V dnešní době, kdy se stále více lidí snaží žít udržitelně a ohleduplně k životnímu prostředí, se koncept bydlení v souladu s přírodou stává stále populárnějším. Globální oteplování je jedním z největších environmentálních problémů současnosti, jehož důsledky se projevují v každém koutě světa. Globální oteplování představuje komplexní výzvu s dalekosáhlými důsledky pro přírodu, lidské zdraví a ekonomiku.
Globální pohled na obnovitelné zdroje a jejich vliv
Indie i Čína instalují rekordní výkon obnovitelných zdrojů a investují také do akumulace. Obě země velice efektivně a rychle elektrifikují. Zároveň ale spalují i nevídané množství fosilních paliv. Jsou přitom klimatickou změnou postiženy výrazně více než Evropa či Severní Amerika. Jak to, že na to nedbají?
„V každém historickém milníku byl přechod od předmoderní zemědělské ekonomiky k moderní městské doprovázen nárůstem spotřeby energie,“ vysvětluje analytik Reuters John Kemp. Občané rozvojových zemí chtějí dosáhnout i vlivem globalizace minimálně na stejnou životní úroveň, jakou má například Severní Amerika nebo Evropa.
Pro představu, kolik energie by to znamenalo, uvádí Kemp porovnání průměrné spotřeby jednoho obyvatele Indie, Číny a obyvatele některé ze zemí v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), mezi něž patří i Česko. Průměrný občan Číny spotřebuje zhruba 66 procent a průměrný občan Indie dokonce jen 15 procent energie, kterou spotřebuje občan OECD.
Celková spotřeba Indie roste průměrně o 3,8 procenta ročně a takovému tempu výstavba obnovitelných zdrojů zatím nestačí. Ekonomický růst obou zemí odpovídá Evropě mezi 50. a 70. léty minulého století. V budoucnu je sice očekáván scénář, kdy výroba z obnovitelných zdrojů překročí tu fosilní a spotřeba energie začne klesat, obojí ovšem v horizontu několika desetiletí.
Čtěte také: Vývoj solární energie
Tlak Evropy a Severní Ameriky na Asii, aby snížila podíl fosilních zdrojů a navýšila obnovitelné zdroje, může podle Kempa fungovat pouze ve chvíli, kdy bude současně s tím tlak na snižování či udržování nižší životní úrovně, což je v praxi nepravděpodobné.
Indie a její energetická budoucnost
Právě neuvěřitelné množství spotřebované energie a současně předpoklad výrazného navyšování potřebných gigawattů v blízké budoucnosti budí obavy. Indie je státem, jehož chování bude mít na globální scénu nezpochybnitelný vliv. Podle některých analytiků by směřování státu k fosilním zdrojům energie zvrátilo celosvětové snahy o snižování uhlíkové stopy lidstva.
Například Sara Schonhardt popisuje situaci jako klimatický experiment. „Cílem experimentu je přeměnit národ poznamenaný hlubokou ekonomickou nerovnováhou a silně znečišťující fosilní energií na národ, kde budou rodiny jezdit na elektroskútrech a klimatizovat své domy za pomoci solárních panelů,“ vysvětluje pro Scientific American.
Považuje to za výzvu, jakou před sebou při obratu k obnovitelným zdrojům a udržitelnosti žádný jiný stát neměl. Aby Indie posunula životní úroveň svých obyvatel, bude muset navýšit objem elektrické energie o ekvivalent celé Evropské unie.
„A pokud tato přidaná energie bude pocházet z fosilních zdrojů, bude to mít vážný dopad na klima,“ dodává vedoucí pracovník Centra pro strategická a mezinárodní studia Sandeep Pai. Současně není možné se divit, že Indie doufá ve zkvalitnění života svých občanů.
Čtěte také: Udržitelná Budoucnost
Podle Paie má země před sebou nyní náročnou cestu, kdy musí podniknout klimatická opatření a současně neohrozit ekonomický růst bez ohledu na to, jak se tyto cíle zdají být protichůdné.
Indický ministr práce a životního prostředí Bhupender Yadav v prosinci prohlásil, že Indie je odhodlána uspokojovat energetické potřeby svých obyvatel pomocí fosilních zdrojů tak dlouho, dokud se nedostane na úroveň rozvinuté země.
Podle Yadava Indie sice představuje 17 procent světové populace, podíl na globálních emisích skleníkových plynů ale má jen ze čtyř procent. „Rozvinuté země tlačí na rozvojové, aby přestaly používat fosilní paliva. Nepřijali jsme to, úsilí o omezení nárůstu teploty o 1,5 stupně Celsia by se mělo řídit zásadami spravedlnosti, diferencovanou odpovědností a příslušnými schopnostmi,“ dodává.
Indie na COP28 žádala rozvinuté státy o záporné cíle uhlíkových emisí, tedy aby se nesmiřovaly pouze s dosažením nulových emisí, ale pokusily se skleníkové plyny z atmosféry odvádět právě proto, že její rozvoj bude vyžadovat energeticky náročnější cestu.
Obnovitelná Indie
Indie si přitom klade za cíl být do roku 2070 uhlíkově neutrální a do roku 2050 chce pokrýt alespoň 50 procent své spotřeby z obnovitelných zdrojů. Právě pro pozdní nástup nízkoemisní energie chce podle IEA využít znalosti pokročilejších zemí a přeskočit některé neefektivní přístupy, se kterými se potýkaly jiné země.
Čtěte také: VŠCHT a obnovitelné zdroje
Nárůst spotřeby a tím pádem i spalování fosilních paliv v posledních letech znamenal nárůst emisí uhlíku. Rozšiřování elektrické sítě znamená například instalaci 50 milionů nových elektrických přípojek každý rok.
Snaha se ale Indii upřít nedá. Dokázala dostát svému závazku z COP21 v Paříži, podporuje rozvoj vodíkových technologií, bioplynek i samotný přechod na čistou energii. Svou stopu v dekarbonizaci Indie zřejmě zanechají i Češi. Před několika dny uzavřela největší indická asociace National Solar Energy Federation of India spolupráci s Českou fotovoltaickou asociací.
V současné chvíli je Indie třetím největším spotřebitelem energie na světě, zatím rekordní poptávka v zemi dosáhla v červnu 2023 maxima 223 gigawattů energie, což je jen oproti roku 2022 nárůst o 3,4 procenta. Instalovaný výkon, který se skládá z tradičních fosilních, jaderných ale i obnovitelných zdrojů, již přesahuje 400 gigawattů. V současnosti tvoří podíl obnovitelných zdrojů zhruba 25 procent, přechod na čistou uhlíkovou neutralitu proto bude běh na dlouhou trať.
Instalovaný výkon indických obnovitelných zdrojů dosáhl v květnu loňského roku 67 gigawattů ve fotovoltaice, 44 gigawattů větrné energie a 69 gigawattů tvoří další zdroje jako vodní elektrárny nebo biomasa.
Rekordní spotřeba, rekordní výroba
Pokud se zaměříme na konkrétní a mnohdy inspirativní projekty indických obnovitelných zdrojů, je nutné vyzdvihnout poměrně prudký nárůst solární i větrné energie v různých odvětvích. Podle predikcí by například v roce 2024 měl stát nainstalovat výkon 4 gigawattů jen ve střešních solárních panelech.
Zajímavostí Indie jsou také neuvěřitelně rozlehlé solární elektrárny. Například park Pavagada instalovaný v roce 2019, který se rozkládá na 53 kilometrech čtverečních s výkonem 2050 megawattů, nebo Bhadla Solar park instalovaný v roce 2023 na ploše 56 kilometrů čtverečních a disponující výkonem 2245 megawattů. Přesto je zatím Indie pátá na světě v instalovaném výkonu fotovoltaiky a klopýtá i za menšími státy, jako je Německo či Japonsko.
Co se týče větrné energie, ani tam Indie příliš nezaostává za zbytkem světa. K prosinci roku 2023 disponovala čtvrtým největším výkonem větrné energie na světě, konkrétně 44 gigawattů. Většina turbín stojí ve dvou provinciích, Gudžarát a Tamil Nadu, v podobě pobřežních větrných farem. Podle serveru prsindia.org na výstavbu nových chybí prostor, je ale možné staré turbíny nahradit efektivnějšími.
Tím by podle analytiků společnosti mohla Indie navýšit výkon jen na stávajících turbínách o 70 gigawattů.
Dopady klimatické změny
Nutné je také dodat, že právě Indie je jedním ze států, na který nejsilněji působí dopad klimatických změn, a budoucnost bez uhlíkových emisí by jí proto neměla být cizí. Podle studie Cross Dependency Initiative Indie zatím vystavuje svou infrastrukturu nepředvídatelnému klimatu bez větších snah o adaptaci.
Podle zprávy také 80 procent světových nejrizikovějších provincií, které čelí klimatické změně, leží právě na území Číny, Indie nebo Spojených států. Studie hodnotila dopady klimatické krize podle hlášených škod, kterých každoročně přibývá většinou kvůli nepředvídatelným extrémům počasí.
„Státy musí pochopit, jakým rizikům se vystavují, a musí přejít k adaptačním plánům, financovat je, lákat investory a podporovat je legislativou. Všechny indické státy jsou statisticky nejohroženější na světě, pokud jde například o záplavy,“ vysvětluje mluvčí Cross Dependency Initiative Georgina Woodsové.
Jako příklad uvádí legislativní rámce, které by umožnily a usnadnily ochotným investorům podnikat a podporovat odolnost projektů vůči klimatu. Tato snaha v Indii podle Woodsové zatím zcela chybí a na jeden dolar vynaložený na klimatická opatření připadá 87 dolarů vynaložených směrem, který se změnou klimatu vůbec nepočítá.
Povodně, eroze i vysoké teploty
Ve zprávě a studii z roku 2021 se uvádí, že teploty v Indii porostou o něco rychleji, než je globální průměr. Už jen vysoké teploty a s nimi související vlny veder jsou proto strašákem pro lidské zdraví. Podle studie čelí Indie průměrnému měsíčnímu maximu třiceti stupňů Celsia, což zanechává zdravotní následky na lidech i přírodě.
Autoři studie navíc předpokládají, že se během následujících 50 let začnou vlny veder na území Indie vyskytovat 2,5krát častěji než doposud. Asijský stát vždy musel čelit podmínkám tropického pásma a ničivým cyklónám, nikdy ale ne s takovou razancí jako v posledních letech.
Tropické cyklóny změnou svého chování přispívají k četnějším bouřkám, prudkým dešťům a zvedají hladiny moří. To ničí lokální infrastrukturu a dlouhodobě způsobuje erozi přímořských oblastí. Prudké deště střídá dlouhé sucho, což jak známe i z české krajiny, má výrazný vliv na kvalitu půdy i množství povodní.
Když totiž na vyprahlou zemi přijde dešťová přeháňka, místo toho, aby se voda přirozeně vsákla do povrchu, suchem tvrdá půda ji nepřijme a z deště se stane povodeň. Ta navíc odplaví vrchní vrstvu půdy pryč a přispívá tím k erozi. Po několika dnech půda opět vyschne a země a její obyvatelé, rostliny i zvířata se dál budou potýkat s nedostatkem vody, které přitom jen před chvílí bylo více než dost.
Nepříznivé podnebí ovlivňuje úrodu, zemědělství, biodiverzitu, rybářství, ovzduší a život ve městech, nejisté žití v pobřežních oblastech, zdraví a mnoho dalších oblastí, které dohromady v jednom celku výrazně snižují kvalitu života.
Vliv kvality ovzduší na zdraví
Zdravý životní styl je pojem, který na nás doléhá z mnoha stran skloňovaný všemi pády. Většina z nás si ho dává nejrychleji do souvislosti se zdravým stravováním, pravidelným pohybem a dostatečným odpočinkem. K dodržování zásad zdravého životní stylu nás nejčastěji vede vize zlepšení fyzické kondice a s ní související vyšší odolnost vůči nemocem.
Přesto je v naší populaci trendem stále se zvyšující počet osob náchylných na různá respirační chronická onemocnění či alergiků, a to často mezi těmi, pro které není zdravý životní styl pouze teoretický pojem. Logicky musí přijít otázka co potom děláme špatně? Málokdo si v této souvislosti uvědomí, že na vině by mohla kvalita ovzduší vnitřního prostředí, ve kterém se dlouhodobě pohybujeme a která má na naše zdraví nezanedbatelný vliv.
Ovzduší je nejdůležitější složkou životního prostředí, neboť pro život vzduch potřebujeme trvale. Význam jeho čistoty je více jak zřejmý. V ovzduší jsou obsaženy různé znečišťující látky. Škodliviny jsou z více než 90 procent zachyceny v nosní dutině. Organismus na ně reaguje rýmou, v horším případě dojde k zánětu horních cest dýchacích.
Na vdechnutí látek hmotné povahy reaguje organismus různě podle jejich velikosti. S částicemi o velikosti nad 10 mikrometrů si organismus poradí lépe. Obvykle se zachytí v horních cestách dýchacích a člověk je vykašlává, vysmrkává nebo je se slinami spolkne. Na naše zdraví mají horší vliv menší částice, které jsou součástí především polétavého prachu.
Dlouhodobá expozice znečištěnému ovzduší s sebou přináší zvýšenou úmrtnost obyvatelstva žijícího ve městech na choroby srdečně cévní a respirační. Odhaduje se, že respirační choroby jsou původcem cca 25 tisíc z celkového ročního počtu úmrtí. V přímé návaznosti je zkrácení délky života, výskyt chronického zánětu průdušek, snížení plicních funkcí u dětí i dospělých. Tedy zhoršení kvality života. Přibývají důkazy o vlivu expozicí škodlivinami na vznik cukrovky II.
Podíváme-li se na zvýšené znečištění vnitřního ovzduší, je způsobeno zejména dvěma hlavními změnami, dotýkajícími se interiérů budov. Jednak se v důsledku rostoucích cen energie ve výstavbě a provozu budov projevuje snaha zabránit tepelným ztrátám omezením přirozeného větrání okny a tedy používáním klimatizace a řízeného větrání, jejichž důsledkem je většinou kumulace škodlivin. Zároveň se v budovách stále více používají chemické látky, a to v nových konstrukčních materiálech, v nábytku či v užívaných chemických čisticích a úklidových prostředcích.
V současnosti přitom pobýváme ve vnitřním prostředí až 80 procent denní doby a vystavujeme tak svůj organismus zátěži, se kterou se neumí vyrovnat. Tato skutečnost se projevuje nárůstem takzvaných civilizačních chorob.
Otevřený venkovní prostor je nasycen ionizovanými částicemi vzduchu. Zatímco však venku je poměr záporných a kladných iontů v podstatě vyrovnaný a tedy optimální pro náš organismus, v typickém městském nedostatečně větraném bytě násobně převažují ionty kladné, které jsou pro organismus samostatně nevhodné. Pro lepší představu je možno uvést příklad, kdy vzduch v lese po bouřce obsahuje až 500 tisíc záporných iontů, zatímco v městském bytě jich bude přibližně pouze 50.
Kladné ionty dokáží při vysoké koncentraci vniknout do plic, dále do krve a jejím prostřednictvím do celého organismu, kde mohou vyvolávat nepříznivé reakce jako uvolňování serotoninu a histaminu. Zvýšená hladina serotoninu může snížit kapacitu plic a schopnost těla absorbovat kyslík. S tímto stavem přichází zdravotní potíže typu migréna, alergické reakce, vznětlivost, bolesti v krku, kašel a další.
Koncepční úprava a celkové zlepšení životního prostředí a tím i venkovního ovzduší je programem dlouhodobým a my jako jednotlivci ho příliš neovlivníme. Uzavřený interiér - tedy vnitřní ovzduší - lze však významně zlepšit za použití techniky prakticky okamžitě.
Geotermální energie a její udržitelná těžba
Geotermální vrty, potažmo geotermie, jsou již desítky let považovány za důležitý zdroj obnovitelné energie, který využívá teplo z nitra Země k výrobě elektřiny a tepla. I když je tento zdroj obecně považován za ekologicky šetrný, některé těžební praktiky mohou mít negativní dopad na životní prostředí a místní komunity.
Oblast Larderello v Itálii byla jedním z prvních míst na světě, kde se geotermální energie začala intenzivně těžit. Klíčovým řešením bylo zavedení systému odsávání a zpracování plynů. Sirovodík uvolňovaný během těžby je nyní efektivně zachycáván a zpracováván v zařízeních na úpravu plynů, která jsou přímo napojena na geotermální vrty. Tyto systémy umožňují odstranění sirovodíku z odpadních plynů a jeho přeměnu na síru nebo další užitečné chemikálie. Takové technologie výrazně omezily dopad na kvalitu ovzduší v okolí.
Dalším důležitým krokem bylo zavedení uzavřených cyklů těžby, které minimalizují úniky geotermálních tekutin a plynů do okolního prostředí. Díky těmto opatřením dnes Larderello slouží jako příklad udržitelné těžby geotermální energie.
Geotermální pole The Geysers v severní Kalifornii je největším komplexem svého druhu na světě, zahrnujícím 22 elektráren s celkovým výkonem 1 517 MW. V oblasti The Geysers byly zaznamenány zvýšené seismické aktivity, zejména mikrozemětřesení o magnitudě menší než 2,0. Před zahájením geotermální těžby byla seismická aktivita v této oblasti velmi nízká.
Pro zmírnění těchto seismických aktivit byla implementována řada opatření, například monitorování seismické aktivity: Byla instalována hustá síť citlivých seismometrů, které detekují i velmi slabé otřesy. Tato data umožňují geovědcům a inženýrům sledovat reakce rezervoáru na těžbu a injektáž vody.
Další problémové místo bylo identifikováno na Filipínách, kde těžba v oblasti Tiwi vedla k úniku těžkých kovů, jako je arsen, do podzemních vod. Jedním z klíčových opatření bylo zavedení praxe, kdy se geotermální tekutiny po využití vracejí zpět do podzemí. Tento proces pomáhá předcházet kontaminaci povrchových a podzemních vodních zdrojů tím, že minimalizuje únik potenciálně škodlivých látek do životního prostředí.
Na Islandu se geotermální energie stala klíčovou součástí energetického mixu. Elektrárna Hellisheiði, jedna z největších na světě, využívá pokročilé technologie uzavřených systémů, které minimalizují dopad na okolní prostředí.
Na Novém Zélandu se podařilo snížit negativní dopady na přírodu díky projektu Ngatamariki v oblasti Taupo Volcanic Zone. Tato elektrárna využívá recyklaci vody a inovativní technologie, které zabraňují poklesům hladiny podzemních vod.
Beppu je město na ostrově Kjúšú v Japonsku, proslulé svými horkými prameny (onseny) a geotermální aktivitou. Kombinuje tradiční japonskou kulturu s využitím přírodních zdrojů pro energetiku a turistiku.
tags: #vliv #obnovitelných #zdrojů #energie #na #zdraví
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]