Novela Zákona o ochraně přírody a krajiny: Změny pro národní parky a ochranu přírody

Poslanecká sněmovna projednává novelu Zákona o ochraně přírody a krajiny. Novela je příležitostí pro významné kroky, jakými jsou větší ochrana dřevin, změny pravidel a vyhlášení nového Národního parku Křivoklátsko. Novela zákona 114 o ochraně přírody a krajiny přináší zásadní změny pro lepší ochranu životního prostředí.

Hlavní body novely

• Větší ochrana dřevin a stromořadí v uličním profilu.
• Změny v pravidlech ochrany ohrožených druhů živočichů i rostlin.
• Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko.

Cílem novely zákona je zajistit účinnější ochranu druhů, která bude primárně zaměřena na ochranu jejich přirozeného prostředí, čímž dojde k účinnější ochraně vybraných rostlin a živočichů. Zaměřuje se také na větší ochranu opylovačů. Současně zavádí přísnější ochranu stromů a stromořadí v uličním profilu, kde finanční prostředky z poplatků za kácení dřevin půjdou do rozpočtu obcí na péči o dřeviny a zelenou infrastrukturu. Mění se i systém péče o živočichy a rostliny tak, aby byla zajištěna účinnější ochrana ohrožených druhů s důrazem na ochranu jejich přirozeného prostředí.

Ochrana druhů a změna kategorií

Druhová ochrana rostlin a živočichů dozná změn. Nebudeme již chránit pouze každý jednotlivý exemplář, ale zaměříme se také cíleně na ochranu míst, kde druhy přirozeně žijí. U nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, však bude zajištěna ochrana jak jedinců, tak jejich biotopu. Místo ochrany jednoho mravence budeme chránit celé mraveniště.

Nově dojde také ke změně kategorií ochrany chráněných druhů. Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jedinců. Pro méně chráněné druhy, u nichž není ztráta konkrétních jedinců kritická, ale je ohrožena celá jejich populace nebo lokalita, například houby či hmyz, je navržena kategorie ochrany III. Původní tři stupně ochrany - kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené - budou nahrazeny třemi novými kategoriemi označenými čísly (I, II a III).

Kácení dřevin a pokuty

Chceme zabránit nekontrolovatelnému kácení stromů, ke kterému často dochází při rekonstrukcích ulic. Pokud je nutné strom pokácet, je potřeba za něj vysadit nový. Nová právní úprava tak doplňuje stávající systém povolování kácení dřevin, kdy na prvním místě je snaha o zachování stromů, dále pokud to není možné, tak stanovení náhradní výsadby, a pokud ani to není možné, tak je nově zavedena možnost stanovení poplatku za kácení. Stanovování poplatků za kácení dřevin se bude vztahovat na kácení pro stavební záměry. Stavebník bude i nadále žádat o povolení kácení v rámci Jednotného environmentálního stanoviska (JES), jako je tomu dosud. V JES jsou pevně dané lhůty, úprava tak nebude mít dopad na délku správních řízení. Nová legislativa rovněž zpřísňuje pokuty za nelegální kácení dřevin.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

Národní park Křivoklátsko

Novela zákona zahrnuje i vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Příroda Křivoklátska je v České republice unikátní, jde o mimořádně pestrý a zachovalý lesní komplex ve vnitrozemí. I nadále bude možné sbírat lesní plodiny a houby tak, jak tomu bylo jako dosud. Naopak se očekává, že vznik národního parku přinese pozitivní dopady na regionální ekonomiku a nové příležitosti pro místní podnikatele, zejména v oblasti cestovního ruchu a souvisejících službách. Území národního parku je především lesní a nachází se mimo obce; žádné nové stavební projekty ani dopravní infrastruktura v na území národního parku plánovány nejsou. Hlavní sídlo Správy NP Křivoklátsko bude v Berouně, v objektu, který bezplatně převede Ministerstvo zemědělství v rámci státního majetku.

Park má podle ministra zabírat 105 kilometrů čtverečních, což představuje zhruba 17 procent současné chráněné krajinné oblasti. Chráněnou krajinnou oblastí je Křivoklátsko od roku 1978. Nový status by umožnil zpřísnit regulace a posílit péči o přírodu. Národní park by zahrnoval nejcennější jádrové oblasti CHKO, čímž by omezil některé činnosti, například těžbu dřeva.

Kritika a obavy

Z dílny některých poslanců, především poslance ODS Jana Bureše, ale přišly pozměňovací návrhy, které ochranu přírody v našich nejcennějších územích ohrožují. Tyto návrhy by oslabily ochranu národních parků i chráněných krajinných oblastí a otevřely by dveře dalšímu developerským projektům, které cennou přírodu těchto území poškozují. Hnutí Brontosaurus podporuje novelu zákona o ochraně přírody, včetně vyhlášení NP Křivoklátsko, proti škodlivým pozměňovacím návrhům se ale důrazně vymezuje. Jde například o to, že mohou vést ke kácení v nejcennějších oblastech, které mají zůstat přírodě, otevřou národní parky developerské zástavbě a neregulovanému masovému turismu, podřídí péči o lesy národních parků lesnímu zákonu pro hospodářské lesy namísto zákonu o ochraně přírody či zruší dohodu na zonaci a zásadách péče o národní parky.

Podle Karla Maříkové (SPD) jsou z 29 obcí v oblasti pro zřízení národního parku pouze dvě, ostatní se obávají možnosti omezení hospodaření v lesích kvůli možnosti v nich vyhlásit bezzásahové zóny. Soudy ještě řeší námitky obcí, které se záměrem parku nesouhlasí. Rozsudky by podle poslanců ANO mohly ovlivnit podobu novely. Obávají se, že vyhlášení národního parku, které podporují ekologické organizace včetně hnutí Duha, umožní zpřísnění a omezení možností vstupu do krajiny a že vyčleněné cesty bude určovat takzvané opatření obecné povahy.

Novela z roku 2017

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, o jejíž podobu se vedl doslova těžký boj nejen za zdmi Parlamentu, platí od 1. června 2017. Zákon přináší především jasné vymezení cíle vyhlášení a existence národních parků jako území, na jehož převážné části má mít v budoucnu hlavní slovo příroda a její ochrana. Díky novele dochází také ke zjednodušení, zpřesnění a současně aktualizaci ochranných podmínek (zákazů) v národních parcích. Novela také zavádí 15leté moratorium na změnu zonace, které zaručuje stabilizaci dlouhodobé odborné péče o přírodu v národních parcích.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

S účinností novely se také mění některé dokumenty. Například dosavadní plány péče jako základní strategický dokument, platný 10 let a závazný pro správy NP, se mění na tzv. zásady péče. Ty by měly být stručnější a obecnější, měly by řešit základní směřování péče o národní park v jeho jednotlivých částech, nikoli konkrétní opatření, a budou také připravovány na delší období 15 nebo 20 let. Kromě toho dochází k posílení role obcí. Obce se budou nově spolupodílet na tvorbě klíčových koncepčních dokumentů péče o národní parky, a to hned v několika rolích jako vlastníci pozemků, dotčené orgány veřejné správy a současně i jako nepominutelní členové rad národních parků.

Dosavadní zóny, které kombinují regulaci návštěvníků s metodami a způsoby ochrany, nahradí zonace čistě „managementová”. Ta popisuje především pravidla péče o přírodu v dané zóně na základě stavu ekosystémů a dlouhodobého cíle ochrany pro danou zónu - jak to funguje například v sousedním Německu a jak to doporučují také pravidla Světové unie pro ochranu přírody (IUCN).

Nové povinnosti a regulace

Novela upravuje rovněž kompetence AOPK ČR. Správa NP České Švýcarsko bude vykonávat státní správu i na území CHKO Labské pískovce. Dále dochází k odstranění legislativní terminologické nepřesnosti stran určení pravomoci na pozemcích důležitých pro obranu státu. AOPK ČR bude vykonávat působnost na pozemcích a stavbách, které tvoří součást objektů důležitých pro obranu státu mimo vojenské újezdy; jsou-li tyto pozemky a stavby na území správních obvodů AOPK ČR, což se týká se především území CHKO Brdy, která byla vyhlášena z části na území bývalého vojenského újezdu a podstatná část bývalého vojenského újezdu přešla do režimu pozemků a staveb, které tvoří součást pozemků důležitých pro obranu státu.

Invazní druhy

Zákon definuje povinnosti vlastníků lesů a povinnosti při výkonu práva myslivosti a rybářství ve vztahu k využívání území národních parků, limity pro nakládání se zemědělskými pozemky, právo vlastnictví k některému majetku v národních parcích. Novela upravuje rovněž kompetence AOPK ČR.

• prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů
• stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře

Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR

tags: #zákon #o #ochraně #přírody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Katalog odpadů ČR
• Svoz komunálního odpadu Chrastavec
• Septik a ekologické prostředky
• Škola v přírodě: Seznam věcí pro děti z MŠ
• Integrovaná prevence znečištění