Jak pěstovat bylinky ve vlhkém prostředí

16.03.2026

Umíte si představit mojito bez máty, bramborák bez majoránky nebo salát caprese bez bazalky? Bez čerstvých bylinek by to zkrátka nebylo ono. Bylinky si můžete zakoupit v obchodě, ty jsou ale určené spíše k okamžité spotřebě a dlouho nevydrží. Mnohem lepší je si bylinky vypěstovat a zelené lístky po kouskách uždibovat po celý rok. Jak pěstovat bylinky v bytě, na balkoně nebo zahradě, i pokud jste naprostí začátečníci? Vše vám prozradíme v tomto článku.

Obecné zásady pěstování bylinek

Nejlépe se bylinkám daří na slunci v dobře propustné půdě s nižším obsahem živin.

Jak na výsev bylinek

Promyslete si, kolik a jaké druhy bylinek chcete pěstovat. Kupte kvalitní semínka, substrát pro bylinky, květináče nebo truhlíky. Vysejte semínka do nádob a posypejte je slabou vrstvou substrátu. Substrát hned pokropte vodou, ale opatrně, abyste semínka nevyplavili. Semínka udržujte ve vlhkosti a teple. Dávejte pozor na teplotu, světlo a sluneční záření. Každá bylinka má jiné požadavky.

Semínka nebo sazenice?

Bylinky vypiplané ze semínek bývají odolnější. Předpěstované sazeničky zase nabízí větší jistotu, že rostlinka vůbec vyroste. A to hlavně u druhů, které mají horší klíčivost (meduňka, šalvěj, rozmarýn), nebo se množí jen vegetativně (určité druhy máty nebo levandule). Nikdy nekupujte sazeničky v malých květináčích ze supermarketu. Bývají rychlené a určené k přímé spotřebě. Většinou je nezachrání ani přesazení nebo probiotická zálivka.

Kam bylinky sázet

Bylinky můžete sázet do květináčů, truhlíků nebo přímo na záhon. Při sázení bylinek vezměte v úvahu několik klíčových faktorů, které ovlivňují jejich růst a zdraví. Většina bylinek preferuje plné slunce a některé bylinky, jako je máta nebo třeba koriandr, mohou být i ve stínu. Správné umístění bylinek zjistíte také snadno pomocí jejich listů. Malé, šedé a tvrdé listy snáší hodně slunce a horka. Velké masité listy mají raději vlhký polostín. Není to však pravidlo a tak si vždy raději zjistěte, jaké nároky má jednotlivá bylinka.

Čtěte také: Pcháčové louky: Český ráj

Jak pěstovat bylinky na balkoně

Aby bylinky na balkoně dobře rostly, měli byste si již na začátku dobře rozmyslet, které druhy vysázíte. Pro pěstování bylinek na balkoně se také spíše hodí jednoleté bylinky (bazalka, majoránka nebo petržel). Rostlinky by měly být v závětří a zároveň chráněny před poledním žárem. Pozor na okolní teplotu. Žijete v bytě s malým balkonem? Ani to nemusí být překážka. Poté drenáž zasypte speciálním substrátem pro bylinky, ale stačit vám bude i běžná zemina s pískem a kvalitním kompostem. Zalévejte tak, aby nedošlo k přeschnutí substrátu, vždy ale respektujte požadavky konkrétního druhu. Potřebují dostatek světla, z něhož čerpají sílu pro tvorbu aromatických látek. Pěstujete-li bylinky v zimě na parapetu, pozor na radiátory! Bylinky v bytě nesmí trpět suchem, ale ani přemokřením. Stejně jako suchý substrát nesnáší bylinky suchý vzduch - za rosení vám proto budou maximálně vděčné.

Při pěstování bylinek na parapetu pamatujte, že bylinky obecně nemají rády průvan a kolísání teplot, ideální je teplota prostředí 15-20 °C. Pořiďte si praktické štítky na bylinky, ať víte, co jsou jednotlivé rostlinky zač! Můžete si je i vyrobit ze samotvrdnoucí hmoty.

Jak pěstovat bylinky na zahradě

S vysazováním bylinek na zahradu začněte raději až po zmrzlých mužích v květnu. Ideální je polostinná část zahrady, kde pro bylinky vyhradíte oddělený záhon. Bylinky drobnějšího vzrůstu vysaďte do popředí. Vyšší bylinky umístěte do zadní části záhonu (kopr, meduňka, libeček, oregano, šalvěj). Na samý okraj použijte bylinky dosahující výšky do 30 cm, jako je například tymián.

Jak založit bylinkový záhon

Většině kuchyňských bylinek se nejlépe daří v propustné půdě. Zároveň nemusí být půda příliš humózní. Rozmístěte květináče s bylinkami na záhonu tak, jak jste si naplánovali. Dbejte přitom na dostatečnou vzdálenost. Každou rostlinu opatrně vytáhněte z květináče. Poté prsty trochu rozvolněte kořenový bal. Nakonec vložte kořenový bal do vyhloubených děr. Přimáčkněte zeminu, aby nezůstaly žádné dutiny. Poté rostliny důkladně zalijte.

Co je to bylinková spirála

Bylinková spirála je trojrozměrný záhon, který se skládá z několika zón s různými ekosystémy. Ty do sebe spirálovitě přecházejí. Spirála je tvořena z kamenů, ale můžete ji postavit také ze dřeva nebo kovu. Mezi největší výhody bylinkové spirály patří zejména to, že kameny působí jako akumulátor tepla, který dodává teplo nashromážděné ve dne rostlinám v noci. Oblázky a drcený štěrk kromě toho zajistí, že bude rychle odtékat dešťová voda, protože bylinky vůbec nemají rady nahromaděnou vodu. Bylinková spirála navíc šetří místo na zahradě.

Čtěte také: Vlhkost a lesy v Polabské nížině

Vyvýšený bylinkový záhon

Vyvýšené záhony se hodí nejen k pěstování zeleniny, ale také k založení bylinkového záhonu. Kromě toho můžete navíc vysadit převislé byliny, jako je lichořeřišnice. Tento typ bylinkové zahrady je ideální pro teplomilné bylinky ze středomořských zemí. Půda se dobře prohřívá a je sušší než na běžném zahradním záhonu.

Bylinky vhodné pro vlhké stanoviště

Zahradní potůček nebo jezírko představuje krásný zahradní prvek a atraktivní biotop, kde najdou svoje místo specifické druhy rostlin i živočichů. Vodní nádrž samozřejmě doplníme vodními rostlinami, ale pamatujeme i na okolní zónu, plochu půdy těsně okolo jezírka a přechodovou zónu mezi vodou a pevnou půdou. Abychom vytvořili zajímavou a estetickou výsadbu, zaměříme se nejen na byliny, ale i na dřeviny. Získáme tak rozmanitější skupinu tvořenou různými výškovými patry.

Zamokřené stanoviště

Je typické nedostatkem vzduchu v půdě, které většina rostlin nesnáší. Zamokřené stanoviště většinou najdeme poblíž vodních toků, ale nemusí tomu být tak vždy. Svoji roli hraje také hladina podzemní vody a geografické umístění. Z velkých stromů můžeme vsadit na olši (Alnus), metasekvoji (Metasequoia), smrk obecný (Picea abies), borovici kleč (Pinus mugo), zerav zapadní (Thuja occidentalis), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), střemchu (Prunus padus), vrby (Salix), bez (Sambucus), brslen (Eonymus). Souvislý porost vytvoří svída (Cornus). Zajímavé druhy najdeme i mezi travinami, pěkný souvislý porost vytvoří nízké ostřice (Carex). Z trvalek pak touleň srdčitá (Houttuynia cordata). Pokud půda není na bázi jílu, ale spíše rašeliny, můžeme zkusit pěstovat suchopýr (Eriophorum).

Bahenní rostliny

Kořeny bahenních rostlin rostou ve vlhké půdě a listy s květy jsou nad povrchem. Tyto rostliny vyžadují vlhkou půdu, bohatou na humus. Výška vodního slupce se může měnit, půda by ale neměla úplně vyschnout. Mezi skutečně nádherné kvetoucí bahenní rostliny patří tyto druhy :

Kejklířka (Mimulus cupreus ´Whitecroft Scarlet´), která kvete zářivě červeně. Kejklířky rostou ve vlhké půdě či v nízkém vodním sloupci. Preferují plné slunce a v průběhu kvetení pravidelně odstraňujeme odkvetlé květy. Kejklířka nepatří k dlouhověkým rostlinám, proto je třeba ji častěji obměňovat.
Velmi nenáročné a rychle rostoucí je rdesno (Polygonum bistorta) se svými růžovými květními klasy. Kvete bohatě v červnu a červenci. Rdesno potřebuje dostatek prostoru a lehce přistíněné stanoviště. Na půdu je vcelku nenáročné a snese i jíl. Dobře se kombinuje s kosatcem a s orobincem. Aby krása rdesna vynikla, věnujeme mu dostatečně velkou plochu k růstu.
Dalším vhodným druhem pro bahenní biotop je lobelka šarlatová (Lobelia cardinalis). Lobelka je v povědomí většinou jako pěkná letnička do truhlíků nebo na záhony. Lobelka šarlatová ale patří do sekce bahenních rostlin. Vyznačuje se vzpřímeným vzrůstem, má zářivě vybarvené květy. Můžeme se setkat s barvou tmavě rudou, karmínovou a lehce narůžovělou. Lobelka preferuje půjdu s neutrálním pH, pěstujeme ji na plném slunci až v mírném polostínu. Půda, ve které ji pěstujeme, by neměla nikdy vyschnout. Roste jak v bahnité půdě, tak i ve vodním sloupci.
Skřípinec jezerní (Scirpus lacustris 'Albescens') patří mezi šáchorovité rostliny a připomíná travinu. Dorůstá výšky až 150 cm, jeho listy jsou zeleno-bílé pruhované. Právě díky netradičnímu zbarvení upoutá již na dálku. Je velmi nenáročný, roste na slunci i v polostínu. Sám se velice rychle rozšiřuje pomocí podzemních výběžků. Nejlépe se mu daří v propustné půdě ve vodním sloupci s výškou okolo 20 cm. Je plně mrazuvzdorný.
Blatouch bahenní (Caltha palustris), který známe dobře z naší přírody, můžeme vidět často růst v trsech okolo potůčků. Na zvlášť vhodných lokalitách pokrývá i velké plochy souvislým porostem. Blatouch je pěkná nízká rostlina s okrouhlými listy a výraznými žlutými květy. Kromě klasických jednoduchých najdeme i plnokvěté kultivary této rostliny. Blatouch patří k základním bahenním rostlinám, roste jak ve vlhké půdě, tak i mělké vodě do 10 cm výšky vodní hladiny. Velmi snadno se množí na podzim nebo na jaře pomocí kořenových výmladků. Poroste na slunci i v polostínu.
Kosatec žlutý (Iris pseudoacorus) je nádherný svými žlutě zářivými květy, které vykvétají na počátku léta. Tento kosatec patří k vlhkomilným až bahenním trvalkám, znamená to tedy, že se mu bude dobře dařit ve vlhké i bahnité půdě. Hodí se na břehy vodních ploch, snese zaplavení až do výšky 20 cm, dobře poroste i na vlhčích místech v zahradě. Bude se mu dařit na slunci i v polostínu. Půda je nejlepší mírně kyselá, humózní. Jeho květy se dají použít i k řezu, ale ve váze nevydrží nejdéle. Kosatec je nenáročný a plně mrazuvzdorný. Množíme jej na jaře dělením oddenků.
Tužebník (Filipendula) je vyšší bahenní rostlina. Známý je tužebník jilmový, který je oblíbený spíše jako léčivka. V zahradnictví seženeme spíše podobný druh - Filipendula rubra venusta, který je až 130 cm vysoký, vyznačuje se větším a širším květenstvím v jemné, pastelově růžové barvě.
Modráska srdčitá (Pontederia cordata) je krásně kvetoucí bahenní rostlina původem ze Severní Ameriky. Kvete od června do září. Přes zimu je lépe ji uložit do sklepa nebo přesunout do hlubší vody. Množí se snadno dělením na jaře.
Vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata) můžeme najít ve volné přírodě po celé Evropě a Asii, i v ČR se s ní na několika lokalitách setkáme. Celkem snadno ji můžeme sehnat ve specializovaných zahradnictvích. Vyžaduje kyselou půdní reakci, snese polostín i plné slunce.

Traviny

Výrazné místo mezi vlhkomilnými a bahenními rostlinami zaujímají i traviny. Je jich celá řada. Najdeme zde rychle rostoucí až agresivní druhy i pěkné trsovité traviny nižšího růstu. K nejméně náročným a zároveň k těm nejexpanzivnějším druhů patří rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea) a orobinec širokolistý (Typha latifolia). Pokud máte jen malé jezírko, těmto druhům se vyhněte, brzy by vám přerostly přes hlavu a umořily by všechny své sousedy. Na větších plochách jim ale dáme zelenou. Sítina patří v zajímavým travinám, tvoří tenké stvoly kulatého průměru. Najdeme ji v celé řadě druhů, některé dorůstají výšky až 1m, jiné jen 20 cm. Velkou výhodou sítin je, že výborně porostou nejen v bahnité zóně jezírka, ale i v hluboké vodě. Sítina cibulková (Juncus bulbosus) je pak v jezírku skutečným pokladem. Má totiž skoro zázračné schopnosti, je schopna antibiotizovat vodu proti všem rybím - vnějším parazitům. Pokud tedy chováme v jezírku ryby, nezapomeneme na sítinu, protože parazitická onemocnění se po propuknutí neléčí zrovna nejsnáze. Šáchor dlouhý (Cyperus longus) je středně vysokým druhem exotického vzhledu, tvoří husté trsy a hodí se pro slunečná i polostinná místa.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Vlhkomilné rostliny

Nejsou to samé jako rostliny bahenní. Na tento fakt si dáme pozor již při samotném nákupu rostlin. V zahradnictví je totiž často najdeme prodávat spolu s bahenními rostlinami (v jedné sekci). Vlhkomilné rostliny vyžadují stále vlhkou půdu, nesnesou ale zamokření a zaplavení. Nevysazujeme je do bahnité zóny jezírka, ale o kus dál (vedle břehu), nebo kamkoliv do míst, kde jim můžeme zaručit dobře zavlažovanou půdu. K těmto rostlinám patří: zběhovec plazivý (Ajuga reptans), kontryhel měkký (Alchemilla mollis), kakost bahenní (Geranium palustre), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), žluťucha žlutá (Thalictrum flavum), vrbiny (Lysimachia), hosty (Hosta) a mnoho druhů kosatců (Iris).

Správná péče o bylinky

Většina bylinek se vysévá na jaře, ale jsou i bylinky, které můžete vysít v pozdním létě, nebo na podzim. K pěstování bylinek se skvěle hodí samozavlažovací truhlíky a květináče.

Zalévejte spíše častěji menšími dávkami než „jednou a pořádně“.
Bylinky pěstované v nádobách ocení jednou za čas živiny dodané organickým hnojivem. Jinak hnojivo bylinky nepotřebují.

Jak sklízet bylinky

Bylinky sbírejte ráno, kdy je v nich nejvyšší obsah aromatických látek. Používejte vždy ostré nástroje.

Jak správně stříhat bylinky

Na jaře bylinkám prospěje řádné prostříhání. Zdřevnaťující keříky můžete zkrátit až o třetinu, ty opravdu bujné klidně o polovinu, vždy ale dávejte pozor, abyste střihem nezasáhli do starého dřeva. Bylinky by se neměly přistřihovat na podzim, jelikož jim seberete jejich důležitou ochranu proti zimě. Srpnový střih by měl být poslední větší sklizní víceletých bylinek. Dobu srpnového střihu bylinek můžete využít k jejich množení - přibližně 10 cm dlouhé řízky z větviček zakoření přibližně do osmi týdnů.

Jak skladovat čerstvé bylinky

Bylinky by se ideálně měly sklidit a ihned použít. Aby vaše bylinky zůstaly čerstvé a plné chuti co nejdéle, je důležité je správně skladovat. Zde jsou osvědčené metody pro skladování různých typů bylinek, které pomohou zachovat jejich aroma.

Jak správně skladovat bylinky v lednici?

Zabalte bylinky opláchnuté pod studenou vodou a osušené papírovým ubrouskem do mírně navlhčeného nového ubrousku. Poté bylinky umístěte do plastového sáčku a nechte jej otevřený, aby mohly dýchat. Bylinky také můžete vložit do sklenice s čerstvou vodou, které přikryjete plastovým sáčkem a umístíte do lednice. Vodu měňte každý den. Tímto způsobem vám vydrží déle čerstvá bazalka, máta a další bylinky s dlouhými stonky.

Jak skladovat bylinky v mrazáku?

Ne všechny bylinky jsou vhodné k zamrazení. Bazalka si sice uchová dobré aroma, ale rozbředne. Bylinky nasekejte, rozprostřete na plech nebo kovový tác a dejte do mrazáku. Zmrznou rychleji a nebudete z nich mít jednu hroudu. Pak je rychle rozdělte do potravinových sáčků na zip nebo je v mrazáku skladujte v potravinových krabičkách. K vaření je odebírejte rovnou z mrazáku. Dalším způsobem je zamrazit bylinky ve formičce na led zalité tekutinou. Nadbytek libečku a petrželky opět jemně nasekejte a zamrazte zalité vývarem. TIP! Celé lístky máty zalijte v tvořítku vodou, nechte zmrznout a hotové kostky skladujte ve větším sáčku. Máta si zachová tvar, chuť i vůni. Tento postup využijete i pro uchování jedlých květů, jako jsou fialky a levandule. Ledové kostky se hodí do drinků a limonád nebo jako zajímavá dekorace při chlazení šampaňského.

Jak sušit bylinky?

Základním předpokladem pro dobře usušené bylinky je jejich včasná sklizeň, ideálně za slunného dopoledne. Bylinky můžete sušit doma rozložené nebo zavěšené na suchém místě s dobrým prouděním vzduchu, v sušičce nebo velmi pomalu v troubě. Bylinky, které dobře schnou, jsou rozmarýn, tymián, saturejka, oregano, majoránka, šalvěj a máta.

Časté otázky

Jak na škůdce a choroby?

Výhodou bylinek je, že jejich aroma většinu škůdců odpuzuje. Problémy ale mohou způsobit mšice, svilušky a smutnice. Pomohou vám speciální přípravky ze zahradnictví, ale často i kávová sedlina nebo přírodní výluhy z heřmánku i kopřiv.

Jaké léčivé bylinky lze pěstovat na zahradě?

Kromě mateřídoušky a lichořeřišnice je skvělé vysadit například meduňku, která pomáhá proti nespavosti a stresu, mátu peprnou, jež je účinná na trávicí problémy, nebo levanduli, která má uklidňující účinky a pomáhá při spánkových obtížích. Dále se hodí sázení echinacey, známé pro posílení imunitního systému, a šalvěje, která je ceněna pro své protizánětlivé vlastnosti. Tyto bylinky nejen že přidají krásu a vůni do vaší zahrady, ale také nabízejí širokou škálu léčebných vlastností.

V čem pěstovat bylinky?

O tom, jak budou vaše bylinky prospívat, rozhoduje nejenom pozorná péče v podobě pravidelné zálivky:

Keramické květináče - velmi populární řešení pro pěstování bylinek, protože jsou prodyšné a pomáhají regulovat vlhkost v půdě.
Plastové nádoby - jsou lehké a odolné, ale nejsou tak prodyšné jako keramika.
Dřevěné truhlíky - dřevo je přirozeně prodyšné a esteticky příjemné, což je skvělé pro vytvoření hezké zahrádky na balkoně nebo terase.
Kovové nádoby - mohou být velmi dekorativní a dodají vaší zahradě moderní vzhled. Při výběru nádob také zvažte, kde budou bylinky stát. Pokud máte málo místa, můžete zvolit i závěsné košíky.