Dítě v ohrožení matkou: Informace a ochrana

Pojem "dítě v ohrožení" není v zákoně výslovně definován. V praxi se vychází z dětí, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana dětí, jak je popsáno v § 6 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (ZSPOD).

Definice ohroženého dítěte

Definice zahrnuje děti, u nichž nastaly konkrétní skutečnosti popsané v bodech 1 - 8 (dále jen „ohrožující skutečnosti“), přičemž výčet je demonstrativní a obsahuje tedy jen nejdůležitější skutečnosti, nikoli všechny. Důležitou podmínkou je, že tyto ohrožující skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

Dovětek ohledně dopadu na nepříznivý vývoj dětí je velmi důležitý, neboť řada uvedených ohrožujících skutečností se týká širokého spektra dětí, avšak intenzita není taková, že by hrozil nepříznivý dopad na jejich vývoj. Toto je nutno vykládat tak, že nikoli každá ohrožující skutečnost zakládá závěr o tom, že je dítě ohrožené, zejména takový závěr neopodstatňují jednorázové excesy.

Pojem ohrožené dítě odpovídá významu pojmu „dítěte vyžadujícího zvláštní ochranu“ podle čl. 32 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rovněž také pojmu „dítě vyžadující zvýšenou pozornost“ obsaženého v nadpisu části třetí, hlavě VII ZSPOD, kde úvodní ustanovení § 31 odst. 1 ZSPOD stanoví cíle sociálně-právní ochrany dětí.

Oznamovací povinnost

Tento institut má zásadní význam, jeho smyslem je dostat informaci o ohrožení dítěte k orgánu, který je pověřen jeho ochranou. Oznamovací povinnost dle ZSPOD dopadá na značné množství subjektů. Dle § 10 odst. 1 ZSPOD jsou povinny oznámit skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě uvedené v § 6 ZSPOD je ohroženo, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností:

Čtěte také: Jak řešit neklidný spánek u dětí?

• státní orgány,
• pověřené osoby,
• školy a školská zařízení,
• poskytovatelé zdravotních služeb,
• zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
• další zařízení určená pro děti.

Do kategorie státních orgánů řadí výklad i jednotky územní samosprávy. Pověřené osoby jsou definované v ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) ZSPOD, jedná se o právnické a fyzické osoby, které jsou pověřeny výkonem sociálně-právní ochrany dětí. Pojmy školy a školská zařízení jsou definovány v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), pojem poskytovatel zdravotních služeb zase v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), o jejich obsahu tedy nepanují v praxi pochybnosti. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc jsou definována v § 42 odst. 1 ZSPOD. Podrobněji je však nutno se zabývat pojmem „další zařízení určená pro děti“.

Veškeré tyto subjekty jsou tak povinny učinit příslušné oznámení obecnímu úřadu s rozšířenou působností, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o takovéto skutečnosti dozví. Subjekty, které nemají zákonnou povinnost mlčenlivosti, jsou povinny oznámit veškeré skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o ohrožené dítě (tedy o dítě uvedené v § 6 ZSPOD).

Povinnost mlčenlivosti

Poněkud problematické je však oznámení činěné osobami, které mají povinnost zachovat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů. V ustanovení § 10 odst. 4 poslední větě ZSPOD je velmi nešťastně formulováno, že při plnění oznamovací povinnosti se nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti. Toto by nasvědčovalo tomu, že i tyto osoby mají povinnost oznámit veškeré skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se jedná o ohrožené dítě. Tak tomu však není.

Odborná literatura považuje za nutné (jak v zájmu souladnosti výkladu zákona, tak vzhledem k důležitosti mlčenlivosti) vycházet při rozsahu oznamovací povinnosti z omezení uvedeného § 53 odst. 1 ZSPOD[2]. Subjekt s povinností mlčenlivosti tak je povinen orgánu sociálně-právní ochrany dětí sdělit a oznámit pouze údaje o podezření týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj, nikoli veškeré skutečnosti týkající se ohrožení dítěte.

Pro úplnost je třeba se zmínit i o tom, že nesplněním oznamovací povinnosti dle § 10 odst. 4 ZSPOD se povinný subjekt dopustí přestupku, za který je možno podle § 59c odst. 5 písm. a) ZSPOD uložit pokutu do výše 10 000 Kč.

Čtěte také: Podmínky účasti: Neočkované dítě a škola

Oznamovací oprávnění

Oznamovací povinnost, jak je popsána v předchozím odstavci, je třeba odlišit od tzv. oznamovacího oprávnění, která je upravena v § 7 ZSPOD. Dle odst. 1 tohoto ustanovení je každý oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče. Dle odst. 2 téhož ustanovení je pak každý oprávněn upozornit orgán sociálně-právní ochrany dětí na skutečnosti uvedené v § 6 písm. a) až c) ZSPOD. Jedná se pouze o právo, nikoli povinnost.

Trestní zákoník a oznamovací povinnost

Povinnost některé trestné činy oznámit dle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) je mezi veřejností známá, tento článek jen shrnuje zásadní skutečnosti. Tato povinnost samozřejmě není omezena na zařízení pro děti, jedná se o obecnou zákonnou povinnost pro všechny.

Povinnost překazit trestný čin se týká více trestných činů, protože včasným jednáním je možno dítě ochránit. Pokud by se osoba dozvěděla hodnověrným způsobem, že jiný připravuje nebo páchá některý z předmětných trestných činů a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazil, dopustil by se trestného činu nepřekažení trestného činu dle § 367 trestního zákoníku. Překazit trestný čin je možné zejména jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, v úvahu však připadají i jiná opatření, pokud jsou účinná (např. varování oběti).

Pokud již byl spáchán některý z trestných činů vymezených v § 368 trestního zákoníku, je osoba povinna oznámit to státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, pokud se o jeho spáchání dozví hodnověrným způsobem. V případě nesplnění této povinnosti by se osoba dopustila trestného činu neoznámení trestného činu.

Je třeba zdůraznit, že oznamovací povinnost dle trestního zákoníku není totéž, jako oznamovací povinnost dle ZSPOD, jak byla popsána výše. V některých případech se může stát, že bude mít subjekt oznamovací povinnost jak dle trestního zákoníku, tak vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Tak tomu je u ohrožených dětí dle § 6 písm. c) a e), tedy u dětí, které spáchaly trestný čin, nebo na kterých je trestný čin páchán (např. u týrání dítěte).

Čtěte také: Postupy v pripade Patrani Dite V Ohrozeni

Oznámení vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí nenahrazuje povinnost oznámit spáchání trestného činu (nebo překazit trestný čin), je třeba učinit oznámení i na policii nebo státní zastupitelství.

Naopak u řady jednání bude na místě pouze oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, a to dokonce i v případě spáchání některých trestných činů, neboť povinnost dle trestního zákoníku se týká jen vymezených trestných činů. Navíc je třeba mít na paměti i rozdílný primární cíl obou povinností. Zatímco oznámení dle ZSPOD sleduje cíl ochrany dítěte, u trestního zákoníku je hlavním záměrem zjišťovat a postihovat trestnou činnost.

Jak poznat ohrožené dítě?

Dítě, které potřebuje pomoc kvůli špatnému zacházení, může být i ve vašem okolí. Může to být spolužák vašeho dítěte, nenápadné dítě od sousedů a v neposlední řadě i člen širší rodiny. Ohrožené děti se mohou chovat různě. Mezi hlavní fyzické znaky ohrožení dítěte pozorovatelné na jeho těle patří různé druhy poranění od modřin, šrámů a oděrek přes popáleniny nebo otoky. Zpozornět byste měli zejména ve chvíli, kdy se vyskytují na neobvyklých místech nebo opakovaně a také v situacích, kdy zranění zjevně neodpovídá poskytnutému vysvětlení.

Upoutat pozornost může také chování rodičů dítěte nebo jiných pečujících osob. Stalo se dítěti ve vašem okolí nějaké zranění, jehož původ rodiče zdůvodnili podezřele nebo nevěrohodně? Naznačuje povaha zranění, že dítě by mohlo být bezprostředně ohroženo?

Někdy může být z chování rodičů nebo jiných pečujících osob zřejmé, že dítěti ubližují. Slyšíte nebo vidíte, jak na dítě někdo často křičí, nadává mu, používá tvrdé fyzické tresty, odpírá mu přístup do bytu nebo domu nebo ho za trest zavírá do sklepa nebo jiných nevhodných prostor? Je rodič viditelně pod vlivem alkoholu nebo drog a není kvůli tomu schopen se o své dítě postarat? Věděli jste, že svědectví násilí mezi rodiči je považováno za psychické týrání dítěte?

Co dělat v případě zjištění ohrožení?

Každý z nás by se měl seznámit se signály ohrožení dětí a kontakty, na které je třeba se v případě podezření na ohrožení konkrétního dítěte obrátit.

Máte zájem proniknout hlouběji do problematiky podpory ohrožených dětí? Pak bychom vám rádi představili videokurz, který učí včas identifikovat ohrožené děti a poskytuje konkrétní postupy, jak těmto dětem efektivně a citlivě pomoci. Kurz je šitý na míru právě specifickým potřebám pedagogů, sociálních pracovníků, zdravotníků a pracovníků složek integrovaného záchranného systému. Studovat můžete zcela zdarma a odkudkoliv.

Počet zjištěných případů ohrožení dítěte tvoří jen zlomek reality. Z dostupných dat vyplývá, že stát se o většině ohrožených dětí nikdy nedozví. Každoročně je zjištěno jen asi osm tisíc případů ohrožení dítěte, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší. Neřešená traumata v dětství mají přitom zásadní dopad na kvalitu života a zdraví v dospělosti.

tags: #dítě #v #ohrožení #matkou #informace

Oblíbené příspěvky:

• Výstavy a akce v Domě ochránců přírody Michle
• Vlastnosti barvy Dulux EasyCare Kouzlo přírody
• Využití animace přírody
• Kulturní poklady Moravy a Slezska
• Účesy inspirované pytlem na odpadky