Vztah EIA a zákona o ochraně přírody a krajiny

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) je jedním z nejdůležitějších institutů ochrany životního prostředí řadícím se mezi tzv. horizontální nástroje ochrany. Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je v ČR upraveno zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí.

Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.

V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 výše zmíněného zákona. Projekty posuzované v procesu EIA jsou například stavby, komunikace, výrobní haly, těžby nerostných surovin, provozy - nově budované, ale i jejich změny, tj.

V průběhu výkladu budou podrobněji objasněny změny vyplývající z novel zákona, které vstoupily v účinnost v roce 2024, zejména zákon č. 149/2023 Sb. (tzv. změnový zákon k zákonu o jednotném environmentálním stanovisku) a zákon č. 465/2023 Sb. (novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury a dalších zákonů).

Informační systémy EIA

Informační systém EIA České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Čtěte také: Příroda v nacistickém Německu

Informační systém o aktivitách posuzovaných dle zákona č. 244/1992 Sb. slouží k vedení evidence aktivit posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., jejichž posuzování bylo zahájeno před účinností zákona č. 100/2001 Sb. Provoz tohoto systému bude zajišťován i nadále, neboť posouzení zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, se dokončí podle zákona č.

Vztah EIA a zákona o ochraně přírody a krajiny

Vztah procesu posuzování vlivů na životní prostředí a ochrany přírody a krajiny je poměrně úzký, jak je zřejmé již z předchozího textu. Tuto skutečnost potvrzuje i tzv. „Integrační“ novela zákona EIA (účinná od 1. 1. 2018), jejíž součástí byla také novelizace zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), konkrétně znění § 67. Toto ustanovení zavádí v případě závažných zásahů do krajiny povinnost provádět hodnocení vlivu na zájmy chráněné podle části dvě (Obecná ochrana přírody a krajiny), tři (Zvlášť chráněná území) a pět (Památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů) ZOPK.

Součástí vyhodnocení je i návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření (§ 67 odst. 1). Toho hodnocení musí být zpracováno autorizovanou osobou. V případě, že se jedná o záměry posuzované podle zákona ZEIA, stává se uvedené hodnocení součástí dokumentace EIA (§ 67 odst.

V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody (§ 67 odst. 1 ZOPK).

Jakákoliv koncepce nebo záměr, který může samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá hodnocení jeho důsledků na toto území a stav jeho ochrany z uvedených hledisek (§ 45h ZOPK). Pokud není stanoveno jinak37, použije se ZEIA. V případě koncepcí se posuzují i jejich aktualizace, případně zprávy o uplatňování koncepce (v případě Politiky územního rozvoje, Zásad územního rozvoje a územního plánu - viz níže).

Čtěte také: Česká republika a nové zákony o odpadech

Podle § 45i vydá do 30 dnů orgán ochrany přírody odůvodněné stanovisko tykající se vlivu na soustavu NATURA 2000 (§ 45i odst. 1). Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. Nevyloučí-li výsledek posouzení významný negativní vliv koncepce nebo záměru na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je významný negativní vliv vyloučit, nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit § 45i odst. 2.

Záměr či koncepce mohou být schváleny jen, pokud nebudou mít indikován významný vliv na předmět ochrany či celistvost soustavy NATURA 2000. Výjimky z tohoto ustanovení jsou upraveny v § 45i odst. 9-11.

Zásadním nástrojem jsou zde tzv. kompenzační opatření, která musí být funkční ještě před realizací posuzovaného záměru a tzv. „Integrační“ novela navíc zpřísnila povolovací proces (v režimu ZOPK) o podmínku doložit investorem vyjádření orgánu ochrany přírody potvrzující zajištění kompenzačních opatření. Podrobnosti posouzení upravuje výše uvedená vyhláška MŽP č.142/2018 Sb.

Jednotné environmentální stanovisko (JES)

Jednotné environmentální stanovisko (dále jen „JES“) zavedené zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, je nástrojem procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí. Vydává se ve formě závazného stanoviska podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující EIA nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. zákona horního.

Státní správu v oblasti vydávání JES vykonávají příslušné orgány JES, kterými jsou Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady.

Čtěte také: Projevy krize ve vztahu

V rámci JES je nahrazeno 29 správních úkonů ze složkových zákonů z oblasti životního prostředí, které doposud byly vydávány dotčenými orgány samostatně. Do JES však nejsou integrovány správní úkony vydávané orgány ochrany přírody ve zvláště chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech. V těchto nejcennějších územích ochrany přírody (v nichž vykonávají státní správu i management speciální orgány ochrany přírody) bude pro účely povolení záměru nezbytné rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tj. Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (v CHKO, NPR a NPP), správ národních parků (v NP) a krajských úřadů (v PR a PP). Na těchto území jsou vydávána tzv.

Zásadním pozitivem zavedení JES z pohledu stavebníka (žadatele) je koncentrace správních úkonů potřebných pro povolení záměru z hlediska životního prostředí do úkonu jednoho.

U záměrů v režimu EIA bude JES vydáván také, a to buď v rámci procesu EIA (v takovém případě bude jednotné environmentální stanovisko současně stanoviskem EIA) nebo až po vydání stanoviska EIA (volba je na žadateli).

Ministerstvo životního prostředí uspořádalo v červnu a v listopadu roku 2024 konference k tématu jednotného environmentálního stanoviska („Konference o JES“). Cílem konferencí bylo umožnit orgánům státní správy přístup k detailním informacím o JES a souvisejících institutech a okolnostech. Listopadová konference se již zaměřovala na aktuální otázky týkající se institutu JES.

tags: #vztah #EIA #a #zákona #o #ochraně

Oblíbené příspěvky:

• Česká filosofie o přírodě
• Více o ekologii
• Zlatý řez v přírodě a designu
• Rozměry tříkomorového kompostu
• Složení a použití čističů odpadů