Bursík a zákon o podpoře obnovitelných zdrojů: Historie a návrh

S ohledem na klimatickou krizi probíhá v celé Evropské unii urychlené nahrazování fosilních zdrojů obnovitelnými a jednotlivé státy se zavazují k dosažení výrazného poklesu produkce skleníkových plynů do roku 2030 a k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Energetika nemůže být závislá jen na fosilních palivech a jádru. Obnovitelné zdroje jsou cestou, se kterou se počítá v celé Evropě, Česko nevyjímaje. Experti odhadují, že v roce 2050 zajistí čtvrtinu spotřeby energie nové technologie.

Na počátku byl dobrý úmysl. Celý zákon měl i širší rámec.

Alternativní energetice nevěřila z principu, státní podporu považovala za plýtvání a místo zákona by jí stačila ministerská vyhláška. ODS byla proti. ČSSD, lidovci, unionisté i většina komunistů zákon podpořili.

Prezident Václav Klaus zákon dokonce odmítl podepsat a musel ho zastoupit tehdejší premiér Jiří Paroubek. Na opačné straně barikády než ODS stálo ministerstvo životního prostředí. Řídil ho lidovec Libor Ambrozek.

Čtěte také: Ubytování v přírodě Světlá a okolí

Na poslední chvíli do hry vstoupila poslankyně ČSSD Iva Šedivá. Šlo o výraz nedůvěry k regulátorovi. Podle původních představ expertů tam žádné takové omezení být nemělo. Šedivá argumentovala, že drobní investoři potřebují záruku stabilních cen, jinak nemají šanci uspět při jednání s bankami o úvěru. Přidal se k ní i komunistický poslanec Ladislav Urban.

Přitom právě tento zdánlivě triviální rozdíl znemožnil rychlejší omezení výkupní ceny solární elektřiny v letech 2008 a 2009. A to jen na základě nového zákona (šlo vlastně o přepsanou evropskou směrnici). Zásadní bylo i to, že sama výkupní cena jednorázově vylétla nahoru na více než dvojnásobek.

Nemožnost meziročně výrazně snižovat výkupní cenu je ale jen jedním dílkem skládačky.

ODS tvrdí, že za postup ERÚ nese odpovědnost exministr průmyslu za ČSSD Milan Urban. Protože šéfa regulačního úřadu Josefa Fiřta sám dosadil, respektive tak učinila vláda vedená sociálními demokraty. Urban se brání.

Fiřt má úplně jiné vysvětlení. "Podle našich výpočtů nám vycházela cena na šest korun. Přijatý zákon nám však uložil, že musíme vycházet ze zadaných technicko-ekonomických požadavků. A hned je i stanovil.

Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad

V každém případě vláda Mirka Topolánka, která nastoupila půldruhého roku po přijetí kritizované normy, měla příležitost zasáhnout. V krajním případě šlo stavbu nových solárních elektráren blokovat: zastropovat jejich výkon, neudělovat nové licence, neuvolňovat zemědělské pozemky. Nic takového neudělala, i když se o možnosti prudkého vzestupu počtu solárních elektráren mezi odborníky mluvilo.

Především ale požádal poslance hospodářského výboru o změnu zákona a větší kompetence. Domníval se, že to přes ně půjde rychleji než přes vládu. Neuspěl.

"Požádali jsme tehdy kabinet, aby rychle připravil novelu. Ne všichni Fiřtovu snahu uznávají. "Z jeho strany šlo jen o alibi. S takovou žádostí měl přijít dávno.

Naopak Martin Bursík regulační úřad opakovaně bránil. "ERÚ se chová velmi odpovědně, konzervativně," řekl Bursík počátkem roku v poslanecké sněmovně.

Kdy podle Bursíka nastal problém s fotovoltaikou? Až v okamžiku, kdy se investiční náklady na tyto elektrárny propadly o 40 procent.

Čtěte také: Lesní zákon a stavby

Ještě počátkem roku 2009 se o prudkém nárůstu jejich počtu v Česku nic nevědělo. "Data hovořila jen o 66 megawattech instalovaného výkonu," podotýká bývalý ministr životního prostředí.

Kupodivu téměř stejně jako Bursík mluví exministr průmyslu Martin Říman (ODS). Rovněž pro něj to bylo až v polovině roku 2009, kdy Topolánkova vláda už neexistovala (padla v březnu). Ze všeho viní nečekaný technologický skok, který umožnil vyrábět solární panely levněji.

Nejde ale jen o výmluvy? Vždyť jasné varování přišlo ze Španělska a s předstihem. Tam si solárním boomem prošli v roce 2008 a od ledna následujícího roku Madrid razantně snížil výkupní ceny a další vzestup zastavil. V Česku preventivnímu zásahu zabránila politická krize.

Také úřednická vláda Jana Fischera se rozhýbala až v okamžiku, kdy si její ministři uvědomili, že v křeslech nezůstanou jen pár týdnů. Teprve v listopadu předložila návrh, aby ERÚ konečně při snižování garantovaných cen dostal volnou ruku.

O zdržování nemůže být sporu. Problém s takovou rychlostí měla hlavně ODS. Její zákonodárci pozapomněli na dřívější pochybnosti ohledně obnovitelných zdrojů. Místo toho projevili pozoruhodnou starost o to, aby náhlá změna nepoškodila už rozjeté investiční záměry.

Již před deseti lety se rozpoutala diskuse o pomalu, ale stále klesající plodnosti mužů. V současnosti je nejméně v polovině případů léčených párů neplodnost na straně muže a v České republice se rodí čím dál tím více dětí z umělého oplodnění. Mužskou plodnost přitom výrazně ovlivňuje znečištění ovzduší, zejména polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH).

Poslanci z klubů čtyř různých stran - Iva Šedivá (ČSSD), Jitka Gruntová (KSČM), Josef Vícha (KDU-ČSL) a Taťána Fischerová (US-DEU) - předložili sněmovně vloni v srpnu novelu zákona o odpadech. Jejím cílem bylo upravit znění pasáží, které se týkají především definice a využívání druhotných surovin, a taky sepsat pravidla pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Oxidy dusíku, síry, těžké kovy a polyaromatické uhlovodíky (PAU) dýcháme v zimních měsících bohatých na inverze ve zvýšené míře. Podobné situace znají obyvatelé měst velmi dobře. Avšak ani obyvatelé venkova nejsou ušetřeni. A pokud bychom si troufli vše hodně zobecnit, tak se dá říct, že vlastní vinou.

tags: #bursík #zákon #o #podpoře #obnovitelných #zdrojů

Oblíbené příspěvky:

• Spalování odpadu v ČR: Dovoz
• Ekologický úklid s Denkmit Krtkem
• Zjistěte emise CO2 vašeho auta
• Pravidla pro odvoz zeleného odpadu
• Odpadové hospodářství Kojetín