V dnešní době je téma rostoucích cen elektřiny velmi aktuální a dotýká se mnoha domácností i firem. Tento článek se zaměří na vývoj cen obnovitelné elektřiny, faktory, které tyto ceny ovlivňují, a na to, kde se elektřina v našich zásuvkách vlastně bere.
Sdružená cena energie je veličina, která umožňuje srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti. Hodnoty se uvádějí v korunách za kilowatthodinu.
Graficky lze pozorovat výrazný pokles nákladů větrných a hlavně solárních zdrojů, i když s určitým nárůstem mezi lety 2021-2025, což bylo způsobeno celosvětovými inflačními tlaky v důsledku pandemie COVID-19 nebo energetické krize. Je důležité si uvědomit, že graf nezobrazuje dodatečné náklady plynoucí z proměnlivé výroby solárních a větrných elektráren.
Uvedené ceny počítají s konstantním využíváním elektrárny po celou dobu její životnosti (tzv. koeficient využití). Větrné a solární elektrárny mají minimální variabilní náklady, takže je levnější vyrábět v těchto zdrojích než spalovat drahé suroviny jako uhlí nebo zemní plyn. Důsledkem je, že s rozvojem obnovitelných zdrojů postupně klesá koeficient využití tradičních elektráren, což jejich cenu za kWh dále zdražuje.
Veličiny vstupující do výpočtu se většinou značně liší v závislosti na konkrétním regionu: různá je jak cena stavby zdroje, tak náklady spojené s jeho provozem, a stejně tak i množství vyrobené energie - což platí zejména pro obnovitelné zdroje. Graf ukazuje vývoj cen v běžných cenách, tedy není očištěn o inflaci.
Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě
Elektřina z jaderných elektráren je drahá a vždy byla. Jde o obrovské projekty, které zpravidla nemohou vzniknout bez pomoci státu. Výstavba těchto elektráren také tradičně trpí na velká zpoždění a navýšení nákladů až o stovky procent. Další zdražení představují rostoucí nároky na bezpečnost.
Elektřina z uhelných i plynových elektráren je levnější než z jaderných zdrojů, srovnání v tomto grafu ovšem nezahrnuje zpoplatnění uhlíku např. ve formě emisních povolenek. Cena emisní povolenky odráží dodatečné náklady, které způsobuje uhelná elektrárna svým dopadem na životní prostředí (tzv. negativní externalita). Srovnání cen se započítáním emisních povolenek nabízí studie od společnosti Lazard.
Solární a větrné elektrárny jsou ve velké části světa už dnes nejlevnějším zdrojem. V dalších letech se opět očekává pokles jejich cen, tato situace proto nastává ve stále více zemích. Solární a větrné elektrárny se tak v mnoha zemích budují čistě na základě jejich ekonomické výhodnosti (bez ohledu na změnu klimatu).
Elektřina ze střešní fotovoltaiky je přibližně dvakrát až třikrát dražší než z velkých elektráren. Pro české podmínky vychází výroba ze solárních a větrných elektráren o něco dráž, než je zde zobrazený světový průměr (kvůli nižšímu osvitu a nižším průměrným rychlostem větru v Česku).
V České republice je cena elektřiny ovlivněna mnoha faktory. V roce 2020 tvořilo hnědé uhlí přibližně 36 % výroby elektřiny, jaderné elektrárny vyrobily o procento více, zemní plyn 8 % a obnovitelné zdroje 13 %. V Evropě se zdroje dělí zhruba na třetiny: obnovitelné, fosilní (uhlí, zemní plyn) a jaderné.
Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled
Většina elektráren funguje na principu parního stroje - zahřívá vodu, vytváří horkou páru a ta otáčí turbínou. Dříve byly dominantní velké centrální zdroje, ale nyní se situace mění a do sítě přispívají i menší, decentralizované zdroje, jako jsou střešní fotovoltaické elektrárny.
U elektřiny je klíčové, že ji neumíme efektivně skladovat. Proto musí být výroba a spotřeba neustále v rovnováze. V minulosti, v podmínkách centrálně plánovaného hospodářství, bylo možné spotřebu regulovat. Dnes je trh rozdělen na výrobce, dodavatele a spotřebitele. Dodavatelé musí každou hodinu nakoupit tolik elektřiny, kolik jejich zákazníci potřebují. Centrální dispečink (ČEPS) se stará o jemnější výkyvy.
Na trhu s elektřinou se spárují nabídky výrobců s poptávkou dodavatelů. Cenu určují nejdražší zdroje, které jsou ještě potřeba k pokrytí poptávky, a tuto cenu platí všichni. Obchodování s elektřinou probíhá na energetické burze v Lipsku a cenová hladina je společná pro rozsáhlou oblast střední Evropy.
Cena je určena tzv. závěrným zdrojem, což je poslední zdroj, který vstupuje do procesu výroby. Do úvahy se berou nejlevnější zdroje (jaderné, fotovoltaické) a zdroje, které platí za palivo a emisní povolenky (uhelné elektrárny). Pokud je spotřeba nízká a pokryjí ji obnovitelné zdroje a jádro, cena je nižší. Pokud je potřeba zapojit uhelné elektrárny, cena roste. Plynové elektrárny mají nejvyšší náklady a posouvají cenu nejvýše.
Některé z hlavních důvodů zdražení elektřiny zahrnují:
Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj
Velká část elektřiny je předkoupena v dlouhodobých kontraktech, ale o malou kapacitu, která je k dispozici navíc, se vede velký boj, což vede k přeplácení. Protože cenu určuje nejdražší zdroj, i malý výpadek v dodávkách plynu může způsobit výrazné zdražení elektřiny.
Zákazníci platí za elektřinu různé ceny. Ti, kteří spadli do režimu dodavatele poslední instance, platí často trojnásobek toho, co platili dříve. Důvodem je, že zkrachovali dodavatelé, kteří nenakupovali dlouhodobě dopředu a musí nakupovat elektřinu za aktuální ceny.
Cena elektřiny na burze (velkoobchodní cena elektřiny) může mít podobu ceny elektřiny na spotovém trhu nebo ceny na termínovaných trzích, kde se obchodují tzv. futures (kontrakty s dodáním elektřiny v určitém období, například v následujícím roce). Aktuální cena elektřiny na burze se liší podle termínu jejího dodání. Například cena elektřiny na spotovém trhu, na kterém se obchoduje elektřina s dodáním v následujících 24 hodinách, se může lišit v každou hodinu dne, a to až o stovky EUR/MWh. Mluví-li se o aktuální ceně elektřiny, mluví se nejčastěji o kontraktu s dodávkou na nejbližší celý rok, tj. letos (2026) jde o kontrakt s dodáním v roce 2027.
Cenu elektřiny za kWh, kterou odběratelé platí na faktuře, účtuje každý dodavatel elektřiny v jiné výši. Tuto výši určuje podle toho, jak úspěšně (levně) nakoupil elektřinu na burze.
Průměrná denní cena elektřiny v tomto roce (2026) na kontraktu s dodáním v roce 2027 v ČR je 90,86 EUR/MWh (2 206 Kč/MWh). Graf ceny elektřiny níže zobrazuje vývoj ceny elektřiny referenčního kontraktu na následující rok.
Předchozí cena: 88.9 EUR/MWh
Aktuální vývoj cen:
Pokud vaše fotovoltaika vyrobí víc energie, než spotřebujete, můžete ji:
Modely provozu jsou flexibilní a přizpůsobitelné podle potřeb - domácnost, firma, chata, výrobní hala. Výhodu přináší jak malé instalace, tak velké solární projekty.
Aby byla vaše fotovoltaika skutečně výhodná, musí být dobře navržená a odborně nainstalovaná. Jen tak dosáhnete vysoké efektivity, bezpečnosti a maximálního využití energie.
Profesionální dodavatel vám pomůže vybrat správné komponenty a nastaví systém tak, aby odpovídal vašim potřebám a spotřebě v různých ročních obdobích. Do návrhu lze začlenit i další technologie:
Zároveň získáte přehledné monitorování výroby a spotřeby, takže můžete systém optimalizovat i v budoucnu.
Investice do fotovoltaiky není jen ekonomická otázka, ale i strategické rozhodnutí. Je to krok k větší nezávislosti, k ochraně klimatu, k bezpečnému a udržitelnému provozu domácnosti nebo firmy.
Pokud se rozhodujete, kdy je ten pravý čas na solární energii, odpověď zní: právě teď.
tags: #vývoj #ceny #obnovitelné #elektřiny