Co s výpalky z pálenice? Založte si kompost!

Každý občan má povinnost předcházet vzniku odpadů a omezovat jejich množství. Odpady, kterým nelze zabránit, by se měly využít, případně odstranit způsobem, který neohrožuje lidské zdraví. Takže co s organickým odpadem? Do popelnic ne!

Především by do popelnic neměla být odkládána tráva, listí, plevel a další rostlinné zbytky z údržby zahrádek. Jedná se o materiál, který po zpracování na kompost představuje cenné organické hnojivo.

Rozhodně by se tento materiál neměl spalovat či ukládat na skládky. Je třeba ho vracet do půdy, aby nedocházelo k její degradaci. Takže i když nepěstujete zeleninu a zahrádka je místem pro odpočinek a relaxaci, je dobré udělat si místo pro kompost.

Co je kompostování a proč to dělat?

Kompostování je proces, při kterém se organický materiál rozkládá za pomoci mikroorganismů a vytváří hodnotné hnojivo. Vstupní materiál pro kompostování musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.).

Pro kompostování nepotřebujete nutně zahradu nebo pozemek. I v průběhu kompostování je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“). Je třeba umožnit přiměřený přístup kyslíku a hrubší suroviny je před kompostováním vhodné podrtit na malé části.

Čtěte také: Výpalky z pálenice a kompost

Proces rozkladu v kompostu

Proces rozkladu probíhá v kompostu postupně. Organické látky nejdříve napadají půdní bakterie a při jejich činnosti se začne zvyšovat teplota až na 50 °C. Tato teplota je příznivá pro množení takzvaných termofilních bakterií, které dále zvyšují teplotu až na 70 °C.

Při tomto takzvaném horkém kvašení rychle dochází k rozkladu organických látek a zároveň vznikají příznivé podmínky pro činnost hub. Houby pokračují v rozkladu organických látek, pokud jich je ještě dostatek.

Jejich význam je i v tom, že vlákna podhoubí zachycují čpavek, který by unikal do vzduchu a tak vlastně kompost obohacují o dusík. Kromě toho mají příznivý vliv na vytvoření drobtovité struktury kompostu.

Teplota začíná postupně klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ihned poté, co kompost zchladne, osídlují ho drobní živočichové - svinky, hlístice, stonožky, chvostoskoci, žížaly a spousta jiných živočichů, kteří se živí právě půdními bakteriemi a opět se podílí na rozkladu organických látek.

Správný poměr uhlíku a dusíku

Doporučený poměr uhlíku a dusíku pro materiál dávaný do kompostu je 30:1. Materiál zelený, čerstvý, šťavnatý obsahuje obvykle hodně dusíku, materiál hnědý, starší, dřevnatý je bohatý na uhlík. Pokud má kompost typický sulfanový zápach (jako zkažená vejce), znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí.

Čtěte také: Popel na poli

Většinou se uvádí, že při kompostování je důležité pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce. Není to ale pravda. Pokud materiál dobře namícháte při ukládaní do kompostu, přehazovat kompost nemusíte vůbec. Kompostovaní však trvá o něco déle. Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).

Využití výpalků z pálenice

Ovoce z našich zahrad můžeme zpracovat na kompoty, marmeládu, mošty nebo také zkapalnit na ovocnou pálenku. Zbytky po vypálení, tedy výpalky, lze efektivně využít v kompostu. Vzhledem k obsahu organických látek a živin mohou přispět k obohacení kompostu a zlepšení jeho kvality.

Pálenici budou zajímat tyto údaje: vaše jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, katastr, ve kterém se vyskytuje Vaše zahrada. Na všechny tyto údaje vidí i Celní úřad, protože monopol na výrobu alkoholu má u nás stát a stát zastupují celníci. Ti také hlídají množství vypáleného alkoholu na osobu, která pozemek podle katastru vlastní.

Kromě švestek můžete pálit v podstatě jakékoli ovoce. Na Moravě si kvas většinou připravují sami pěstitelé, které ho následně do pálenice vozí. V průměru vyjde 1 litr 50% ovocného destilátu na 210-250 Kč. To je cena, za kterou je ovoce zpracováno na kvas, destilováno, je tam zahrnuta likvidace zbytků po vypálení, daň z alkoholu, cena zpracování, energie a DPH.

Kdo chce ušetřit, přinese si na hotovou pálenku vlastní nádoby a doma pak přelije do soudků nebo lahví. Pálenice ale nabízejí i stočení pálenky do zajímavých lahví s etiketou. Ty mohou být i vítaným nevšedním dárkem.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

tags: #vypalky #z #palenice #na #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Bodypainting a příroda
• Recepty pro urychlení kompostu
• Průvodce tříděním odpadu v Olomouci
• Kurz Gymnázia Kladno
• CNG autobusy v Havířově: Vliv na emise