Co je to průmyslová ekologie?

Konference či semináře zaměřené na udržitelnost vyrostly jako houby po dešti, což je věc rozhodně dobrá jak pro planetu samotnou, tak pro snahy podpořit udržitelnost na lokálních trzích. V zahraničí i v Česku lze navštívit konference zaměřené na téma udržitelnosti nebo ESG.

Přesto zde existuje prostor pro jednu další. Z toho důvodu přichází ATOZ Group s novou akcí, která podpoří zavádění principů udržitelnosti do praxe: Czech and Slovak Sustainability Summit, který se uskuteční 20. dubna 2023 ve WPP Campus v Praze.

Kateřina Osterrothová: Sustainability Summit se odliší několika věcmi. Zaprvé chceme summit postavit tak, že půjde o akci s výrazným mediálním přesahem. Jenom naše časopisy, B2B tituly Svět balení, Zboží&Prodej, Tovar&Predaj, Systémy Logistiky CZ, Systémy Logistiky SK a Pharma Profit, chodí na víc než 43 000 míst a čte je zhruba 130 000 odborných čtenářů. A k tomu chceme mít co nejvíc dalších mediálních partnerů kvůli tomu, aby diskutovaná témata a projekty získaly větší publicitu.

Summit se bude konat sice v jeden den, ale chceme komunikovat prezentované projekty po celý rok. Po akci vydáme tištěný report, který pomůže rozšířit informace ze summitu do všech koutů české a slovenské odborné komunity. Navíc chceme natočit všechny prezentace a postupně je sdílet.

Kateřina Osterrothová: Cílem je poukázat formou případových studií nebo prezentací konkrétních inovací a investic na to, že všude kolem nás bují projekty, jež si nejen zasluhují pozornost, ale také mění ekonomiku a jednotlivá průmyslová odvětví. Sustainability Summit nebude povídáním o budoucích závazcích firem nebo opisováním zpráv o tom, jak firmy jsou nebo budou dobré. Chceme jít cestou průkaznosti, evidence, důkazů. O tom, zda je váš projekt opravdu udržitelný, nerozhoduje, že to řeknete.

Čtěte také: Hnojiva a kompost: Srovnání

Je velký rozdíl mezi green logistics nebo green packagingem a green talkingem či green washingem. Musíte dokázat, že inovace funguje nebo bude fungovat.

Vladimír Kočí: Klíčový je požadavek prezentace konkrétních dat, měřitelných výsledků implementace principů udržitelnosti. Bereme si trochu příklad z vědeckých konferencí, kde se na programové skladbě podílí odborná rada zajišťující odbornou garanci programu konference.

Většina dosavadních konferencí a akcí zaměřených na udržitelnost nekriticky přijímá jakéhokoli přednášejícího, který se odkazuje na udržitelnost. Odborná rada summitu bude složena z členů, kteří v oblasti udržitelnosti skutečně odborně pracují, například publikují, nepůjde o zaměstnance z podniků samotných. Všechny prezentace musí být před zařazením do konferenčního programu summitu schváleny odbornou radou.

Neznamená to však, že komise bude příliš přísná a prezentace na první pohled bude vyřazovat. Jedním z nástrojů, které lze používat jako důkaz, jsou samozřejmě LCA studie.

Vladimír Kočí: LCA je analytická metoda, která dokáže posuzovat a hodnotit na konkrétních číslech a indikátorech surovinovou, materiálovou a energetickou náročnost a také environmentální dopady různých aktivit a průmyslových procesů. Těžko můžeme hovořit o udržitelnosti, kdybychom nevěděli, jestli to či ono opatření má vliv na dostupnost surovin, energetickou náročnost či zátěž na životní prostředí. LCA se dnes začíná aplikovat i v oblasti nákladů a sociálních otázek. Pro summit však není LCA nutnou vstupenkou pro přednášející.

Čtěte také: Minimalizace dopadů průmyslu

Vladimír Kočí: Postupy LCA lze použít jak na výrobky, tak na technologie, služby i organizace. Například chcete-li korektně určit uhlíkovou stopu své organizace či produktu, tak se bez LCA neobejdete. I ti, kteří nabízejí výpočty uhlíkové stopy bez LCA, používají někým zveřejněné konverzní faktory určené právě na základě LCA.

Vedle celých organizací umíme pomocí LCA srovnávat i jednotlivé materiály či scénáře jejich použití či nakládání s nimi. Například v hodnocení obalů nemůžete porovnávat pouze to, z jakého materiálu je obal vyroben, ale také jak se bude odstraňovat, zda bude skládkován, zda na skládce zahoří, nebo jestli se energeticky využije v ZEVO či materiálově recykluje.

Kateřina Osterrothová: Rozhodně ano. Nechceme pouze odborné informace a praktické případové studie. Prostor pro debaty a výměnu názorů a zkušeností bude jak v konferenčním programu, tak i v zákulisí. Například chceme nabídnout prostor pro vědce, aby sdíleli svá zjištění a studie - takzvané Science Café neboli Vědeckou kavárnu.

Uvažujeme zorganizovat exkurze v den po summitu, aby lidé viděli udržitelné projekty na vlastní oči. Plánujeme i ocenění pro nejlepší projekty, které by vybrali odborníci v komisi.

Vladimír Kočí: Ta komunita už víceméně existuje. Osobně znám stovky lidí, kteří působí ve svých firmách na pozicích, kde řeší udržitelnost. Naše kurzy Oběhové hospodářství a Sustainability Management na VŠCHT Praha absolvovaly stovky lidí z české a slovenské byznysové komunity. Co jim chybí, je místo pro výroční setkání. Myslím si, že Sustainability Summit může být takový prostor, a proto jsem se rád spojil s ATOZem a pomáháme s organizací. Bude to ideální setkání pro komunitu profesionálů v oblasti udržitelnosti z ČR a Slovenska. A chceme, aby tato komunita rostla a její účastníci se navzájem inspirovali.

Čtěte také: Průmyslová revoluce a ovzduší

Do této komunity již začnou přibývat i absolventi našeho nového inženýrského studijního programu Udržitelnost a oběhové hospodářství, který jsme na VŠCHT Praha letos akreditovali.

Kateřina Osterrothová: Je důležité zdůraznit jeden princip: Pokud máme sekci udržitelnost na kongresu OBALKO, vezmeme udržitelnost k obalové komunitě. Na Sustainability Summitu to bude opačným směrem - vezmeme obalový průmysl na setkání profesionálů, kteří se zabývají udržitelností. Téměř každá společnost se věnuje udržitelnosti a snaží se rozjet udržitelné projekty. Ale stává se, že lidé, kteří se zaměřují na udržitelnost ve svých firmách, nevědí, co se děje v jiných oblastech.

Kateřina Osterrothová: Dnes má každá střední nebo větší společnost z výroby, retailu, packagingu, supply chainu, logistiky či packagingu svého odborníka pro tuto oblast. Firmy vnímají, že téma je pro ně naprosto nevyhnutelné. Některé už fungují v souladu s principy ESG, protože to chtějí samy, jiné kvůli finančním institucím, další se „pouze“ přizpůsobily legislativě. ESG má delší historii, naplno se o něm v byznysu mluví v posledních třech letech.

Vladimír Kočí: Opravil bych vás. Evropský parlament již schválil směrnici CSRD. Již víme od kdy a které podniky budou muset reportovat informace nad rámec finančního reportingu. Řada těch dalších informací, například uhlíková stopa, bude muset být založena na konkrétních postupech měření.

Firmy si začnou uvědomovat, že jejich dodavatelsko-odběratelské vztahy budou ovlivňovat jejich pozici v oblasti ekologie. Pro organizace začne být nevýhodné být spojen s „ekologicky špinavou“ firmou.

Kateřina Osterrothová: Jednoduše, stát se partnerem summitu a dát všem vědět, že podporují udržitelnost. Mohou prezentovat svá udržitelná řešení v konferenčním programu anebo v takzvané „posterové“ zóně, případně se ucházet o ocenění Udržitelný projekt roku. Potkají lidi, kteří by mohli mít zájem o jejich projekt.

tags: #vystudovana #prumyslova #ekologie #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Průřezové téma environmentální výchovy
• Efektivní odpadové hospodářství
• Přečtěte si o ekologických katastrofách
• Environmentální výchova ve školách
• Grafické dílo Maxe Švabinského