Spotřeba obrovských nákladních a kontejnerových lodí je obrovská, ale u nich jsme tak nějak zvyklí - byť ekologové se skřípěním zubů, že jiná ekologičtější a také ekonomičtější cesta, jak dopravit zboží na dlouhé trasy prostě není. Ale co velké výletní zaoceánské lodě? Každá velká loď, ať už pro cargo nebo osobní přepravu, spotřebuje značné množství paliva a ani výletní lodě nejsou výjimkou.
Spotřeba paliva výletních lodí
Výletní lodě spotřebují velké množství paliva, ale přesné množství závisí na několika faktorech. Velká výletní loď může při vysokém nasazení motorů v průměru spotřebovat až neuvěřitelných 250 tun denně, podle Coloradské univerzity v Boulderu. Menší výletní lodě mohou mít při vyšších otáčkách motoru o něco menší spotřebu paliva, přibližně 150 tun denně.
Velká výletní loď o délce přes 300 metrů může mít na palubě až 7 milionů litrů paliva. Menší výletní loď obvykle pojme kolem půl milionu litrů paliva. Pro srovnání, menší jachty mají na palubě obvykle jeden až sedm tisíc litrů paliva.
V roce 2016 deník Guardian informoval, že loď Harmony of the Seas společnosti Royal Caribbean - dříve největší výletní loď na světě - vybavena motory Wärtsilä má spotřebu pět tisíc litrů nafty za hodinu.
Faktory ovlivňující spotřebu paliva
- Velikost lodi: Právě velikost je zásadním faktorem spotřeby paliva výletní lodi. Při stejné vzdálenosti bude mít menší loď menší spotřebu paliva než větší loď, platí zde podobné pravidlo jakou motorových vozidel na silnici. Větší výletní lodě potřebují k dosažení určité rychlosti více paliva kvůli výkonu potřebnému k pohonu plavidla.
- Cestovní rychlost: Jak už jsme se zmínili, při vysoké rychlosti těchto superobřích zaoceánských výletních lodí může denní spotřeba paliva dosáhnout až 250 tun, proto lodě příliš rychle neplují a “spokojí se” tak i s poloviční spotřebou… která je ale i tak obrovská.
- Typ motoru: Velkou roli hraje také typ motoru.
Emise a znečištění
Velké výletní lodě vypouštějí více síry než několik milionů automobilů, více NO2 než veškerá doprava projíždějící středně velkým městem a více emisí pevných částic než tisíce autobusů. Velké kontejnerové, výletní lodě nebo tankery jsou zásadním zdrojem znečištění ovzduší i moří.
Čtěte také: Vše o emisních normách
Malé motory aut spalují benzín a naftu - pečlivě upravená a relativně řídká paliva. Obří vznětové motory zaoceánských lodí si na nějaké jemnosti nepotrpí a spalují nejčastěji husté ropné frakce, tedy topné oleje a mazut, zbytková paliva - prakticky odpad ze zpracování ropy. Z odlišného paliva i konstrukce motoru u aut a lodí pak vyplývají i rozdílné emise.
Motorový benzín a nafta téměř žádnou síru neobsahují. Předepsaný obsah je 10 miligramů síry na kilogram benzínu nebo nafty. Lodní palivo oproti tomu může obsahovat 0,5 % síry, tedy zhruba třistakrát víc než palivo pro osobní nebo nákladní automobily. Navíc se jedná o zpřísněnou hodnotu z roku 2020. Do té doby byl běžný obsah síry v lodním palivu 2-3,5 %, tedy přibližně 2 000× vyšší než u benzínu nebo nafty.
Lodě přitom i nadále mohou spalovat palivo s vyšším obsahem síry, jsou-li vybavené zařízením na snižování emisí, tzv. scrubbery. Auta tedy téměř žádné emise oxidů síry nevypouštějí, zatímco lodě jich vypouštějí poměrně dost. Oxidy síry SO2 a SO4 znečišťují životní prostředí a ohrožují zdraví.
Jemné částice vypouštěných SOx a NOx přitom způsobují předčasná úmrtí včetně rakoviny plic a kardiovaskulárních onemocnění. Výjimka se bohužel netýká ani nic netušících dětí, které ohrožuje dětské astma. Nebezpečné emise vytvářejí sulfátové aerosoly, jež kromě ohrožení zdraví dále způsobují acidifikaci suchozemského a vodního prostředí. Takové změny narušují růst mořských živočichů a zastavují růst korálů.
V roce 2017 vyprodukovala plavidla společnosti Carnival Corporation desetkrát více oxidů síry (SOx) než všechny automobily Evropské unie. Čísla se týkají také druhého největšího světového provozovatele Royal Caribbean Cruises, který produkuje čtyřikrát více SOx než celý evropský vozový park. Studie vypočítala, že jenom za rok 2017 uvolnilo 203 registrovaných výletních lodí do ovzduší 62 kt (kilotun) oxidů síry. Přitom za stejné období vyprodukovala všechna motorová vozidla EU necelých 3,3 kt oxidů síry.
Čtěte také: Více o pamětních emisích
Největšímu znečištění je vystaveno Španělsko, Itálie, Řecko, Francie a Norsko. Ve Španělsku jde o Barcelonu a Palma Mallorcu, znečištění neunikly ani italské Benátky, pátým nejhorším je pak přístav Southampton v Anglii. Například španělská auta za rok 2017 produkovala 23 milionů tun oxidů síry, zatímco výletní lodě v jejich vodách 172 milionů tun.
Kolosální motory nezastavitelně vypouštějí jedovaté oxidy dusíku (NOx), jejichž množství odpovídá zhruba 15 % oxidů dusíku emitovaných evropskými vozidly za rok. Například ve francouzském přístavním městě Marseille v roce 2017 emitovalo 57 luxusních lodí téměř tolik NOx jako čtvrtina osobních automobilů (asi 370 000) ve městě.
Emise skleníkových plynů a globální oteplování
Pokud jde o skleníkový efekt a globální oteplování, přispívají emise lodí a letadel jen zlomkem toho, co vypouští spalovací motory v autech. Snižovat emise skleníkových plynů z dopravy má smysl z několika důvodů. Za prvé, je to jeden z největších zdrojů sektorových emisí vůbec. A za třetí, konkrétně v Evropě je sektor dopravy jediný, kde se emise zatím téměř nesnižují.
Doprava poháněná fosilními palivy kvůli nízké účinnosti spalovacích motorů znamená obrovské plýtvání energií. Nízká účinnost dopravy postavené na fosilních palivech. Dvě třetiny primární energie skončí jako ztráty. V tomto ohledu dává mnohem větší smysl usilovat v první řadě o dekarbonizaci silniční dopravy než lodí, protože osobní i nákladní auta jsou mnohem větším zdrojem emisí CO2. Aut jezdí po světě stovky milionů a spálí tak výrazně více paliva než lodě nebo letadla, které sice mají vyšší spotřebu, ale je jich v provozu řádově méně.
Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého. Vtip je ovšem v tom, že emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné.
Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení
Doprava odpovídá přibližně za čtvrtinu všech emisí CO2, z toho automobilová doprava přibližně za tři čtvrtiny všech emisí z dopravy a lodě přibližně za patnáct procent (v posledních letech množství emisí z námořní dopravy roste).
Emise CO2 z lodní stejně jako letecké dopravy nejsou součástí přelomové Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo 195 členských států OSN.
Regulace a snižování emisí
Zastavit plavby výletních lodí, i vzhledem k obrovským částkám investovaných za jejich stavbu není možné. Navíc pro jejich provozovatele nebude problém přesunout jejich domovský port do jiného přístavu v případě, že by se nějaká vláda proti jejich znečišťování ovzduší podnikala výraznější kroky. Jediná možnost bude v této době pracovat na efektivnějších pohonech.
Emise lodí se samozřejmě řeší. V roce 2020 tak vstoupil v platnost předpis Mezinárodní námořní organizace (IMO), který omezuje množství síry v lodním palivu na 0,5 % a platí po celém světě. Lodě tak musí buď zvolit jiné palivo nebo se vybavit zařízením na čištění výfukových zplodin, tzv. scrubbery. Nařízení kontrolují jednotlivé státy a řada z nich si k plavbě ve svých vodách přidává ještě přísnější požadavky na emise.
A řeší se i lodní emise skleníkových plynů. Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný. Podíl zpoplatněných emisí u každé takové lodi bude postupně narůstat.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) před časem schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. Tato opatření, jež vstoupí v platnost v roce 2020, dovolí lodím z komínů vypouštět maximálně 1,5 % síry z celkového objemu emisí oproti současné 3,5% hladině.
Zpráva T&E doporučuje několik kroků vedoucích ke zlepšení aktuální situace. Podle expertů by měla EU co nejdříve zavést normu pro přístavy s nulovými emisemi. Zpráva zároveň doporučuje rozšíření oblastí, kde se budou provádět kontroly. Taková pravidla jsou prozatím zavedena pouze v Severním a Baltském moři včetně Lamanšského průlivu.
Evropská federace pro dopravu a životní prostředí se také přiklání k regulacím NOx u stávajících lodí, které jsou v současné době od regulačních norem osvobozeny. Podle Abbasova existuje pro splnění takových cílů dostatek vyspělých technologií. Zároveň se ale domnívá, že se k zavedení změn plavební společnosti neuchýlí dobrovolně. Proto navrhuje, aby do celé věci zasáhli vládní činitelé s emisními normami.
„Elektřina na pobřeží může pomoci snížit emise z přístavů, baterie představují řešení pro kratší vzdálenosti a vodíková technologie může pohánět i největší výletní lodě,“ uvedl možná řešení Faig Abbasov.
A přestože se Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO) letos zavázala snížit emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody, ti uvědomělejší provozovatelé lodní dopravy a majitelé trajektů v posledních letech neotáleli a začali se pídit po plavidlech na čistější pohon již dříve. Vedla je k tomu také ekonomická stránka, cena pohonných hmot totiž v minulém desetiletí oproti předchozímu období vzrostla.
V posledních letech se stupňují snahy vyvinout funkční, velkokapacitní elektrolodě, které by nahradily plavidla s klasickými spalovacími motory na fosilní paliva. Největší světový námořní lodní dopravce firma Maersk nedávno oznámil, že v souladu s Pařížskou dohodu bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. Na světě už jsou první pilotní projekty a prototypy lodí na čistší pohon, například E-jerry, norská bezemisní loď Ampere či loď EC110 s kapacitou 280 přepravních kontejnerů a dobou plavby 14 hodin na jedno nabití, kterou vyvíjí nizozemská firma PortLiner.
Porovnání emisí lodí a automobilů
Někteří autoři jdou tak daleko, že prezentují bombastické titulky typu „Patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší jako 760 milionů aut“. Zásadní informace je, že pomocí námořní dopravy dnes přepravujeme přibližně devadesát procent veškerého nákladu a zboží. Celkově vzato lodní a námořní doprava skutečně patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Pro celkové zhodnocení je proto třeba porovnat různé typy znečištění.
Velké námořní lodě a trajekty pohání „odpadní“ materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. Tedy takových látek, které při spalování nafty a benzínu vznikají v menším či zanedbatelném množství. I proto se často zmiňuje údaj, že pár desítek velkých lodí zaneřádí ovzduší více než všechna auta na světě.
Nicméně, automobilová doprava mění klima pětinásobně více než lodě. Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého. Emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné. Doprava odpovídá přibližně za čtvrtinu všech emisí CO2, z toho automobilová doprava přibližně za tři čtvrtiny všech emisí z dopravy a lodě přibližně za patnáct procent.
Globální emise skleníkových plynů podle původu (2016)
Emise dopravy jsou označeny jako transport v pravé dolní části. Dále jsou rozděleny na silniční dopravu (road transport), letectví (aviation), lodě (shipping), železnici (rail) a potrubí (pipeline).
Změny emisí skleníkových plynů v Evropě 1990-2020 podle sektorů.
Porovnání emisí síry u lodí a aut
Čísla nelžou - tato kontejnerová loď vypustí tolik emisí síry, jak 58,7 milionu aut. Toto extrémní srovnání bylo teoreticky aktuální pouze do začátku roku 2020. Do platnosti totiž vstoupily nové pokyny Mezinárodní námořní organizace (IMO). Od nových lodí je vyžadováno snížení emisí oxidů síry až o 85 %. Vztahuje se to na všechny typy paliv, které využívají lodě plující na otevřeném moři - tedy kontejnerové lodě, tankery, nákladní a velké výletní, které využívají k pohonu nějaký druh námořního paliva (marine fuel oil). IMO 2020 reguluje limit pro obsah síry v těchto palivech na 0,5 % z původních 3,5 %.
Do 31. Mimo tyto regiony platí volnější emisní limit 3,5 procenta obsahu síry v palivu. Mezinárodní úmluva sníží i tento limit na 0,50 procenta od 1. ledna 2020.
tags: #zaoceanska #lod #emise #typy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]