Výsledky šetření klimatu ve školní třídě


15.03.2026

Klima školní třídy je činitel, který má významný vliv na žáky a jejich učební výsledky, na mezilidské vztahy v rámci třídy i celé školy. Nesmíme zapomínat ani na rodiče, pro které je klima školní třídy také velmi důležité.

Třídní klima je dlouhodobě utvářený fenomén, který má za následek subjektivní názory a hodnocení každého jeho účastníka. Při práci s třídním klimatem je nutné pamatovat na to, že se nejedná o náhlý jev, který se objeví spolu s aktuálními potížemi v rámci třídy.

Poznáním klimatu konkrétní třídy však práce nekončí, na klimatu je nutné dále pracovat a usměrňovat jej, aby se vyvíjelo správným směrem.

Důvody a možnosti využití zkoumání klimatu školní třídy

  • Popis současného klimatu ze strany žáků.
  • Porovnání toho, jak klima vnímají různí učitelé.
  • Porovnání současného klimatu s předchozím.
  • Odhalení vazby mezi klimatem třídy a prospěchem žáků či jejich chováním.
  • Zjišťování rozdílnosti pohledu učitele a studentů.
  • Porovnání pohledu různých skupin žáků ve třídě.
  • Porovnání současného stavu klimatu s tím, co by si žáci, učitelé nebo rodiče přáli.
  • Zjišťování rozdílů mezi klimatem třídy ve vesnické a městské škole.
  • Úsilí o sjednocení požadavků a vlivu na žáky.

Metody poznávání klimatu školní třídy

Prvním úkolem při měření klimatu je odhalení aktuálního klimatu ve třídě. K tomuto poznání nás dovedou dvě cesty:

  • Objektivní informace: Ke zjištění aktuálního stavu použijeme určitý nástroj a sami se snažíme aktuální stav co nejméně ovlivnit. K tomuto způsobu patří například záznamy z kamer a výstupy ze vzdělávání.
  • Subjektivní hodnocení: Zahrnuje pocity, přání apod. Subjektivní výpovědi získáme například pomocí dotazníků, rozhovorů a dalších technik.

Při zjišťování klimatu školní třídy se většinou využívá druhé cesty, tedy získání subjektivních výpovědí, nicméně i zde musíme získané údaje objektivizovat. Objektivizace dosáhneme např. pomocí dotazníků.

Čtěte také: Akademie věd ČR a kvalita ovzduší

Přístupy k měření třídní klimatu

Přístupy k měření třídní klimatu se dají rozdělit do několika skupin. Z těchto skupin si učitel, školní psycholog či jiný odborník může vybrat diagnostické nástroje, které mu klima umožní poznat a ovlivnit.

  • Sociometrický přístup: Badatele zajímá třída jako sociální skupina, ve které se mezi žáky vyvíjí vztahy, které mají vliv na jejich rozvoj. K diagnostickým metodám tohoto přístupu patří např. SO-RA-D, který diagnostikuje vztahy mezi žáky.
  • Organizačně-sociologický přístup: Školní třída je chápána jako organizační útvar. Do zkoumání je zařazen i učitel, který je vnímán jako vedoucí třídy. Zkoumá se, jak žáci ve třídě žijí. V rámci toho přístupu se využívá standardizované pozorování výchovně-vzdělávací interakce.
  • Interakční přístup: Zaměřuje se na samotnou interakci mezi učitelem a žáky v rámci vyučování. Tento přístup může využít samotný učitel, který si ze své hodiny udělá záznam a tak zjistí, jaké chyby při interakci dělá. Využívá se zde opět standardizované pozorování, interakční analýza, nahrávky, počítačové metody apod.
  • Pedagogicko-psychologický přístup: Badatel se zaměřuje na dva aspekty - pedagogické (jak žáci spolupracují, jak se učí, jejich aktivitu v hodině apod.) a psychologický (chování, ochota vypomoct, vzájemné hodnocení a vnímání).
  • Školně-etnografický přístup: Klade se důraz na celkový život ve škole, školní třídu i na učitele. Výzkumník se zajímá o názory, pocity nebo i vnímání jednotlivých aktérů klimatu, zajímá se také o vliv sociokultury na vytváření klimatu. V rámci toho přístupu se využívá zúčastněné pozorování, kdy badatel vede rozhovory s jednotlivými aktéry.
  • Výchovně psychologický přístup: Předmětem zájmu tohoto pojetí je osobnost žáka a sociální prostředí školní třídy, které by mělo umožnit rozvoj žákovi osobnosti. V rámci toho přístupu badatel soustředí pozornost zejména na pubertální a prepubertální vývoj žáků. Zde se používají různorodé diagnostické metody.
  • Sociálně psychologický a enviromentalistický přístup: Školní třída je vnímána jako prostředí, kde se žáci učí. Klade se důraz jak na žáky, tak na učitelé, kteří v této třídě vyučují. Výzkumníci se zaměřují na kvalitu klimatu a jeho složky, na současnou podobu klimatu, ale i na klima, které by si žáci a učitelé přáli. Využívají se zde posuzovací škály, kteří vyplňují jak žáci, tak učitelé.

Kvalitativní metody

Kvalitativní metody jsou výhodnější zejména tehdy, když chceme získané výsledky z šetření třídního klimatu využít v praktické rovině. V praxi se nám bude lépe pracovat, jestliže budeme znát kontext onoho aspektu školy, a právě k tomuto kontextu nás dovedou kvalitativní metody. Mezi hlavní představitele kvalitativních metod patří pozorování a rozhovor.

  • Pozorování: Typické tím, že povětšinou doplňuje ostatní metody diagnostiky. Díky němu můžeme třídu pozorovat v přirozením prostředí a zaznamenávat si události, které upoutají naši pozornost. Následně se můžeme na vytipované jevy detailněji zaměřit.
  • Rozhovor: Považuje se za vhodný prostředek k zjišťování klimatu. Díky němu si tazatel může ověřovat, rozvíjet a upřesňovat odpovědi respondenta. Díky skupinovému rozhovoru můžeme sledovat míru souhlasu či nesouhlasu s našimi tvrzeními, emoce, diskuzi či různé postoje.

Skupinový rozhovor je vhodný zejména při šetření klimatu u žáků první a druhé třídy. Verbální odpovědi můžeme nahradit neverbálními, kdy jedinec má něco ukázat, nakreslit či někam jít. U malých dětí si však na skupinový rozhovor musíme vyhradit dostatek času. Děti se většinou chtějí vyjádřit ke všem otázkám.

Mezi další kvalitativní metody patří narativní techniky (tvorba deníku), projektivní metody (kresba, nedokončené věty, metafory, návrh znaku třídy apod.) či analýza produktů žáků.

Kvantitativní metody

Do kvantitativních metod pro měření klimatu školní třídy patří dotazníky. Kvantitativní metody jsou typické tím, že výzkumník má stanovené hypotézy, které se prostřednictvím šetření snaží potvrdit či vyvrátit. V dotazníku jsou složky klimatu zastoupeny jednotlivými položkami a již je přesně definované složení klimatu. Dotazníky jsou pro diagnostiku třídního klimatu užívány často, nicméně je u nich potřeba čtenářská gramotnost, takže u malých žáků může být jejich použití obtížné.

Čtěte také: Ekologické výtvarné soutěže: Kompletní report

Nejužívanější dotazníky k zjišťování třídního klimatu:

  • KLIT: Snaží se třídní klima postihnout ve třech základních prvcích - podpůrné klima, motivace k negativní školní výkonnosti a sebeprosazení.
  • MCI (My Class Inventory): Skládá se z 25 otázek a zaměřuje se na pět oblastí klimatu - třenici, obtížnost učení, soudržnost třídy, spokojenost a soutěživost ve třídě. Při šetření klimatu jsou k dispozici dvě formy dotazníku - preferovaná a aktuální. Tento dotazník se doporučuje používat u žáků 3. až 6. tříd.
  • CES (Dotazník sociální klimatu školní třídy): Je tvořen 23 položkami, na které žáci odpovídají ano-ne. Jednotlivé položky jsou členěny do 6 dimenzí - podpora a pomoc učitele žákům, zaměření žáků na úlohy, vztahy mezi žáky, klid a pořádek ve třídě, jasnost pravidel a zájem žáků o průběh vyučování. CES je určen starším žákům, tedy žákům druhého stupně a středních škol. Výhodou tohoto dotazníku je, že se ptá i na učitele a že jej můžeme používat i anonymně.

Vztahy ve třídě

Vztahy ve třídě jsou jedním z prvků, které tvoří klima školní třídy. Nejen, že vztahy mezi spolužáky a vztahy mezi žáky a učitelem klima třídy ovlivňují, ale jsou jimi i zpětně ovlivňovány. A právě pozitivní vztahy v rámci školní třídy jsou základem pro zdravý sociální vývoj a spokojenost žáků a učitelů, kteří danou třídu navštěvují.

Diagnostika vztahů by měla probíhat pravidelně a uskutečňovat se v době, kdy se ve třídě neobjevuje žádný problém. Pro diagnostikování vztahů se doporučuje první čtvrtletí školního roku, např. listopad a je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 80 % žáků ze třídy. Diagnostiku třídních vztahů nelze realizovat anonymně, tudíž je eticky náročná. Její výsledky může školní psycholog využít při intervenci, která by měla následovat za diagnostikou. Školní psycholog by měl mít dobře připravené strategie a závěry, které předá pedagogům.

Role školního psychologa při diagnostice vztahů

Je důležité mít na paměti, že každá diagnostika třídy je týmovou prací. Dále by měl promyslet svoji představu o postupu nebo popřemýšlet o tom, jestli už podobnou situaci někdy řešil. Důležité je i časové hledisko, tedy zamyšlení se nad tím, jak správně rozvrhnout intervenci. V neposlední řadě musí zvážit i to, jestli na vyřešení problému stačí sám, nebo potřebuje pomoc někoho dalšího. Také je vhodné diagnostický materiál archivovat, alespoň po dobu, kdy je daná třída na škole.

Nástroje pro diagnostiku vztahů ve školní třídě

Existuje mnoho nástrojů, díky kterým může školní psycholog diagnostikovat vztahy ve školní třídě. Školní psychologové nejčastěji využívají ankety, dotazníky či sociometrická šetření. Použití klinických metod závisí na školním psychologovi a jeho zkušenostech, použití testových metod vyžaduje zácvik a proškolení.

Sociometrie:

Nejstarší metoda, která zjišťuje vztahy ve třídě. Díky sociometrii získáváme informace o struktuře a o tom, jak se členové třídy navzájem vnímají. Sociometrie v rámci skupinové interakce klade důraz na přitažlivost, odpudivost a lhostejnost jednotlivých členů třídy. U nás se nejčastěji uplatňuje přístup, kdy se ptáme na pozitivní a negativní preference žáka. Žák má pak odstupňovat první, druhou a třetí známkou tři jedinec, které má nejraději a které má nejméně rád. Výsledky následně zaznačíme do sociometrické matice nebo sociogramu.

Čtěte také: Greenpeace a jejich dopad na životní prostředí

Je nutné říct, že sociometrie je nejčastěji součástí dalších diagnostických metod, má popisný charakter a nezachycuje motivaci jedinců. Její výhodou je to, že lze použít již od prvních tříd, nicméně její platnost není trvalá, obvykle se jedná o dva až tři týdny. V dnešní době se se sociometríí můžeme setkat i v podobě počítačových programů.

SO-RA-D (Sociometrický ratingový dotazník):

Nejstarší standardizovaná metoda pro sledování vztahů u nás. SO-RA-D je určen pro žáky od 6. třídy až po maturitní ročníky a je vhodný ke skupinovému použití. Zaměřuje se na atributy osobnosti, které se projevují v mezilidských vztazích. Díky této metodě můžeme posoudit současnou strukturu třídy a typ vztahů. Hodnocení je zaměřeno i na soudržnost a emoční atmosféru. Výstupy mohou být znázorněny pomocí indexů. Jedná se o index vlivu, index náklonnosti a index obliby.

Tipy pro zlepšení klimatu ve třídě

  • Začněte u sebe: Učitel průběžnou prací na svém wellbeingu neovlivňuje pouze vlastní, osobní pohodu, ale pozitivně působí také na své okolí, především na vztahy uvnitř učitelského kolektivu. Ty se pak přirozeně propisují i do školního a třídního klimatu.
  • Vedení školy je klíčové: Šéf celé organizace je první instancí, jež nastavuje hodnotový rámec školy, je vzorem ve všem, co se ve škole děje směrem k učitelům, dětem i rodičům.
  • Spolupráce s rodiči: Jak o škole smýšlejí a mluví rodiče doma, ovlivňuje názor dítěte na školu a druhotně i klima celé třídy.
  • Učitel má kouzelnou moc: Svým naladěním a nastavením má pedagog opravdu kouzelnou moc třídní kolektiv směřovat a formovat.
  • Jak učit, aby se děti těšily: Děti se do školy více těší, když se mohou bez obav ptát a sdělovat své postřehy. Je pro ně zábavnější mohou-li na úkolech, aktivitách, projektech vzájemně spolupracovat a učit se jeden od druhého. Každý z nich potřebuje zažít úspěch a ocenění.
  • Venkovní výuka: Zapojení pohybu a snižování stresu působením pobytu v přírodě.
  • Nenásilná komunikace a podporující hodnocení: Základem dobrého vztahu a pozitivního klimatu je komunikace.
  • Inspirativní, voňavé a čisté prostředí třídy: Vyzkoušejte změnit učebnu, rozestavení lavic, pracovat s žáky na zemi či vytvořit učební zóny. Vyzvěte žáky, ať navrhnou úpravu třídy, aby se tam všichni cítili dobře.
  • Být jeden tým - vztahy mezi spolužáky: Pro cílenou práci se vztahy doporučujeme sledovat stav třídního kolektivu, minimálně 1x za měsíc mít od žáků zpětnou vazbu.
  • Nádech a ještě delší výdech -⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zvládání stresu: Díky nejrůznějším technikám a nástrojům lze regulaci efektivně trénovat, a tím zlepšovat celkovou odolnost nervového systému neuroplasticita mozku jak u dětí, tak u dospělých.
  • Nevýkonové (formativní) hodnocení: Popisné hodnocení pomáhá žákovi se dobře zorientovat v situaci, kde se v procesu učení nachází.

Sociometrické šetření Klima školy

Klima školy je online dotazník, který slouží jako nástroj pro vedení škol. Pomáhá pochopit, jak školu a školní prostředí vnímají žáci, učitelé i rodiče - tři klíčové skupiny ovlivňující celkové klima školy. Školní klima zásadně ovlivňuje výsledky, mezilidské vztahy i celkovou spokojenost všech, kdo tvoří školní prostředí.

Sociometrický dotazník Klima školy probíhá plně online a je připraven ve třech variantách - pro žáky, učitele a rodiče. Po ukončení šetření jsou všechna data automaticky zpracována v našem portálu.

Příjemné, pozitivní, na společnou práci zaměřené klima má do velké míry vliv na efektivnější osvojování učiva. V podstatě všichni vyučující (nejvíce pak třídní učitelé) neustále sledují třídní klima a usilují o to, aby bylo co nejpříjemnější pro všechny.

Ve třídách, které navštěvují sociálně znevýhodněné děti, může mít skupinová dynamika specifický náboj. V dětském kolektivu se může jakákoliv odlišnost stát příčinou konfliktu, problematické chování se přitom může objevit i ve zdánlivě bezproblémové třídě.

Prvním krokem k prevenci i řešení konfliktů je diagnostika třídního klimatu. Zjistit, jaké je klima ve třídě, může učitel nejen každodenním kontaktem s dětmi, ale i standardizovanými metodami. Tyto poznatky pak umožní zvolit nejvhodnější postupy k řešení problému.

Zdravé třídní klima znamená především to, že se každé dítě cítí ve třídě příjemně a není mu ubližováno (nemyšleno pouze fyzicky). Jediným řešením je prevence. Každý kolektiv je živým organismem, který se vyvíjí, a pouze systematická práce se vztahy ve třídě může mít za výsledek „prima partu“.

V případě, že se se třídou nepracuje, může vést vyhrocení vztahů k šikaně. Doporučovány jsou pravidelné třídnické hodiny a práce v kruhu. Záleží ale na každém učiteli, zda se klimatem třídy takto otevřeně zabývá.

Chvalme děti často, oprávněně a snažme se u každého najít něco, co pochvalu zaslouží. Sami se nechme od dětí pochválit. Naučme děti chválit jeden druhého - jmenovitě, adresně a konkrétně. Důležité je, aby pochvala byla slyšena a vyslyšena. Ideální je, když přitom děti sedí v kruhu.

Jak řešit případné konflikty ve třídě?

Rozhovor je nejvhodnější metoda, jak se dopátrat osobního výkladu situace dítěte. Měl by být veden ohleduplně, bez odsuzování a tvrdých výroků na adresu ostatních. V rozhovoru se soustřeďme na současnou situaci a současný problém, nediskutujme vlastnosti dítěte ani dřívější situace jeho sociálního chování, aby u něj nevznikl dojem, že mu nejsme ochotni pomoci.

Nejprve si musíme odpovědět na otázku, co chceme vlastně zjistit a k čemu nám to bude - teprve pak volíme cestu, jak požadované informace získat. Čím je účel diagnostiky stanoven jasněji a konkrétněji, tím snáze se plánuje vše ostatní.

Provádí-li diagnostiku učitel, má oproti jakémukoli externímu pracovníkovi velkou výhodu v tom, že má příležitost sledovat dění ve třídě po relativně dlouhý čas, a vnímá tedy více kontext některých situací ve třídě. Někdy je ale pohled učitele naopak příliš citově zaangažovaný s ohledem na účel diagnostického šetření.

Pokud diagnostický proces dobře naplánujeme, přistoupíme ke sběru diagnostických údajů pomocí připravených diagnostických metod. Pozorujeme dění ve třídě v přirozených situacích a zjištění, která upoutají naši pozornost, si zaznamenáváme (ideálně s datem události).

Děti se učiteli často svěřují s cennými informacemi z dění ve škole, ale i mimo ni. Nejčastěji používáme rozhovor nestrukturovaný, někdy polostrukturovaný (kdy máme připravená témata k rozhovoru) nebo strukturovaný (mluvená obdoba dotazníku).

Velmi jednoduše řečeno - chválíme za vykonanou práci, za splnění úkolů, které jsme uložili. Ocenění na rozdíl od pochvaly směřuje více k osobnosti dítěte, k jeho schopnostem a dovednostem. Zkusme tedy „Chválím tě…“ občas nahradit „Oceňuji na tobě, že jsi na to nezapomněl, že ses snažil…“.

tags: #vysledky #setreni #klimatu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]