Výukové Hry v Přírodě: Nápady a Inspirace

Den 20. března oslavujeme Mezinárodní den lesů. V dnešním článku naleznete praktické tipy a mnoho inspirace pro uspořádání zeleného dne (nejen) v mateřské škole. Cílem je hravou formou vést děti k environmentální výchově a kladného vztahu k přírodě.

15 Spolehlivých Her a Aktivit do lesa

Je to moderní a zdravý, chodit po lese, to vám řekne i Pokáč. Hraní můžete nechat na dětské fantazii a vůbec jim do toho nemluvit. Když budou děti bezradné, může se hodit některý z 15 tipů na hry a aktivity v lese.

1. Bouřka: Hodí se na jakýkoliv výlet, je to vlastně soubor okamžitých úkolů, které děti musí splnit.
2. Sbíráme, poznávej: Celou cestou lesem potají sbírejte různé přírodniny. Až budete mít přestávku, všechny nasbírané poklady můžete doplnit i drobnostmi z batohu. Děti se je teď snaží rozeznat po hmatu.

   Přírodniny: kamínky, oblázky, šišky, větvička, žaludy, bukvice, další lesní plody jehličí, listy, květy

   Dary batohu: zátka, víčko z fixy, papírový kapesník, mince, baterie, části svačiny atd.

3. Kdo tu bude bydlet?: Děti se rozdělí do skupin nebo na samostatné jednotky a každá parta si najde svůj strom. Tam si staví pomocí větviček a dalších přírodnin domky pro skřítky a víly.
4. Poznáš strom?: Uprostřed lesa zavažte hráči oči, zatočte ho a zaveďte k libovolnému stromu. Nechte ho, ať si strom osahá, obejme. Najde hráč svůj strom?
5. Odpadková stezka: Jestli máte chvilku na přípravu, máte nutkání děti vzdělávat a ještě trénovat paměť, pak se vyblbnete u stezky s odpadky.
6. Hod na cíl: Po cestě si vybírejte různé cíle a u každého máte 7 pokusů. Hráč s nejnižším součtem je vítěz.
7. Obraz z přírodnin: Z větviček si poskládejte rám, nasbírejte různé přírodniny a vyskládejte si třeba krajinu, portrét neznámé osoby nebo zvířátka.
8. Větvičky: Posbírejte různé větvičky, rozlámejte je na půlky a dejte je dětem. Poskládají je zpátky?
9. Šišky pod dubem? Žaludy pod smrkem?: Nasbírejte žaludy nebo bukvice a přineste si je do jehličnatého lesa. Tady plody poschovávejte. Ostatní je hledají. Stejně tak můžete přinést šišky do listnatého lesa.
10. Sledovačka: Hlavní skupina (rodiče) jde pomalu po cestě a děti jdou lesem cca 20 metrů za nimi a celou dobu se snaží zůstat neviditelní. Zvolený náčelník z hlavní skupiny se jednou za čas ohlédne a pozorně zkoumá les. Koho uvidí, toho jméno zvolá a zapíše trestný bod. Kdo má nejméně trestných bodů, vyhrává.
11. Kolik zůstane ve vzduchu: Nasbírejte si šišky, kaštany, žaludy nebo kamínky. Vyhazujte je postupně do vzduchu a pak je chytejte. Vyhrává, komu se podaří mít ve vzduchu najednou nejvíc šišek.
12. Stůj!: Při procházce lesem se prostě na chvíli zastavte a ani nedutejte. Můžete zavřít oči a jen poslouchejte. Co uslyšíte?
13. Mikrosvět: Dá se zkombinovat les a mobil? V pohodě. Kdo uloví nejlepší fotku? Vezměte si na výlet mobily nebo foťáky a nikam nespěchejte.
14. Hledej kešky: Když už budete na cestě, můžete si zpestřit chození hledáním kešek. K hledání kešek potřebujete jen mobilní telefon a pár drobností. V keškách bývají drobné dárky, které si můžete vzít a je fajn, když tam místo nich dáte něco jiného.

Další Nápady na Hry a Aktivity

Hra na lesního strážce

Pomůcky: označení lesního strážce (např. vesta), předměty symbolizující nebezpečí (např. plastový oheň, odpadky)

Čtěte také: Hravá ekologie

Postup:

• Nejprve se posadíme s dětmi do komunitního kruhu a diskutujeme o tom, jaká mohou v lese nastat nebezpečí.
• Následně se paní učitelka zeptá, zda mají děti představu o tom, jak by mohl/a vypadat lesní strážce/strážkyně a co má za úkol.
• Poté je vybráno vždy jedno dítě, které bude představovat lesního strážce. Také je od ostatních hráčů odlišeno (např. vestou).
• Třída se promění v les, doporučuji přichystat předem i různé kulisy (např. z kartonu keře a stromy, plyšová zvířátka, apod.) a hráči se po něm volně pohybují.
• Každý z hráčů může v přírodě napáchat nějakou tu „neplechu“. Úkolem strážce je buďto uhasit požár či hráče na nevhodné vyhazování odpadků upozornit.
• Ve větším počtu dětí je vhodné si předem připravit kartičky s obrázky s různými neplechami, které se mohou v lese vyskytnout, a ty si poté hráči budou losovat.
• Poté si můžete zahrát pár kol hry, ve které budou minimálně 3 strážci přírody a všichni hráči budou moci v lese dělat co se jim zlíbí.

Závěrečná reflexe: Zhodnoťte společně s dětmi, jaká role jim vyhovovala více, k jaké nepleše docházelo nejčastěji a jak by se toto chování dalo řešit.

Tip! Nezapomeňte však podpořit i dětskou fantazii a vymyslet je vlastní neplechy, ke kterým může v lese docházet.

Hokus pokus: Taneční šišky

Pomůcky: šišky, sklenice, voda, papíry, pastelky

Postup:

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

• Vyrazte s dětmi na procházku do lesa. V lese pak nasbíráme ideálně různé druhy šišek.
• Následně se dětí zeptejte, zda by chtěly ve školce vyzkoušet pokus, zda umí šišky tancovat.
• Po návratu do školky si můžete zatancovat oblíbený taneček dětí.
• Poté s pomocí dětí připravíme všechny pomůcky.
• Nejprve nalijeme vodu do sklenic.
• Poté již do sklenice vložíme šišku špičkou dolů. Každý druh šišky by měl mít svou vlastní sklenici. Následně již uvidíte pravý šiškový tanec.
• Nakonec si tento pokus může každý stoleček dětí vyzkoušet samostatně.

Tip! Doporučuji při pokusu pořídit časosběrné video, jelikož si poté můžete detailně všimnout daných pohybů, které lze i zrychlit.

Kombinovaná výtvarná technika - lesní krajina

Pomůcky: tvrdý bílý papír většího formátu, tempery, štětec, pastelky lepidlo, nůžky, tužka, přírodní materiály, omalovánky s lesní tematikou

Postup:

• Paní učitelka rozdělí děti do několika skupinek, v případě smíšené třídy věkově namíchané skupinky dětí.
• Každá skupinka dostane tvrdý bílý papír a tužkou si načrtnou stromy či zvířata, která chtějí malovat.
• Dále si mohou vybrat některou z omalovánek s lesní tematikou a vybarvit ji pastelkami či temperami a poté nalepit na papír.
• Poté na obrázek zkusí přidat nějaké přírodní materiály (např. listy či větvičky). U tohoto bodu je vhodná asistence paní učitelky (např. s tavicí pistolí či Herkulesem).

Modelování lesních zvířátek

Pomůcky: modelovací hmota, nalepovací očička, přírodní detaily pro dozdobení (např. malé větvičky)

Postup:

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

• Tato aktivita si klade za cíl rozvíjet fantazii a kreativitu dětí.
• Úkolem dětí je z modelovací hmoty vytvořit libovolné lesní zvířátko.
• Následně mu mohou přilepit očička a dozdobit ho přírodními detaily.

Výrobek můžete využít pro předčtenářské schopnosti -) vytleskávání slabik, tvorba jmen zvířátkům, starší děti mohou vymyslet jméno začínající na stejné písmeno jako dané zvířátko, či pro předmatematické schopnosti -) hledání stejných zvířátek, stejných x odlišných znaků, porovnávání větší x menší, více x méně, apod.

Nakonec můžete vytvořit výstavu a jednotlivá zvířátka vystavit.

Lesní smyslovka

Pomůcky: přírodniny, šátky na oči, Orffovy hudební nástroje, demonstrační obrázky stromů

Postup:

• Nejprve se dětí zeptáme, zda ví, kolik máme smyslů a jaké to jsou. V této aktivitě velkou část z nich procvičíme.
• Při pobytu v lese paní učitelka děti vyzve, ať se na chvilku všichni utiší a snaží se vnímat zvuky přírody, protože si o nich poté ve školce budete povídat. Po návratu do školky si společně shrňte, co děti slyšely a zda by mohly tyto zvuky pomocí Orffových nástrojů napodobit.
• Po návštěvě lesa se děti posadí do kruhu a paní učitelka vždy pošle jeden list, který si děti mohou prohlédnout, ale neměly by ho otrhat. Následně tento list zkusí přiřadit ke správnému demonstračnímu obrázku stromů.
• Poslední aktivitou je poznávání přírodnin dle hmatu. Zavažte dětem oči a jejich úkolem bude poznat, co za přírodninu právě drží v ruce.

Pokladovka

Pokladovka je zpráva či úkol odkazující na další stanoviště, na konci je poklad. Typické využití pokladovek je na letních táborech. Účastní se jí jen jednotlivec nebo jedna skupinka. Obtížnost úkolů se snažíme cílit na hranu schopností dětí. Pro orientaci používáme fáborků, případně šipek. Vzdálenosti a výraznosti fáborků (šipek) určujeme podle věku dětí. Pod kamenem může být skryta další zpráva. Důležitá je silná motivace dozvědět se, co je ve zprávě napsáno. Můžeme využít znalostí dětí, jen musíme zůstat opravdu u základních principů. Typickou táborovou ukázkou je šifrovací mřížka. Můžeme použít jen něco opravdu jednoduchého, např. nejdříve podle čísel seřadit písmen. Jednotlivá písmena nahradíme různými symboly. Děti k tomu dostanou převodovou tabulku, podle které musí symboly převést. Zprávy je nejlépe umístit tak, aby představovaly komplikaci v získání zprávy. Pokud dáváme zprávu do vody, hodí se pochopitelně dát ji do láhve. Děti si tedy vyzkouší, že úkol umíme sami vyřešit. Jak se dostat ke zprávě? Pokladovku můžeme zpestřit různými „interaktivními“ úkoly, například „příšery“. Příšera typicky brání v dalším postupu, např. ke zprávě. Děti (někdy až moc) a utíkají sami od sebe.

Integrovaná Terénní Výuka (ITV)

Autoři edukačního programu PaV poukazují na možnost zvýšení pohybové aktivity žáků zanesením výuky do přírody. Nazývají tuto výuku jako „integrovanou terénní výuku“ (dále i „ITV“). Jde o komplexní formu výuky, která je přenesena do terénu, tedy mimo školní lavice. Činnosti v rámci výuky se střídají a integrují tak, aby splnily cíle všech zúčastněných předmětů.

ITV probíhá pomocí různých organizačních forem výuky, jako jsou vycházky, terénní cvičení, výcvikové kurzy, exkurze, tematické školní výlety apod. Přímo do výuky se začleňují různé formy pohybových aktivit, jako je např. chůze či běh. Fyzické zatížení žáků při ITV je srovnatelné s hodinou tělesné výchovy.

ITV propojuje obsah učiva různých předmětů v jeden tematický výukový celek s cílem komplexního poznání využitelného v praktickém životě. Dochází ke spojení teoretických vědomostí s praktickými činnostmi. Velmi dobře se uplatňují mezipředmětové vztahy, komunikace a spolupráce ve skupině, prohlubují se vztahy mezi žáky.

Během cesty na místo, kde bude probíhat výuka (dostupný park, hřiště, lesík atd.), zadáme žákům úkol zopakovat rozhovorem ve dvojicích, co víme o slovních druzích. Opakováním těchto vědomostí se žáci připraví na hry, které budou následovat.

Žáky rozdělíme do stejně početných skupin (4-5 žáků v jedné skupině, zůstanou takto po celou dobu výuky, takže si mohou vymyslet jméno). Vymezíme prostor, kde budou mít stanoviště. Do prostoru cca 20 metrů vzdáleného od skupin rozházíme lístky se slovy (žáci pomohou). Každá skupina dostane jeden papír A4 s podložkou, kam budou žáci zapisovat své odpovědi.

tags: #výuková #hra #v #přírodě #nápady

Oblíbené příspěvky:

• Více o konstrukci příhradových nosníků
• Welfare drůbeže v ekologickém chovu
• Efektivní čištění odpadních vod pomocí enzymů
• Zlatá přilba a doprava
• CNG vs. tradiční paliva