Globální znečištění zůstává palčivým problémem, který vyžaduje neustálou snahu o zlepšení. V posledních letech jsme svědky mnoha aktivit a stávek zaměřených na boj proti znečištění, a to jak na mezinárodní, tak i na národní úrovni. Tento článek se zaměřuje na výsledky těchto snah, s důrazem na klimatické právo a dopady znečištění ovzduší, zejména ozonem, na lidské zdraví.
V oblasti klimatického práva se odehrává řada významných událostí a diskusí. U příležitosti desátého výročí Pařížské dohody o klimatu se 11. prosince 2025 konala diskuse „Paris, Belém… What Next?“, která zhodnotila úspěchy dohody, aktuální problémy a budoucnost globálních opatření v oblasti klimatu. Diskuse byla pořádána Francouzským velvyslanectvím v Praze, Dánským velvyslanectvím v Praze, Brazilským velvyslanectvím v Praze, Francouzským institutem v Praze, Karlovou univerzitou, CEFRES a AMO.
Dne 23. července 2025 vydal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu dlouho očekávané poradní stanovisko ve věci klimatických povinností států. Soud vysvětlil řadu ustanovení klimatického práva, která byla dosud nejasná kvůli vágnosti formulací Pařížské dohody, a dal ustanovení klimatických úmluv do souvislosti s dalšími částmi mezinárodního práva. Díky tomu budou mít nyní státy konkrétnější vodítka pro určení svých klimatických cílů (NDCs) a soudy budou mít k dispozici silnou právní argumentaci k využití v rozhodování o klimatických žalobách. Zejména se vyjasňuje otázka mezinárodněprávní odpovědnosti za porušení klimatických povinností států.
I v České republice se problematika klimatického práva aktivně řeší. V úterý 18. listopadu 2025 se na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně uskutečnila panelová diskuse v reakci na nedávný plenární nález Ústavního soudu Pl. ÚS 6/25 týkající se první české klimatické žaloby. Pořadatelem akce bylo Centrum pro lidská práva a demokracii. Eva Balounová a Monika Feigerlová vystoupily v závěrečném bloku konference Klimatická krize a otázka spravedlnosti, která se věnovala roli soudů a byla zde diskutována i česká klimatická žaloba.
Znečištění ovzduší, zejména ozonem, má významný dopad na lidské zdraví. První důkazy o tom, že překročení ozonového limitu daného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je spojeno s podstatným zvýšením počtu hospitalizací pro infarkt myokardu, srdeční selhání a cévní mozkovou příhodu, byly začátkem března 2023 zveřejněny v časopise Evropské kardiologické společnosti (ESC) European Heart Journal.
Čtěte také: Vliv Vlády na Studentské Stávky
Ozonové znečištění vzniká, když jiné znečišťující látky reagují v přítomnosti slunečního záření. Těmito dalšími znečišťujícími látkami jsou těkavé organické sloučeniny a oxidy dusíku, které jsou emitovány motorovými vozidly, elektrárnami, průmyslovými kotli, rafinériemi, chemickými závody a zařízeními na spalování biomasy a fosilních paliv.
Studie zkoumala souvislost mezi hodnotami ozonu a hospitalizací pro KV onemocnění, kdy byly ze dvou hlavních čínských národních systémů zdravotního pojištění shromážděny údaje o denních hospitalizacích pro KV onemocnění v letech 2015 až 2017 v 70 městech v Číně. Během sledovaného období obě databáze pokryly přibližně 258 milionů lidí, což odpovídá více než 18 procentům čínské populace.
Typy kardiovaskulárních onemocnění zahrnovaly koronární srdeční onemocnění, CMP a srdeční selhání plus podtypy, jako je angina pectoris, akutní infarkt myokardu, akutní koronární syndrom, ischemická CMP a hemoragická CMP. Během sledovaného období bylo v 70 městech zaznamenáno téměř 6,5 milionu hospitalizací pro KV onemocnění a průměrná denní osmihodinová maximální koncentrace ozonu byla 79,2 µg/m3.
Expozice okolnímu ozonu byla spojena se zvýšeným počtem hospitalizací pro všechna studovaná KV onemocnění kromě hemoragické CMP. Výzkumníci také informovali o nadměrném riziku KV onemocnění souvisejících s koncentracemi ozonu na úrovni směrnice WHO nebo nad ní pro kvalitu ovzduší (100 µg/m3) ve srovnání s úrovněmi pod 70 µg/m3. Ve srovnání s dvoudenními průměrnými osmihodinovými maximálními koncentracemi pod 70 µg/m3 byly hodnoty 100 µg/m3 nebo vyšší spojeny s podstatným zvýšením počtu hospitalizací pro KV onemocnění (od 3,38 % u CMP až po 6,52 % u akutního infarktu myokardu). Nicméně i nižší koncentrace 70 až 99 µg/m3 (vs.
V letech 2015 až 2017 bylo 3,42 procenta, 3,74 procenta a 3,02 procenta hospitalizací pro ischemickou chorobu srdeční, srdeční selhání a CMP připsáno právě znečištění ozonem. U ischemické choroby srdeční byl ozon zodpovědný za 109 400 z 3 194 577 hospitalizací během tří let. Podle prof. Wu bylo možno 109 400 hospitalizacím pro koronární srdeční choroby předejít, pokud by koncentrace ozonu byly 0 µg/m3.
Čtěte také: Požadavky na Vedoucího Stavby v Ekologii
Tabulka: Vliv koncentrace ozonu na hospitalizace pro KV onemocnění
| Koncentrace ozonu (µg/m3) | Zvýšení hospitalizací pro CMP | Zvýšení hospitalizací pro akutní infarkt myokardu |
|---|---|---|
| 100 a více (vs. pod 70) | 3,38 % | 6,52 % |
„Prognózy pro Evropu naznačují, že ozon bude v budoucnu hrát dominantnější roli jako zdravotní rizikový faktor kvůli klimatickým změnám s rostoucí teplotou a v důsledku toho rostoucí fotochemickou tvorbou ozonu. Silná vazba mezi změnou klimatu a kvalitou ovzduší znamená, že dlouhodobé snižování emisí v boji proti globálnímu oteplování bude hrát klíčovou roli při zmírňování znečištění ozonem a zlepšování vzduchu, který dýcháme,“ upozornil profesor Thomas Münzel z University Medical Center of Mainz v Německu.
Čtěte také: Příroda a krevní tlak
tags: #výsledky #stávky #proti #globálnímu #znečištění