Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky.
Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.
Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %). Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární.
Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR. Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu.
Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území.
Čtěte také: Vývoj znečištění moří v Evropě
V souvislosti s vyhlášením územních ekologických limitů těžby uhlí byla v roce 1992 přijata první Energetická politika České republiky. Předchůdkyní dnešní Státní energetické koncepce byla Energetická politika schválená vládou České republiky v roce 2000. Předchozí dokument - vůbec první Energetická politika - byl schválen vládou ČR již v roce 1992. Energetická politika z roku 2000 plně akceptovala územní ekologické limity těžby hnědého uhlí podle usnesení vlády č. 331/1991, č. 444/1991 a č. 490/1991.
Energetická politika z roku 2000 sice již navrhovala intenzivnější podporu rozvoje obnovitelných zdrojů v souladu s cíli Evropské unie, přesto předpokládaný podíl OZE na spotřebě primárních zdrojů rostl velmi pomalu. Česká energetická agentura (ČEA) na základě vyhodnocení v té době realizovaných projektů odhadovala, že zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 6 % do roku 2010 by si vyžádalo cca 242 mld. Kč investic a cca 42,5 mld. Kč podpor (včetně podpory úspor). Náklady na využití plného potenciálu úspor by podle ČEA vyžadovaly investice ve výši 1250 mld. Kč.
Usnesením vlády č. 1079/2001 z října 2001 byl určen cíl pro rok 2005 - podíl OZE na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5,1 %. Dnes je již známo, že tento cíl nebyl splněn. V roce 2007 vypracovalo MPO analýzu potenciálu obnovitelných zdrojů. Na základě této analýzy byl usnesením vlády č. 1322 ze dne 21. listopadu 2007 schválen odhadovaný potenciál podílu OZE na PEZ v roce 2020 ve výši 8,6 %.
Nejznámější indikativní cíl - 8 % energie z OZE v roce 2010 - byl určen na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. V pozdější době EU vyhlásila ambiciózní plán dosáhnout do roku 2020 dvacetiprocentního podílu OZE na výrobě elektřiny i na spotřebě primárních energetických zdrojů.
Aktuální Státní energetická koncepce (SEK2004) byla schválena vládou v roce 2004; za její vypracování i realizaci odpovídá MPO. V koncepci je potvrzen národní cíl dosáhnout v roce 2010 podílu výroby elektřiny z OZE na její hrubé spotřebě ve výši 8 %, který vyplývá ze směrnice 2001/77/ES.
Čtěte také: Český dluhopisový trh: Přehled
Ministerstvo životního prostředí již od roku 2000 navrhovalo zavést ekologickou daň, z jejíhož výnosu měly být financovány zvýhodněné výkupní ceny energie z obnovitelných zdrojů. Návrh byl akceptován zpožděně a ve výrazně změněné podobě - na základě zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů jsou náklady na výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů zařazeny mezi regulované položky v konečné ceně elektřiny.
Z finančního hlediska je zcela jedno, jestli zákazníci platí v ceně elektřiny ekologickou daň z konvenčních zdrojů nebo náklady na podporu obnovitelných zdrojů. Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (NEK), tzv. Pačesova komise, byla ustavena usnesením vlády ze dne 24. ledna 2007 č. 77. Komise podrobně zkoumala potenciál úspor energie a jednotlivých energetických zdrojů.
Zpráva nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (Zpráva NEK) byla zveřejněna koncem roku 2008. Na základě podkladových studií, které byly vesměs podrobeny důkladné oponentuře, byl stanoven celkový potenciál obnovitelných zdrojů energie a výhled rozvoje obnovitelných zdrojů do roku 2050, viz tabulka dole.
Aktualizace Státní energetické koncepce reaguje na aktuální vývoj v energetických odvětvích, zejména na hrozbu zneužití obchodu s energetickými surovinami k politickému nátlaku. Dlouhodobý výhled do roku 2030 má charakter podrobné strategie a mezi roky 2030 a 2050 má charakter strategické vize. Aktualizace SEK deklaruje závazek dosáhnout postupného zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů a splnit závazný ukazatel podílu obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie ve výši 13 % v roce 2020 (závazek vyplývající z členství ČR v EU). Referenční scénář aktualizované SEK tento závazek naplňuje.
Podíl výroby energie z OZE na celkové konečné spotřebě má dosáhnout minimálně 13 % k roku 2020, cca 17 % do roku 2030 a až cca 23 % do roku 2050.
Čtěte také: Vliv prostředí na vývoj
Znatelný nárůst zájmu o obnovitelné zdroje energie se aktuálně projevuje nejen u větších celků, jako jsou města a obce, ale také v případě jednotlivých domácností. Poptávka po fotovoltaice, tepelných čerpadlech a solárních kolektorech stoupla oproti uplynulým rokům o stovky procent. Stejně tak je tomu i v případě podnikatelské sféry.
Obnovitelné zdroje energie hrají klíčovou roli při přechodu na udržitelnější a klimaticky šetrnější energetické systémy. Tento přechod je nezbytný pro řešení globálních klimatických změn, snižování emisí skleníkových plynů a snižování závislosti na fosilních palivech.
Trendy v obnovitelné energetice poukazují na dynamický a rychle se rozvíjející sektor, který sehrává důležitou roli v moderním energetickém systému. Nárůst zájmu o obnovitelné zdroje je jasným indikátorem, že si čím dál tím více lidí uvědomuje jejich výhody. Tento trend je nejen povzbudivý, ale také nezbytný pro dosažení globálních klimatických cílů a zajištění energetické bezpečnosti. Očekává se, že jeho význam bude do budoucna jen růst.
Evropská unie má ambiciózní cíle v oblasti klimatu a energetiky, které jsou součástí její dlouhodobé strategie k dosažení klimatické neutrality. Některé z nich přinesla i směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, známá i pod názvem (RED III).
tags: #vyvoj #obnovitelne #energie #prace