Obrovský výběr materiálů pro zařízení interiérů je otázkou posledních dvaceti let. Dříve se vybíralo z toho, co se dalo sehnat. A mnoho toho nebylo. Nyní už je trh nasycený tolika produkty, že si lidé vybírají jak z nepřeberného množství imitací, tak také přírodních materiálů. Porovnává se cena, estetika, kvalita i praktičnost. Imitace už jsou tak věrnými kopiemi napodobovaných materiálů, že často okem nepoznáme rozdíl.
V interiéru se nachází spousta materiálů, které mohou působit na naše zdraví. Plasty, lamináty, emise VOC látek ve výmalbách, aditiva, lepidla, různé laky a oleje. Samotný stavební materiál, ze kterého je dům postaven, nebo polystyren. Ne všechno poznáme na první pohled, protože materiály jsou chemií napuštěny nebo ošetřeny a to i takové, u kterých bychom to nečekali.
VOC látky jsou zodpovědné za různé zdravotní potíže - od podráždění očí a dýchacích cest po chronické bolesti hlavy a alergické reakce. Certifikace A+ označuje výrobky s nejnižšími emisemi těkavých organických látek (VOC), které se uvolňují do ovzduší v interiéru. Stupnice začíná na A+ (nejnižší emise) a končí na C (nejvyšší emise). Výrobky s označením A+ tedy patří k tomu nejlepšímu, co si můžete do interiéru pořídit - ať už jde o podlahy, nábytek nebo stavební materiály. Výběrem materiálu s označením A+ chráníte zdraví vaší rodiny, zajišťujete lepší kvalitu vzduchu a snižujete riziko podráždění dýchacích cest, alergií nebo bolesti hlavy. Certifikace A+ je součástí francouzské emisní klasifikace pro stavební materiály a interiérové produkty. Testování probíhá v laboratorních podmínkách po dobu 28 dní, přičemž se měří koncentrace několika hlavních škodlivin, jako je formaldehyd, benzen, toluen a další. Výrobky označené A+ jsou tak vhodné pro použití v domácnostech, školkách, školách i zdravotnických prostorách, kde je kladen důraz na kvalitu vzduchu a zdravotní nezávadnost.
Když se podíváme například na vinyl, který se dříve používal díky odolnosti v chemických provozech, často obsahuje množství ftalátů a citrátů. I když už někteří výrobci udávají, že jejich vinyl chemii neobsahuje, stále je to průmyslově zpracovaný, umělý produkt. Skvělou variantou přírodního materiálu pro podlahy může ale být dřevo.
"Dřevěná podlaha se dnes často vyrábí jako třívrstvé dřevo, povrchově upraveno tvrdým voskovým olejem. A i když má dřevěná podlaha takovouto úpravu, stále je to jeden z přírodních prvků, za kterými si stojím,” říká interiérový architekt Ing. Filip Pavliňák. “Máme vytipovaný druh dubové dřevěné podlahy, která je kartáčovaná, a to je podle mě nejpraktičtější podlaha. Pokud dojde k nějakému vrypu, jsem schopen ho zabrousit a olejem zapravit tak, aby poškození bylo zcela neviditelné. Nesmíme mít ale podlahu s probarveným olejem,” dodává jedním dechem. Také keramika je ryze přírodní materiál bez chemie. Jedná se o směs hlíny, která je pod vysokým tlakem vylisovaná a pak vypálena na cca 1 250 °C.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Kámen je ryze přírodní materiál, avšak v jeho původní formě jej v interiéru moc často neuvidíme. Tento materiál přirozeně zvětrává a dříve či později se začne drolit. A aby k tomuto nedocházelo a povrch byl odolný, je potřeba jej ošetřit penetrací, což už je zase nějaká chemie.
Samotná dřevěná podlaha je tvořena z třívrstvých prolepených dvou druhů dřeva v protisměrném tahu. I povrch je ošetřený lakem nebo olejem a pokud nejsme chemici, nemáme šanci rozeznat, zda je složení opravdu přírodní. U takového lepidla si můžeme říct ihned, že chemii obsahuje.
“Materiály už jsou dnes nasměrovány k tomu, aby se mohly skladovat, převážet, měly životnost v interiéru. Jakési ošetření už je dnes tedy nutností, aby byl materiál odolný a byl vhodný pro užívání v interiéru,” říká Filip Pavliňák. Otázkou tedy je, za jakou cenu jsme ochotni pečovat doma o ryze přírodní materiál bez ošetření. Například u dubových vícevrstvých dřevěných podlah, které mají usazeny jednotlivé vrstvy křížem, dochází k pnutí uvnitř lamely a tedy nepraskne. Je ale náchylná na odření a mění časem mírně barvu - takzvaně medovatí.
Dvoucentimetrové fošny pravého dřeva, tak jak je známe z chalup, jsou zase náchylné na vlhkost a korýtkování. Nikdy nebudou vypadat stejně za 5 let. “Dřevo s náma zkrátka žije v domě. Pro mě je jeho projev zútulňováním a ne kazem. Když do dřevěné podlahy ale vyteče pračka, už často není co opravovat samozřejmě,” dodává Pavliňák.
Dřevo je ale stálé například u oken, kde na něj svítí slunce. Důležité je zjistit si veškeré informace a smířit se s tím, že přírodní materiál má posun v čase. Kámen zvětrá a dub zmedovatí, trámky venku prasknou.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
“Klient musí počítat s tím, že materiál má svůj projev, mění strukturu, barvu, praská, roztahuje se. Dřevo se ideálně jen vysává, nevytírá se. Modřínová terasa vydrží stejná, když ji dvakrát ročně budete impregnovat a brousit, ale já mám rád, když to dřevo má svůj projev a když zešedne, je to jeho přirozený projev. Na přírodních materiálech je nejkrásnější jejich unikátnost. Žádné prkno dřeva nebude mít totožnou kresbu, i odlesk je na každém prkně jiný. Kámen ani kus betonu také nenajdete totožný. Imitace, ač se výrobci velmi snaží a dekor opakují například až na každých 12 m2, toto splnit nedokáží. Přírodní materiály jsou tedy velmi výraznými prvky a otázkou je, jak je správně začlenit do interiéru.
“Ano, je to limitující,” odpovídá Pavliňák. “V našich konceptech necháváme dřevěnou podlahu vyznít, obzvlášť, když jde do kontrastu s bílou stěnou nebo betonem. Dřevo nemůže být v konfliktu s jiným dřevodekorem, vznikl by vizuální chaoz. Pokud má být interiér přezdobený jinými prvky, dřevo bych nedoporučil,” uzavírá.
Když už se ale rozhodneme pro přírodní interiér, měli bychom myslet komplexně. Pokud máme dům postavený z ytongu, zateplený polystyrenem, máme hydroizolaci a podlahu lepenou, jsou například hliněné omítky už jen jakýmsi výkřikem, který už vzniklé emise chemických látek v našem domě nezachrání.
“Mít čistě přírodní dům znamená zříct se výdobytků moderní doby a smířit se s tím, že materiál bude nestabilní. Musel bych také respektovat to, že se vracím o 50 000 let zpátky a to mi přijde nesmyslné,” uvažuje Pavliňák.
Čistě přírodní interiér je dnes těžké si představit. Samotné stavební materiály, výmalba, dveře, kuchyň, rámy oken, to vše je ošetřeno chemií a bude velmi těžké najít jakékoliv ryze přírodní alternativy. Co ale máme stále možnost ovlivnit, je výběr kvalitních prvků do našeho interiéru, které nebudou vypařovat škodlivé chemické látky, které dýcháme. Například, když sedací souprava nebude plná molitanu, nekoupíme si nejlevnější vinylovou podlahu, nepoužijeme nekvalitní výmalbu.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
“Někde jsem četl, že vekým původcem karcinogenů může být nové auto - plasty, molitany, to vše v uzavřeném prostoru. Když člověk nastoupí, dostane údajně největší dávku.
Ekologické materiály se stávají stále populárnější volbou při výstavbě domů i rekonstrukcích. Nejde jen o trend, ale o odpovědný přístup k životnímu prostředí, zdraví obyvatel a dlouhodobé úspoře nákladů. Ekologické stavební materiály jsou takové materiály, které mají minimální negativní dopad na životní prostředí během celého svého životního cyklu - od těžby surovin, přes výrobu, použití až po likvidaci. Tyto materiály jsou často recyklovatelné, obnovitelné, netoxické a energeticky nenáročné na výrobu.
Volba ekologických materiálů přináší řadu výhod, které se týkají nejen životního prostředí, ale i zdraví obyvatel a ekonomické efektivity stavby. Zde jsou hlavní důvody, proč se rozhodnout pro udržitelné stavby:
Na trhu dnes existuje široká škála ekologických stavebních materiálů. Níže uvádíme přehled těch nejčastějších včetně jejich výhod:
| Materiál | Vlastnosti | Výhody |
|---|---|---|
| Dřevo | Obnovitelný, biologicky odbouratelný | Dobrá izolace, estetika, snadná práce |
| Konopný beton (hempcrete) | Lehký, výborná izolace, paropropustný | Reguluje vlhkost, nízké emise CO₂ |
| Sláma | Obnovitelný, výborná izolace | Nízká cena, rychlá výstavba |
| Hliněné omítky | Přírodní, paropropustné | Regulace vlhkosti, estetický vzhled |
| Recyklované materiály (např. sklo, plast) | Využití odpadu, odolnost | Snižují množství odpadu, nižší náklady |
Jedním z hlavních přínosů ekologických materiálů je jejich schopnost zlepšit energetickou efektivitu budovy. Například dřevo a sláma mají výborné izolační vlastnosti, které pomáhají udržet teplo v zimě a chlad v létě. To vede ke snížení spotřeby energie na vytápění a chlazení.
Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí může použití ekologických materiálů snížit energetickou náročnost budovy až o 30-50 % ve srovnání s konvenčními materiály.
Ekologické stavební materiály jsou často netoxické a neobsahují těkavé organické látky (VOC), které se uvolňují z běžných stavebních produktů jako jsou lepidla, barvy nebo izolace. To má přímý dopad na zdraví obyvatel - snižuje se riziko alergií, dýchacích potíží a dalších zdravotních problémů.
Ačkoliv ekologické materiály mohou mít vyšší pořizovací cenu, z dlouhodobého hlediska přinášejí úspory:
Například pasivní dům postavený z ekologických materiálů může snížit roční náklady na vytápění až o 90 % ve srovnání s běžným domem.
Pokud plánujete stavbu nebo rekonstrukci, zde je několik praktických rad, jak vybírat ekologické stavební materiály:
V České republice i ve světě vzniká stále více inspirativních projektů, které ukazují, jak lze ekologické materiály využít v praxi:
Trendy naznačují, že udržitelné stavby budou hrát stále větší roli v budoucnosti. Evropská unie podporuje zelené stavebnictví prostřednictvím dotačních programů a legislativních opatření. V roce 2023 bylo v EU postaveno více než 25 % nových budov s využitím ekologických materiálů a tento podíl stále roste. Digitalizace, nové technologie a inovace v oblasti materiálů (např. bioplasty, 3D tisk z recyklovaných surovin) dále rozšiřují možnosti ekologické výstavby.
Zateplení domu nejen minimalizuje tepelné ztráty a spotřebu energie, zvyšuje tepelnou účinnost budovy, zlepšuje klima v interiéru a životní komfort obyvatel domu, ale také snižuje emise oxidu uhličitého a přispívá tak k ochraně životního prostředí. Zateplení domu a tepelná izolace dokážou podstatně snížit náklady na vytápění a ušetřit desítky tisíc korun v rodinném rozpočtu. Kromě toho má zateplení a izolace řadu dalších výhod. Dokáže prodloužit životnost stavební konstrukce, v některých případech tlumí hluk a snižuje riziko kondenzace vlhkosti v interiéru, díky čemuž zamezuje vzniku plísní.
Teplo může unikat celým pláštěm budovy, a největší tepelné ztráty vznikají u obvodových zdí, podlah, stropů a především u oken a dveří. Zjednodušeně každé napojení různých částí stavby představuje riziko úniku tepla a zvyšuje energetickou náročnost budovy, což se následně projeví na vyšších platbách za energie. Na trhu je k dispozici velké množství izolačních materiálů, které se běžně používají na zateplení budov. Na každou část budovy nebo u napojení jednotlivých stavebních částí je vhodný jiný typ tepelné izolace.
Mezi nejčastěji používané druhy izolací patří pěnový polystyren (EPS), minerální vlna a kombinované izolace. Podle místa použití si pak můžete vybrat fasádní pěnový polystyren, pěnový polystyren do podlahy, soklový, střešní a stropní polystyren a další typy polystyrenů s nejrůznější mírou prodyšnosti, gramáže nebo odolnosti tlaku. Jednou z největších výhod polystyrenu je jeho cenová dostupnost, nízká váha a snadná manipulace. Nízká pořizovací cena s sebou přináší ale také řadu nevýhod. V první řadě se pěnový polystyren při manipulaci a opracování drolí. Mezi tepelnými izolanty má nejnižší odolnost vůči teplotám, nejkratší životnost a také je hořlavý.
Dalším oblíbeným materiálem pro zateplení a izolaci je minerální vlna a na výběr je z kamenné vlny a skelné vlny. Obě se vyrábějí tavením přírodního materiálu (čedič, struska, křemen, diabas, písek, recyklované materiály apod.), při kterém vznikají vlákna. Ty se po přidání pojiv, olejů a impregnace následně stlačují a lepí do pásů (rolí) nebo desek. Díky svým vlastnostem se minerální izolace hodí pro ploché střechy, u kterých jsou zvýšené požadavky na zatížení, nosnost a pochůznost. Používá se také k izolaci fasád, příček, podhledů, podlah a v protipožárních konstrukcích. Naopak nevýhodou minerální vlny je malá odolnost proti vodě a vlhkosti, kdy ztrácí svoje tepelně izolační vlastnosti.
Kromě klasických a běžně dostupných materiálů existují také speciální výrobky, které jsou určeny výhradně pro určité části konstrukce, mezi které obvykle patří spoje různých částí budovy, u kterých hrozí největší riziko tepelných ztrát, vzniku tepelných mostů a vyšší náklady na vytápění. Eliminuje tepelné mosty, zabraňuje kondenzaci vody a úniku tepla, zvyšuje životnost stavební výplně, funguje jako pevný a stabilní podklad a v neposlední řadě splňuje všechny potřebné normy na zabudování oken a dveří.
Odvětví lesnictví a dřevařství je u nás i v řadě evropských zemí považováno za významný subjekt oblasti ochrany klimatu. Dřevo významně přispívá k udržitelné výstavbě a je ztělesněním cirkulární ekonomiky.
Za prvé, stromy prostřednictvím fotosyntézy přeměňují CO2 na uhlík a ukládají ho do biomasy. Za druhé, uhlík zůstává vázán ve výrobcích ze dřeva (desky, trámy, panely, nábytek aj.) ještě dlouhou dobu po těžbě.
„Tady je důležité si uvědomit, že strom je schopen ukládat CO2 pouze do zhruba 100 let svého věku a následně již tuto schopnost ztrácí. Proto je vhodné takto starý les vytěžit a použít a uložit jeho dřevo například do staveb,“ říká Martin Chuman, manažer pro klíčové zákazníky společnosti VEXTA DOMY.
Za třetí existuje substituční efekt, kdy se dřevo používá místo fosilních surovin nebo energeticky náročných materiálů. Tyto tři služby ochrany klimatu se v odborné literatuře označují také jako "tři S-efekty": sekvestrace uhlíku v lese, skladování uhlíku ve výrobcích ze dřeva a substituce.
„Tyto tři zmiňované okruhy by se také daly nazvat jako ideální příklad cirkulární ekonomiky. Koloběh takto uloženého CO2 se prodlužuje na maximální možný čas, a to samo o sobě dlouhodobě přispívá k ochraně klimatu. Od roku 2013 lze ukládání CO2 do dřevěných výrobků z tuzemského dřeva přímo započítávat do plnění cílů Kjótského protokolu.
Používáním dřeva místo fosilních paliv a jiných surovin lze ušetřit emise. Tento efekt je možný po neomezenou dobu a nepřímo přispívá k plnění závazků z Kjótského protokolu.
„Hospodaření v lesích přispívá k ochraně klimatu nejen samotnou péčí o zdravý les, ale také udržitelným využíváním dřeva. Dřevo je ideální surovina: jeho používání na jedné straně zamezuje emisím CO2 a na druhé straně dlouhodobě ukládá CO2, zachycený stromy,“ říká Lenka Trandová, ředitelka ADMD.
Při použití dřeva jako stavebního materiálu zůstává uhlík zachycen po celou dobu životnosti budovy. Kromě toho se při výrobě stavebních materiálů na bázi dřeva a konstrukčních prvků uvolňuje méně CO2 než při použití jiných materiálů. Zpracování stavebních materiálů, jako je beton, cihly, sklo nebo ocel, navíc vyžaduje vyšší vstupní energii. Použitím dřeva se proto zamezí vyššímu uvolňování CO2.
„Co je ovšem z hlediska dřeva velmi významných faktor pro jeho větší využití, je jeho udržitelnost a zapojení do cirkulární ekonomiky. Nejdříve po dobu svého života strom funguje jako úložiště CO2 a zdroj kyslíku. Následně je strom vytěžen a dřevo může být použito a zapracováno například do stavby domu. Po konci životnosti stavby mohou dřevěné části být opět využity například pro dřevotřískové desky či jiné dřevěné stavební materiály. “
Při spalování dřeva jako zdroje energie se uhlík uložený ve dřevě spojuje s kyslíkem a uniká ve formě CO2. To je samozřejmě nežádoucí, ale při udržitelném využívání lesů je uvolněný CO2 opět vázán rostoucími stromy a cyklus je uzavřen.
Studie švýcarského Federálního úřadu pro životní prostředí (BAFU - Bundesamt für Umwelt), věnovaná vztahům mezi tvorbou a emisemi CO2 na jedné straně a lesním a dřevozpracujícím hospodářství ve Švýcarsku na druhé straně, dospěla k závěru, že největšího účinku na tvorbu CO2 se dosáhne, pokud se v lesích hospodaří tak, aby každý rok přibylo co nejvíce využitelného dřeva. Z dlouhodobého hlediska je optimálního efektu pro zlepšení bilance CO2 dosaženo, pokud je dřevo z tohoto přírůstku využíváno jednak jako stavební materiál a jednak jako zdroj energie.
Výrobou a používáním výrobků ze dřeva se zpočátku zamezí emisím CO2 ze zpracování jiných surovin; následně lze zamezit dalším emisím z fosilních zdrojů díky opakovanému využití odpadu a odpadního dřeva jako zdroje energie (kaskádové využití). Na druhou stranu jednostranný důraz na výkonnost lesního hospodářství by vedl do slepé uličky, protože stromy nerostou donekonečna a přestárlý les se mění ve zdroj CO2.
Ekologická rekonstrukce nejenže přispívá k ochraně životního prostředí, ale také zvyšuje komfort bydlení a může vést k dlouhodobým úsporám nákladů.
Ať už se rozhodnete pro zateplení svépomocí nebo svěříte instalaci tepelné izolace profesionální firmě či zkušenému řemeslníkovi, musíte se připravit na větší výdaje. Pokud se pustíte do zateplování sami, určitě si nejprve zjistěte dostatek informací, jaké kroky musíte podniknout a jak si vybrat nejvhodnější izolační materiály. Přečtěte si o efektivním zateplení domu a výběru nejlepší tepelné izolace. Máte zájem o odborné poradenství od profesionálů?
tags: #emise #materialu #v #interieru #domu