Legislativa pro Vypouštění Plynných Emisí do Ovzduší v České Republice

Vláda České republiky stanovuje emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v souladu s právem Evropských společenství.

Kategorizace Stacionárních Zdrojů

Stacionární zdroje se dělí na:

• Vyjmenované zdroje: Uvedené v příloze č. 1 nebo č. 2 nařízení vlády.
• Nevyjmenované zdroje: Nejsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 nařízení vlády.
• Zvláště velké zdroje: Se zvláště významným vlivem na kvalitu ovzduší.
• Velké zdroje: S velmi významným vlivem na kvalitu ovzduší.
• Střední zdroje: S významným vlivem na kvalitu ovzduší.
• Zemědělské zdroje: Zdroje emisí amoniaku a dalších znečišťujících látek z provozu zemědělských technologií.

Emisní Limity a Podmínky Provozu

Kategorie vyjmenovaných zdrojů, specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu jsou uvedeny v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení. Pro vyjmenované zdroje platí specifické emisní limity a technické podmínky jejich provozu. Dále lze uplatnit obecné emisní limity u znečišťujících látek, pro které nejsou specifické emisní limity stanoveny. Obecné emisní limity se uplatňují postupem podle § 9 odst. Na zdroje, které nejsou vyjmenovány v příloze č. 1 nebo č. 2 k tomuto nařízení, se vztahují obecné emisní limity stanovené zvláštním právním předpisem.

Kategorizace nevyjmenovaných zdrojů se stanoví podle § 2 písm.

Obecné emisní limity se stanovují pro:

Čtěte také: Emisní limity v ČR

• Znečišťující látky nebo jejich stanovené skupiny, u nichž činí při nejvyšším projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci odpovídající jejich obecnému emisnímu limitu vypočtený roční hmotnostní tok více než 4 % hodnoty ročních hmotnostních toků znečišťujících látek uvedených v § 2 písm.
• Jiné látky, jejichž emise lze u zdroje prokazatelně předpokládat a které mají významný vliv na kvalitu ovzduší v místě působení zdroje, především jedná-li se o oblast podle § 7 odst.

Splnění zpřísněných nebo nově uložených specifických emisních limitů u všech zdrojů, kterým je toto nařízení stanoví, zajistí provozovatelé nejpozději do 1. ledna 2005. Do té doby provozovatelé dodržují emisní limity platné do dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a postupují podle bodu 0.4. přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Pokud zákon zakládá u již provozovaného zdroje povinnost změnit nebo nově zpracovat soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření (provozní řád) podle § 11 odst. 2 zákona, učiní tak provozovatel nejpozději do 31.

Plán na Snížení Emisí

Provozovatel zdroje podle § 8 odst. 1 tohoto nařízení, pokud nesplňuje zpřísněný nebo nově uložený specifický emisní limit, vypracuje nejpozději do 30. listopadu 2002 návrh plánu na snížení emisí znečišťujících látek (dále jen „plán") a předloží ho podle § 5 odst.

Plán by měl obsahovat:

• Dosavadní provozní řád zpracovaný podle § 11 odst.
• Porovnání stávající technologie s navrženou upravenou technologií.
• Termín zahájení plnění plánu, nejpozději k 1.

Ukončení účinnosti plánu a jeho splnění se stanoví nejpozději od 1. ledna 2005. Tento termín je dobou stanovenou orgánem ochrany ovzduší podle § 5 odst.

Čtěte také: Důležité informace o hadicích na odpad

Provozovatel vyrozumí o schválení plánu Ministerstvem životního prostředí (dále jen „ministerstvo") zřízenou právnickou osobu podle § 13 odst.

Emisní Limity pro Vybrané Technologie

Následující tabulka uvádí příklady emisních limitů pro vybrané technologie:

Poznámky:

• nest. - nestanovuje se
• 1) - Hodnota se vztahuje ke konkrétním podmínkám
• 2) - Přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii stanoveny v místním provozním předpisu.

Zemědělské Zdroje

Provozovatelé středních nebo velkých zemědělských zdrojů podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení zpracovávají plán zavedení zásad správné zemědělské praxe. Podrobnosti stanoví příloha č. 2.

Provozovatel zdroje znečišťování podle bodu 1 této přílohy může předložit podle § 5 odst. 8 zákona krajskému úřadu plán zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší. Žádost doloží návrhem plánu zpracovaným podle § 5 odst. 9 zákona a tohoto nařízení. Datem schválení plánu krajským úřadem přestává být provozovatelem zdroje podle bodu 2.

Čtěte také: Srovnání emisí skleníkových plynů

Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy vedou provozní evidenci chovu (dále jen „evidence") a z jejích údajů zpracovávají a předávají souhrnnou provozní evidenci podle zvláštního předpisu5).

Provozovatelé všech zdrojů podle bodu 1 této přílohy zjišťují množství znečišťujících látek jako roční emisi a uvádějí ho v souhrnné provozní evidenci. Provozovatel zdroje podle bodu 1 zjišťuje toto množství v souladu s výpočtem pomocí emisního faktoru uvedeného v bodu 6 této přílohy.

Provozovatel zdroje podle bodu 1 této přílohy ověřuje dodržování stanovených emisních limitů a dalších podmínek provozování stanovených v bodu 2 a měří emise, pokud nezpracuje pro svůj zdroj plán na zavedení zásad správné zemědělské praxe u zdroje znečišťování ovzduší (dále jen „plán"), nepředloží tento plán ke schválení krajskému úřadu podle § 5 odst.

Zjišťování Úrovně Znečišťování

Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.

Měření se provádí v místě, za kterým již nedochází ke změnám ve složení odpadních plynů vnášených do ovzduší, nebo v jiném místě, které je přesně definováno obsahem referenčního kyslíku.

Úroveň znečišťování se zjišťuje jednorázovým měřením emisí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo kontinuálním měřením emisí. V případech, kdy provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, provádí rovněž nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí stanoveného v povolení provozu, a to v případě stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých tak stanoví prováděcí právní předpis.

Kontinuálním měřením emisí se zjišťují emise znečišťujících látek a provozní parametry uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Ověření správnosti výsledků kontinuálního měření zajistí provozovatel jednorázovým měřením emisí provedeným autorizovanou osobou podle § 32 odst. 1 písm. a) jednou za kalendářní rok. Každé 3 kalendářní roky provozovatel zajistí kalibraci kontinuálního měření emisí.

Za jednorázové měření emisí podle odstavců 4 a 5 se považuje pouze takové měření, kterému předchází ohlášení termínu měření prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí učiněné provozovatelem nejméně 5 pracovních dní před provedením tohoto měření.

Provozovatel stacionárního zdroje označeného kódem 1.1., 1.2. nebo 1.3. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, nejde-li o stacionární zdroj o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, zjišťuje úroveň znečišťování u tohoto zdroje výpočtem, slouží-li tento zdroj jako záložní zdroj energie a jeho provozní hodiny, stanovené způsobem podle prováděcího právního předpisu, nepřekročí 500 hodin ročně vyjádřeno jako klouzavý průměr za období 3 kalendářních let.

tags: #vypousteni #plynnych #emisi #do #ovzdusi #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Řešení znečištění lesa způsobeného cyklisty
• Vileda Eco pytle: Test a zkušenosti
• Rozměry skříňky pod dřez
• Známka STK a emise
• Aktivní pěna vs. životní prostředí