Vyjádření hodnoty obnovitelných zdrojů v kontextu energetické situace v ČR

Nová vláda schválila nařízení, podle kterého na sebe stát převezme veškerou podporu obnovitelných zdrojů energie. Tedy i poplatek, který známe ze svých faktur za elektřinu pod zkratkou POZE. Tíže podpory obnovitelných zdrojů se dosud dělí mezi odběratele a stát, od příštího roku by měla být čistě na státu - podobně jako to bylo za energetické krize, přesněji od října 2022 do konce roku 2023.

Podle propočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to domácnostem sníží regulovanou složku ceny za elektřinu až o 15 procent, firmám ještě víc. „Pro hladinu nízkého napětí ten pokles by znamenal meziročně zhruba 15procentní, pro hladinu velmi vysokého napětí to bude dokonce 34procentní a pro hladinu vysokého napětí zhruba 21procentní pokles,“ říká předseda rady ERÚ Jan Šefránek.

U domácností tvoří regulovaná složka zhruba polovinu celkové ceny za elektřinu (podle toho, jak výhodně si dokážou u dodavatele vyjednat cenu samotné energie, takzvané silové elektřiny). Domácnosti platí příspěvek ve výši 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (495 korun + DPH). Menší domácnost, která elektřinou jen svítí, má běžné spotřebiče a může tak mít spotřebu dvě MWh za rok, tedy ušetří zhruba 1200 korun ročně. Menší dům s tepelným čerpadlem, který spotřebuje 5 MWH ročně, by mohl ušetřit kolem tří tisíc.

Podle původního rozhodnutí vlády Petra Fialy měl v roce 2026 stát na podporu obnovitelných zdrojů vydat 24,6 miliardy korun, z toho na odběratele mělo podle propočtů regulačního úřadu vyjít přibližně 17 miliard. Ty tedy nakonec zaplatí taky stát z peněz vybraných na daních, rozhodla dnes vláda Andreje Babiše.

Energetický regulační úřad avizoval už před několika týdny, že pokud k převedení poplatku na stát skutečně dojde, je připravený nové nařízení zapracovat do svých cenových rozhodnutí co nejrychleji. Což dnes potvrdil. „Byť jsou termíny velmi napjaté, předpokládám, že díky schválení usnesení vlády hned na prvním zasedání vyjde změnový cenový výměr ještě v tomto roce. Nižší regulované ceny by tak platily už od 1.

Čtěte také: Jaroslav Vrchlický a příroda

Důležité otázky a odpovědi (FAQ)

Odkdy se POZE platí?

Příspěvek na podporované zdroje energie (POZE) se ve fakturách objevuje od roku 2006. Vychází to ze zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který zavedl masivní podporu (hlavně fotovoltaiky), která se pak takto promítla do cen pro spotřebitele.

Kolik se na POZE platí?

Část příspěvku dnes platí stát, část spotřebitelé. Domácnosti platí 495 korun za megawatthodinu. Ovšem to je cena bez daně z přidané hodnoty: když k dani na podporu obnovitelných zdrojů připočteme DPH, celková hodnota je 599 Kč/MWh.

Kolik na POZE platí stát?

Dopředu se to nedá říct. Spotřebitelé a firmy zaplatí podle pravidel a stát doplácí zbytek. V roce 2024, za který máme poslední úplná data, šlo na podporu obnovitelných zdrojů celkem 37,3 miliardy korun. Z toho přímo domácnosti a firmy hradily 22,4 miliardy a nepřímo (tedy prostřednictvím daní) 14,9 miliardy korun.

Komu jdou peníze z POZE?

Peníze dostává státní firma OTE (Operátor trhu s elektřinou), který je pak přerozděluje. Příjemci jsou provozovatelé podporovaných zdrojů, konkrétně fotovoltaických elektráren, bioplyných stanic, větrných a malých vodních elektráren a provozovatené kombinovaní výroby elektřiny a tepla (KVET), což jsou nejčastěji teplárny.

Proč stát POZE prostě nezruší?

POZE se jednoduše zrušit nedá, majitelům či budovatelům obnovitelných zdrojl dal stát před lety jisté garance (vyprší v roce 2030), kdyby je nyní porušil, znamenalo by to žaloby a arbitráže a vysoce pravděpodobný až jistý neúspěch by státní rozpočet zatížil ještě víc.

Čtěte také: Příroda v díle Adama Michny

Ředitel strategie EGU Michal Macenauer varoval před triviálními závěry z povšechného čtení zprávy ENTSO-E. Podle něj obnovitelné zdroje nemají proměnné náklady, dovolují trh zaplavit masivním množstvím mimořádně levné elektřiny a v řádu desítek minut si vynucují odstávky běžných zdrojů a rekonfiguraci toků elektřiny napříč celou Evropou.

Vzhledem k úbytku fosilních elektráren a nestabilitám v síti vedoucím k letošnímu blackoutu ve Španělsku a „skoroblackoutu“ v Česku ale význam těchto analýz výrazně roste. Ve středu zveřejnilo své celoevropské hodnocení (ERAA 2025) pro letošní rok sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. To upozorňuje na brzký výpadek značných fosilních kapacit, jejichž ekonomika přestává dávat smysl.

Souběh dvou technických událostí, které spolu přímo nesouvisely, vyústil letos 4. července během několika minut v části Prahy a čtyř krajů v rozsáhlý výpadek elektřiny. Vyplývá to z aktuální vyšetřovací zprávy České elektroenergetické přenosové soustavy (ČEPS). Hovořilo se o blackoutu. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS v pátek vydal prohlášení, kde celou věc podrobně vysvětlil. Podle jejich zjištění šlo o důsledek bezprecedentního souběhu dvou událostí v krátkém časovém sledu. Nejdřív došlo k pádu fázového vodiče na vedení V411 mezi rozvodnami Výškov a Hradec v Ústeckém kraji.

Mimořádnost mělo ovlivnit také na letní poměry vysoké zatížení sítě. K poruchám došlo v době nejvyšší spotřeby toho dne. Kritický vývoj 4. července nastal poté, co výpadek V411 zvýšil výkonový deficit v severozápadních Čechách a následné snížení výroby a ztráta zdrojů o přibližně 470 MW situaci ještě zhoršily.

Podle ČEPS měli dispečeři necelých sedm minut na přípravu řešení a po získání všech relevantních informací už jen desítky vteřin na samotnou reakci. V rozhodujícím okamžiku se aktivovaly stovky alarmů a hodnoty toků i výpočtů se rychle měnily. „U přetížené linky V208 hrozilo přehřátí, prověšení či dokonce prasknutí vodiče, který vede mimo jiné přes jihovýchodní část Prahy. V zájmu ochrany životů, majetků a energetické infrastruktury bylo nutné toto vedení odpojit,“ vysvětlil člen představenstva ČEPS Pavel Šolc.

Čtěte také: § 11 Zákona o Ochraně Ovzduší - Stanovisko Obce

ČEPS zdůraznil, že se podařilo udržet v provozu téměř tři čtvrtiny soustavy, a proto bylo možné obnovovat dodávky z nepostižených oblastí. „Plán obnovy byl neprodleně aktivován,“ konstatoval Durčák. Podle ČEPS se osvědčily i „ostrovní provozy“ uhelných elektráren, které se v dotčené oblasti udržely na vlastní spotřebě.

K mimořádné energetické události se vrátila i Národní pracovní skupina, jejíž vznik inicioval Energetický regulační úřad (ERÚ). „Pracovní skupina navrhuje nápravná opatření na národní úrovni ve třech rovinách - technické, legislativní a komunikační,“ uvedl předseda ERÚ Jan Šefránek. Mezi zmíněnými tématy je například revize krizové komunikace a její automatizace, pravidelný nácvik i nový Národní výcvikový plán.

tags: #vyjadreni #hodnoty #obnovitelnych #zdroju

Oblíbené příspěvky:

• Vliv barev na psychologii
• Nová pravidla pro měření emisí hybridů
• Nakládání s odpady
• Udržitelné zahradničení v Červeném Újezdě
• Rozměry a vlastnosti WC kombi Lyra Plus