Naše filozofie staví na rovnováze - přirozeném a nenásilném přístupu, který respektuje, kdo jsme a jak fungujeme. Věříme, že rovnováha je nikdy nekončící přirozený proces: v přírodě se vše nadbytečné kompenzuje obrácením procesů, a my, jako její součást, žijeme podle stejného principu.
Jak skloubit práci s životem? Jak jít za svými cíli, aniž byste se zničili? Rovnováha není jen o chvilce odpočinku. Je to způsob, jak pracovat i žít - přístup k sobě, k druhým i k tomu, co se kolem nás děje. Život je pohyb - přináší změny, radosti i výzvy. Rovnováha je o tom, cítit se v tomto pohybu dobře, nenechat se strhnout vlnami na dno, ale nechat se jimi nést dál.
Bez rovnováhy se život i práce stávají chaosem. Když věnujeme všechnu energii jedné oblasti - třeba podnikání -, zanedbáváme sebe, blízké i své potřeby. Cítíme se vyčerpaní, podráždění, jako by nám něco chybělo. Naopak, pokud se jen necháme unášet bez cíle, ztrácíme směr a smysl. Rovnováha je umění pracovat a žít tak, abyste zvládali vlny, ale nenechali se jimi potopit.
Mnoho problémů vychází z naší mysli - z toho, jak věci vnímáme. Když si myslíme, že musíme za každou cenu uspět, nebo že bez výsledků nemáme hodnotu, sami si přidáváme břemeno. Náš přístup to mění. Pomáháme vám uvolnit tlak - říct si, že ne vše je tak zásadní, jak se zdá. Že můžete dělat chyby, a přesto budete v pořádku. Když si toto břemeno sundáte, najednou se lépe dýchá.
Jednoduchý příklad: Pokud hodně pracujeme, potřebujeme také hodně odpočívat. Když na něčem lpíme a příliš tlačíme, cíl se může vzdalovat a my pak potřebujeme více energie - a tím i více odpočinku. Nebo ze života: Příliš lásky často přechází v nenávist a vyčerpání z ní. Práce je důležitá, ale neměla by vás ovládat. Mnozí se do ní tak ponoří, že zapomenou na svět mimo ni. Pak se diví, proč jsou unavení nebo bez radosti. Nejde o lenost nebo polovičatost. Jde o hranice - věnovat práci a růstu čas a úsilí, ale nechat si prostor pro sebe.
Čtěte také: Zákon o odpadech: podrobný výklad
Náš přirozený marketing vás na této cestě provází - s mírou, klidem a radostí. Zkuste si večer říct: „Dnes jsem udělal-a, co šlo, a zítra pokračuju.“ Neberte si práci domů - ani v hlavě. Udělejte si chvilku na procházku, knihu nebo jen ticho.
Rychlé tempo rozvoje společnosti a moderních technologií stále více a více vymaňují člověka z přírody. Člověk jako jediná entita přírody se neustále snaží být jaksi „lepší“ než příroda sama. Zkouší různé způsoby, jak si zlepšovat život, hledá cesty, jak nalézt „lepší“ řešení, než nabízí sama příroda. Ve Škole Feng Ren Shui učíme, že vše, co je přirozené (tj. dáno přírodou) funguje a vše, co je nepřirozené (co nevzešlo z přírody a bylo „uměle“ vytvořeno člověkem) nefunguje. Máme na to za celou dobu historie člověka již mnoho důkazů.
Pokud si neuvědomíme, že člověk je nedílnou součástí přírody a že pro nás platí stejné přírodní zákony jako pro vše ostatní, co příroda stvořila, budeme si stále zhoršovat podmínky pro život. Mezi základní zákony přírody patří zákon rovnováhy. Vše v přírodě je nastaveno tak, aby to směřovalo k celkové rovnováze, protože ta je nejlepším prostředím pro život a jeho zdravý rozvoj. Proto bychom se i my lidé měli snažit vytvořit si svojí vlastní životní rovnováhu.
Proto říkáme: všeho s mírou. A připomeňme si ještě jedno úsloví: zlatá střední cesta. Toto úsloví je základním tématem učení Feng Ren Shui. V tomto učení se snažíme, abychom my lidé byli stále ve svém středu.
Často se hovoří o tzv. duchovní a materiální stránce života. Pokud na tyto otázky chceme odpovědět, musíme si uvědomit, že člověk je z pohledu učení Školy Feng Ren Shui tzv. Jin-Jangový. Jin představuje materiální energii, Jang duchovní energii. Jin je fyzické tělo, Jang je to, čemu říkáme duch. Z toho jasně vyplývá, že každý z nás potřebuje pro svůj život obě tyto energie - duchovní i materiální.
Čtěte také: Lesní zákon a stavby
První osa nám říká, že Nebesa nás vedou a Země nás živí. Pokud jsme ve svém středu, dokážeme vnímat a využívat vedení Nebes a zároveň dostávat tu správnou výživu Země. To, čemu v učení Feng Ren Shui říkáme Nebesa nazýváme v západní kultuře „duchovno“. Zemí pak rozumíme to, čemu říkáme „materiálno“. Pokud tedy chceme, aby člověk byl ve svém středu, kde má nejlepší podmínky pro svůj život, měl by mít nastavenou rovnováhu mezi duchovní a materiální energií.
V praktickém životě bychom tak neměli mít převahu ani jedné z nich. Pokud je život příliš zaměřen jen na materiální stránku života, pak je život velmi vyčerpávající a složitý. Abychom prožili naplněný život bez zbytečného vyčerpávání své vlastní energie, měli bychom se naučit využívat jak duchovní tak i materiální energii a udržovat mezi nimi rovnováhu.
Ať se nám to líbí, nebo ne, člověk je součástí , či produktem přírody a jako takový má žít podle jejich zákonů a zásad. Proto se mu také uprostřed ní nebo v nejužším kontaktu s ní daří skutečně nejlépe. A naopak, čím více se přírodě vzdaluje, čím více zapomíná na její zákony a nerespektuje je , tím se mu daří hůře.
Zásady všech přírodních způsobů prevence a léčby, tedy i celostní či tzv. alternativní medicíny, jsou obecně platné pro všechny postupy vycházející z přírodních zákonů a podmínek. A právě tyto zásady nebo také specifické podmínky jsou vlastně základem celé této oblasti medicíny. Právě tato důležitá okolnost bývá častým zdrojem nepochopení, nesrovnalostí a nedůvěry nejen u současné medicíny, ale i u mnoha nemocných.
Zákonem rovnováhy se řídí veškerý život v přírodě. A do ní patříme i my. Tento zákon je nezbytný nejen pro existenci přírody, ale i pro jakýkoli život v ní. Bez neustálého narušování její rovnováhy by nebylo třeba ji obnovovat - život by prostě stál. Nemoci je třeba léčit ve stadiu, kdy se ještě navenek neprojevují.
Čtěte také: Omezení ohrožení v ČR
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000.
Definice pojmů dle zákona:
Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ; jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.
Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce.
tags: #zákon #rovnováhy #v #přírodě #co #to