Vznešenost přírody a program "Paměť v digitálním věku" AV ČR

09.03.2026

Paměť může mít mnoho podob, jejichž škála sahá od paměti jednotlivce až po paměť různých sociálních skupin (rodin, spolků, národů). Jedná se tedy o mnohovrstevnatý fenomén, který se bez výjimky dotýká každého z nás. Řada otázek však dosud zůstává nezodpovězena: Jak paměť vzniká? Jakým způsobem jsou informace zapomínány? Jak se formuje kolektivní paměť? Jaký vliv na tento proces mají ideologie, média či generační změny? Jakými prostředky lze v současné době paměť lidí i lidstva uchovat?

Z šíře a rozmanitosti otázek vyplývá, že při výzkumu paměti lze v nebývalé míře uplatnit interdisciplinární metody a meziinstitucionální formy spolupráce. Do programu Paměť v digitálním věku je proto zapojeno celkem 15 ústavů AV ČR, které v roce 2019 participovaly na více jak 50 aktivitách. Vzájemnou kooperací utvářejí unikátní badatelskou platformu, jejíž celospolečenská relevance výrazně přesahuje středoevropský prostor.

Projekty zpracovávané v programu Paměť v digitálním věku pracují s novými postupy a metodami, hledají nové cesty ve výzkumu a navrhují ideální způsoby, jak efektivně zpracovávat, propojovat a uchovávat historická data. Nastavují rovněž nové parametry pro vědecký výzkum a mimo to zásadně přispívají k interním diskuzím nad budoucí orientací jednotlivých oborů. Nezapomíná se ani na to, aby duchovní a kulturní bohatství minulých dob rozšiřovalo myšlenkové horizonty nejen našich současníků, ale i těch, kteří přijdou po nás.

V rámci programu vznikají jak monumentální, volně přístupné elektronické encyklopedie či databáze, tak kritické edice pramenů nebo monografie popularizující vědu. Určené jsou specialistům z různých oborů, studentům, žákům, vyučujícím, aktérům veřejné správy i laickým zájemcům. Řešitelé se navíc účastní workshopů, konferencí, rozhlasových a televizních pořadů, při nichž podněcují zájem o zkoumaná témata.

Program Strategie AV21 „Paměť v digitálním věku“ je strukturován podle čtyř základních tematických okruhů. V roce 2020 se do programu „Paměť v digitálním věku“ zapojuje 15 ústavů Akademie věd ČR (vč. T2 Ostrovy spolehlivého poznání.

Čtěte také: Krásy přírody očima Poláka

Aktivity a projekty v rámci programu

V rámci programu Paměť v digitálním věku probíhá řada aktivit a projektů, zaměřených na různé aspekty uchovávání a zpřístupňování paměti. Níže jsou uvedeny některé z nich:

T2 / Ostrovy spolehlivého poznání: Projekt si klade za cíl prohloubit znalosti v oblasti digitálních technologií aplikovaných na muzikologický výzkum. V důsledku světové pandemie přešly semináře v roce 2020 do digitálního prostředí a upoutaly neplánovaně zájem muzikologů a knihovníků z celého světa.
CVVM - Aplikace s časovými řadami výsledků výzkumů: Aktivita navazuje na práce, které proběhly již v letech 2016 až 2020 a v rámci kterých byla zlepšena grafická prezentace výstupů CVVM, zpřístupněna česká i anglická verze aplikace s časovými řadami výsledků výzkumů CVVM a vytvořen agregovaný graf volebních modelů. V roce 2021 je hlavním cílem aktivity zlepšit povědomí veřejnosti o aplikaci s databází časových řad zpřístupněné na webových stránkách provozovaných CVVM v české i anglické verzi.
Metodika pro distančně vedené rozhovory během pandemie Covid-19: Cílem navrhované aktivity je vytvořit tematický informační web a specializovaný manuál pro realizaci základního výzkumu založeného na metodě rozhovoru, a to v období pandemických krizí. Řešena bude zejména otázka využití moderních technologií a nástrojů digital humanities při realizaci (distančně vedených) rozhovorů v rámci společenskovědního výzkumu, včetně jejich technických, etických a praktických aspektů. Volně dostupná metodika bude publikovaná jako vědecký článek a následně v podobě doporučení a praktických návodů uveřejněna také na tematickém webu věnovaném pamětnické a mediální reflexi období mimořádného stavu v ČR na jaře 2020 v souvislosti s Covid-19.
Paměť - právo - rovnoprávnost: Aktivita Paměť - právo - rovnoprávnost volně navazuje na aktivitu Ženy - právo - paměť z roku 2020. Zkoumání vztahu paměti, práva a speciálních otázek historických snah o zrovnoprávnění žen a mužů bude v navazujícím projektu rozšířeno a obecněji uchopeno směrem k širším perspektivám mnohdy napjatého, konfliktního a kontroverzního vztahu práva a rovnosti, to vše v rámci historického vývoje především sklonku 19 a dále 20. století v prostoru středoevropských států.
Tezaurus archeologické terminologie (TEATER): V minulých dvou letech byla výrazně zkvalitněno jádro Tezauru archeologické terminologie (TEATER) archeologické terminologie tezauru. Výsledkem je, že každý termín je opatřen anglickými a německými ekvivalenty a tam, kde to bylo možné nebo uznáno za vhodné, i vysvětlujícími úryvky z odborné literatury. Cíl aktivity spočívá letos v rozšíření mezioborového přesahu webového tezauru.
Akademická encyklopedie českých dějin: Cílem projektu je pokračovat v bibliografickém zpracování hesel Akademické encyklopedie českých dějin s připojením plných textů. Dosud bylo vydáno 5 svazků. Všichni autoři hesel dali písemný souhlas se zveřejněním. Plné texty hesel budou provázány s relevantní literaturou v databázi Bibliografie dějin Českých zemí (BDČZ) formou hypertextových odkazů. Vazby mezi souvisejícími dokumenty včetně jejich plných textů budou dalším obohacením bibliografické databáze.
Biografický slovník českých zemí: Průběžně aktualizovaná biografická databáze je od roku 2015 otevřena veřejnosti formou webového portálu. Na něm jsou k dispozici základní údaje o cca 51 500 významných osobnostech, které se vztahují k teritoriu českých zemí, a to včetně osob žijících. Databáze se průběžně rozrůstá o nově zařazované osobnosti. Umožňuje vkládání všech dostupných informací o zachycených osobách, a to včetně fulltextů uveřejněných v tištěné verzi Biografického slovníku českých zemí.
Taiwan Biographical Ontology: Taiwan Biographical Ontology je databáze koncipovaná jako platforma a nástroj prosopografické analýzy pro vědecké pracovníky i jednotlivce zaujímající se o dějiny Taiwanu a republikánské Číny (1911-1949). V současnosti databáze obsahuje informace o téměř 23 000 taiwanských a čínských osobnostech z konce 19. a 20. století. S pomocí grantu je pro rok 2021 naplánováno v rámci kategorií PEOPLE (podpořené 2019) a ORGANIZATION (podpořené 2020) přidat vizualizaci dat pomocí systému GIS. Specifikum této úlohy spočívá ve spárovaní historických a současných názvů měst se souřadnicovým systémem.
Persian Biographical Anthologies Database and Web Portal: The purpose of the project is to develop a database and web portal of biographical anthologies of Persian poets produced across Islamic Eurasia between the years 1200 and 1900. During this second phase in 2021, two additional interactive functions will be added: 1) the travel itineraries of authors; 2) the networked relationships between texts. Also, images of the texts and additional bibliographic information will be added to the database.
Rozšíření Religionistické encyklopedie: V rámci Strategie AV21 vznikla v letech 2017-2018 internetová Sociologická encyklopedie. V roce 2020 byla tato encyklopedie dále doplněna a softwarově inovována, současně vznikla „demoverze“ sesterské Religionistické encyklopedie. Cílem aktivity je rozšíření stávající Religionistické encyklopedie, a to ve dvojím směru. Zaprvé bude do encyklopedie vložen osvědčený terminologický slovník Judaismus - Křesťanství - Islám, jeho obsah bude aktualizován a prostřednictvím navigačních struktur propojen s ostatními částmi encyklopedie. Zadruhé bude encyklopedie rozšířena o další existující české encyklopedické religionistické texty, a to buď o soubor tzv. malých encyklopedií náboženství, vydávaných nakladatelstvími Práce, Atlantis a později Libri, nebo o soubor biografických encyklopedií moderních českých náboženských osobností.
Tematické katalogy děl českých skladatelů online: Aktivita navazuje na projekty Tematické katalogy děl českých skladatelů online - přípravná fáze (2018), Tematické katalogy českých skladatelů online (2019) a Tematické katalogy českých skladatelů online - pražští tvůrci raného 18. století (2020). Oproti předcházejícím projektům je letošní projekt rozkročen do dvou směrů. První je zaměřen na tematické katalogy děl českých skladatelů. V jeho rámci budou dle stávající metodiky (zpracování dat pomocí editoru „MerMEId“ ve formátu MEI) ve spolupráci s externími badateli vytvářeny tematické katalogy děl s přednostním zaměřením na komponisty působící v Praze raného 18. století s cílem vytvořit soubor dat týkající se místně a časově obdobného repertoárového okruhu. Cílem této části projektu je publikovat dva rozpracované tematické katalogy. Druhá část projektu se zaměří na přípravu digitálního zpracování a publikace historických hudebních inventářů. Hlavním výstupem této části projektu bude rozšíření stávajícího portálu o bibliografický přehled historických hudebních inventářů v českých zemích.
Vokabulář webový: Cílem aktivity je rozvoj obsahu internetového portálu Vokabulář webový. V roce 2021 je v plánu zapojení dalších elektronických edic starší české literatury, které budou připraveny z rukopisů a starých tisků a stanou se součástí edičního modulu a korpusových bází.
AcademicLex: Projekt AcademicLex započal v roce 2020. Jde o dlouhodobější projekt jehož cílem je propojení bází NAKI, PES a AcademicLex (AL v užším smyslu). V prvním roce projektu byly vytvořeny základy nové platformy AL pro doktrinální texty a zpracováno prvních 30 klasických a nových učebnic práva z řady oborů.
Databáze k počátkům republiky: Na ÚSP je pracováno na řešení specializované databáze, zaměřené na místa, události, instituce, sídla a osobnosti spojené především s počátečními roky republiky. Databáze je propojena s geografickými informacemi a obsahuje vedle hlavních textových informací také obrázky a doprovodné texty. Databázi bude možné pomocí aplikace procházet rovněž z telefonu.
Databáze knižních překladů z české literatury do cizích jazyků: Záměrem projektu je odborně připravit a veřejnosti zpřístupnit rozsáhlou databázi knižních literárních překladů z české literatury do cizích jazyků, která v českém prostředí na rozdíl od mnoha evropských zemích zcela chybí. V ÚČL existuje rostoucí interní databáze překladů z češtiny publikovaných po roce 1945, pořizovaná pro specifické účely výzkumu ve velkém měřítku. Cílem aktivity je databázi normalizovat a zveřejnit.
Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází: Aktivita představuje pokračování projektu Česko-rakouská spolupráce na tvorbě archeologických datových bází. V jejím rámci byla do struktury OpenATLAS transformována data z raně středověkého pohřebiště z Libice nad Cidlinou. Cílem aktivity v roce 2021 by mělo být zpracování dalších významných raně středověkých pohřebišť založených na publikovaném katalogu J. Slámy Mittelböhmnen im Frühen Mittelalter, která představuje uceleně zpracovaný soubor raně středověkých pohřebišť, který je podstatným zdrojem výzkumných dat pro poznání středních Čech v době formování českého státu, jenž je ale stále méně a méně badatelsky dostupný.
Železo z Mikulčic: Soubor železných výkovků z šestašedesátileté etapy výzkumu v Mikulčicích představuje kromě svého obrovského rozsahu pramenný materiál zásadního významu pro studium hmotné kultury raného středověku v evropském měřítku. V kontrastu s tím stojí současný stav systematické publikace fondu. Část funkčních kategorií nálezů (např. zbraně, zemědělské nástroje apod.) se dočkala nadstandardního zpracování a zveřejnění, velká část fondu však zůstává dosud bez publikace.
Archivní fond dokumentace archeologických výzkumů v Uničově: V roce 1928 začaly pod záštitou německého Městského muzea v Uničově archeologické výzkumy v regionu, které trvaly až do roku 1945. Od počátku se na nich podílela Mizzi Manethová, jedna z prvních žen v moravské archeologii. Unikátní archivní fond dokumentace archeologických výzkumů bývalého muzea v Uničově je dochován v úplnosti a v původním stavu. Zachycuje komplexně nejvýznamnější éru archeologických výzkumů regionu a představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám moravské archeologie především pro léta 1938-1945.
Multidisciplinární studium protohistorické krajiny a komunitních areálů: Projekt je výzkumným záměrem syntetizující povahy, jehož hlavním nástrojem je multidisciplinární studium protohistorické krajiny a komunitních areálů ve vybraném regionu a tvorba digitálního datového a mapového prostředí pro uchování a prezentaci jeho výsledků. Disponibilní „izolovaná“ data o prostorovém, časovém a sociálním rozvrstvení klíčových clusterů osídlení v regionu středního toku Dyje budou během prvního roku řešení projektu doplněna o chybějící komponenty pomocí aplikované série nedestruktivních (dálkový průzkum země, geofyzika) a málo destruktivních metod (detektorový sběr). Inovativním přístupem je zapojení multispektrálního průzkumu. V prostředí GIS a formalizované databázové struktury SQL budou veškerá data digitálně uchována, sjednocena, interpretována a zpřístupněna odborné i laické veřejnosti. Výstupy projetu budou odborné a popularizační studie a volně dostupná webmapová aplikace užitečná mj.

Publikace a prezentace

Výsledky projektů programu Paměť v digitálním věku jsou prezentovány na odborných konferencích a publikovány v recenzovaných časopisech. Některé z publikací:

HLAVÁČEK, Jiří. Covido, ergo zoom! Metodologické, technické a etické aspekty distančně vedených rozhovorů během pandemie Covid-19, MEMO, č. 1, 2021, s.
VANĚK, Miroslav - WOHLMUTH MARKUPOVÁ, Jana. Orální historie v oku hurikánu. Reflexe terénního výzkumu koronavirové krize v České republice a zahraničí, MEMO, č. 1, 2021, s.
KOBER, Jan (ed.). První republika interaktivně: právo a společnost. Na "XVII. konferenci o historii advokacie" (12. 11.
KAPSA, Václav. Joseph Brentner (1689-1742): A Catalogue of His Works, Eighteenth-Century Music, roč. 18, č. 1, 2021, s. 227-229.
PODROUŽEK, Vojtěch. New Insights into the Origins and Biography of the Composer Antonin Reichenauer (1696-1730) / Nové poznatky o původu a biografii skladatele Antonína Reichenauera (1696-1730), Hudební věda, roč. 59, č. 1, 2022, s. 3-28.
CVRČEK, František. Několik poznámek k digitalizaci výuky práva, in: František Cvrček - Helena Jermanová: Metamorfózy práva ve střední Evropě 2020 téma: Právo a krize. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020, s.

Čtěte také: Studie o básnické struktuře

Čtěte také: Vznešenost přírody od Miloty Zdirada Poláka

tags: #vznesenost #prirody #asep