Plastový boom přináší výhody, ale i negativní dopady na životní prostředí. Recyklace plastů je klíčová pro snížení spotřeby primárních surovin a energetických nároků.
Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o obalech, která by zavedla povinné zálohování plastových lahví a nápojových plechovek. Podobný systém funguje již přes rok na Slovensku a dosáhl míry návratnosti přesahující sedmdesát procent.
Společnost ALPLA, významný výrobce plastových obalů z rPETu, se připojila k iniciativě Zálohujme.cz, která usiluje o zavedení povinného zálohového systému na PET lahve a plechovky v České republice. ALPLA si na českém trhu buduje vedoucí pozici již 30 let a podporuje udržitelnost a recyklaci.
Se začátkem nového školního roku se 9 318 dětí a žáků z téměř 400 mateřských, základních a středních škol v České republice aktivně zapojilo do ekologického školního projektu Vzkaz (v) lahvi. Úkolem bylo vytvořit leporelo, komiks nebo jinak zpracovanou zprávu o tom, jak správně zacházet s plastovými obaly, jak a proč je třídit a jak je to s jejich recyklací.
Hana Ansorgová, ředitelka školního recyklačního programu Recyklohraní, které spolu s iniciativou Replastuj projekt připravilo, říká: „Máme velkou radost, že se do Vzkazu (v) lahvi, prvního osvětového projektu v letošním školním roce, zapojilo tolik týmů. Celkem jde o 392 škol, od kterých přišlo 473 vzkazů (v) lahvi. Z toho 228 plnilo zadání pro MŠ, dalších 147 pro 1. stupeň ZŠ, 88 pro 2.“
Čtěte také: Zelená Příroda: Detailní recenze
Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, která stojí za vzdělávací iniciativou Replastuj, dodává: „Jsem rád, že se projekt Vzkaz (v) lahvi setkal s pozitivním ohlasem u pedagogů i samotných žáků a studentů. Naším dlouhodobým cílem je zlepšit informovanost společnosti o plastech, jejich vlivu na životní prostředí a přínosu pro moderní společnost. Je vidět, že toto důležité téma má už své místo ve výuce na všech typech škol a začíná přinášet výsledky.“
Také letos se Základní škola Šebetov zapojila do již tradičního programu s názvem Recyklohraní. Tentokrát na téma Vzkaz (v) láhvi. Ve čtyřech kategoriích hodnotila odborná komise téměř 500 prací, přičemž vybrala vždy tři nejlepší projekty z celé České republiky. Autory projektu pak pozvala na slavnostní vyhlášení výsledků, které se uskutečnilo 10. ledna 2023 v Národním zemědělském muzeu v Praze.
Není snad kontroverznějšího materiálu, než jsou plasty. Jejich objev v 80. letech 19. století odstartoval revoluci v průmyslu, gastronomii i módě. Od adorace je ale vždy jen malý krůček k nenávisti. Před více než 60 lety založili bratři Helmuth a Alwin Lehner společnost „Alpenplastik Lehner Alwin“. Před třiceti lety, v roce 1992, byl v České republice otevřen závod světového lídra v oblasti výroby plastových obalů, rakouské společnosti ALPLA.
Slavný plastový materiál slaví 80 let. První polyethylentereftalát, všeobecně známý pod zkratkou PET, v roce 1941 patentovali britští vědci John Rex Whinfield a James Tennant Dickson. V Československu se láhve objevily až po roce 1989.
Zajímavá data, která srovnávají různé druhy obalů z hlediska jejich dopadu na životní prostředí během celého životního cyklu, poskytuje nejnovější LCA analýza (LCA z anglického Life-Cycle Assessment znamená hodnocení životního cyklu výrobků a služeb).
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Podle studie MarketsandMarkets se jenom v aplikacích pevných plastových obalů očekává do roku 2026 každoroční průměrný roční růst 4,7 %. Motorem růstu budou aplikace v balení nápojů a zdravotních prostředků. Z plastů se uplatní PET, PE, PP, PS a PVC. Důraz na aktivní a zdravý životní styl, environmentální udržitelnost a také atraktivita produktu pro spotřebitele.
Čtyři pětiny Čechů považují plasty za hrozbu pro životní prostředí. Podle poloviny lidí plasty znečišťují moře. Většina Čechů pravidelně třídí odpad a více než polovina si třeba do obchodu nosí vlastní tašku. Jak potvrdil nedávný průzkum české edukativní iniciativy Replastuj.cz, v povědomí široké veřejnosti stále přetrvává řada dávno vyvrácených mýtů.
Průzkum společnosti Perfect Crowd zaměřený na vnímání plastů, třídění a životní styl s plasty ukázal, že Češi o nich nemají dostatek informací, přesto je ale zodpovědně třídí. Shromážděná data také potvrdila negativní postoj lidí k plastovým obalům.
Po téměř roce činnosti Iniciativy pro zálohování se obrousily největší hrany. K největším odpůrcům nicméně stále patří malé prodejny, které se bojí, že se jim výrazně zvýší náklady a přijdou o zákazníky, kteří budou jezdit vracet lahve do větších obchodů.
Posunulo se vnímání zálohového systému jako řešení, které může pomoci Česku s přechodem na cirkulární ekonomiku. Většina vnímá, že jde o funkční řešení pro neutěšenou situaci, kdy většina nápojových materiálů není znovu využita a končí na skládce, znečišťuje okolí, nebo ve spalovnách. Kladně je vnímána motivační úloha zálohy, kdy lidé obaly vrací, neodhazují je do přírody a ty odhozené se do systému vrací.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Hlavní argument obcí proti zálohám jsou náklady na zavedení systému. Z výsledků bylo vidět, že zavedení systému je udržitelné, že bude funkční a že problém je právě křížové financování. Obce neměly vyčísleno, jaké náklady to může přinést, chtěli jsme jim ukázat, co to přinese a chtěli jsme to vědět objektivně i my.
Zapojení malých provozů je důležité jak pro spotřebitele, tak i pro obchodníky. Zálohovací systém bude kombinovat automatický a ruční sběr a malí obchodníci si budou moct vybrat ten ruční s pomocí čtečky. Například malé obchody nemusí vracet zálohu v hotovosti, což motivuje zákazníky tu částku utratit u nich v obchodě, tudíž jim to přináší tržby. Zákazník dostane jen něco jako poukázku.
Na Slovensku je teď vybráno zhruba 600 milionů nápojových obalů, je tam 2900 sběrných míst a ta síť dál roste. Za deset měsíců, které měli na implementaci, postavili třídící centrum, pět nových skladů, IT systém, udělali velkou informační kampaň.
| Země | Míra návratnosti (PET lahve a plechovky) |
|---|---|
| Slovensko | Přes 70% (po zavedení zálohového systému) |
V zálohovém systému se budou vysbírávat dostatečně čisté PET lahve, aby se daly dál využívat v potravinářství, a půjde o opakované využívání. I v zahraničí je vidět, že zálohování nic nezničilo, že třídění bude fungovat dál, zmizí PET lahve a dál se budou třídit jiné materiály. Myslím si, že to bude motivovat k lepšímu třídění dalších materiálů, což se teď neděje.
Plán je, aby fungovala opce, kdy výrobce budou mít možnost koupit si určité množství rPETu odpovídající množství, které uvedli na trh. Podmínkou je výroba nové lahve či plechovky. Pokud opce nevyužijí, správce může materiál prodávat dál s tím, že musí být využit k následné recyklaci.
tags: #zajkadatel #prodlouzene #zodpovednosti #recyklace #povinnosti