Výzvy přírody: Šelmy, nebezpečí a ochrana

Návrat velkých šelem do naší krajiny s sebou přináší řadu výzev. Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem, protože obojí naše krajina potřebuje.

Zabezpečení hospodářských zvířat proti útokům vlků

Na Broumovsku proběhla praktická ukázka, jak zabezpečovat hospodářská zvířata proti vlkům. Seminář pro (nejen) místní chovatele hospodářských zvířat pořádaly společně Královéhradecký kraj a AOPK ČR. V Policii nad Metují se jej zúčastnilo 13 chovatelů, kteří se dozvěděli, jaké možnosti finanční podpory ze strany státu či kraje jsou nyní k dispozici a jaké se plánují.

Praktická ukázka se zaměřila na stavbu elektrických ohradníků a využití pasteveckých psů při ochraně stád před útoky velkých šelem.

„Naše organizace, Český svaz ochránců přírody Libosváry, přes 20 let udržuje pastvou ovcí, koz a jaků řadu cenných míst na Domažlicku a Tachovsku. S obavami jsme sledovali rychlé šíření vlků sousedním Německem. Nehodlali jsme dopustit, aby se naše zvířata ocitla na vlčím jídelníčku. Z organizačních i ekonomických důvodů paseme v elektrických ohradnících bez přítomnosti pastevce, pouze s pravidelnými každodenními kontrolami. Takže samostatně pracující pastevečtí psi jsou pro nás jediným vhodným řešením, jak maximalizovat účinnost preventivních „protivlčích“ opatření. Škody jsme zatím neměli žádné,“ popisoval při semináři František Groessl, který svým kolegům chovatelům zároveň v terénu ukazoval přednosti i slabiny různých typů elektrických ohradníků.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto nyní připravuje zjednodušení dotačních pravidel pro chovatele na nové programové období OPŽP 2021-2027, aby finance na zabezpečení stád před velkými šelmami byly co nejdostupnější. Kromě toho hledá způsob, jak chovatelům z národních zdrojů pokrýt náklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, kontrola ohradníků a jejich funkčnosti, práce pasteveckých psů. Pomoci chovatelům se rozhodl i Královéhradecký kraj, na ochranu stád vyčlenil 3 miliony korun.

Čtěte také: Gangy Night City

„Leccos se už udělalo, chovatelé mají nárok na kompenzaci škod, hledají se možnosti, jak dále zjednodušit administrativu. Cesta to není jednoduchá, zkušenosti v různých státech Evropy jsou různé. Určitě je toho ještě dost k vylepšení, víme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata napadená velkou šelmou. Rozumíme tomu, že zavádění ochranných opatření je pro mnohé komplikací. Ale tvrzení, že vlk do naší kulturní krajiny nepatří, jak v tuzemské debatě často zaznívá, určitě není pravdivým konstatováním. Nesmíme totiž zapomínat, že více než devadesát procent vlčího jídelníčku tvoří přemnožená zvěř, která škodí lesníkům i zemědělcům. Vlci tak pomáhají snižovat počty srnců, jelenů či prasat divokých,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka Programu péče o vlka obecného.

„Zpracovali jsme standardy pro zabezpečení stád, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti ve dnech pracovního volna, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace včetně příkladů dobré praxe soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Snažíme se zajistit kvalitní monitoring vlka na našem území a mít dostatečné informace o jeho výskytu a původu, chystá se novela zákona o náhradách škod, která pokryje širší škálu škod způsobených chráněnými šelmami,“ uzavírá Jelínková.

Výskyt a ochrana velkých šelem v České republice

Na území České republiky se v současné době pohybuje asi stovka rysů (převážně v jižních Čechách a v Beskydech). Rys ostrovid je jedinou velkou šelmou, která se v CHKO Beskydy pravidelně rozmnožuje.

Vlk obecný se v CHKO Beskydy aktuálně vyskytuje jen v počtu 2-3 jedinců. Medvědí přítomnost nebyla ve zdejších horách od loňského jara zaznamenána.

Odborníci uvádějí, že nejdůležitějším přímým a nepřímým faktorem ovlivňujícím úmrtnost velkých šelem jsou lidské aktivity (smrt na komunikacích, legální a nelegální lov). Z Beskyd jsou v posledních letech smutným dokladem rysové usmrcení motorovými vozidly a nálezy upytlačených rysů (rysice Laura, rysí samec Olda).

Čtěte také: Výzvy pro mořský svět

„Někteří lidé ještě stále považují velké šelmy za škůdce a mají-li možnost, hubí je. Příroda však stvořila vlky, rysy a medvědy, aby regulovali jiné živočichy, třeba býložravce či menší šelmy, a tím přispívali k přírodní rovnováze. Zbytky kořisti těchto predátorů pomáhají zejména v zimním období přežít mnoha dalším druhům savců a ptáků, takže velké šelmy mají pozitivní vliv na celý ekosystém,“ konstatuje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Velké šelmy jsou jako magnet. Přitahují pozornost veřejnosti i přírodovědců. Díky velkému zájmu o vlky, rysy a medvědy můžeme dnes lépe chápat prostorové nároky divokých zvířat v člověkem pozměněné krajině. Informace o výskytu velkých šelem se používají v územním plánování při vymezování nezastavitelných ploch. Taková území pak slouží jako klidové oblasti, kde mohou žít nejen velké šelmy, ale i další zvířata,“ doplňuje Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Upřesňuje výpočet výše škody, pamatuje na léčbu zraněných zvířat a umožňuje například zaplatit odvoz uhynulých zvířat do kafilerie. Nové znění vyhlášky a nové podmínky mj. reagují na dohodu s chovateli, myslivci, zemědělci a s Ministerstvem zemědělství při přípravě plánu programu péče o vlka, který vznikl v loňském roce.

Vyhláška zcela nově stanovuje způsob výpočtu výše škody velkými šelmami (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid) na vymezených domestikovaných zvířatech a psech sloužících k jejich hlídání. Bude do něj nově zahrnuta cena za likvidaci uhynulých kusů (kafilerní služba) v důsledku útoku šelmy, specifikuje se výpočet nákladů na léčbu zraněných zvířat a zohledňuje užitkovost domestikovaných zvířat, a také cena za usmrceného pasteveckého psa či náklady na jeho léčbu.

Invazivní druhy šelem

Kromě našich původních živočichů se ve volné přírodě můžeme setkat s celou řadou nepůvodních druhů, jež sem byly zavlečeny člověkem často ze vzdálených koutů zeměkoule. V případě invazivních šelem souvisí jejich výskyt s rozšířením kožešinových chovů v první polovině 20. století, respektive s úniky zvířat z těchto zařízení jako i záměrné vypouštění do volné přírody za účelem následného lovu. Pokud tato zvířata u nás nalezla vhodné podmínky a začala se šířit, představují nebezpečí pro původní faunu drobných a středních obratlovců Evropy.

Čtěte také: Blackfire Výzvy přírody: Kočky – naše recenze

Druhy jako norek americký, mýval severní a psík mývalovitý ovlivňují populace našich původních šelem a mají také lokální, ale významný negativní vliv na ryby a na hnízdící vodní ptáky a obojživelníky, často na vzácné a ohrožené druhy.

Norek americký, původem severoamerický druh, se jak u nás, tak v celé Evropě rozšiřuje v návaznosti na farmové chovy těchto významných kožešinových zvířat. Norek je vázaný na vodní prostředí, dobře plave a v jeho potravě se vyskytují jak bezobratlí, tak všechny skupiny obratlovců, vodní i suchozemští. Normální zbarvení norka amerického je tmavohnědé až červenohnědé, pouze na spodním rtu a na bradě bílé. V přírodě se nicméně vyskytují také jedinci různých barev.

Mýval severní původně pochází ze Severní Ameriky a severní části Jižní Ameriky. Do naší přírody se dostal z kožešinových farem nebo vlivem záměrného vypouštění. Jedná se o všežravce obývajícího širokou škálu různých biotopů, místy s vazbou na mokřadní lokality. Mýval je středně velká medvídkovitá šelma s krátkým tělem, delším úzkým ocasem, hustou srstí a s nápadně pohyblivými prsty zvláště na předních končetinách. Má nevýrazné šedohnědé zbarvení a charakteristickou černobílou masku na hlavě a tmavě pruhovaný ocas. Bývá často zaměňován se psíkem mývalovitým.

Návrat vlků do České republiky

Celé smečky sem putují lesy z Německa. Odborníci se nyní snaží lidi na běžné setkávání s vlky připravit díky přeshraniční spolupráci organizací, které sdílejí své zkušenosti. V Sasku se vlci pohybují už od roku 2000, momentálně se tam vyskytuje 13 rozmnožujících se smeček. Přes hranice to však šelmy nemají daleko. Před čtyřmi lety se vlci původem z německo-polského pomezí usídlili v okolí Doks v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, kde se také úspěšně rozmnožují.

Vlci jsou naopak zvědaví a mohou se i ve dne pohybovat v obydlených částech. V noci nebo za setmění mohou u obcí hledat zbytky jídla nebo nedostatečně chráněná stáda ovcí. Škody na stádech hospodářských zvířat posuzuje právě Agentura ochrany přírody. Pro člověka nemusí setkání s vlkem nutně představovat nebezpečí.

Nyní se české a saské organizace rozhodly spolupracovat v novém projektu, aby vlky ochránily a aby zvýšily informovanost o těchto šelmách. Projektovým územím je Ústecký, Liberecký a Karlovarský kraj, dopad však má být celorepublikový. V rámci projektu vznikly i webové stránky www.navratvlku.cz, které mohou pomoci především majitelům stád hospodářských zvířat. Informují o způsobu života a chování vlka ao tom, jak nejlépe ochránit stáda před škodami způsobenými touto šelmou.

Lvi a jejich ohrožení

Zoologové odhadují, že v roce 1960 žilo na obrovském území na jih od Sahary přinejmenším 100 000 lvů. Kritické prověření údajů naznačuje, že lvy dnes v africké savaně najdeme na území o rozloze 1,6 milionu km². O úbytku zmiňované šelmy nejlépe vypovídá skutečnost, že uvedená plocha představuje pouhopouhých 8 % jejího historického areálu rozšíření. Na základě údajů z poměrně dobře prozkoumaných subpopulací dospěli odborníci k závěru, že celková početnost (abundance) studovaného predátora v Africe se dnes blíží 20 000 exemplářům.

Celkově dosáhl pokles afrických lvů ve volné přírodě za posledních 22 let plných 42 %. Příčin pokračujícího dramatického úbytku lvů najdeme hned několik. Nejdůležitějším zůstává velkoplošné ničení původního prostředí. Pohyb lvů krajinou ztěžují četné umělé překážky, jako jsou silnice nebo nejrůznější zastavěné plochy.

Početní stav velkých býložravců, základní kořisti lvů, poklesl v období 1970-2005 ve východní Africe o 52 % a v západní o 85 %, naopak v jižní části kontinentu vzrostl o 24 %. Na neradostném stavu afrických lvů se dlouhodobě negativně podepisuje i vzrůstající pytláctví a pronásledování v oblastech, kde místní obyvatelé chovají hovězí dobytek. Protože lvi nepohrdnou mršinou, doplácejí na v Africe běžné kladení otrávených návnad.

Poněkud jiná situace nastala v případě jediné indické populace lva, obývající část státu Gudžarát na západě druhé nejlidnatější země světa. Zatímco abundance lva se v Girském chráněném území stabilizovala, v okolní krajině využívané pro pastvu skotu se za posledních 21 let čtyřnásobila. V Indii v současnosti žije podle IUCN 445 lvů.

Továrny na lvy a předstíraný lov

Na více než 160 farmách žije dnes v JAR více než 6000-7000 lvů: 800-1000 z nich je každoročně odstřeleno. Množství lvů chovaných v JAR v lidské péči nebo v tomto případě spíše v zajetí se od roku 2005 zdvojnásobilo. Přitom počet volně se pohybujících lvů, převážně ve státních chráněných územích, čítá 2940 jedinců.

Pro obdobný způsob lovu v uzavřeném prostoru se v angličtině vžilo označení canned hunting. Přeložit jej můžeme buď jako lov v konzervě nebo v plechovce, či předstíraný lov. V Jihoafrické republice zaplatí zájemce o odstřel krále zvířat v přírodě až 75 000 USD, tedy jedenáctkrát více než za nejlevnější zabití lva v kleci.

V letech 2007-2011 se z JAR legálně vyvezlo již 4062 lvích trofejí. Přitom volně žijící jedinci tvoří jen 1-5 % v souladu se zákonem v celé zemi ulovených exemplářů.

Jedním z argumentů zastánců předstíraného lovu je, že pomáhá snižovat tlak lovců na volně žijící lví populace. Protože lvi z farem jsou zvyklí na člověka, nelze je využít pro posílení smeček ve volné přírodě či pro repatriaci.

Lví kosti v tradiční medicíně

Potírání obchodu s tygřími preparáty zvýšilo počty legálně dovezených lvích koster a kostí z Jihoafrické republiky. V roce 2011 z JAR do Číny zamířilo 573 lvích celých skeletů nebo částí, pocházejících téměř výhradně ze zvířat narozených v zajetí: je to desetkrát více než v roce 2008. Uvádí se, že ve Vietnamu lze ze lví kostry vytěžit falešné tygří víno v hodnotě až 70 000 USD.

Opatření na ochranu lvů

Jako první zakázala dovoz všech lvích trofejí Austrálie, a to v březnu 2015. Od listopadu 2015 Francie, do té doby největší dovozce lvích trofejí v EU, nedovoluje import lvích hlav, tlap a kůží. Omezení dovozu lvích trofejí přijala i země, kam jich z Afriky směřuje zdaleka nejvíce - Spojené státy.

Gepardi a jejich komunikace

Poprvé v historii se podařilo odhalit, jak si gepardi povídají ve svém přirozeném prostředí. Výzkumníci po čtrnácti letech studia rozluštili unikátní zvukový systém, který mění naše chápání těchto fascinujících šelem a pomáhá v jejich ochraně. Vokální repertoár gepardů je překvapivě bohatý - zahrnuje 16 různých akustických signálů, z nichž většina je zcela jedinečná a nevyskytuje se u žádných jiných kočkovitých šelem.

Denní terénní pozorování a nahrávání volání různých gepardů v různých situacích umožnily výzkumníkům postupně rozluštit jazyk těchto fascinujících šelem. Gepard není schopen řvát jako lev, ale při přátelských interakcích s příslušníky svého druhu hlasitě přede podobně jako domácí kočka. Tento zvuk má zásadní funkci, která pomáhá gepardům přežít - významně snižuje potenciální agresi mezi jedinci.

Vokální signály sdělují fyziologický, reprodukční a emocionální stav geparda. Zvuky mohou spolehlivě indikovat, zda je gepard v pořádku, nebo prožívá stres či bolest, zda se raduje ze setkání s členem rodiny po dlouhém odloučení, nebo naopak nemá zájem o komunikaci. Někteří jedinci jsou mimořádně "upovídaní", zejména v určitých situacích. Například při dvoření samci cvrkají, mňoukají, střídají tyto zvuky s vrčením, a dokonce i syčením - komplexní zvuková paleta vyjadřující jejich záměry a emoce.

Ursula von der Leyenová a vlci

Prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové ze začátku září překvapilo přírodovědce i ochránce přírody. „Koncentrace vlčích smeček v některých evropských regionech se stala skutečným nebezpečím pro hospodářská zvířata a potenciálně i pro lidi. Vyzývám místní a vnitrostátní orgány, aby v případě potřeby přijaly opatření. Současné právní předpisy EU jim to ostatně již umožňují,“ prohlásila Ursula von der Leyenová v oficiální tiskové zprávě komise s tím, že komise zahajuje novou fázi své práce na řešení problémů spojených s návratem vlků.

V Evropě není vlk považován za nebezpečného pro člověka. „Vědecké důkazy prokázaly, že vlci se k lidem nechovají jako ke kořisti a smrtelné střety s nimi jsou výjimečné, na rozdíl od řady skutečných a významných hrozeb pro lidský život (jako jsou extrémní povětrnostní jevy nebo dopravní nehody a znečištění).

tags: #výzvy #přírody #šelmy #nebezpečí

Oblíbené příspěvky:

• Přehled pamětních mincí
• Inflační tlak v důsledku emise
• Historie a současnost dětské obrny
• Využití květnaté louky ve vzdělávání
• Sběrný dvůr Krňany: Informace