Jednotné environmentální stanovisko (JES): Co to je a jak ho získat

Stavební povolení a povolování záměrů v České republice procházejí v posledních letech výraznými změnami. Jednou z klíčových novinek, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2024, je jednotné environmentální stanovisko (JES). Tento nový institut má za cíl zjednodušit a zrychlit proces povolování projektů z hlediska ochrany životního prostředí.

Jednotné environmentální stanovisko představuje významný posun v povolování stavebních záměrů v České republice. V praxi je však JES komplexní nástroj, jehož úspěšné získání vyžaduje hlubokou znalost stavebního práva, environmentálního práva a složkových právních předpisů.

Co je jednotné environmentální stanovisko?

Jednotné environmentální stanovisko je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí, které je upraveno zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. Jednotné environmentální stanovisko je závazné stanovisko podle správního řádu, a to pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona, ať už jde o záměry vyžadující proces posuzování vlivů na životní prostředí nebo záměry ostatní, a další záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, např. podle zákona horního.

Představuje nástroj procesní integrace státní správy v oblasti ochrany životního prostředí, který sjednocuje dříve samostatné správní úkony do jediného dokumentu. Základní charakteristika JES je jeho schopnost nahradit až 26 různých správních úkonů (závazná stanoviska, rozhodnutí, vyjádření) obsažených v 9 různých zákonech z oblasti životního prostředí.

JES integruje správní úkony z několika klíčových oblastí ochrany životního prostředí. Jednotné environmentální stanovisko se vydává namísto jednotlivých vybraných správních úkonů obsažených v samostatných právních předpisech.

Čtěte také: Odbor životního prostředí Jihlavy

Z vyjádření správní orgánu příslušného podle jiného právního předpisu, který k němu byl podle zákona o JES vyzván příslušným orgánem, musí být zřejmé, zda je záměr z hlediska dotčených zájmů přípustný a jaké případné podmínky mají být z hlediska chráněných zájmů zahrnuty do jednotného environmentálního stanoviska.

Proces získání JES

Proces EIA probíhá vždy před povolením záměrů a před započetím jejich realizace. Záměry jsou zařazeny do dvou kategorií podle přílohy č. JES se vydává až na základě výsledků procesu EIA, pokud záměr EIA podléhá.

Dvě možnosti postupu:

• Oddělený postup - nejprve je proveden samostatný proces EIA a vydáno samostatné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.
• Sloučený postup - žadatel současně s předložením dokumentace EIA podá žádost o vydání JES.

Volba mezi odděleným a sloučeným postupem je plně na žadateli.

Žádost o jednotné environmentální stanovisko můžete volně sepsat podle vzoru, který najdete zde. Žádost musí obsahovat obecné náležitosti podle správního řádu (musí být patrné, kdo ji podává, o co žádá atd.) a dále musí obsahovat náležitosti stanovené jinými právními předpisy pro vydání jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko. Je-li tedy potřeba pro povolení záměru např. Jednotné environmentální stanovisko se vydává ke všem záměrům, které vyžadují povolení podle stavebního zákona (Hlava III stavebního zákona). vlivů na životní prostředí.

Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?

Žadateli, potažmo stavebnímu úřadu, musí být předložena komplexní odůvodněná úvaha obsahující vyhodnocení všech dotčených zájmů z hlediska ochrany životního prostředí, s akcentem na to, z jakého důvodu případně není záměr přípustný.

Kdo vydává JES?

Podle 12 písm. b) zákona ve spojení se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí vydává jednotné environmentální stanovisko Ministerstvo životního prostředí v případě, je-li příslušné k posouzení záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vždy tedy, kdy MŽP posuzuje záměr podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, vydává k němu rovněž jednotné environmentální stanovisko, a to ať už jsou oba procesy spojeny, nebo žadatel předloží žádost o vydání jednotného environmentálního stanoviska až po vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Podle § 14 odst. vydává jednotné environmentální stanovisko krajský úřad. Nachází-li se záměr na území více správních obvodů, je k vydání jednotného environmentálního stanoviska příslušný orgán, v jehož správním obvodu se nachází větší část posuzovaného záměru, nestanoví-li právní předpis jinak.

Důležité aspekty JES

Jednotné environmentální stanovisko podle správního řádu není samostatným rozhodnutím a nelze se proti němu odvolat. Jeho obsah je závazný pro výrokovou část správního rozhodnutí vydávaného v následném řízení.

Zákon o JES zavádí institut předběžné konzultace. Žádost o předběžnou konzultaci není třeba podávat přes Portál stavebníka, projektová dokumentace může být ve fázi rozpracovanosti. Předběžná konzultace je mimořádně užitečným nástrojem, který umožňuje zjistit požadavky příslušného orgánu ještě před dokončením projektové dokumentace a podáním žádosti o JES.

Čtěte také: Podezření na zanedbávání dětí: Co dělat?

Vedle JES stavební zákon zavádí také institut koordinovaného závazného stanoviska. Koordinované závazné stanovisko umožňuje stavebníkovi, aby požádal o vydání komplexního stanoviska a správní orgán sám opatřil jednotlivá stanoviska dotčených orgánů, které vykonávají svoji působnost v rámci městského úřadu, a vydal komplexní koordinované stanovisko. JES je specifickou formou koordinovaného stanoviska zaměřeného výhradně na oblast ochrany životního prostředí.

Praktické dopady a výzvy

Ačkoliv má JES na papíře přinést značné zjednodušení, v praxi se mohou objevit určité komplikace. Důležité je si uvědomit, že zákon o JES a jeho aplikace jsou relativně nové, účinnost nastala teprve 1. ledna 2024.

Mezi potenciální výzvy patří:

• Komplexnost požadavků na dokumentaci - jelikož JES zastřešuje až 26 různých správních úkonů, dokumentace musí splňovat náležitosti všech těchto úkonů současně.
• Koordinace mezi různými orgány - ačkoliv JES vydává jeden příslušný orgán, tento orgán musí při přípravě JES koordinovat stanoviska a podklady od řady dalších dotčených orgánů působících na úseku ochrany životního prostředí.
• Různé výkladové přístupy úřadů - vzhledem k novosti institutu se mohou jednotlivé krajské úřady nebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností lišit v přístupech k posuzování žádostí o JES.
• Vysoké nároky na odbornost - příprava kvalitní žádosti o JES vyžaduje hlubokou znalost nejen stavebního práva, ale také zákonů o ochraně přírody a krajiny, vodního zákona, zákona o odpadech a dalších složkových právních předpisů.

Zákon o JES stanovuje skutkovou podstatu přestupku fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby. Příslušným k projednání přestupku je ten správní orgán, který vydal JES, jehož podmínky byly porušeny. Tyto poměrně vysoké horní hranice sazeb pokut jsou jedním z nástrojů, jak zajistit dodržování podmínek stanovených v JES a účinnou ochranu životního prostředí.

Často kladené otázky

1. Musím si před podáním žádosti o JES obstarávat jednotlivá stanoviska samostatně?

Ne, to je právě hlavní smysl JES. Namísto žádání o desítky samostatných stanovisek u různých úřadů podáte jedinou žádost o vydání JES příslušnému orgánu ochrany životního prostředí. Ten sám koordinuje získání všech potřebných podkladů a vydá jedno komplexní stanovisko. Tento přístup výrazně šetří váš čas i administrativní náklady.

2. Co když můj záměr vyžaduje stanovisko pouze z některých oblastí ochrany životního prostředí?

JES se vydává jako komplexní stanovisko i v případě, že váš záměr dotýká pouze některých složek životního prostředí. Příslušný orgán posoudí, které oblasti jsou pro váš konkrétní záměr relevantní, a vydá stanovisko pouze k těmto oblastem.

3. Platí JES i pro záměry mimo stavební zákon?

JES se vydává nejen pro záměry povolované podle stavebního zákona, ale také pro záměry, které podléhají posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a následně jsou povolovány podle jiného než stavebního zákona, například podle zákona horního.

4. Potřebuji JES i pro malou rodinnou stavbu?

Záleží na charakteru stavby a jejím umístění. Pokud stavba vyžaduje povolení podle stavebního zákona a může mít vliv na některou ze složek životního prostředí (například kácení stromů, ovlivnění vodních poměrů, ochrana zemědělské půdy), pak JES potřebujete. V praxi je to u většiny staveb, které nejsou osvobozeny od povolení.

5. Co když mám záměr v chráněném území?

Záměry zasahující do zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí vyžadují zvláštní pozornost. V takových případech orgán ochrany přírody vydává společné rozhodnutí podle § 83 odst. 9 zákona o ochraně přírody a krajiny, které zahrnuje všechny souhlasy, povolení nebo jiná rozhodnutí, která by jinak byla k posuzovanému záměru vydávána v rámci JES. Záměry v chráněných územích vyžadují velmi pečlivou přípravu.

6. Musím podat žádost o JES sám, nebo to může udělat stavební úřad za mě?

Máte obě možnosti. Můžete požádat o vydání JES přímo vy jako stavebník ještě před řízením o povolení záměru - JES v podobě závazného stanoviska bude v takovém případě součástí vaší žádosti o povolení záměru. Pokud JES není součástí žádosti o povolení záměru, pak o jeho vydání požádá příslušný orgán přímo stavební úřad v souladu s § 184 odst. 3 stavebního zákona. V praxi je však vhodnější požádat o JES sami předem, abyste měli kontrolu nad procesem a mohli případně ovlivnit podmínky stanoviska.

Seznam správních úkonů nahrazených JES

Pro stavební řízení zahájená od 1.7.2024 bude Odbor životního prostředí a čistoty vydávat Jednotné environmentální stanovisko (dále jen JES), které nahrazuje až 26 správních úkonů. Níže je uveden kompletní výčet nahrazovaných správních úkonů:

• Vyjádření v území se zvláštními podmínkami geologické stavby, zejména s předpokládanými ložisky nerostů nebo se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry (§ 13 odst.
• Zásah do významného krajinného prvku (§ 4 odst.
• Zabránění úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů (§ 5 odst.
• Odchylný postup při ochraně volně žijících ptáků (§ 5b odst.
• Povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst.
• Povolování výjimek ze zákazů ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně (§ 10 odst.
• Zásah do krajinného rázu (§ 12 odst.
• Souhlas k činnostem v ochranném pásmu ZCHÚ (§ 37 odst.
• Souhlas k činnostem v ochranném pásmu památného stromu (§ 46 odst.
• Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů (§ 56 odst.
• Souhlas se zřízením nebo zrušením účelových komunikací, stezek a pěšin (§ 63 odst.
• Souhlas s dělením lesních pozemků (§ 12 odst.
• Souhlas s dotčením pozemků PUPFL (§ 14 odst.
• Souhlas ke stavbám a činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona (§ 17 odst.
• Stanovisko k umisťování a povolování staveb (§ 104 odst.
• Stanovisko ke zřízení veřejného pohřebiště (§ 17 odst.
• Závazné stanovisko k povolení záměru obsahujícího vyjmenovaný stacionární zdroj (§ 11 odst. 2 písm.
• Závazné stanovisko k povolení záměru dálnice a silnice I. třídy v zastavěném území či parkoviště s kapacitou nad 500 míst (§ 11 odst. 2 písm.
• Závazné stanovisko při realizaci nové stavby (mimo jednoduché stavby) v dosahu havarijních projevů stávajícího objektu (§ 49 odst.
• Stanovisko k terénním úpravám a odstranění stavby (§ 146 odst. 3 písm.
• Vyjádření k nakládání s odpady ke změně dokončené stavby (§146 odst. 3 písm.
• Vyjádření ke zřízení zařízení určeného pro nakládání s odpady (§ 146 odst. 3 písm.

tags: #žádost #o #komplexní #stanovisko #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a vlastnosti košů Triplex
• Příklady udržitelného podnikání
• Co je komunální odpad?
• Malá zdrojová povodí
• Jak chytré koše bojují s plýtváním jídlem?