Recyklace a sběrné dvory ve Vysočanech

08.03.2026

Recyklace je proces přeměny odpadních materiálů na nové materiály a předměty. Jedná se o alternativu k „konvenční“ likvidaci odpadu, která může ušetřit materiál a snížit emise skleníkových plynů.

Recyklace je klíčovou součástí moderního snižování odpadu a je třetí součástí hierarchie odpadů „Omezit, znovu použít a recyklovat“. Recyklovatelné materiály zahrnují mnoho druhů skla, papíru, lepenky, kovu, plastu, pneumatik, textilu, baterií a elektroniky. Kompostování nebo jiné opětovné použití biologicky rozložitelného odpadu - například potravinového nebo zahradního odpadu - je také jednou z forem recyklace.

Recyklace byla běžnou praxí pro většinu lidské historie, se zaznamenanými obhájci již od Platóna ve čtvrtém století před naším letopočtem. V období, kdy byly zdroje vzácné a těžko dostupné, archeologické studie starých skládek ukazují méně domácí odpad (jako je popel, rozbité nástroje a hrnčířská hlína) - což znamená, že bez nového materiálu bylo recyklováno více odpadu.

Nápojové láhve byly recyklovány vratným vkladem u některých výrobců nápojů ve Velké Británii a Irsku kolem roku 1800, zejména u Schweppes. Ve Švédsku byl zaveden oficiální recyklační systém s vratnými depozity pro láhve v roce 1884 a hliníkové plechovky na nápoje v roce 1982; zákon vedl k míře recyklace nápojových obalů v závislosti na typu na 84-99 procentech a skleněnou láhev lze v průměru plnit více než 20krát.

Recyklace (nebo „záchrana“, jak bylo tehdy známo) byla pro vlády během druhé světové války hlavním problémem. Finanční omezení a významný nedostatek materiálu kvůli válečnému úsilí způsobily, že země musely znovu použít zboží a recyklovat materiály. Tento nedostatek zdrojů způsobený světovými válkami a jinými takovými událostmi, které mění svět, velmi podporoval recyklaci. Válečné boje si vyžádaly většinu dostupných materiálních zdrojů, takže pro civilní obyvatelstvo zůstalo jen málo. Pro většinu domácností bylo nezbytné recyklovat jejich odpad, protože recyklace nabídla další zdroj materiálů, který lidem umožnil co nejlépe využít to, co jim bylo k dispozici. Recyklace domácích materiálů znamenala více zdrojů pro válečné úsilí a lepší šanci na vítězství.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V 70. letech došlo k výrazným investicím do recyklace v důsledku rostoucích nákladů na energii.

Ačkoli spotřební elektronika takový jako televize byla populární od dvacátých lét, jejich recyklace byla téměř neslýchaná dokud ne brzy 1991. První systém recyklace elektronického odpadu byl zaveden ve Švýcarsku, počínaje sběrem starých chladniček, ale postupně se rozšiřoval tak, aby pokrýval všechna zařízení.

Konečným nařízením vlády o zvýšení poptávky je označování recyklovaných výrobků. Pokud jsou výrobci povinni označit své obaly množstvím recyklovaného materiálu ve výrobku (včetně obalu), jsou spotřebitelé lépe schopni se vzdělávat. Spotřebitelé s dostatečnou kupní silou pak mohou zvolit ekologičtější možnosti, přimět výrobce ke zvýšení množství recyklovaného materiálu ve svých výrobcích a nepřímo zvýšit poptávku.

Do směsného odpadu samozřejmě patří to, co nelze vytřídit jinam. Ovšem měli bychom si pamatovat, že pokud se do směsného odpadu občas připlete např. v případě, že je nádoba na tříděný odpad znečištěna odpadem, který tam nepatří, nelze již odpad z celé nádoby následně využít. Do směsného odpadu nikdy nevhazujeme nebezpečné odpady, nepatří sem ani využitelné odpady (např. zajištění dostatečného objemu sběrné nádoby je povinností vlastníka objektu (dle § 7 odst. 4) vyhlášky č. 20/2022 Sb.

Sběrné dvory hl. m. Prahy

Občané hl. m. Prahy mají možnost k odevzdání vysloužilých elektrozařízení a baterií na několika místech. Jedná se zejména o sběrné dvory hl. m. Prahy, kterých je v současné době 20 a také stacionární červené kontejnery, kterých je na území hl. m. Prahy umístěno cca 300. Do těchto kontejnerů je možno odevzdat mobilní telefony, IT zařízení, hobby nářadí, kuchyňské spotřebiče, elektronické hračky a ostatní drobné elektrozařízení s maximálními rozměry 51x36x40 cm. Odevzdání výrobků s ukončenou životností na sběrných dvorech hl. m.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Hlavní město Praha ve spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL a.s., ELEKTROWIN, a.s., EKOLAMP, s.r.o. a ECOBAT s.r.o. zajišťuje zpětný odběr výrobků s ukončenou životností, a to pro všechny výrobky ze skupin 1 - 6, které jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.

Na všech sběrných dvorech se nově zavádí limit pro odevzdání objemného odpadu a sníží se limit pro bezplatný příjem stavebního odpadu. Dále budou sběrné dvory Pražských služeb odebírat i použitý textil v odpadovém režimu. Praha rozhodla o novelizaci vyhlášky, kterou se stanoví obecní systém odpadového hospodářství. Do nového znění vyhlášky hlavní město od ledna 2025 přidává možnost odkládání a povinnost odběru již nepoužitelného textilu ve sběrných dvorech, což vyžaduje zákon o odpadech. Tento způsob sběru bude probíhat na deseti sběrných dvorech, které pro Prahu provozuje městská společnost Pražské služby. I nadále však platí, že na všech sběrných dvorech lze odevzdat textil, který lze dále využít do kontejnerů určených pro charitativní účely.

Zároveň město přistoupilo k zavedení limitu pro bezplatné odevzdání objemného odpadu v množství 750 kg na osobu a rok. Dalším krokem je snížení množství stavebního odpadu, které může fyzická osoba bezplatně dovést do sběrného dvora z 12 na 4 m3 na osobu ročně. Objemný a stavební odpad jsou komodity, které jsou na sběrných dvorech nejčastěji odevzdávány a zároveň je jejich odložení nejčastěji předmětem neoprávněného odložení ze strany soukromých firem.

Důvodem těchto změn je rostoucí množství jak stavebního, tak objemného odpadu neoprávněně odevzdaného ze strany podnikatelských subjektů ve sběrných dvorech. Tato služba, která je určena především pro obyvatele hlavního města, byla zneužívána ze strany soukromých subjektů, které obcházejí svou zákonnou povinnost platit za odložení odpadu vznikajícího z jejich podnikatelské činnosti.

Pro drtivou většinu Pražanů se nic nezmění, protože nastavené limity se počítají vždy na osobu a rok, takže běžná rodina bude mít k dispozici dostatečný objem, což by mělo bez problémů postačovat pro odložení odpadu vznikajícího při rekonstrukci bytu nebo obměně nábytku.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Co lze odevzdat ve sběrném dvoře:

objemný odpad - od roku 2025 bezplatně do limitu 750 kg/osoba/rok, jedná se o běžné vybavení domácnosti - sedací souprava, kuchyňská linka, koberce, lina, matrace, sanitární vybavení, sportovní náčiny aj.
stavební odpad - od roku 2025 bezplatně do 4 m3/osoba/rok, při jedné návštěvě max. 2 m3/osoba z důvodu kapacit sběrného prostředku.

Bezplatně, bez limitu: dřevo - jedná se např.

Za odložení metru krychlového stavebního odpadu ve sběrném dvoře zaplatí právnické osoby v současné době 1500 korun, u objemného odpadu tato hodnota činí aktuálně 1800 korun. V případě, že by občan povolený limit přesáhl, hradil by za každý další kubík rovněž 1500 či 1800 korun, jako je účtováno běžně právnickým osobám. Cena za tuto službu se může lišit v závislosti na tom, zda je daný sběrný dvůr provozován Pražskými službami či jiným soukromým provozovatelem.

Praha je jako samospráva velice benevolentní a bezplatný příjem stavebního odpadu na sběrných dvorech není v českých obcích standardem. Rovněž zavedení limitu pro odložení objemného odpadu není v odpadových systémech obcí v ČR ničím neobvyklým. Navíc pro pohodlné odložení objemného odpadu město Pražanům prakticky celoročně přistavuje v ulicích města velkoobjemové kontejnery bez hmotnostního omezení. Ročně jich takto město přistaví ve spolupráci se svozovou spol. Pražské služby, a. s. na svém území až 5000 ks. Občanů se stanovení příslušných limitů nedotkne, jejich stanovení nebude pro odložení jejich produkce překážkou a nebude snížen vysoký standard městem poskytovaných služeb ze strany města.

Co nepatří do kontejneru na objemný odpad:

Co zde odevzdat nelze - stavební odpad, bioodpad, pneumatiky, lednice, televizory a monitory, zářivky a výbojky, autobaterie, jiné nebezpečné odpady a ostatní využitelné složky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, nápojové kartony apod.).

Co nevhazovat do směsného odpadu:

plné či nevyprázdněné malé tlakové nádoby, plynové kartuše či turistické vařiče - nádoby se stlačenými plyny všech velikostí jsou nebezpečné kvůli vysokému tlaku uvnitř, při jejich explozi může dojít k poškození zařízení, techniky a ohrožení obsluhy = patří do černé popelnice na směsný komunální odpad
použité hasicí přístroje, kyslíkové bomby a další velké lahve pod tlakem - patří do míst zpětného odběru, některých kovošrotů, na čerpací stanice a do specializovaných firem
obaly se zbytky potravin
obaly se zbytky čistících přípravků
kovové obaly se zbytky chemických a jiných nebezpečných látek
vyřazené kovové nářadí
neupotřebitelný stavební kovový materiál (např.

Kdo řeší kdy a kde bude kontejner umístěn - časy a místa si určují příslušné městské části ve spolupráci se svozovou společností.

Běžné domácnosti při rekonstrukci mohou s velkou pravděpodobností vzniknout níže uvedené druhy odpadů (hodnoty v tabulce jsou uvedeny v kg):

Pokud by se sečetly všechny výše uvedené tabulky, dostali bychom celkovou hodnotu 1132 kg, navrhovaný limit 750 kg je určen na 1 osobu. Dle dat ČSSÚ je průměrný počet členů domácnosti 2,48. Přičemž se předpokládá, že v domácnosti bydlí 2 dospělé osoby. Na sběrných dvorech HMP je hranice, od které lze za podmínky splnění trvalého pobytu bezplatně odevzdat odpad, stanovena na 15 let. Nově navržený limit platí po dobu jednoho kalendářního roku a v dalším roce je možné jej znovu čerpat od nuly. Dále se dá předpokládat, že běžná domácnost v ČR nerekonstruuje najednou celý byt/dům, ale během delšího časového úseku. Z výše uvedených položek mohou být některé komodity zařazeny do dřeva, záleží na materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, a povrchové úpravě.