Zastoupení škodlivých látek v ovzduší: Co to je a jak to ovlivňuje životní prostředí

Kvalita ovzduší je zásadní pro zdraví lidí a ekosystémů. Znečištění ovzduší zahrnuje přítomnost škodlivých látek, které mohou mít negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví. Tento článek se zaměřuje na problematiku zastoupení škodlivých látek v ovzduší, jejich zdroje, legislativní rámec a opatření ke zlepšení kvality ovzduší v České republice a Evropské unii.

Legislativní rámec ochrany ovzduší v EU a ČR

Evropská unie a Česká republika přijaly řadu opatření k ochraně ovzduší a omezení znečištění. Základní směrnicí pro zavedení integrovaného systému prevence znečištění v EU je Směrnice Rady ES 96/61/EC ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), která představuje nový přístup k ochraně životního prostředí.

Cílem směrnice je dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, tj. neposuzovat odděleně dopad činnosti na jednotlivé složky životního prostředí, ale vycházet ze široké škály možných vlivů činnosti na kvalitu životního prostředí a lidské zdraví. Směrnice stanoví požadavky, které mají členské státy přijmout pro to, aby se zamezilo znečišťování ovzduší, vody a půdy, případně, aby se toto znečištění co nejvíce omezilo.

Vstup České republiky do EU znamenal začlenit více než 200 právních aktů komunitárního práva do české environmentální legislativy a připravit podmínky pro jejich uplatňování a prosazování. Nejvýznamnějším zásahem je přijetí Směrnice 96/61 EC o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Dne 6. června 2001 vláda schválila návrh zákona o integrované prevenci, který následně postoupila do parlamentu. Parlament ČR schválil tento návrh jako zákon č. 76/2002 dne 5. února 2002.

Směrnice 96/61 EC (Směrnice IPPC) vykazuje mnoho zcela nových rysů a přístupů, které přebírá tento návrh zákona. Celá Směrnice IPPC pojednává o sjednocení přístupu a kritérií povolování výrobních činností všech členských a kandidátských zemi EU. Postupně se opouští dosud běžný princip samostatné ochrany jednotlivých složek životního prostředí, kdy často dochází pouze k přenášení znečištění z jedné složky do druhé.

Čtěte také: Katastrofy spojené s prvky Sluneční Soustavy

Komplexní ochrana životního prostředí jako celku se bude stále více odrážet ve struktuře orgánů pro ochranu prostředí, ale i v podobě environmentálního práva. Princip přenášení rozhodovací pravomoci na nejnižší možnou úroveň. V evropském měřítku to znamená, že orgány EU řeší jen ty problémy, které nemohou řešit členské země jednotlivě. Na národní úrovni se posiluje úloha regionů.

Provozovatelé výrobních zařízení zaváděním principů Směrnice IPPC mají povinnost získat, mimo stavební povolení a kolaudační výměr, ještě samostatné povolení provozu zařízení (a to i pro existující zařízení), ale na druhé straně to zavádí velké zjednodušení povolovacího řízení. Stanovení konkrétních podmínek povolení provozu výrobních zařízení, závazné emisní hodnoty a dodržování předepsaných výrobních parametrů, jsou výsledkem vyjednávacího procesu a dohody mezi Krajským úřadem a provozovatelem výrobního zařízení.

Jedním z nejdůležitějších rysů Směrnice IPPC je důraz na aktivní spoluúčast veřejnosti na procesu vyjednávání, stanovování a dodržování podmínek povolení provozu výrobních zařízení a na možnost přístupu všech zájemcům ke všem relevantním dokumentům celého procesu IPPC, samozřejmě při plném dodržování všech ustanovení Zákona č.123/1998 Sb. O právu na informace o životním prostředí, Zákona č.106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím i Zákona č.89/1995 O státní statistické službě.

Referenční dokumenty BAT (BREF)

Každý výrobní provoz je posuzován na základě emisních limitů a parametrů výroby odpovídající nejlepší dostupné technice (BAT). Rozsah a interval, ve kterém se pohybují přiměřené emise a parametry, odpovídající BAT, jsou k dispozici v Referenčních dokumentech nejlepší dostupné techniky (BREF´s) , které se postupně zpracovávají pro všechny typy výrobních zařízení. Jedná se o směrné hodnoty, ne o závazné limity. Jsou však základem pro vyjednávací proces, na jehož konci jsou již závazné limity emisí a výrobních parametrů.

Výsledek systému výměny informací má podobu tzv. referenčních dokumentů BAT (BAT Reference Documents - BREF) a je postupně zveřejňován pro všechny sledované činnosti, které spadají do režimu IPPC (Příloha I. směrnice). Některé činnosti nejsou charakteristické jen pro jedno průmyslové odvětví (např. chladicí systémy, monitoring), hovoří se pak o mezisektorových BAT, které jsou shromažďovány v tzv. horizontálních/průřezových BREF.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů

BREF odrážejí stav techniky, kterého průmysl dosáhl, a průmysl tak svými inovacemi umožňuje vytváření nových standardů v oblasti BAT, a tedy i odvozených emisních limitů. Je připravován Evropskou kanceláří IPPC a je připomínkován technickými pracovními skupinami (TWG). Referenční dokumenty nejsou chápány jako statické předpisy s jednoznačně stanovenými hodnotami limitů, platné pro všechny lokality , se zvýrazňováním průkopnických technik.

Záměrem referenčního dokumentu musí být poskytnutí informací kompetentním orgánům pro stanovení podmínek provozu, včetně informací o dosažitelných hodnotách emisních limitů škodlivin, ale také o výši spotřeby surovin, energií a materiálů, které mohou být dosaženy. Praktická úroveň hodnot, dosažených danou technikou však bude záviset na mnoha dalších faktorech, které jsou specifické pro určitou lokalitu (např. uvádí techniky a emisní a spotřební úrovně, které jsou kompatibilní s BAT v obecném smyslu, zkrácený seznam prakticky uplatňovaných procesů a technologií.

Národní systém výměny informací o BAT

Každý členský stát musí zřídit vlastní systém výměny informací o BAT a odvozených emisních limitech, který bude propojen se systémem EU. Účelem systému je poskytovat informace o BAT a emisních limitech nejen úředním orgánům a institucím, ale i průmyslu a veřejnosti a zpětně Evropské komisi.

Národní systém výměny informací zároveň poskytuje institucionální zázemí pro vyjednávání jednotlivých zájmových skupin o nejefektivnějších opatřeních pro ochranu životního prostředí jako celku, včetně požadavků na dosažení emisních limitů environmentálně i ekonomicky nejefektivnější cestou.

Zákon o ochraně ovzduší

V. Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší (kap. V.II), koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů (kap. V.III).

Čtěte také: Hořčík a jeho role

Charakteristiky regionů zaměřující se na vlivy na kvalitu ovzduší jsou doplněny skladbou emisí TZL, NOX a SOX v daném regionu (Obr.

Imisní limity a národní cíle

(1) Imisní limity jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle tohoto zákona a pro obce a kraje při výkonu jejich samostatné působnosti s dopadem na ovzduší.

(1) Národní cíl snížení expozice je hodnota, které má být dosaženo snížením průměrné expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví. (2) Národní cíl snížení expozice je uveden v příloze č.

Emisní limity a stacionární zdroje

(2) Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo výduchu do ovzduší.

(1) Stacionární zdroje se dělí na stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu a na stacionární zdroje neuvedené v příloze č. (2) Stacionární zdroje uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu se zařazují pod příslušné kódy uvedené v této příloze na základě typu činnosti nebo typu stacionární technické jednotky s ohledem na celkové projektované parametry, jsou-li v příloze č. 2 k tomuto zákonu uvedeny.

Posuzování úrovně znečištění

(1) Za účelem vyhodnocení úrovně znečištění ministerstvo zajišťuje posuzování úrovně znečištění pro znečišťující látky stanovené v prováděcím právním předpise a porovnání výsledné úrovně znečištění s imisními limity stanovenými v příloze č. (2) Posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění se provádí pro území vymezené pro účely posuzování a řízení kvality ovzduší (dále jen „zóna“) a pro zónu, která je městskou aglomerací s počtem obyvatel vyšším než 250000 (dále jen „aglomerace“). Seznam zón a aglomerací je uveden v příloze č.

Zjišťování úrovně znečišťování

(2) Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování měřením nebo výpočtem. Výpočet se použije, pokud tak stanoví krajský úřad na základě žádosti provozovatele v povolení provozu, pokud nelze s ohledem na dostupné technické prostředky měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování nebo jde-li o stacionární zdroje, ze kterých jsou vnášeny do ovzduší těkavé organické látky, stanovené v prováděcím právním předpisu.

Národní program snižování emisí

(1) Za účelem snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v České republice ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady zpracovává Národní program snižování emisí České republiky (dále jen „národní program“). Národní program schvaluje vláda. Požadavky na obsah národního programu jsou uvedeny v příloze č. (2) Ministerstvo národní program zpracuje a oznámí Evropské komisi nejméně jednou za 4 roky.

Program zlepšování kvality ovzduší

(1) Program zlepšování kvality ovzduší pro zónu nebo aglomeraci vydává ministerstvo v případě, že je v dané zóně nebo aglomeraci překročen imisní limit stanovený v bodech 1 až 3 v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo v případě, že není dosažen národní cíl snížení expozice. Obsahové náležitosti programu zlepšování kvality ovzduší jsou uvedeny v příloze č. (2) Program zlepšování kvality ovzduší zpracuje ministerstvo ve spolupráci s příslušnými ústředními správními úřady, jinými příslušnými správními orgány, příslušným krajem a příslušnými obcemi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 24 měsíců od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k překročení imisního limitu nebo nebyl dosažen národní cíl snížení expozice.

Smogová situace

(1) Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č. (2) Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích.

Kvalita ovzduší v regionech ČR

Kvalita ovzduší se v jednotlivých regionech ČR liší. Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů. Zhoršená kvalita ovzduší souvisí zejména se značným dopravním zatížením. Nezanedbatelný vliv na současnou imisní situaci v Praze má i spotřeba pevných paliv pro vytápění rodinných domů především v okrajových částech města a vzrůstající obliba používání krbů a krbových kamen.

Středočeský kraj je dlouhodobě ovlivňován průmyslovým charakterem kraje; stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji je hustá dopravní infrastruktura a vysoké intenzity dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha. Je zde hustá rezidenční zástavba s lokálními topeništi.

Kvalitu ovzduší Jihočeského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy a Novohradských hor. Zhoršenou kvalitu ovzduší lze očekávat v Českobudějovické aglomeraci a v centrech větších měst (Tábor, Písek, Strakonice), kde je soustředěna převážná část průmyslové výroby z celého kraje.

Kvalitu ovzduší Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit relativně příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Opačná situace je v Plzni a jejím okolí, kde měrné emise v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR.

Karlovarský kraj lze z hlediska znečišťování ovzduší rozdělit na tři oblasti. První lázeňskou část najdeme v jižní části kraje. Zde je hlavně lehký a potravinářský průmysl a na znečištění se převážně podílí lokální topeniště a doprava. V druhé části kraje najdeme chemický průmysl, hnědouhelný důl a elektrárny Vřesová a Tisová. Ty se podílí výrazně na znečištění regionu, ale současně zde najdeme i vliv lehkého průmyslu včetně skláren a keramických závodů. Třetí oblastí je Krušnohoří, kde je většina znečištění ovlivněno lokálními topeništi.

Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry. Díky odsíření a odprášení elektráren a dalších průmyslových podniků již v kraji znečištění nedosahuje takových hodnot, jako v minulosti, ale region je stále zatížen vyššími koncentracemi škodlivin.

Znečištění ovzduší v Libereckém kraji je menší, chybí tu výrazný zdroj těžkého průmyslu. Na znečištění se v kraji výrazně podílí těžba sklářských i stavebních písků a štěrkopísků a dobývání stavebního kamene, lehký průmysl (sklářství, gumárenství, výroba bižuterie a mincovna), potravinářský průmysl a lokální topeniště.

Kvalita ovzduší je v Královéhradeckém kraji na relativně dobré úrovni. Ovlivňuje ji především dopravní zátěž i přes velice hustou síť železniční dopravy, která je pouze na dvou tratích kompletně elektrifikována. Krajské město Hradec Králové je velkým silničním uzlem i přes to, že dálniční síť je teprve ve výstavbě.

Pardubický kraj je na desátém místě ze všech krajů. Rozlohou je na desátém místě ze všech krajů.

Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj Vysočina hodnotit velmi pozitivně. Vysoký podíl lesů, menší podíl měst a zároveň absence výraznějšího průmyslu znamenají, že kvalita ovzduší je na většině míst příznivá.

Kvalita ovzduší je v Jihomoravském kraji ovlivňována lokálním vytápěním domácností (zejména v malých obcích) a ve větší míř…

Tuhé znečišťující látky (TZL)

K označení tuhých (prachových) částic v ovzduší je používána řada pojmů. Tuhé znečisťující látky (TZL), pevný aerosol, tuhý aerosol, polétavý prach. Prašné částice, které v ovzduší působí jako kondenzační jádra, jsou odpovědné za výskyt smogu.

V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Účinek prachových částic na organismus je závislý na složení, tvaru a velikosti částic, které ho tvoří. Čím menší je částice, tím je nebezpečnější. Vědci považují částice PM2,5 za příčinu největšího poškozování lidského zdraví. Usazují se hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a působí respirační nemoci.

Látky obsažené ve vdechovaném vzduchu se mohou uplatnit ve všech etážích dýchacího ústrojí. Účinek prachu je závislý na složení částic, na rozpustnosti v tělních tekutinách a na biologické aktivitě. Tím vznikají vhodné podmínky pro rozvoj virových a bakteriálních respiračních infekcí a postupně možný přechod akutních zánětlivých změn do chronické fáze za vzniku chronické bronchitidy, chronické obstrukční nemoci plic.

Vliv vnitřního prostředí na kvalitu ovzduší

V interiérech dochází ke kumulaci CO2 a těkavých organických látek z venkovních a vnitřních zdrojů, mezi něž patří např. výfuky motorových vozidel, podloží domu, stavební materiály, čisticí prostředky, lepidla, nátěrové hmoty, kosmetické přípravky, tabákový kouř, nábytek, nádobí a hračky. „Pro současné interiéry je typické zastoupení široké škály materiálů, jež uvolňují do ovzduší opravdu pestré spektrum těkavých látek - v domácnosti mezi 50 až 2000.

Mezi sloučeniny, které se v nich vyskytují nejčastěji, pak patří např. formaldehyd (v nábytku, kobercích, podlahách, lepidlech, čisticích prostředcích, kosmetice), benzen (v léčivech, plastech, kosmetice, cigaretovém kouři) a naftalen (v PVC, lepidlech, barvách, deodorantech). Velké nebezpečí však představují i další látky, které se uvolňují z plastů (k jejichž výrobě se využívají ftaláty), zpomalovačů hoření, čisticích prostředků nebo nádobí.

Zárukou zdravého vnitřního prostředí, v němž nebezpečí koncentrace těchto škodlivých látek nehrozí, je kvalitně izolovaný byt vybavený certifikovanými přírodními materiály a moderními technologiemi - především automatickým systémem řízeného větrání s rekuperací tepla a filtry, který zajišťuje přísun čerstvého a odvod odpadního vzduchu.

Pomoci si však můžete i v bytech, které takto vybaveny nejsou: ke snížení koncentrace VOC v domácnosti přispěje nepřetápění interiérů a pravidelné větrání, nábytek z certifikovaných materiálů i náhrada chemických kosmetických a čisticích prostředků těmi přírodními, jako jsou ocet, citrónová šťáva, jedlá soda, sůl a olivový olej. Tito domácí pomocníci mají dezinfekční účinky, odstraňují zápach, mastnotu a plísně.

„Navíc si můžete pořídit čističku vzduchu, ale tu získáte i správným výběrem pokojových rostlin. Doporučujeme vám proto vnést si do svého domova co nejvíce přírody, ať už formou vhodných materiálů či zeleně," dodává Jan Řežáb.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a zlepšování kvality ovzduší

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil zprávu z kontroly zaměřené na finance určené pro podporu zlepšování kvality ovzduší v letech 2014-2022. Právě snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a jeho ochrana je jednou ze zásadních priorit Ministerstva životního prostředí. MŽP proto nyní uvádí některá tvrzení NKÚ na pravou míru a důrazně se ohrazuje proti interpretaci některých závěrů, které NKÚ uvedl ve své tiskové zprávě o výsledcích této kontroly.

Na začátek uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší a aktuálně ji projednává Poslanecká sněmovna. Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí.

• MŽP vítá pozitivní hodnocení programu kotlíkových dotací , které dosud umožnily výměnu více než stovky tisíc zastaralých kotlů v domácnostech, což významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Tato opatření rovněž pomáhají snížit závislost domácností na fosilních palivech a podporují přechod na čistší technologie.
• Snížení emisí SO2 (oxidu siřičitého) a NOX (oxidů dusíku) bylo pouze vedlejším cílem finančním podpory, hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu bylo naopak snížení emisí prachových částic PM10 a PM2,5. Z tohoto závěru vyplývá, že dosažené snížení emisí prachových částic je - v rozporu s vyzněním tiskové zprávy NKÚ, která tuto skutečnost zcela opomíjí - významné. Projekty financované v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přinesly také konkrétní snížení emisí v lokalitách, kde průmyslové zdroje významně ovlivňují kvalitu ovzduší.
• MŽP se důrazně ohrazuje proti závěru, že prostředky ve výši až 103,5 milionu Kč z prioritní osy 2 OPŽP byly vynaloženy neúčelně na zařízení, jejichž hlavním účelem údajně nebylo snižování prašnosti. V těchto odvětvích byly podporovány technologie a zařízení na omezování prašnosti z plošných zdrojů, tj. např. na pořízení zametacích vozů, případně nosičů se zametací nástavbou.

Měření a analýzy škodlivých látek

Provádíme akreditovaná stanovení koncentrací škodlivin ve vnějším ovzduší (imise), měření dopravního hluku a chemické analýzy. Realizujeme měření koncentrací škodlivých látek v ovzduší uvedených v zákoně č. 201/2012 Sb. Dále realizujeme celou řadu měření a zkoušek v neakreditovaném režimu za účelem kompletního hodnocení znečištění životního prostředí včetně ekotoxikologických zkoušek.

Měření provádíme přístrojem Airpointer® (Recordum Messtechnik GmbH, Rakousko). Může být prováděno současně ve dvou lokalitách. Měření provádíme přístrojem VOC71M (ENVIRONMENT SA, Francie).

Nabízíme:

• měření velikostní distribuce pevných částic s aerodynamickým průměrem od 6 nm po 10 µm tzn. vč. nanočástic, početních koncentrací částic ve 14 velikostních frakcích od 6 nm do 10 µm tzn. vč.
• odběr vzorků pevných částic s aerodynamickým průměrem od 15 nm po 10 µm ve 14 velikostních intervalech, tzn. vč.
• sledování morfologie pevných částic vč.
• realizace měření emisí vozidel v reálném provozu, které zahrnuje kontinuální měření koncentrací plynných emisí O2, CO, CO2, HC a NOx, izokinetický odběr vzorku tuhých částic, izokinetický odběr vzorku plynů vč.

Tabulka imisních limitů

Pro lepší přehled uvádíme tabulku s imisními limity pro vybrané znečišťující látky:

Poznámka: Uvedené limity jsou informativní a mohou se lišit v závislosti na platné legislativě a konkrétních podmínkách.

tags: #zastoupeni #skodlivych #latek #v #ovzdusi #co

Oblíbené příspěvky:

• Zdroje rizik
• Výpočet ekologické daně pro Felicii
• Adaptace v Černobylu
• Ohrožené druhy rostlin
• Život ptáků u nás