Výskyt estrogenu v přírodě a jeho zdroje

Hormony jsou přírodní látky, regulující mnoho tělních systémů v lidském těle. Dalo by se říci, že bez hormonálního přispění se v těle neděje skoro nic. Ale nejen v lidském těle. Hormony jsou součástí všech mnohobuněčných organizmů, jak živočišných tak i rostlinných.

Vědci se v poslední době věnují dopadu lidských činností na zvyšování hladiny některých hormonů v přírodě a dopad jejich následné expozice u člověka a některých živočišných druhů, které jsou této kontaminaci bezprostředně vystaveni. Největší pozornost je soustředěna na zvyšující se koncentraci hormonů s estrogenním efektem. Zvyšování látek s hormonálním dopadem v přírodě je někdy popisováno jako „hormonální akvárium“.

Estrogen a jeho vliv na organismy

Působení hormonů na vodní živočichy není problémem posledních let. První zvláštní úkazy byly zaznamenány již na konci 80. let ve Velké Británii. U mužské populace živočichů docházelo ke změnám, které měly vliv na jejich reprodukční systém. Toto „poženštění“ se týkalo více lokalit a neomezovalo se jen na sladkovodní toky, ale byly popsány i případy živočichů v oblastech, kde se řeky vlévaly do moře.

Ovlivnění pohlaví a reprodukce obecně působením hormonů bylo prokázáno například ve Švédsku, kde studovanou skupinou živočichů byly žáby, které jsou pravděpodobně velice citlivé na přítomnost hormonálních látek (Pettersson I., Berg C. 2007, Säfholm M, Norder, A, Fick J, Berg, C., 2012). Vědci také zjistili, že například lososí samice táhnoucí z moře do sladkovodních „trdlišť“ v oblasti Britské Kolumbie byly pravděpodobně z velké většiny původně samci. Vědci se zabývají otázkou, zda ke styku s hormonální látkou došlo ve sladkovodních tocích, kde se lososi rodili, nebo až v moři během dospívání (Petr J. 2007).

Zdroje estrogenu v životním prostředí

Lidské hormony, ať už přirozené, nebo podávané v rámci antikoncepčního efektu, či substituční léčby, jsou vylučovány močí a prostřednictvím splaškové vody se dostávají do čistíren odpadních vod. Tam jsou hormonální látky vystaveny působení mikroorganizmů, které přispívají rozkladu mnoha škodlivých látek.

Čtěte také: Přírodní zdroje soli

Nežádoucí zvýšený výskyt estrogenních látek ve vodních zdrojích je problémem globálního měřítka a týká se tedy i České republiky. Studie zpracovávaná mezinárodním týmem na Vltavě a jejích přítocích ukázala, že voda procházející čističkami sice ztrácí jistou část estrogenního obsahu, ale i u výpustí z čističek byly detekovány poměrně vysoké hodnoty (Morteani G., Möller P., Fuganti A., Paces T. 2006). Průtokem vody vodními řečišti se pak koncentrace snižují, což je připisováno částečně rozkladu látek a částečně adsorpci na říční sediment.

Příkladem byla centrální čistička na Císařském ostrově v Tróji, kde na vtoku z kanalizace do čističky bylo detekováno 466 ng/l estrogenů, na hlavní a bočních výpustích z ČOV se hodnoty estrogenů pohybovaly v rozmezí 72-100 ng/l. Hodnoty mimo výpusti se pohybovaly řádově v jednotkách nanogramů na litr vody. Velká část estrogenu byla zachycována v kalu, který mohl být zemědělsky dále zpracováván. Je otázkou jak takovýto materiál ovlivní zemědělské plodiny a případně uvolňování do spodních vod.

Velkým problémem je v současné době kvalita vody, do které se prostřednictvím moče dostává etinylestradiol, typ estrogenu, který se uvolňuje z hormonální antikoncepce. Taková voda pak putuje do vodních toků a postupně i do zdrojů pitné vody.

Endokrinní disruptory a jejich vliv

Estrogenní látky nejsou jediným rizikem. Hormony z antikoncepčních pilulek jsou řazeny mezi endokrinní disruptory (EDC) - často přezdívané hormonální buldozery. Jsou to látky, které mohou, ale nemusí být hormony, ale v organizmu vyvolávají hormonální chaos. Obecně tyto látky mohou i při nízkých koncentracích (a hlavně při nízkých koncentracích) při dlouhodobém působení poškozovat zdraví vodních živočichů, ale i člověka.

Z tohoto důvodu se také Státní zdravotní ústav v letech 2009 - 2011 věnoval screeningu pitné vody, zaměřenému z hlediska světových hodnot a české spotřeby léků na 5 rizikových látek s nejpravděpodobnějším výskytem (ibuprofen, diklofenak, karbamazepin, naproxen a 17a-etinylestradiol). Studie ukázala (SZÚ 2012), že výskyt těchto látek na „kohoutku“ u spotřebitele byl opravdu výjimečný (ze 100 vzorkovaných vodovodů pouze 2 a z toho tři vzorky). Jednalo se o výskyt (nad mez stanovitelnosti 0,5 ng/l) ibuprofenu (0,5-1,2 ng/l) a karbamazepin (4,0 ng/l). Látky estrogenního charakteru nebyly prokázány v žádném vzorku. Buď nebyly přítomny, nebo byly pod mezí stanovitelnosti. Předpokládá se, že právě „chlorování vody“ podporuje jejich odbourávání.

Čtěte také: Výskyt rtuti v přírodě

Možnosti ovlivnění hladiny estrogenu

Správně nastavený jídelníček je základem zdraví a platí to i pro optimální tvorbu progesteronu. A jako u většiny problémů s epigenetickým pozadím, i tady je důležitou „škodnou“ tzv. západní strava, tedy jídelníček bohatý na sacharidy s vysokým glykemickým indexem, nasycené tuky či červené maso, a naopak chudý na vlákninu, ovoce a zeleninu negativně ovlivňuje hormonální rovnováhu.

Problematická je tady zejména vysoká konzumace „rychlých cukrů“, která způsobuje inzulinovou rezistenci. Právě ta totiž negativně ovlivňuje nejen proces zrání a uvolňování vajíček, ale také zvyšuje oxidativní stres, který poškozuje tkáň vaječníků. Sacharidy s vysokým glykemickým indexem navíc způsobují i kolísání hladiny krevní glukózy, což má za následek snížení citlivosti progesteronových receptorů.

Důležitý pro hormonální rovnováhu je i optimální příjem tuků. Rozhodně se ale vyplatí omezit příjem nasycených mastných kyselin, tj. hlavně živočišných tuků, a také trans-mastných kyselin, které vznikají ztužováním tuků procesem hydrogenace a jsou součástí například některých margarínů. Naopak klíčový je dostatečný příjem tzv. nenasycených mastných kyselin, zejména omega-3 mastných kyselin.

Při snižování hladiny estrogenu je zároveň potřeba omezit působení stresu, protože chronický stres produkci progesteronu snižuje, a navíc snižuje aktivitu progesteronových receptorů, zejména v oblasti mozku a limbického systému. Tím zvyšuje zejména riziko vzniku depresí a kognitivních problémů. Pozitivně působí pravidelný pohyb, především ten aerobního charakteru doplněný o další aktivity snižující stres, jako je například jóga.

Fytoestrogeny a jejich zdroje

Fytoestrogeny se nachází jak v potravinách rostlinného původu, tak v potravinách živočišného původu, kam se dostávají prostřednictvím pastvy, resp. příjmu krmiva. Jedny z nejslušnějších zdrojů fytoestrogenů budou sójové produkty. I zde však shledáváme výrazné rozdíly. Nejvýše v tabulce stojí sójový jogurt a sójové mléko, které obsahují mezi 6000-8000 µg fytoestrogenů / 100 g potraviny.

Čtěte také: Recyklace kyseliny tereftalové

Mezi další potraviny budou patřit mléčné výrobky, například sýr camembert obsahuje 29 µg fytoestrogenu ve svých 100 g. V těsném závěsu se drží gouda, klasický kravský jogurt či mléko. Oproti sóje jsou však tyto hodnoty skutečně zanedbatelné. Též však hodně záleží na denní skladbě jídelníčku zvířete.

Podpora jater a střev pro správnou hormonální rovnováhu

Často přehlíženým a přitom jedním z nejdůležitějších hráčů na poli hormonální nerovnováhy jsou játra, jejichž činností dochází k metabolizaci hormonů, které už nejsou potřeba. Filtrují nepotřebné hormony a toxiny. Pokud detoxifikace jater nefunguje dobře, metabolity hormonů neodchází z těla a kumulují se v tukové tkání. Jako podpora jater poslouží glutathion, sulforafam N-Acetyl-cystein, omega 3 MK, folát, cholin, riboflavin, kobalmamin, pyridoxin (vitamíny skupiny B), DIM (brukvovitá zelenina).

Stejně zásadní je role střeva, kudy játry zpracované balíčky zbytkových hormonů odchází stolicí. Na scénu přichází cenný indol-3 -karbinol, který pomáhá nastolit estrogenovou rovnováhu, čímž zabraňuje růstu nádorových buněk a podporuje tzv. apoptózu. Najdeme jej především v brukvovité zelenině, jako je brokolice, kapusta, zelí a květák.

tags: #vyskyt #estrogenu #v #prirode #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Jika Lyra Plus: Detailní popis
• Pracovní listy Prvouka 2. třída
• Financování sanace starých zátěží
• Povinnost hlášení odpadů
• Výškové budovy a životní prostředí