Současné technologie nabízejí mnoho způsobů, jak snížit domácí účty za energie. Seznamte se s těmi, které šetří přírodu a jsou již běžně dostupné pro domácí použití.
Volba vytápění úzce souvisí s energetickými vlastnostmi domu. Proto je nezbytné při výběru topného systému zohlednit konkrétní podmínky v budově.
V oblastech, kde jsou vybudovány plynové rozvody, je plyn stále aktuálním palivem, obzvláště v moderních kondenzačních kotlích pracujících v nízkoteplotním režimu. Princip kondenzačního kotle je následující: při spalování zemního plynu vzniká určité množství vody. Hořením dochází k jejímu ohřevu. V podobě vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny, které odcházejí a s sebou nesou část tepelné energie, tzv. latentní teplo. Pokud tyto spaliny ochladíme pod teplotu jejich rosného bodu, dojde ke změně skupenství - kondenzaci obsažené vodní páry a k uvolnění tepla. Pro ekonomičnost provozu kondenzačního plynového kotle je důležitá možnost jeho regulace. Ta umožňuje dosažení rovnoměrného vytápění objektu v rozsahu 20-100 % výkonu kotle. Většinou po 3/4 topné sezóny je plně postačujících 25-50 % nominálního výkonu kotle.
Ohřev vody spotřebovává v domě značné množství energie. V případě, že chcete pomocí slunečních kolektorů pouze ohřívat užitkovou vodu, zpravidla vám postačí instalovat ploché sluneční kolektory. Jejich instalací můžete ušetřit až 70 % nákladů na ohřev vody. V létě, kdy slunce nabízí přebytek energie, můžete také ohřívat vodu v bazénu. Kromě plochých slunečních kolektorů připadají v úvahu také vakuové trubicové kolektory, které jsou vhodné k celoročnímu provozu, protože dosahují vyšších solárních zisků bez výkyvů. Pokud je solární systém doplněn kvalitním plynovým kondenzačním kotlem, budete vytápět domov i ohřívat vodu ekonomicky ve všech ročních obdobích a za každého počasí.
Biomasa je rostlinná nebo i živočišná hmota, většinou zbytková. Může se využívat v podobě polen, dřevěných briket (to jsou slisované piliny), štěpky (dřevní zbytky o velikosti do 5 cm), pilin nebo tzv. pelet, což jsou slisované malé válečky, vyráběné z drobných zbytků dřeva. Samozřejmě je možné topit i jinými typy biomasy, jako například senem nebo šťovíkem, ale u nás není tato možnost využívána. Pokud jste se rozhodli pro kotel na spalování biomasy, je dobré, abyste se na začátku podívali v okolí svého domu, zda je zde nějaká dobrá možnost získat palivo v rozumné ceně a kvalitě. Pelety si však můžete nechat i dovézt až před dům nebo poslat nabalené do igelitových pytlů. Dnes je již odebírají i některé uhelné sklady. Ve srovnání cen jsou za nejlevnější považovány právě položky dřevo, rostlinné pelety a štěpka.
Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu
V současné době je u nás tepelným čerpadlem vybavena každá desátá novostavba, ročně se těchto zařízení u nás instalují tisíce a stejně tak roste i počet dodavatelských firem. Tepelné čerpadlo je k životnímu prostředí mnohem ohleduplnější než jiné zdroje tepla. Jeho používáním se výrazně snižují emise skleníkových plynů a dalších škodlivin. Hlavním důvodem pro koupi tepelného čerpadla jsou peníze, které ušetříte na provozu vašeho domu. Ceny energií v posledních letech rostou více, než je zdrávo, a jedinou obranou proti vysokým platbám za plyn nebo elektřinu je snížení závislosti na monopolních dodavatelích těchto energií. Peníze, které zaplatíte za tepelné čerpadlo, se vám při současných cenách energií rychle vrátí zpět na dosažených úsporách.
Zda se tepelné čerpadlo zaplatí, závisí na tom, kolik stojí a kolik ušetří. U běžných domů vyjde pořízení tepelného čerpadla o 200 až 250 tisíc dráže než pořízení plynového vytápění. Čerpadlo dokáže ročně ušetřit 25 až 35 tisíc na provozu domu. Při započítání růstu cen energií je návratnost čerpadla 6-8 let.
Pokud je to technicky možné, je nejlevnějším řešením instalace plošného kolektoru, za ním obvykle následuje vzduchové čerpadlo a nejdražší je řešení s vrty. Koupením hodně levného vzduchového čerpadla budou samozřejmě pořizovací náklady výrazně nižší než u zemních čerpadel. Pořízením výkonnějšího tepelného čerpadla opravdu snížíte provozní náklady. Je to ovšem vyváženo nižší životností kompresoru a vyššími investičními náklady. Pokud si pak srovnáte dosažené úspory s náklady na pořízení a servis, tak se výkonnější čerpadlo nevyplatí.
Obecně lze říci, že srub či roubenku lze vytápět jakýmkoliv způsobem, stejně jako jakoukoliv jinou stavbu. U vytápění vždy doporučujeme zpracování prováděcí projektové dokumentace, kde se přesně spočítají tepelné ztráty jednotlivých místností a navrhne topný systém. Velký důraz kladu na to, aby si zákazník položil a upřímně zodpověděl otázku, co od vytápění očekává a co je ochoten přijmout.
Není možné vyzdvihnout jedno řešení a to pak zákazníkovi doporučit, vždy je potřeba zvážit všechna dostupná fakta a možnosti majitele domu, jako například přítomnost plynovodu u pozemku, velikost pozemku, možnosti jak sehnat dřevo na topení, časové možnosti majitele domu apod. Při zvažování spojení více zdrojů energie (krb, tepelné čerpadlo, solár) je také zapotřebí zhodnotit výši investice a její návratnost.
Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku
Našim zákazníkům, kteří mají srub, doporučujeme po cca 4 letech srub kompletně zatmelit. Jelikož už jsme několik srubů tmelili tak víme, že je to investice, která je jednoznačně přínosem. Zvýší se těsnost spojů, jejich odolnost proti vodě a klesnou náklady na vytápění celého domu, protože se zamezí tepelným únikům přes spoje jednotlivých klád, které jsou u všech srubů dané sedáním staveb.
Jedinou možností, jak snížit energetickou náročnost sendvičové dřevostavby je její dodatečné zateplení. Zatímco u srubů je tato varianta prakticky nereálná, u roubenek je to docela dobře proveditelné.
Pro dům je to stejně analogický údaj jako kombinovaná spotřeba paliva u auta; má totiž přímý vztah k tomu, kolik za provoz domu zaplatíme peněz. Protože nás zajímá jen potřeba tepla na vytápění, vyškrtneme zatržení v pravé části formuláře u výpočtu potřeby teplé vody a vyplňujeme jen levou část. Je třeba dosadit několik parametrů. Po stanovení lokality se automaticky objeví venkovní výpočtová teplota, po dosazení takzvané "mezní teploty" se doplní "délka topného období" a "průměrná venkovní teplota". Hodnotu tem volíme menší (12 °C), pokud se jedná o těžkou konstrukci s větší tepelnou kapacitou a dobrou schopností vyrovnat kolísání venkovní teploty během dne. To může být např. stěna z plných cihel, zvláště pokud je zvenku zateplena. Naopak pro lehké konstrukce, jako jsou třeba dřevostavby, volíme hodnotu větší (15°C).
Zjednodušeně lze říci, že u lehkých budov (např. dřevostavby) s nepřetržitým vytápěním, pak pro oblast s venkovní výpočtovou teplotou te = -12 DC, odpovídá tepelné ztrátě 10 kW roční potřeba tepla přibližně 30 MWh. Je ale třeba si uvědomit, že tento jednoduchý výpočet se nehodí pro dobře izolované domy s velkou tepelnou kapacitou a nezastíněnými jižními okny, protože dostatečně nezohledňuje tepelné zisky ze slunečního záření, z osob a spotřebičů uvnitř domu. Potřeba tepla u takových domů může být ve skutečnosti výrazně menší, než kolik vypočteme. Pro domy, kde je velké množství tepelných mostů, naopak zase výše uvedené výpočty stanovují znatelně menší hodnoty.
Když víme, kolik energie za rok spotřebujeme, pak nás zajímá, kolik za ni zaplatíme. Situaci nám zde trochu komplikuje to, že topný systém nemá 100% účinnost, u některých zdrojů energie platíme stálý měsíční poplatek, existují různé tarify a tak podobně.
Čtěte také: Nerezová ocel a životní prostředí
Vytápění stěn je založeno na vytápění povrchu stěn za pomoci originálních konstrukcí. Lidé se odedávna snažili vytvářet ve stěnách otopné soustavy - kanálů, vytvořených ve stěnách a podlahách. Vytápění stěn ohřívá povrch stěn a zdí, nikoliv vzduchu v místnosti.
Radiátory a konvektory se nejčastěji instalují pod okna. V důsledku toho se teplý vzduch hromadí nahoře a klesá k podlaze. Vzniká průvan. Teplo uniká ven, což je důvodem nízké účinnosti a vysokých nákladů tohoto typu vytápění. V místnosti se tak nedosáhne zdravého mikroklimatu. Stěny a rohy místnosti nejsou dostatečně vyhřívané.
Vyhřívaná stěna vyzařuje teplo uvnitř místnosti. Tento systém, vytvořen podél vnějších stěn, zabrání unikání tepla z místnosti.
Soklové vytápění funguje na základě otopných těles, schovaných za sokl. Jedná se o efektivní způsob vytápění, ale jeho instalace je oproti stěnovému vytápění jednodušší.
Trombeho stěna představuje cenově dostupné a efektivní řešení pro vytápění rodinného domu pomocí solární energie. Tento pasivní systém využívá sluneční záření k akumulaci tepla a jeho postupnému uvolňování do interiéru, čímž pomáhá snížit náklady na vytápění.
Základem tohoto systému je masivní zeď, orientovaná na jih, která je natřena černou barvou pro maximální absorpci slunečního záření. Před touto zdí je instalována prosklená plocha, která uzavírá vzduchovou mezeru mezi ní a stěnou. Sluneční záření pohlcuje zeď a zahřívá ji, přičemž část energie ohřívá vzduch v mezeře. Tento vzduch se následně dostává do interiéru domu, čímž zajišťuje příjemné teplo i v chladnějších dnech.
V létě je systém optimalizován pro ochlazování: otvor u stropu se uzavře a otevře se otvor na opačné straně stěny. Trombeho stěna je tak nejen pasivním zdrojem tepla v zimních měsících, ale také přirozeným způsobem ochlazování domu v létě. Pro ještě větší efektivitu lze do Trombeho stěny integrovat systém pro předehřev vody. Toho dosáhnete připevněním trubek, natřených na černo, mezi sklo a zeď.
Úsporné vytápění a chlazení hraje v době rostoucích cen energií a zvyšujícího se důrazu na ekologická řešení klíčovou roli. Topně chladicí stropy od společnosti Geocore představují revoluční technologii, která kombinuje vysokou efektivitu, dlouhou životnost a vynikající komfort.
Topně chladicí stropy fungují na principu sálání tepla nebo chladu. To znamená, že místo tradičního proudění vzduchu předávají energii přímo okolním předmětům a lidem v místnosti. Tento proces probíhá skrze trubky integrované ve stropní konstrukci, které jsou napojené nejlépe na geotermální tepelné čerpadlo.
Sálání tepla a chladu zajišťuje nejen rovnoměrné rozložení teploty, ale také pozitivně ovlivňuje kvalitu vzduchu. Absence proudění eliminuje víření prachu, což ocení zejména alergici. Systémy lze navíc doplnit ionizátory, které zlepšují kvalitu vzduchu odstraňováním bakterií, virů a dalších škodlivých částic.
Společnost Geocore se může pochlubit širokou nabídkou 14 typů stropních systémů, které splňují různé požadavky zákazníků. Tyto systémy se liší použitými materiály, vlastnostmi a také designem, čímž zajišťují ideální řešení pro každý typ projektu.
Jednou z největších výhod topně chladicích stropních systémů Geocore je jejich snadná a rychlá instalace. Celý postup začíná důkladnou analýzou budovy a specifických potřeb klienta. Důležitou součástí je také kontrola možností montáže ve stropních konstrukcích, včetně případných stávajících podhledů. Na základě těchto údajů se vypracuje podrobný návrh systému, který odpovídá konkrétním požadavkům a podmínkám.
Samotná instalace je překvapivě rychlá a většinu projektů lze dokončit během pěti až deseti dní. Proces začíná přípravou stropních konstrukcí. Pokud budova již obsahuje sádrokartonové podhledy, montáž probíhá rychle a bez potřeby rozsáhlých stavebních úprav. Následuje instalace trubek a teplosměnných ploch, které jsou důmyslně integrovány do stropu.
Dalším krokem je napojení systému na zdroj tepla a chladu. Většinou se jedná o geotermální tepelné čerpadlo, avšak systém je kompatibilní i s jinými zdroji, například kondenzačními kotli nebo solárními panely. Pokud budova již disponuje existujícím topným systémem, je možné jej snadno integrovat, což výrazně usnadňuje rekonstrukce a zároveň šetří náklady na výměnu technologie.
tags: #vyhrivani #stena #ekologie