Není nic lepšího než večer strávený u táboráku nebo u krbu, který vás zahřeje v chladných dnech. Co ale s popelem ze spáleného dřeva? Jedno je jisté - nevyhazujte ho do odpadu. Může totiž posloužit jako cenné přírodní hnojivo. Je ale bezpečný pro vaše rostliny? To zjistíte v tomto článku. Popel coby vedlejší produkt spalování palivového dřeva, dřevěných briket a dřevěných pelet je nedílnou součástí zimních dnů a chladných nocí. A pokud jej správně zpracujete, poslouží vám na zahradě i v domácnosti.
Popel ze spáleného dřeva je bohatý na několik důležitých živin, které mohou prospět vaší zahradě. Velmi malá část dřeva (zpravidla méně než 0,5 %) se skládá z vápníku, draslíku, fosforu, hořčíku a dalších prvků. Ty při spalování oxidují a vytvářejí např. uhličitan vápenatý, fosfáty a jiné sloučeniny, které mají výborné hnojící vlastnosti. Při spalování dřeva se kromě tepla uvolňují také oxidy, sírany a fosforečnany kovů, jako je železo či hořčík. Díky těmto látkám je popel užitečný pro regulaci kyselosti půdy. Chybí mu však dusík, který se během spalování uvolňuje do atmosféry.
Dřevní popel lze využít nejen jako přírodní hnojivo, ale i k vylepšení struktury půdy či ochraně rostlin před škůdci a chorobami. Je to ceněný prostředek, který nabízí více možností využití, než by se na první pohled mohlo zdát. Popel ze dřeva má všestranné využití na zahradě.
Jedním z nejlepších způsobů, jak využít dřevní popel, je hnojení květinových a zeleninových záhonů, stejně jako stromů a keřů, které preferují zásaditou půdu. Popel obohacuje půdu o cenné minerály, které podporují růst rostlin. Použití dřevního popela jako hnojiva nejen že zlepšuje kvalitu půdy, ale může také zvýšit výnosy rostlin. Popel zároveň zlepšuje fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, což vede k lepší retenci vody a lepší struktuře půdy. Díky vysokému obsahu draslíku a vápníku působí jako vynikající náhrada za minerální hnojiva, která mohou být často drahá a chemicky náročná.
Dřevní popel je cenný a přírodní materiál, který může výrazně zlepšit kvalitu vašeho kompostu. Jeho přidání obohacuje kompost o cenné živiny, zlepšuje jeho strukturu a navíc pomáhá potlačit nepříjemný zápach, který se při kompostování občas objevuje. Pomáhá tak vytvořit vyváženější a zdravější prostředí pro rozklad organických látek. Nejlépe se popel hodí do kompostů obsahujících zelený materiál, jako je posekaná tráva nebo čerstvé rostlinné zbytky, které doplní chybějící dusík a podpoří efektivní rozklad. Popel můžete uložit i do kompostéru, dejte ale pozor na množství. Zkušení zahrádkáři udávají maximální množství 25 kg popela na 1 m3, resp. Popel můžete uložit do kompostéru, a to v max. množství 25 gramů popela na litr kompostu.
Čtěte také: Výpalky z pálenice a kompost
Dřevní popel může být velmi užitečný také při ochraně rostlin citlivých na mráz. Pro tuto účely vytvořte malé hromádky popela, které následně smíchejte s práškovou kůrou. Takto připravený materiál naneste kolem rostlin, které chcete chránit. Popel vytvoří izolační vrstvu, která rostliny ochrání před mrazem a nízkými teplotami. Kůra pak pomůže zlepšit strukturu pokrytí, což podpoří lepší ochranu a zároveň zamezí přílišnému vysychání půdy.
Popel je univerzální přírodní materiál, který najde využití nejen v zahradě, ale i na zahradních cestách nebo na trávníku.
Nejlepší čas pro použití popela jako hnojiva je na jaře, kdy rostliny začínají svou vegetační fázi a potřebují podporu pro růst. Popel se však skvěle hodí i na podzim, kdy je nevhodné používat hnojiva s vysokým obsahem dusíku, což popel neobsahuje. Použití popela v zahradě nemá téměř žádná omezení. Pokud máte jeho větší množství, můžete ho aplikovat po celý rok, aby rostliny dostaly potřebné živiny. Tento přírodní materiál nabízí širokou škálu využití - nejen jako hnojivo, ale také jako ochranu před mrazem nebo slimáky.
Při manipulaci s popelem je bezpečnost na prvním místě. Popel může být horký i několik hodin po vyhasnutí ohně, nejprve ho proto nechte úplně vychladnout. Pro manipulaci s popelem použijte ochranné pomůcky. Hodit se vám budou rukavice a respirátor, který vás ochrání před vdechnutím jemných částic popela. K vybírání popela z popelníku pod roštem použijte kovovou lopatku. Zpopelněné dřevo ukládejte do kovové nádoby s víkem (zabrání rozfoukání po místnosti). Vychladlý popel v kovovém barelu nebo plastovém kbelíku umístěte na suché místo chráněné před deštěm, např. do kůlny nebo pod přístřešek. Dbejte na to, aby popel zůstal suchý - pokud navlhne, ztvrdne a hůře se s ním manipuluje.
Správné dávkování popela je klíčové pro zdraví vašich rostlin. Dřevěný popel totiž obsahuje oxidy kovů, které po kontaktu s vodou vytvářejí alkalické sloučeniny zvyšující pH substrátu. Začněte nižším doporučeným množstvím a popel do půdy důkladně zapracujte. Při aplikaci popela na půdu byste měli použít 5 kg popela na každých 300 metrů čtverečních. V případě extrémně kyselé půdy se doporučuje použít až 10 kg na stejnou plochu. Popel aplikujte na půdu rovnoměrně, nedělejte hromádky, protože vyšší vrstva může rostliny zadusit.
Čtěte také: Kompostování výpalků z lihovaru
Některým druhům zeleniny, ovoce a květin popel z ohnišť prospívá více než jiným. Třeba rajčata ho milují, protože pro bohatou úrodu potřebují dostatek draslíku.
Ze stejného důvodu nehnojte dřevěným popelem rostliny, které vyžadují kyselý (či mírně kyselejší) substrát. Dřevěný popel je vhodné aplikovat především na půdu s pH nižším než 7-7,5. Nedoporučuje se ho používat v okolí rostlin, které ke svému správnému růstu a vývoji potřebují kyselou půdu, tedy borůvky, jahody a maliny. Ke kyselomilným rostlinám popel nepatří. Není vhodný pro borůvky, rododendrony, azalky a další kyselomilné rostliny.
| Živina | Přibližný obsah |
|---|---|
| Vápník (Ca) | Až 35 % |
| Draslík (K) | Kolem 8 % |
| Hořčík (Mg) | Ca. 5 % |
| Fosfor (P) | Kolem 3 % |
Využití popela z ohniště se neomezuje pouze na zahradu.
Čtěte také: Brněnská Černá Pole: Co stojí za to vidět
tags: #využití #popela #na #poli #a #v