Česko se po letech stagnace začíná vracet k obnovitelným zdrojům. Energetika v Česku je odjakživa ovlivněna dostupností zdrojů. A jde jak o obnovitelné, tak neobnovitelné zdroje energie. Za poslední desetiletí jsme ale prošli řadou změn, které mají za cíl snížit závislost na fosilních palivech a podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na vytápění a chlazení v Česku za posledních 20 let vzrostl z původních deseti procent na současných 26 procent. Česká republika se tím dostala mírně nad průměr EU. Průměrný podíl v EU je 25 procent, Česko je mírně nad ním. Na vytápění a chlazení se podíl obnovitelných zdrojů v ČR za 20 let zvýšil 2,5násobně.
Podíl obnovitelných zdrojů roste i v případě výroby elektřiny. Loni ve světě činil rekordních 30,3 procenta, což bylo o 0,9 procentního bodu víc než v roce předchozím, uvedl v tomto týdnu institut Ember. Česko i přes aktuální nárůst výroby v obnovitelných zdrojích v porovnání s EU ale zaostává.
Podle posledních dostupných dat, která zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, v roce 2020 odpovídal podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v ČR 14,8 %. Pro úplnost doplňme, že v případě podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se jednalo o méně než 7 %.
Podíl energie z OZE lze také kromě podílu na spotřebě vyjádřit i podílem na výrobě elektřiny. Zastoupení jednotlivých druhů energie na celkovém množství vyrobené elektřiny udává tzv. národní energetický mix, který pravidelně zveřejňuje státní Operátor trhu s elektřinou (OTE). Podle nejnovějších dat za rok 2021 se obnovitelné zdroje na výrobě elektřiny v České republice podílely jen 5,56 %, v roce 2020 to bylo 6,75 %.
Čtěte také: Význam obnovitelné energie
Podíl obnovitelných zdrojů energie roste podle dat v celé Evropě. Největší zastoupení mají obnovitelné zdroje při vytápění a chlazení v severských zemích. Švédsko má podíl obnovitelných zdrojů na úrovni 69 procent, Estonsko 65 procent, Litva 61 procent, Finsko 58 procent.
„Severské země mají dlouhou tradici a obrovskou výhodu ve využití energie z přírodních zdrojů, navíc k vytápění hojně využívají i biomasu. Oproti tomu vyspělé západoevropské země jsou stále do značné míry závislé na uhlí, zároveň se potýkají se starší bytovou zástavbou, která podobně jako v ČR potřebuje renovovat, zateplovat a využívat další prvky, které úniku tepla zabrání,“ uvedl Ondřej Boreš ze společnosti Velux.
Ve stejném roce se v Evropské unii jako celku podílela energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny ze 37 %. Jen v Rakousku a Švédsku bylo více než 70 % spotřebované elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Ostatní členské země EU se dle dat Eurostatu pohybují pod touto hranicí.
Podíl obnovitelných zdrojů podle expertů dál poroste. Státy EU se v minulosti zavázaly, že na vytápění a chlazení vzroste mezi roky 2021 a 2025 minimálně o 0,8procentního bodu ročně a v dalších letech má tempo ještě zrychlit. Mezi roky 2026 a 2030 má být meziroční tempo růstu podílu 1,1 procentního bodu.
Zatímco loni se v Česku skoro polovina elektřiny vyrobila v uhelných elektrárnách, v roce 2030 to má být jen 10 procent a od roku 2033 už nula. Naopak téměř zdvojnásobit se má ve stejném období podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a navýšit se má podíl z jádra. V roce 2040, kdy má již fungovat nový pátý blok v Dukovanech, má vzrůst z nynějších 37 procent až na maximálních 65 procent. V dalších deseti letech, po odstavení starých dukovanských bloků, ale zase klesne na padesát až necelých 40 procent.
Čtěte také: České startupy a energie
Nový návrh energetické koncepce ale počítá v roce 2030 s 21 procenty zelených zdrojů oproti nynějším 18 procentům na celkové spotřebě.
Klíčové bude, zda se podaří do roku 2033 postavit dostatek obnovitelných zdrojů. Podle ministerstva půjde hlavně o rozvoj solární, větrné a vodní energie, které „pomohou snížit závislost na uhlí“.
Zdroje energie v ČR sice stále stojí na neobnovitelných zdrojích, jako je uhlí a jádro, ale obnovitelné zdroje energie se postupně stále víc prosazují. Díky modernizačním programům, dotacím a evropským iniciativám dochází k růstu podílu sluneční, vodní i větrné energie, přičemž biomasa a bioplyn jsou pořád zásadními složkami českého energetického mixu.
Změna klimatu se děje, a tak i u nás pracujeme na tom, abychom snížili její dopady. Jednou z cest je právě snížení závislosti na fosilních palivech. Zavádíme proto různá opatření k podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Zbytkový energetický mix představuje přehled podílů jednotlivých zdrojů energie a slouží dodavateli elektřiny pro účely stanovení podílů jednotlivých zdrojů energie na své celkové směsi paliv a uvedení těchto podílů na dokladu dle Vyhlášky o vyúčtování dodávek č. 207/2021 Sb. Pro účely stanovení Zbytkového energetického mixu je používána Metodika pro stanovení národního energetického mixu, která byla vytvořena v rámci projektu Reliable Disclosure Systems for Europe (RE-DISS) zajištěném Evropskou komisí prostřednictvím programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE).
Čtěte také: Více o sluneční energii
Níže jsou uvedeny společnosti, které aktivně působí v oblasti moderní energetiky a obnovitelných zdrojů v České republice:
Infografika znázorňuje množství vyrobené elektřiny podle jednotlivých zdrojů energie v roce 2021 ve státech EU a ve Velké Británii. Čím blíže je stát levému rohu trojúhelníku (⬤ modrá část), tím více je v jeho mixu zastoupena jaderná energie.
Skutečnost, že se zastoupení OZE ve spotřebě a výrobě elektřiny liší, je dána mj. rozdílným způsobem výpočtu. Statistika zveřejněná Ministerstvem průmyslu a obchodu, která vyjadřuje podíl OZE na spotřebě, vychází z metodiky EU a do množství vyrobené elektřiny započítává např. i výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu (typicky solární panely). Národní energetický mix ale tento druh produkce nezmiňuje. Dalším z důvodů rozdílnosti obou statistik je poté i fakt, že spotřeba elektřiny v ČR je dlouhodobě nižší než výroba, a Česko je tak vývozcem elektřiny.
tags: #obnovitelné #zdroje #energie #v #ČR #zastoupení