systémů - zlepšená struktura půdy v ekologickém zemědělství snižuje erozi, podporuje zdraví rostlin a zvyšuje odolnost ekologického zemědělství vůči měnícím se povětrnostním podmínkám. Ekologické zemědělství není závislé na syntetických hnojivech a pesticidech, což činí ekologický systém méně závislým na vnějších vstupech.

tags: #vyhody #ekologickeho #zemedelstvi

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]