Vysazování ohrožených živočichů: Metody a legislativa v České republice

V České republice je ochrana přírody klíčová pro udržení biologické rozmanitosti a ekologické stability krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, stanovuje základní rámec pro ochranu rostlin a živočichů, včetně těch ohrožených. Jedním z nástrojů ochrany je i vysazování zvláště chráněných druhů, které má svá specifika a legislativní požadavky.

Legislativní rámec pro vysazování ohrožených druhů

Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody.

Žádost o souhlas k vypuštění zvláště chráněného živočicha odchovaného v lidské péči nebo o výsev či vysazení uměle vypěstovaných zvláště chráněných rostlin do přírody mimo kultury a zastavěná území obcí v areálu jeho/jejího výskytu můžete předat osobně nebo zaslat poštou místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit. Žádost můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

Dále předložíte projektovou dokumentaci záměru, kterou předkládáte v rámci povolovacího řízení podle jiných právních předpisů, nebo jinou obdobnou dokumentaci, která umožní posoudit předmět žádosti.

Kde podat žádost?

• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte krajskému úřadu.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Chráněné krajinné oblasti - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde žádost podáváte Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.

Obchodování s ohroženými druhy a související regulace

Zákon také řeší otázky obchodování s ohroženými druhy, které podléhá přísným pravidlům a mezinárodním úmluvám. Ministerstvo životního prostředí vydává povolení k dovozu, vývozu a zpětnému vývozu exemplářů ohrožených druhů, a to za předpokladu splnění podmínek stanovených právem Evropských společenství a národní legislativou.

Čtěte také: Výsadba nepůvodních dřevin

Žádost o povolení nebo potvrzení pro účely dovozu, vývozu nebo zpětného vývozu exempláře v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy anebo potvrzení potřebné k přemístění živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím, s výjimkou rostlinolékařských osvědčení podle § 17 odst. 1, předkládá právnická osoba nebo fyzická osoba, která hodlá dovézt, vyvézt, zpětně vyvézt nebo přemístit exemplář (dále jen „žadatel“), Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy.

Žádost o výjimku ze zákazu obchodních činností týkajících se exemplářů podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy se podává u příslušného krajského úřadu na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy9), s výjimkou potvrzení o putovní výstavě a potvrzení o souboru vzorků11), která jsou současně výjimkou ze zákazu obchodních činností pro výhradní účely veřejného vystavování exemplářů.

K žádostem podle odstavce 2 nebo 5 žadatel přiloží vyplněnou evidenční kartu. Ministerstvo vydá povolení k dovozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst. Ministerstvo vydá povolení k dovozu jiného exempláře než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož dovoz je nezbytné povolení ministerstva, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst. Ministerstvo vydá povolení k vývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst. Ministerstvo vydá potvrzení o zpětném vývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů, § 3 odst. Ministerstvo vydá povolení k vývozu nebo potvrzení o zpětném vývozu exempláře jiného než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož vývoz nebo opětovný vývoz je nezbytné povolení nebo potvrzení ministerstva, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst.

Vývoz jiného jedince z České republiky lze provést jen na základě povolení ministerstva. Výjimku ze zákazu podle odstavce 1 může za účelem vědeckého výzkumu udělit ministerstvo.

Registrace a označování exemplářů

Pro zajištění kontroly nad obchodem s ohroženými druhy je zavedena povinnost registrace exemplářů. Registrační povinnost se nevztahuje na exemplář vlastníka nebo dlouhodobého držitele se sídlem nebo trvalým pobytem mimo území České republiky, a to pokud je exemplář dovezen v souladu s tímto zákonem dočasně do České republiky na dobu kratší než 90 dnů od dovozu. Pro exemplář vlastníka nebo dlouhodobého držitele se sídlem nebo trvalým pobytem v členském státě Evropských společenství musí být exemplář doprovázen příslušným povolením nebo potvrzením vydaným výkonným orgánem členského státu Evropských společenství, v němž má vlastník nebo dlouhodobý držitel sídlo nebo trvalý pobyt.

Čtěte také: Jedlé rostliny v zahradě

Dokladem o registraci exempláře je registrační list exempláře, který vydává příslušný krajský úřad (dále jen „registrační úřad“). Registrační list platí pro území České republiky. Pro každý exemplář podléhající registrační povinnosti se vydává samostatný registrační list. Registrační úřad zároveň ukládá kopii registračního listu. Registrační list není úředním potvrzením o zákonném původu exempláře. Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen zajistit, aby exemplář byl vždy doprovázen svým registračním listem, případně dalšími doklady podle odstavců 4 a 8; to platí i pro předání exempláře novému vlastníku.

Pokud se vydává rozhodnutí o udělení výjimky ze zákazu obchodních činností podle § 15a na dosud neregistrovaný exemplář, pak se u exemplářů, které musí být registrovány a dosud k tomu nedošlo, v rámci takového řízení provede též registrace exempláře a vydá se vlastníku nebo dlouhodobému držiteli registrační list. Vydá-li registrační úřad pro registrovaný exemplář potvrzení o výjimce ze zákazu obchodních činností, poznamená neprodleně po vydání potvrzení o výjimce do registračního listu náležejícího k témuž exempláři číslo tohoto potvrzení a v potvrzení uvede číslo příslušného registračního listu. Tento postup platí obdobně i pro případy dalších potvrzení. Osoba žijící mimo Českou republiku je povinna mít při pobytu v České republice, má-li u sebe exemplář, potřebná potvrzení podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy.

Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře podléhajícího registrační povinnosti je povinen požádat registrační úřad o vydání dokladu o registraci, a to do 30 dnů od nabytí exempláře nebo od uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo ode dne účinnosti právního předpisu, jímž byl druh, do něhož exemplář patří, zařazen mezi druhy podléhající registrační povinnosti. Vlastník nebo dlouhodobý držitel, který je povinen požádat o vydání dokladu o registraci, nesmí exemplář převést na jinou osobu dříve, než registrační úřad tento doklad vydá.

Povinnost registrace se nevztahuje na exempláře zabavené, pokud zůstávají majetkem státu.

V případě úhynu nebo ztráty exempláře odevzdá vlastník nebo dlouhodobý držitel registračnímu úřadu doklad o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy k úhynu nebo ztrátě exempláře došlo.

Čtěte také: Vliv zubrů na ekosystém

V případě změny vlastníka nebo dlouhodobého držitele oznámí nový vlastník nebo dlouhodobý držitel nabytí exempláře příslušnému registračnímu úřadu do 30 dnů ode dne nabytí exempláře; v takovém případě se nevydává nový doklad, ale do stávajícího registračního listu se zaznamená příslušná změna, pokud tento zákon nestanoví jinak. Registrační úřad zaznamená změny i do kopie registračního listu, který si ponechá.

Ten, kdo prodává nebo nabízí k prodeji exemplář uvedený v odstavci 1, je dále povinen informovat kupujícího nebo zájemce o koupi o povinnosti registrovat exemplář podle tohoto zákona a o zákazech obchodních činností s exemplářem.

Při obchodování na veřejnosti přístupných místech, kde se nabízejí k prodeji a prodávají exempláře, nebo při provozování prostředků komunikace na dálku, jejichž prostřednictvím se nabízejí k prodeji nebo prodávají exempláře, je provozovatel takového místa, nebo prostředku komunikace na dálku povinen zajistit, aby byly povinné informace spojené s převodem exempláře zveřejněny na viditelném místě. Provozovatel prostředku komunikace na dálku je povinen zajistit zveřejnění těchto informací i při inzerci nebo internetovém prodeji; za zveřejnění povinné informace se v tomto případě považuje i odkaz na povinné informace zveřejněné ministerstvem.

Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen označit na své náklady exemplář v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy32a) pro účely stanovené nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy a stejným způsobem je povinen označit i exemplář podléhající registrační povinnosti podle § 23. Pokud tento zákon dále nestanoví jinak, bude exemplář označen již v době podání žádosti o registraci. Pro účely individuální identifikace exempláře musí být jeho označení nezaměnitelné. Stejné označení nesmí být použito pro více než jeden exemplář a použitou značkou již nesmí být označen žádný jiný exemplář.

Způsob označení a číslo značky zaznamená registrační úřad na registračním listu. Pokud vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře prokáže, že fyzický a zdravotní stav exempláře nedovoluje bezpečnou aplikaci jakékoli stanovené značkovací metody v době vydání dokladu o registraci, zaznamená registrační úřad tuto okolnost na registračním listu anebo v případě, že lze značkovací metodu bezpečně použít v pozdějším termínu, stanoví ji jako podmínku s uvedením termínu.

Povinnosti držitelů a obchodníků

Kdo drží, chová, pěstuje, přepravuje, veřejně vystavuje, prodává, vyměňuje, nabízí za účelem prodeje nebo výměny nebo zpracovává exemplář, jiného jedince, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu, je povinen na výzvu inspekce nebo celního úřadu prokázat jejich původ.

Každý, kdo nabývá pro obchodní účely, veřejně vystavuje pro obchodní účely, využívá pro obchodní zisk a prodej, drží za účelem prodeje, nabízí k prodeji, prodává nebo přepravuje či přemisťuje za účelem prodeje exemplář, výrobek z kytovců, výrobek z tuleně nebo regulovanou kožešinu podle tohoto zákona, je povinen o tom vést písemné záznamy a umožnit inspekci jejich kontrolu podle § 30.

Koupě, prodej, darování, směna nebo jiný převod vlastnictví (dále jen „převod“), zapůjčení nebo pronájem exempláře, jiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešiny jsou možné jen s písemným dokladem původního vlastníka nebo dlouhodobého držitele nebo držitele, jako například stvrzenkou nebo fakturou prodejce, nájemní smlouvou, smlouvou o půjčce, směnnou smlouvou, darovací smlouvou, které mají listinnou podobu a na nichž je uvedena identifikace původního držitele, datum, podpis, značení a podrobnosti o původu těchto exemplářů, jiných jedinců, výrobků či kožešin.

Pokud je doklad CITES o dovozu vystaven na více exemplářů a při převodu dojde k jejich rozdělení, krajský úřad vydá držiteli na základě písemné žádosti příslušný počet číslovaných a potvrzených kopií dokladu CITES32b). Takto úředně potvrzené kopie platí každá pro jeden exemplář, slouží pouze jako doklad o povoleném dovozu exempláře a nenahrazují jiné doklady podle tohoto zákona a podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy. Držitel k písemné žádosti o potvrzení přiloží originál příslušného dokladu CITES o dovozu.

Doklady podle odstavců 3 až 5 musí vlastník nebo dlouhodobý držitel anebo držitel exempláře, jiného jedince, výrobku z kytovců, výrobku z tuleně a regulované kožešiny uschovat pro případnou kontrolu po celou dobu držby takového jedince.

Ochrana přírody a krajiny

Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Zákon definuje:

• Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.
• Planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• Volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
• Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu1g) a splňující podmínky podle § 45a odst. 1. 2. 3.
• Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť1d) a stanoviště evropsky významných druhů1f) v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

Vymezení systému ekologické stability zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení nebo oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků, výstavba lesních cest, budování lesních melioračních systémů, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb, provádění terénních úprav, činnosti prováděné hornickým způsobem, ve vodním hospodářství, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky.

Záměrné rozšíření nepůvodního druhu do krajiny je možné jen s povolením orgánu ochrany přírody; to neplatí pro nepůvodní druhy rostlin, pokud se hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo vlastníkem lesa převzaté lesní hospodářské osnovy, pokud jsou vysazovány v zastavěném území obce a při využití vybraných nepůvodních druhů ryb stanovených nařízením vlády vydaným podle zákona o rybářství54).

Orgán ochrany přírody může stanovit opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence, je-li to s ohledem na místní dopady na přírodu a krajinu nezbytné. V opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence stanoví také podmínky jeho provádění.

Opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 provádí v rámci běžné péče o pozemek jeho nájemce nebo jiný uživatel, uživatel honitby nebo rybářského revíru (dále jen „uživatel pozemku“). Není-li takového uživatele pozemku, odpovídá za provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 vlastník pozemku. Neprovede-li uživatel pozemku, popřípadě jeho vlastník, opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6, neprovede-li je v souladu se stanovenými podmínkami, není-li schopen provedení těchto opatření zajistit, nelze-li to na něm spravedlivě požadovat nebo vyžaduje-li provedení těchto opatření činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, může provedení těchto opatření zajistit orgán ochrany přírody; ustanovení § 68 odst.

Vyžaduje-li provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 činnost přesahující rámec běžné péče o pozemek, orgán ochrany přírody může za účelem zajištění provedení opatření k regulaci nepůvodního druhu nebo křížence podle odstavce 6 uzavřít s uživatelem pozemku, popřípadě jeho vlastníkem, písemnou dohodu podle § 68 odst.

Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst.

Záchrannou stanici lze provozovat pouze na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí o povolení k provozování záchranné stanice, v rámci něhož se stanoví místo, kde se záchranná stanice nachází, vymezení její územní působnosti a rozsah péče, kterou může záchranná stanice poskytovat s ohledem na její vybavení a odborné zázemí. V žádosti o povolení k provozování záchranné stanice musí být navržen rozsah poskytované péče, vymezení územní působnosti a popsáno její personální, organizační a technické zajištění. Ministerstvo životního prostředí si k vydání rozhodnutí vyžádá stanovisko místně příslušného orgánu ochrany zvířat, myslivosti a veterinární správy4b). Označení „záchranná stanice“ může používat pouze ten, kdo je držitelem platného povolení k provozování stanice podle tohoto ustanovení (dále jen „provozovatel záchranné stanice“).

Ministerstvo životního prostředí může z vlastního podnětu, na návrh provozovatele záchranné stanice nebo na návrh orgánu státní správy uvedeného v odstavci 12 změnit nebo zrušit povolení k provozování záchranné stanice, jestliže se změnily nebo zanikly podmínky, za jakých bylo povolení vydáno, nebo jestliže provozovatel záchranné stanice při péči o živočichy závažně nebo opakovaně porušuje ustanovení tohoto zákona o zvláštní ochraně druhů nebo předpisy na ochranu zvířat proti týrání.

Kdo takové ptáky, na něž se vztahuje zákaz, drží, chová, dopravuje, vyměňuje nebo nabízí za účelem prodeje nebo výměny, je povinen prokázat na výzvu orgánu ochrany přírody nebo stráže přírody jejich zákonný původ a svou totožnost.

Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

V případě, že se bude odchylný postup týkat blíže neurčeného okruhu osob, stanoví jej orgán ochrany přírody opatřením obecné povahy, které musí obsahovat náležitosti podle odstavce 3 písm.

Kdo provádí činnosti stanovené podle odstavce 1 nebo 4, je povinen do 31. prosince každého roku nahlásit orgánu ochrany přírody zásah provedený na základě odchylného postupu.

Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku.

V rozhodnutí podle odstavce 1 se kromě náležitostí stanovených obecnými předpisy o správním řízení4b) vždy uvede vymezení významného krajinného prvku a poučení o právních následcích registrace (§ 4 odst.

Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na nepůvodní druhy dřevin při provádění opatření k jejich regulaci podle § 5 odst. 6 a na invazní nepůvodní druhy dřevin při kácení a dalších zásazích nezbytných k předcházení nebo omezení jejich šíření podle § 13d až 13l.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.

Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.

Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení, k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze6b) a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou.

Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin.

tags: #vysazovani #ohrozenych #zivocichu #metody #a #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Renault Talisman dCi: Diagnostika a oprava kontrolky emisí
• Problém létajících odpadků v Monterrey
• Ekosystém vs. Biom: Porovnání
• Svoz komunálního odpadu Valtice
• Prevence hmyzu v odpadu sprchy