V dnešní době, kdy se stále více zaměřujeme na udržitelnost a snižování ekologické stopy, se kompostování stává jedním z nejsmysluplnějších kroků, které může udělat každý majitel zahrady. Není to jen staromódní zvyk našich babiček, ale moderní a efektivní způsob, jak proměnit biologický odpad v cenné, živinami nabité hnojivo.
Léto je pro kompostování ideální. Zahrady přetékají zeleným odpadem, kuchyně produkuje slupky a zbytky z čerstvé zeleniny i ovoce, a příroda celkově nabízí víc materiálu než v kterémkoliv jiném ročním období. Ale kompost není bezedná nádoba, do které můžeme naházet všechno, co se tváří „bio“.
Kompostování je přírodní proces, při kterém se organické materiály (jako jsou zbytky z kuchyně a zahrady) rozkládají působením mikroorganismů, hub a dalších drobných živočichů. Výsledkem je kompost - tmavá, kyprá hmota, která voní jako lesní půda a je doslova elixírem života pro vaše rostliny. Kompostování není nic jiného než řízený rozklad organické hmoty. Ačkoliv se to může zdát složité, ve své podstatě jde o velmi jednoduchou věc.
V kompostu žijí miliardy mikroskopických organismů, jako jsou bakterie a plísně, které se "živí" biologickým materiálem, který jim dodáváme.
Může se zdát, že čím víc posekané trávy a slupky z rajčat do kompostu dáme, tím lépe. Ale právě v létě se kompost často přehltí mokrým a dusíkatým materiálem, což vede k jeho zahnívání a nepříjemnému zápachu. Do kompostu určitě patří čerstvé zbytky rostlinného původu, jako jsou slupky ze zeleniny, ovocné ohryzky nebo třeba kávová sedlina. Klidně tam hoďte i listy ze salátu, které už uvadají, nebo čajové sáčky - pokud nejsou plastové. A aby se vše správně rozkládalo, je potřeba k těmto „zeleným“ zbytkům přidávat i „hnědé“ složky.
Čtěte také: Bezpečné investování? Pozor na dluhopisy!
V teple se kompost rozkládá rychleji, zvlášť když mu trochu pomůžete - třeba tím, že slupky nakrájíte, větvičky nadrtíte a kompost udržíte vlhký, ne ale mokrý.
Veškerý materiál, který se do kompostu doporučuje dávat, se dělí na 2 skupiny: tzv. zelenou a hnědou složku.
Zelená složka je bohatá na dusík (N) a vodu, což urychluje rozklad. Zbytky ovoce a zeleniny (např. tráva, listí, plevel nebo kuchyňský odpad v podobě zbytků zeleniny a ovoce). Hnůj od býložravců (např. ). Příliš mnoho materiálu zelené složky může způsobit přemokření nebo zápach, proto se vždy kombinuje s hnědou složkou pro vyvážený kompost.
Hnědá složka dodává uhlík (C) a udržuje kompost vzdušný a vyvážený. Hnědý odpad je obvykle sušší. Patří sem listy stromů, drobně nadrcené větvičky, vhodný karton nebo papír (bez chemických přísad). Skvělá je dřevěná drť z drtičky z prořezaných větví.
A prozradím vám drobný trik: Pokud nemáte žádný materiál hnědé složky, klidně použijte hlínu nebo již částečně rozložený kompost. Příliš mnoho hnědé složky může zpomalit rozklad.
Čtěte také: Článek o bezpečnosti na střelnici
Novinový papír a lepenka: Bez potisku s lesklou barvou.
Ideální doporučovaný poměr zelené a hnědé složky je 3:1, tedy 3 díly zelené složky a 1 díl hnědé složky. Pokud máte obavu ze zápachu, dejte poměr 2:1 tedy pouze 2 díly zelené složky, ale kompostování pak bude o něco pomalejší. Je třeba i trochu experimentovat, protože záleží na konkrétním složení jednotlivých dílů. Ideální poměr C:N je kolem 30:1.
Možná vás někdy napadne, že když už máte kompost, proč tam nehodit zbytky z nedělního grilování nebo prošlý sýr. Jenže to by byla chyba. Do kompostu rozhodně nepatří maso, kosti, tuky ani zbytky vařeného jídla. Jednak se špatně rozkládají, a hlavně přitahují nezvané hosty - od much po kuny.
Ne všechny materiály jsou pro kompostování vhodné. Určitým věcem je opravdu dobré se vyhnout.
Maso, kosti, mléčné výrobky, jako je sýr nebo jogurt, a oleje, například použitý kuchyňský olej a pod. mohou způsobit problémy. Kompost bude zapáchat, může lákat hmyz a hlodavce. Hnitím které může nastávat narušuje proces kompostování.
Čtěte také: Vyvarujte se omylu: Co není ekologická daň
Do kompostu nepatří ani materiály, které byly chemicky ošetřeny, jako je tráva postříkaná herbicidy, dřevo s nátěrem nebo lakem, nebo papír s plastovou vrstvou, například lesklé časopisy. Tyto látky mohou obsahovat chemikálie, které škodí mikroorganismům v kompostu a mohou se dostat až do vaší úrody.
Nemocné rostliny a plevele se semeny: Hrozí, že se nemoci a plevel rozšíří po celé zahradě, až kompost použijete.
Kompostování plevelů není při domácím kompostování dobrý nápad. Jejich semena mohou přežít rozklad a po jeho použití v zahradě znovu šířit do záhonů.
Stejně tak je riziko do kompostu dávat rostliny napadené plísněmi a jinými chorobami.
Problémem mohou být i citrusové slupky ve větším množství - jsou příliš kyselé a zpomalují činnost mikroorganismů.
Pro to, aby se materiál rozkládal správně a nezačal zapáchat je klíčový dostatek vzduchu. Kompost proto nezapomeňte pravidelně provzdušňovat. Stačí jednou týdně vzít vidle nebo silnější klacek a kompost promíchat - tedy narušit slehlé části, prohodit horní a spodní vrstvy a umožnit proudění vzduchu dovnitř. Pokud začne kompost zapáchat po hnilobě nebo připomíná vůní zkažená vejce, je to jasný signál, že mu chybí vzduch. V takovém případě ho co nejdříve prokypřete a přidejte suchý materiál, jako je listí nebo dřevní štěpka.
Samotné provzdušnění ale závisí i na konstrukci kompostéru. Ideální jsou vzdušné ohrádky z prken nebo pletiva, které umožňují proudění vzduchu ze stran. Uzavřené plastové nádoby by měly mít dobře řešený ventilační systém.
Záleží i na tvaru samotné hromady - ta by neměla být ani moc vysoká, ani přehnaně rozložitá. Ideální je, když má na výšku zhruba metr a na šířku nejvýš metr a půl - vzduch se tak dostane i dovnitř a kompost může dobře zrát. Větší objem už vzduch hůř proniká a rozklad se zpomaluje.
Kompost potřebuje být mírně vlhký. Příliš mokrý kompost zahnívá, příliš suchý se rozkládá pomalu. Vlhkost lze upravit přidáním vody nebo naopak suchého materiálu.
Příliš nízký otevřený kompost, který není v nádobě, často a rychle vysychá. Zvlášť v parném létě je nutné jej zalévat stejně jako záhony. Vlhkost je důležitá pro proces rozkladu, a tak zálivka funguje částečně jako urychlovač kompostování.
Je lepší vodu do kompostu odměřovat konví, abyste měli lepší přehled o tom, kolik vláhy jste mu dopřáli. Vodu lijte pomalu a v mírném proudu, ať má čas vsáknout do hmoty.
Nevýhodou volných kompostů v ohradách je naopak přebytek vody a vlhkosti v deštivých dnech. Nejenže voda z kompostu vyplavuje živiny, ale navíc dlouhodobé deště nebo prudké lijáky dokážou kompost výrazně ochladit. Řešením je kompost přikrýt například velkou plachtou nebo silným igelitem.
Nám kompostéry v létě od krajů vysychaly, protože jsou ve stínu jen částečně. Nejdříve jsem se je snažila pravidelně zalévat, ale pak se mi osvědčilo před plněním dát dovnitř kolem stěn kompostéru karton. Ten mi brání vysušovaní z vnějšku. Chce to trochu experimentovat, u vás to může být jinak.
Kompostování jednodruhového rostlinného odpadu urychlí přídavek jiné organické hmoty, hnojiva. Podívejte se, co podpoří tlení trávy, listí ořešáku a dalších surovin.
Pro velké množství odpadu nebo pro nový kompost použijte urychlovače rozkladu. Obsahují ve většině případů konzervované (liofylizované) mikroorganismy, které snadno obnoví svůj životní cyklus a činnost ihned poté, co jsou v kontaktu s vodou. S ní se také rozmíchávají a pak s nimi kompost jednoduše zalijete. Jestliže ale kompost pravidelně promícháváte s půdou, pak není třeba urychlovače používat, zvláště ne v létě.
Máte-li raději vše přírodní a domácí, vytvořte si vlastní urychlovače kompostu z bylinek. Využijte na jejich přípravu například podběl, pampelišky, kozlík lékařský, kopřivy, heřmánek, řebříček, nebo dubovou kůru. Z byliny vytvořte klasický zákvas, a ten můžete dlouhodobě v naředěné formě využívat jako 2 v 1 - zálivku i urychlovač.
Správný kompostér je základem úspěšného kompostování. Volba závisí na několika faktorech, jako je velikost vaší zahrady, množství bioodpadu, který produkujete, a samozřejmě na vašich preferencích.
Pokud máte zahradu, která produkuje hodně bioodpadu, zvažte pořízení většího plastového nebo dřevěného kompostéru. Pro menší plochy a pro ty, kteří si chtějí ušetřit práci, je ideální volbou termokompostér nebo rotační kompostér.
I když se zdá, že kompostování je snadné, často se objeví drobné problémy, které vás mohou odradit.
| Problém | Řešení |
|---|---|
| Kompost zapáchá | To je nejčastější problém a znamená, že v kompostu je příliš mnoho vlhkých "zelených" složek a málo vzduchu. Přidejte suché "hnědé" materiály, jako jsou suché listí, dřevěná štěpka nebo karton, a kompost důkladně promíchejte. |
| Kompost je suchý | Kompost potřebuje vlhkost. Buď je v něm příliš mnoho suchých materiálů, nebo ho zbytečně vysušuje slunce. |
| Kompost přitahuje hmyz a hlodavce | Příčinou bývají zbytky masa, mléčných výrobků nebo tuků. Těmto materiálům se raději vyhněte. Zabezpečený, uzavřený kompostér je v tomto případě skvělým řešením. |
| Rozklad probíhá příliš pomalu | Proces rozkladu může být zpomalený z několika důvodů. Možná kompostu chybí dusík, takže přidejte více posekané trávy nebo zbytků z kuchyně. |
Kompostování v létě není žádná věda, jen je třeba poslouchat přírodu a všímat si, co se v hromadě děje. Když budete kompost krmit vyváženě, větrat ho a občas zalévat, odmění se vám voňavým, sypkým humusem, který bude tou nejlepší výživou pro vaši zahradu.
tags: #zahradkari #co #nepatri #do #kompostu #proc