Zákon o dodávání elektřiny z obnovitelných zdrojů do sítě v České republice

Podpora elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie je významnou prioritou Evropského společenství, a to z důvodů bezpečnosti a diverzifikace zásobování elektřinou, ochrany životního prostředí a sociální a hospodářské soudržnosti. Rostoucí využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie představuje důležitou část souboru opatření potřebných ke splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a dalších mezinárodních závazků týkajících se snižování emisí skleníkových plynů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. 4. 2009, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES, stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví také závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie (cílem je nejméně 20 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Společenství v roce 2020; národní cíl pro Českou republiku - 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v ČR v roce 2020).

V Národním akčním plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů, jehož aktualizaci připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v prosinci 2015 (a vláda schválila 25. 1. V České republice hraje důležitou roli v oblasti fotovoltaiky zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, jehož hlavním cílem by měla být stabilizace podnikatelského prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů energie v České republice. Prováděcím předpisem k tomuto zákonu je vyhláška č.

Fotovoltaika a její využití

Fotovoltaika je zcela výjimečným oborem, který získává elektrickou energii přímo ze slunečního záření a je z hlediska životního prostředí nejčistším a nejšetrnějším způsobem výroby elektřiny.

Systémy připojené k síti jsou nejvíce uplatňovány v oblastech s hustou sítí elektrických vedení. Ostrovní systémy nejsou připojené na síť. Jsou to systémy, které zásobují elektrickou energií stavby, u kterých není vybudována elektrická přípojka. Systémy s akumulací elektrické energie mají navíc solární baterie, které uchovají vyrobenou energii na dobu, kdy není dostatek slunečního svitu (v noci).

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Hybridní ostrovní systémy se používají tam, kde je nutný celoroční provoz a kde je občas používáno zařízení s vysokým příkonem. V zimních měsících je možné získat z fotovoltaického zdroje podstatně méně elektrické energie než v letních měsících. Proto je nutné tyto systémy navrhovat na zimní provoz, což má za následek zvýšení instalovaného výkonu systému a podstatné zvýšení pořizovacích nákladů. Výhodnější alternativou je proto rozšíření systému doplňkovým zdrojem elektřiny, který pokryje potřebu elektrické energie v obdobích s nedostatečným slunečním svitem a při provozu zařízení s vysokým příkonem.

Typy fotovoltaických systémů

• Fotovoltaické elektrárny na volné ploše: Jde obvykle o velké systémy o výkonech v řádech stovek kWp až desítek MWp, které jsou výkonnostně limitovány výhradně velikostí a charakterem (sklonem) pozemku a dále dostupností dostatečně kapacitní elektrické přípojky pro dodávání energie do distribuční sítě.
• Fotovoltaické systémy připojené k rozvodné síti: Jde o menší systémy připojené na síť, jejichž výkon se pohybuje zpravidla v řádech jednotek až desítek kWp. Tyto fotovoltaické systémy připojené k rozvodné síti nejsou vzhledem k relativně kvalitní síti a stálosti dodávek elektřiny instalovány z důvodu nedostatku elektrické energie, jako je tomu u ostrovních systémů. Motivem instalace je zpravidla ekologický přínos fotovoltaického systému v tom, že při výrobě této elektřiny není vypouštěn žádný oxid uhličitý a dále jsou motivem pro pořízení fotovoltaického systému možné dosažitelné úspory potažmo i zisk, který může z takové investice plynout.
• Ostrovní systémy: Tato varianta se používá v případech, kdy potřeba elektřiny nastává i v době bez slunečního záření. Z tohoto důvodu mají tyto ostrovní systémy speciální akumulátorové baterie, konstruované pro pomalé nabíjení i vybíjení; automobilové akumulátory se zde příliš nehodí, protože jsou konstruovány pro vysoký proud za krátký časový úsek.

Legislativní rámec pro fotovoltaické elektrárny

Stavba nebo zařízení sloužící pro výrobu elektrické energie ze zdrojů slunečního záření jako obnovitelného zdroje je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod 18. energetického zákona a § 2 písm. a) a l) zákona č. 165/2012 Sb. Ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) bod 2, § 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 stavebního zákona nelze stavbu nebo výrobní zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů považovat za veřejnou technickou infrastrukturu a v důsledku toho není možné využít např. ustanovení § 18 odst. 6 stavebního zákona a umístit výrobnu elektřiny na nezastavitelných pozemcích [§ 2 odst. 1 písm.

Podkladem pro vydání územního rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, kterým se FVE umisťuje, je závazné stanovisko orgánu územního plánování (§ 96b stavebního zákona.) Orgán územního plánování v závazném stanovisku určí, zda je záměr přípustný z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací a z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování, či nikoliv. Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. lze v zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.

Umístění FVE vyžaduje vydání územního rozhodnutí, které je možné nahradit veřejnoprávní smlouvou (§ 78a stavebního zákona). Postupuje se podle § 76 a násl. Závaznost územního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, je stanovena v § 43 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán z hlediska cílů územního plánování v tomto směru stanoví hlavní, přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití konkrétních ploch daného území. Umístění FVE je možné především v plochách výroby a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem.

Provedení FVE vyžaduje vydání stavebního povolení (§ 108 odst. 1 stavebního zákona), které může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona). FVE může být provedena také na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o stavbu, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem (§ 117 odst.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

FVE může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. (§ 119 a násl. Stejné jako v bodě 3. 1. je FVE výrobnou elektřiny. Stávající stavbu, na které je FVE umístěna, využívá FVE jako nosnou konstrukci, ale není její součástí. Jedná se případ tzv.

Umístění FVE na stavbě je spojeno se stavebními úpravami této stávající stavby, které podle § 79 odst. Závaznost územního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, je stanovena v § 43 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán z hlediska cílů územního plánování v tomto směru stanoví hlavní, přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití konkrétních ploch daného území. Umístění FVE je možné především v plochách výroby a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem.

Na stavební úpravy stávající stavby vyvolané umístěním FVE je možné použít (podle konkrétně navržených stavebních úprav) § 103 odst. 1 písm. d) stavebního zákona - stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, nebo § 108 až 117 stavebního zákona - stavební povolení vyžadují stavební úpravy, které nesplňují podmínky pro použití výše uvedeného ustanovení § 103 stavebního zákona (§ 108 až 115 stavebního zákona); stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona), nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o stavbu, o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem (§ 117 odst.

Pokud vyvolané stavební úpravy stávající stavby nevyžadovaly stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, nevyžadují ani kolaudaci (§ 119 odst. Pokud byly vyvolané stavební úpravy prováděny na základě stavebního povolení nebo na podkladě veřejnoprávní smlouvy anebo certifikátu autorizovaného inspektora, lze je užívat na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 119 a násl.

Pro FVE umisťovanou na zastavěném stavebním pozemku v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, je třeba závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona pouze pro FVE o výkonu větším než 20 kW (pokud je stavební úřad zároveň orgánem územního plánování příslušným k vydání závazného stanoviska, obstarává závazné stanovisko orgánu územního plánování stavební úřad, není-li toto závazné stanovisko součástí koordinovaného závazného stanoviska). Soulad s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování pro FVE o výkonu do 20 kW (včetně) posoudí stavební úřad v rámci opatření, kterým FVE umisťuje (§ 90 odst.

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

FVS, který je technickým zařízením stavby (je její součástí), ale je instalovaný na zastavěném stavebním pozemku, proto podléhá územnímu posouzení. Záměr žadatele lze umístit, pokud je v souladu s požadavky § 90 stavebního zákona.

Energetický zákon a aktuální výzvy

Před novou českou vládou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie covid-19 a bezprecedentní energetická krize. V programovém prohlášení Fialovy vlády se Green Deal považuje za příležitost pro investice do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů. Současně jde o příležitost pro rozvoj cirkulární ekonomiky a modernizace české ekonomiky s důrazem na zlepšení kvality života a životní prostředí.

„V rámci Grean Dealu musí vynaložené veřejné finanční prostředky směřovat do takových řešení, která povedou ke snížení emisí skleníkových plynů,“ uvádí programové prohlášení vlády. „Transparentně a spravedlivě využijeme zdroje z EU k transformaci energetiky a průmyslu a ke zvýšení kvality života v postižených regionech.

„Do konce roku 2022 připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku,“ uvádí se v programové prohlášení vlády. Díky tomu se vlastníkům zjednoduší instalace fotovoltaických zařízení na domech a získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Obce a společenství hodlá stát podpořit v jejich snahách zjednodušit administrativu ve stavebnictví.

„Legislativně vylepšíme fungování dohledu státu při prodeji a distribuci elektrické energie. Nová vláda bude pokračovat v programu Zelená úsporám (zateplování, výměna kotlů, instalace FVE ve spojení s bateriemi, tepelná čerpadla s FVE). Dále se bude připravovat navýšení prostředků v Modernizačním fondu a jejich skutečném využití pro transformaci a modernizaci země. Prostředky Modernizačního fondu a z výnosů emisních povolenek hodlá vláda efektivně využít k modernizaci energetiky, teplárenství a průmyslu. Umožní to i realizaci úsporných opatření, ze kterých budou těžit občané i malí a střední podnikatelé.

Jednou z vládních priorit se stane rozvoj fotovoltaiky, a to zejména na střechách. Nadcházející energetickou transformaci k obnovitelným zdrojům bereme vážně, ale odmítáme rezignovat na energetickou bezpečnost, soběstačnost a nezávislost. Rozvoj jaderné energetiky musí být také respektován v regulatorním rámci EU pro udržitelné financování (taxonomie) a v pravidlech veřejné podpory.

Energetický zákon v roce 2024

Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

• Zákon vytvořil společný právní rámec pro podnikání a výkon státní správy v sektoru elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství.
• Energetický zákon byl schválen v době, kdy Česká republika nebyla členem Evropské unie.
• Přesto některá ustanovení původního energetického zákona již obsahovala zásady uplatňované členskými státy Evropské unie.
• Energetický zákon prošel od roku 2001 více než 30 novelami.

Podstatné z pohledu postupných změn energetického trhu byly tři rozsáhlé novely, které postupně transponovaly první, druhý a třetí balíček energetických předpisů Evropské unie do českého práva. Jednalo se o novely č. 670/2004 Sb., 158/2009 Sb. a 211/2011 Sb.

Základ právní úpravy třetího energetického balíčku Evropské unie, který je pro obsah stávajícího energetického zákona stále rozhodující, tvořila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.

Transpozice směrnice (EU) 2019/944 je realizována postupně novelami energetického zákona v průběhu roku 2022 a má být završena rozsáhlejší novelou energetického zákona v průběhu roku 2023. Z důvodu energetické krize má v průběhu roku 2023 také dojít k úpravě evropských právních předpisů v oblasti elektroenergetiky.

Novela energetického zákona reaguje na akutní problémy na trhu s energiemi a navazuje na předchozí novely energetického zákona z roku 2023. Novela reaguje na aktuální kritickou situaci na trhu s energií. Tato situace vyžaduje přijmout opatření pro zvýšení energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je třeba využít potenciál OZE, a snížit tak závislost na fosilních palivech.

Novela zákona zavádí energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z OZE, která je levná a realizovatelná v malých výrobnách.

Novela zákona rozšiřuje oprávnění "aktivního zákazníka" ve stávajícím zákoně. Aktivní zákazník je syntézou rolí konečného zákazníka a výrobce elektřiny. Další oblastí úpravy je zavedení pojmu zranitelný zákazník do národního právního řádu.

V oblasti energetické náročnosti budov se přicházejí úpravy, které reagují na probíhající řízení o porušení smlouvy ve vztahu k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/844 ze dne 30. května 2018. Snižování energetické náročnosti budov směřuje ke stejnému cíli jako samovýroba energie z OZE, tedy novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, je přiřazena k novele energetického zákona.

Lex OZE III

Jedním z hlavních cílů novely zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) je upravit agregaci, akumulaci a flexibilitu, což je požadavek Evropské unie. Česká republika čelí hrozbě miliardových pokut od Evropské komise nebo pozastavení dotací, pokud novela nebude rychle přijata.

Lex OZE III bude stanovovat jasné postupy pro akumulaci elektřiny, což umožní uživatelům ušetřit náklady na energii. Pro majitele fotovoltaických elektráren bude novela znamenat další možnosti úspor a využití jejich zařízení. Díky novým pravidlům pro akumulaci elektřiny budou moci majitelé fotovoltaických elektráren efektivněji využívat přebytečnou energii, kterou jejich zařízení vyprodukuje.

Novela Lex OZE III bude rovněž podporovat volně stojící bateriová úložiště. Ta umožní majitelům fotovoltaických elektráren nejen ukládat energii pro vlastní potřebu, ale také sdílet energii s ostatními v rámci nových energetických komunit.

Navrhovaná právní úprava novelizuje všechny tři hlavní zákonné předpisy v oblasti energetiky, tj. energetický zákon, zákon o podporovaných zdrojích energie a zákon o hospodaření energií. Návrh zákona je v převážné míře transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU.

Navrhovaná úprava mít podle MPO pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť umožní vznik nových činností v elektroenergetice (ukládání elektřiny, agregace, poskytování flexibility). Z výstupů studie DFLEX z roku 2023 (zpracované s podporou TAČR) vyplývá, že vysoký potenciál využití agregace je oblasti poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy ČEPS.

ČEPS detekuje úbytek dostupného regulačního výkonu z konvenčních (zejména uhelných) zdrojů. Jestliže v roce 2020 byl k dispozici instalovaný výkon zdrojů poskytujících služby výkonové rovnováhy ve výši ca 12000 MW, pak v roce 2030 se očekává pokles na ca 9000 MW. Tento vývoj by mohl bez dalších opatření vést k dramatickému snížení dostupnost služeb výkonové rovnováhy se všemi dalšími negativními jevy, jako je nárůst ceny, což již můžeme pozorovat v současné době.

Zavedení agregace flexibility by mohlo zvýšit likviditu trhů služeb výkonové rovnováhy a snížit růst nákladů ČEPS na regulaci systémové odchylky.

tags: #zákon #o #dodáváni #elektřiny #z #obnovitelných

Oblíbené příspěvky:

• O automatickém odpadkovém koši Dufurt
• Přehled oborů biologie a ekologie
• Pracovní list znečištění oceánu pro děti
• Mechanické znečištění obalových materiálů
• Argumenty pro a proti IVF