Vysokohorské oblasti a kvalita ovzduší v České republice

18.04.2026

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky. Z tohoto důvodu MŽP každoročně ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zpracovává Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší. Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx). Tyto vlivy řeší především Ministerstvo zemědělství.

Informace o kvalitě ovzduší

Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna. Mimo jiné jsou zde prezentována aktuální data o kvalitě ovzduší, která jsou dostupná i přes aplikaci ČHMÚ+.

Smogové situace

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot (dle § 10 odst. 1 a přílohy č. 6 zákona o ochraně ovzduší). Příčinou smogových situací jsou obvykle špatné rozptylové podmínky, což zapříčiní kumulaci znečištění ze zdrojů znečišťování ovzduší v dané oblasti. Vznik a ukončení smogové situace vyhlašuje ČHMÚ na základě pověření MŽP. Aktuální stav překročení prahových hodnot lze sledovat na stránkách ČHMÚ, případně pomocí mobilní aplikace ČHMÚ.

Prahové hodnoty byly stanoveny dle doporučení WHO s ohledem na dopady mimořádného znečištění ovzduší na lidské zdraví. Prahové hodnoty se dělí na informativní prahové hodnoty a regulační, resp. varovné prahové hodnoty (pouze pro troposférický ozon). Regulační resp. varovná, prahová hodnota odpovídá úrovni znečištění, která může představovat zdravotní rizika pro celou populaci. Zdravotní doporučení pro případ vyhlášení smogové situace naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby). Zdroje se stanovenými zvláštními podmínkami provozu jsou zveřejněny na stránkách ČHMÚ.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Index kvality ovzduší a mapování

Primárním podkladem pro tvorbu map kvality ovzduší jsou aktuální (hodinové, 8hodinové či denní) koncentrace znečišťujících látek naměřené na stanicích kvality ovzduší. Ty poskytují sice přesnou, ale pouze lokální informaci. Pro kombinaci primárních a doplňkových dat je použit lineární regresní model, ke kterému jsou přičtena jeho rezidua interpolovaná z míst stanic. Doplňková data jsou kontrolována z pohledu korelace (je vyžadována pozitivní korelace; u nadmořské výšky negativní, s výjimkou ozonu, kdy je i u nadmořské výšky vyžadována pozitivní korelace) a statistické významnosti. V případě, že žádná doplňková data předpoklady nesplňují, použije se prostá interpolace naměřených dat. Při interpolaci je využita geostatická metoda obyčejného krigingu, která zohledňuje strukturu imisního pole. Výsledné mapy i doplňková data mají kilometrové rozlišení. Výjimkou je model CAMS s rozlišením 0,1° z.d. × 0,1° z.š. (tj. v podmínkách ČR přibližně 7 × 11 km). Detailní popis metodiky tvorby ročních map, ze které operativní mapování vychází, lze nalézt např.

Index kvality ovzduší je založen na současném vyhodnocení 3hodinových klouzavých průměrů koncentrací suspendovaných částic (PM10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a v létě také přízemního ozonu (O3). Mapy jsou pouze informativní a orientační. Jsou vytvářeny na základě neverifikovaných dat automatizovaných monitorovacích stanic (AMS), mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplné. ČHMÚ zodpovídá za úplnost a kvalitu údajů pouze na stanicích, které spravuje (viz položka "Vlastník" u zveřejňovaných údajů). V mapě jsou zobrazeny pouze stanice, které měří danou látku, popř. na nichž je stanovován index kvality ovzduší. Vzhledem k metodice mapování nemusí mapovaná hodnota v místě stanice odpovídat přesně naměřené hodnotě. Časový údaj je v občanském čase; u indexu kvality ovzduší reprezentuje konec 3h intervalu a hodinových průměrů konec 1h intervalu. Denní data reprezentují časový interval 0:00-0:00 UTC, tj.

Upozornění na použití: Veškeré údaje o kvalitě ovzduší jsou v době zveřejnění neplatné a vzhledem k zajištění kvality mohou být tyto údaje kdykoli změněny bez upozornění.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší má různé dopady na zdraví. Níže je uvedena tabulka s kategoriemi indexu kvality ovzduší a jejich vlivem na zdraví:

Index kvality ovzduší	Úroveň znečištění	Dopady na zdraví
151-200	Nezdravý	Každý může začít projevovat účinky na zdraví. Členové citlivých skupin mohou mít vážnější účinky na zdraví.
201-300	Velmi Nezdravé	Zdravotní varování při havarijních podmínkách. Celá populace je pravděpodobněji postižena.
300+	Nebezpečný	Zdravotní upozornění: každý může mít vážnější zdravotní účinky.

Chcete-li se dozvědět více o kvalitě ovzduší a znečištění, podívejte se na téma Kvalita ovzduší na wikipedii nebo na airnow průvodce Kvalita ovzduší a vaše zdraví . Velmi užitečné zdravotní rady pekingského lékaře Richarda Saint Cyr MD najdete na blogu www.myhealthbeijing.com .

Čtěte také: Africké klimatické oblasti

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

tags: #vysokohorske #oblasti #a #ovzdusi #informace