Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen zákon o POZE), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, je v České Republice stanoven základní rámec využívání obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a decentrální výroby.
Účelem zákona je dále implementovat související předpisy Evropské Unie, stanovit základní rámec Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje a financování nákladů vynaložených na podporu obnovitelných zdrojů energie. Klíčovým pojmem celého zákona jsou „obnovitelné zdroje“.
Národní akční plán
Úprava Národního akčního plánu je zakotvena v § 3 zákona o POZE. Zákon definuje jeho základní obsah, kdo ho vypracovává a na základě kterých dokumentů. Národní akční plán je jedním z nástrojů, který umožní dosáhnout cílů v oblasti obnovitelných zdrojů stanovených Evropskou Unií. Národní akční plán zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu a schvaluje ho Vláda ČR.
Návrh integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie vypracovává ministerstvo.
Podporované zdroje energie
Zákon v § 4 stanoví, která elektřina je podporována. Elektřina je vyrobená z obnovitelných zdrojů energie. V případě biomasy a biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřinu, která je vyrobena ve výrobně umožňující kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Pro bioplyn je stanovena minimální hranice 30 % využívané biomasy, která vznikla jinak než jejím cíleným pěstováním na orné půdě nebo travním porostu.
Čtěte také: Aktuální znění polského zákona o OZE
V případě solárních elektráren se podpora vztahuje pouze na solární elektrárny do 30 kWp. Podpora výroby elektřiny se nevztahuje na elektřinu, která je dodána do soustavy v rámci neoprávněné dodávky podle energetického zákona. Výrobna elektřiny dále nesmí být uvedená do provozu v období, pro které podpora Energetickým regulačním úřadem nebyla stanovena nebo vlastník výrobny nedodržel předepsanou formu akcií vlastníka výrobny.
Obdobným způsobem se zákon věnuje druhotným zdrojům. K podpoře je způsobilá pouze elektřina z výroben na území ČR, naměřená na svorkách generátoru nebo v předávacím místě přenosové nebo distribuční soustavy. Výrobna, která chce čerpat podporu na výrobu z druhotných zdrojů musí mít minimální účinnost podle vyhlášky MPO. Při výrobě elektřiny v zařízení spojeném s dodávkou užitečného tepla, se jedná o kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET).
Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky.
U výroben elektřiny uvedených do provozu od 1. ledna 2022 se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů může vztahovat pouze na výrobny elektřiny využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, slunečního záření, skládkového a kalového plynu.
Čtěte také: Zákon o podpoře OZE a jeho důsledky
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
Využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která není umístěna na zemědělské půdě I. nebo II. třídy.
Výrobci, který používá z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynu nebo z biomasy i jiné palivo, vzniká právo na podporu elektřiny z obnovitelného zdroje pouze na energetický podíl připadající na bioplyn nebo biomasu.
Pro účely stanovení podpory elektřiny z druhotných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z druhotných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím druhotných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, jestliže na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů vydalo ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů.
Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie.
Čtěte také: Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů
Práva a povinnosti výrobců
Jelikož je účelem zákona o podporovaných zdrojích energie zvyšovat podíl jejich výroby na celkové produkci elektřiny v ČR, jsou v zákoně popsány odlišná práva a povinnosti, které se na výrobce vztahují. Mezi základní právo, které má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů patří právo přednostního připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Nejdůležitější pro většinu výrobců zůstává právo na finanční podporu pro výrobce elektřiny, příp. tepla z podporovaného zdroje. Zvláštní povinnosti jsou zákonem stanoveny pro výrobce elektřiny z biomasy, bioplynu a biokapalin, kteří musí uchovávat po dobu 5 let záznamy a dokumenty o použitém palivu.
Právo na podporu elektřiny pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2022 se vztahuje pouze na výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické celky nejsou v den uvedení do provozu starší 5 let.
Formy podpory
Stát v tomto zákoně definuje dvě základní formy podpory elektřiny, zelené bonusy a výkupní ceny. Základním typem podpory je zelený bonus, který mohou mít všichni výrobci. Pouze vodní elektrárny do 10 MW a ostatní obnovitelné zdroje do 100 kW si mohou zvolit formu podpory výkupních cen. Změny ve formě podpory, pokud je to pro daného výrobce povoleno, je možné činit na následující rok vždy k 1. lednu.
Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zeleného bonusu na elektřinu, aukčního bonusu nebo výkupní ceny.
Výrobce je povinen zaregistrovat v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu. Výrobce má právo změnit formu podpory k 1. lednu následujícího kalendářního roku.
Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu pro výrobny elektřiny uvedené do provozu do 31. prosince 2012 se poskytuje za podmínek podle § 11 a 12.
Nově od 1. 1. 2013 je zaveden kromě ročního i hodinový zelený bonus, který se vypočítává v závislosti na aktuální ceně silové elektřiny na trhu.
V případě, že si výrobce elektřiny zvolí podporu výroby formou výkupních cen, je přidělen výrobci povinně vykupující. Do doby než je zvolen, vykonává funkci povinně vykupujícího dodavatel poslední instance. Výrobce musí povinně vykupujícímu oznámit, že mu hodlá nabídnout svoji elektřinu. Dle vyhlášky ERÚ je nutné povinně vykupujícímu tuto skutečnost oznámit alespoň 30 dní před uvedením výrobny do provozu, nebo do 30. září běžného roku.
Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance.
Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12.
Cenové rozhodnutí ERÚ
Výši zelených bonusů a výkupních cen stanoví Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí. Každý z podporovaných zdrojů má cenu určenou samostatně, aby v jeho případě bylo dosaženo 15 leté návratnosti investice. ERÚ ve svém cenovém rozhodnutí nemůže snížit cenu na další rok na 95 % ceny, která platí v době rozhodování o dané ceně a zároveň cena nemůže přesáhnout 115 % současné ceny. Tímto se chrání právní jistota budoucích investic, aby každoročně nebyla výrazně měněna podpora podporovaných zdrojů energie.
Úřad stanoví v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok referenční výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů.
Financování podpory
Podpora výroby z podporovaných zdrojů je hrazena prostřednictvím operátora trhu. Nejčastěji skloňovaný je poplatek skrytý v ceně elektřiny. Momentálně je jeho maximální výše 495 Kč/MWh. V novele zákona o POZE, která v této době směřuje do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, je upraveno financování podpory odlišně. Nyní při užívání elektřiny zákazník platí v závislosti na její spotřebě. Od novelizovaného znění budou platby závislé na velikosti rezervovaného příkonu nebo velikosti proudové hodnoty hlavního jističe na hladině NN.
Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie
Další částí zákona jsou ustanovení týkající se Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie, které popisují podmínky pro jeho tvorbu a obsah, jeho schvalování, aktualizace a využití Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie jako nástroje pro plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a regulaci obnovitelných zdrojů energie. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie vypracovává a jeho aktualizaci provádí MPO. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie schvaluje vláda ČR. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie byl v ČR schválen dne 25. srpna 2010, v roce 2012 a v roce 2016 byla schválena jeho aktualizace. Průběžně probíhá sledování naplňování Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie a každé 2 roky jeho vyhodnocování.
Záruky původu elektřiny
Poslední část zákona se zabývá zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, které slouží k prokázání toho, že daný podíl elektřiny (množství), který byl dodán zákazníkovi odebírajícímu elektřinu, byl vyroben z obnovitelných zdrojů energie a osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.
Akcelerační oblasti
Akcelerační oblast se vymezuje v nezbytné oblasti vymezené pro využití stejného druhu obnovitelného zdroje energie.
Zpřesnit vymezení akcelerační oblasti lze v navazující územně plánovací dokumentaci, pouze pokud to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 odst. 4 stavebního zákona nevyloučí.
Územní opatření vydané pro akcelerační oblast vymezenou v nadřazené územně plánovací dokumentaci je závazné pro obsah navazující územně plánovací dokumentace.
Součástí návrhu územního opatření jsou také podmínky navržené za účelem vyloučení nepříznivých dopadů záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti na životní prostředí a veřejné zdraví nebo, pokud není možné tyto dopady vyloučit, podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem jejich zmírnění, včetně podmínek a zmírňujících opatření, jejichž účelem je vyloučení nebo podstatné omezení nepříznivých dopadů těchto záměrů s ohledem na zákazy stanovené v zákoně o ochraně přírody a krajiny k ochraně volně žijících ptáků a zvláště chráněných druhů živočichů a s ohledem na cíle ochrany povrchových vod podle vodního zákona.
Za účelem navržení podmínek a zmírňujících opatření podle odstavce 2 zajistí pořizovatel zpracování posouzení návrhu akcelerační oblasti ve vztahu k výskytu volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť v akcelerační oblasti osobou s autorizací podle § 45j zákona o ochraně přírody a krajiny.
Krajský úřad jako orgán příslušný k vydání jednotného enviromentálního stanoviska k záměru pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti uplatní stanovisko podle § 54 odst. 1 stavebního zákona k návrhu územního opatření a v rozsahu své působnosti podle § 18 odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Je-li stanovisko příslušného orgánu souhlasné, jsou jeho součástí podmínky a zmírňující opatření navržené za účelem zajištění souladu záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti s požadavky stanovenými v § 11 odst. 2.
Nachází-li se akcelerační oblast na území více správních obvodů, uplatní stanovisko podle odstavce 1 příslušný orgán, v jehož správním obvodu se nachází větší část této oblasti, nedohodnou-li se příslušné orgány jinak.
Krajský úřad jako orgán příslušný k vydání rozhodnutí o výjimce podle § 23a odst. 8 vodního zákona uplatní stanovisko podle § 54 odst. 1 stavebního zákona.
Nachází-li se akcelerační oblast na území správních obvodů více vodoprávních úřadů, uplatní stanovisko podle odstavce 1 ten, v jehož správním obvodu se nachází větší část této oblasti, nedohodnou-li se vodoprávní úřady jinak.
tags: #zakon #o #podpore #obnovitelnych #zdroju #energie
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]