Zákon České národní rady č. 114/1992 Sb., ze dne 19. února, představuje základní právní rámec pro ochranu přírody a krajiny v České republice. Účelem tohoto zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.
K tomuto zákonu se váže řada prováděcích vyhlášek, které upřesňují a konkretizují jeho ustanovení. Níže je uveden přehled některých z nich:
Zákon definuje klíčové pojmy, které jsou zásadní pro jeho aplikaci:
Systém ekologické stability: Orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s dalšími orgány stanoví vymezení systému ekologické stability. Ochrana tohoto systému je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ.
Významné krajinné prvky: Jsou chráněny před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku, je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny druhu nebo způsobu využití pozemků.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Ochrana rostlin a živočichů: Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů. Při provádění zemědělských a lesnických prací, při plánování, provádění a užívání staveb je nutné postupovat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému úhynu rostlin a živočichů nebo ničení jejich biotopů.
Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Existují však výjimky, kdy povolení není třeba, například z důvodů pěstebních, zdravotních nebo pokud je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Orgán ochrany přírody může uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Pokud náhradní výsadba není uložena, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody, povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce.
Vybraným vzácným a ohroženým druhům rostlin, živočichů a hub poskytuje zákon zvláštní, přísnější ochranu. Podle míry ohrožení jednotlivých druhů jsou stanoveny tři kategorie ochrany - druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich.
Seznam druhů rostlin, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. II vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Seznam druhů živočichů, které jsou zvláště chráněny, a stupeň jejich ohrožení je uveden v příloze č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
Stráž přírody zajišťuje strážní, kontrolní, informační, výchovné, případně odborné činnosti v rámci území v působnosti orgánu ochrany přírody, který ji jmenoval. Orgán ochrany přírody jmenuje pro území ve své působnosti, z vlastního podnětu, či na návrh organizační jednotky občanského sdružení, splňující podmínky dle § 70 odst. 3 zákona.
Orgán ochrany přírody vybaví strážce identifikovatelným úředním razítkem, které je strážce povinen vrátit při zániku své funkce. Podrobnosti provedení služebního odznaku, průkazu a úředního razítka jsou uvedeny v příloze č. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Převedení státních přírodních rezervací, chráněných nalezišť, chráněných parků a zahrad, chráněných studijních ploch, chráněných přírodních výtvorů i chráněných přírodních památek do kategorií národní přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní rezervace tvoří přílohu č. 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Státní přírodní rezervace, chráněná naleziště, chráněné parky a zahrady, chráněné studijní plochy, chráněné přírodní výtvory a chráněné přírodní památky, které nejsou zařazeny do některé z kategorií uvedených v příloze č. 1. Vyhláška ministerstva školství a kultury č. 54/1958 Ú. l., vyhláška ministerstva školství a kultury č. Dejmal v. z. 1956, č. 14 a vyhláška ministerstva kultury č. 8.826/76 Sb. jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Pro aplikaci zákona a souvisejících předpisů existují metodické instrukce a odborné komentáře. Například, Metodická instrukce odboru obecné ochrany přírody a krajiny a odboru legislativního Ministerstva životního prostředí se zabývá aplikací § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., upravujících povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a náhradní výsadbu a odvody.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Kromě toho existují odborné komentáře k zákonu, které poskytují celistvý pohled na obecnou i zvláštní územní a druhovou ochranu včetně hodnocení vlivů na oblasti v soustavě Natura 2000. Mezi významné publikace patří například komentář autorů Vomáčky, Knotka, Konečné, Hanáka, Dienstbiera a Průchové k zákonu č. 114/1992 Sb.
Následující tabulka uvádí příklady chráněných území v České republice:
| Název | Okres | Umístění |
|---|---|---|
| Bořeň | Teplice | Bílina, Liběšice |
| Božídarské rašeliniště | Karlovy Vary | Boží Dar, Jáchymov, Ryžovna |
| Břehyně-Pecopala | Česká Lípa | Doksy, Hradčany |
| Bukačka | Rychnov nad Kněžnou | Sedloňov |
| Cahnov - Soutok | Břeclav | Lanžhot |
tags: #zákon #o #ochraně #přírody #vyhláška #co