Asi každý, kdo si něco objednal přes e-shop, zažil situaci, kdy i docela malý předmět přijde v obří krabici a zabalený do několika dalších vrstev. Přesně těmto situacím chce zabránit Evropská komise, která v rámci tažení proti odpadům přišla s novými pravidly na balení zboží.
Tlak na omezení odpadu v EU není novinkou, průmysl v Evropě ale přesto protestuje. Evropská komise totiž přichází s povinností opětovného používání obalů.
Evropská komise svůj návrh hájí. Vychází z dřívějších dohod o takzvané cirkulární ekonomice, která se snaží neplýtvat, a z trendů posledních let. Z nich vyplývá, že i když Evropané nadšeně recyklují, zanechávají za sebou stále víc odpadu z obalů. Největší nárůst je u kartonů, krabic a plastů, což souvisí s rozvojem nákupů přes internet, který ještě podtrhla koronavirová pandemie.
Firmy ale kritizují plošnost omezení napříč státy EU, jak to navrhla komise. "Průměrný Němec vyprodukuje 230 kilo odpadu z obalů ročně, průměrný Čech ani ne polovinu. Oba přitom mají omezit odpad o stejných patnáct procent do konce dekády. Nedává to smysl.
Zástupci výrobců také upozorňují na náklady, které s sebou nová regulace přinese. "Proč tolik peněz? Protože byste museli pustit do oběhu nové lahve nebo nové plechovky, nové výrobní linky na ně, nový systém, jak je vracet a vymývat. Nešlo by o výměnu jen jednoho článku.
Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad
Evropská komise představila návrh na přelomu listopadu a prosince a začíná se o něm vyjednávat. Detailní metodiku, jak by se započítávalo opětovné použití obalů do celkových čísel firem, plánuje Brusel zveřejnit až v příštích letech. Podniky proto argumentují také tím, že nebudou mít dostatek času na přípravu v praxi, pokud má být v roce 2030 "hotovo". Lze ale předpokládat, že návrh ještě dozná změn.
Češi vidí jako nejvážnější ekologický problém hromadění odpadu. V půlce června ČTK oznámila, že za největší ekologický problém na planetě považují Češi a Češky hromadění odpadu. Prý to vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Jak jsme na tom v Evropě? Unie ročně vyprodukuje 1,3 miliardy tun odpadků. 49 % putuje na skládky, 18 % se spaluje a jen 27 % je recyklováno. Odpad třídí 69 % Čechů. Každý z nás ročně „vyrobí" 250 kilogramů odpadu, z něhož asi 13 % tvoří plasty.
Odborníci varují, že v roce 2020 bude jen samotná Čína produkovat každý rok stejné množství odpadu, jaké v roce 1997 vytvořil celý svět...
Dánský statistik Bjørn Lomborg v knize Skeptický ekolog spočítal, že kdyby se veškerý odpad z USA za celé 21. století naskládal do výšky třiceti metrů, zaplnil by čtverec o hraně jen 28 kilometrů. Čechů je asi 29,5krát méně než Američanů - náš stoletý binec se tedy vejde do čtverce o hraně dlouhé jen asi pět kilometrů.
Čtěte také: Jak dlouho trvá rozklad?
Zvláštní odvětví archeologie už dnes prozkoumává staré odpadní jímky, smetiště a záchody. Podle historika Petra Pokorného poskytly fekální jímky Pražského hradu důkaz o prosperujícím dálkovém obchodu s tropickou Asií ve 14. století. Byla v nich totiž nalezena pylová zrna vzácného tropického ovoce a koření.
Praha - Přeplněné popelnice a odpadky, které se válejí na ulicích. Zápach a nepořádek všude ve městě.
„Praha nemá uzavřenou žádnou smlouvu o zajištění svozu komunálního odpadu po 1. listopadu 2014 a stále není jasné, jak bude po tomto datu svoz řešen. Možným řešením je zadání jednacího řízení bez uveřejnění a následné vypsání řádného výběrového řízení,“ uvedl mluvčí Pražských služeb Radim Mana. V úterý se situací měla zabývat rada města. Nakonec se však rozhodla svolat kvůli svozu odpadu mimořádné jednání na středeční ráno. Hlavní město drží ve své akciové firmě 76,92 procenta.
Odpadová společnost AVE CZ, která spadá pod holding EP Industries Daniela Křetínského, tolik zásadní pětiprocentní podíl získala pro sebe. Radní proto na poslední chvíli museli řešit, co dělat, aby na začátku listopadu nedošlo ke kolapsu likvidace odpadu v Praze. Rozhodli se, že do svozu odpadků prostřednictvím tzv. pachtování zapojí další z městských akciovek Technickou správu komunikací (TSK).
„K rozhodnutí nás vedl zájem o možnost zadání zakázky takzvaně in-house, tedy přímo. Jenomže vedení města opět narazilo a znovu na společnost AVE CZ, která toto rozhodnutí napadla u antimonopolního úřadu. „Úřad přezkoumává zákonnost postupu zadavatele v této věci, " uvedl mluvčí ÚHOSu Martin Švanda.
Čtěte také: Jak vybrat koš do dětského pokoje?
TSK měla od začátku listopadu nově svážet i odpad z městských částí Praha 2, 3, 8, 9, 10 a Praha 14, kde dosud služby zajišťovali subdodavatelé, mimo jiné Křetínského AVE, nebo společnosti Komwag a Ipodec.
Mezitím se souboj o popelnice přenesl i do pražských ulic. Pražské služby v rámci přechodu od subdodavatelů k TSK začaly s umisťováním svých odpadních nádob do ulic. O víkendu proto začala nádoby konkurenční firmy odstraňovat. Podle AVE navíc lidé neví, komu které nádoby patří. Pokud jsou tedy nevyvezeny ty nové, budou z toho vinit AVE. To je ale nesmí vyvážet, neboť firmě nepatří. Na začátku týdne se ale obě společnosti domluvily na příměří. Společnost AVE CZ pozastavila odstraňování kontejnerů Pražských služeb a městská akciovka se zase zavázala, že do vyřešení celé situace přestane v inkriminovaných městských částech rozmisťovat své nádoby na odpad.
Koneckonců byl to jeden z důvodů, proč se koalice TOP 09 a ODS rozpadla a proč zanikla i předchozí koalice ODS a ČSSD. Problém se vlastně řeší od roku 2011. Tehdy skončila původní desetiletá smlouva města a Pražských služeb.
Od prvního listopadu letošního roku mají obyvatelům všech městských částí odvážet odpad pouze Pražské služby.
Ministerstvo řeklo integrovanému centru využívání odpadu ne. Zástupci krajského úřadu a pěti měst v kraji už řadu let připravují projekt Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, který by měl problém údajně ze značné míry vyřešit. Teď ji brzdí postoj ministerstva životního prostředí, které odmítlo na výstavbu centra přidělit peníze z Evropské unie i ze státního rozpočtu. Nepodporuje totiž budování spaloven odpadů.
Proti tomuto názoru vystoupili zástupci měst a Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, kteří před časem podepsali memorandum o společném postupu při přípravě projektu Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů.
Ne všichni vidí integrované centrum se spalovnou jako ideální řešení. Například Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika zdůraznil nutnost maximálního využívání třídění odpadu a jeho recyklace.
Za posledních pět let množství netříděného domovního odpadu v Ostravě stouplo o téměř pět tisíc tun.
Vedení metropole se totiž rozhodlo, že se stane jediným stoprocentním vlastníkem společnosti Pražské služby (PS). Tedy firmy, která zajišťuje pro město svoz komunálního odpadu.
Podle něj totiž PS nemají peníze na to, aby vyplatily ostatní akcionáře, a tím pádem si na to musí vzít úvěr. „Co já vím, tak už nyní mají několikasetmilionový úvěr,“ pokračoval Nosek.
Na to, aby PS zvládly práci, kterou po Praze odvádí jiné odvozové firmy, by prý potřebovaly cca 36 tisíc popelnic a 40 popelářských vozů!
Milí čeští čtenáři, snad ty kousavé poznámky o troušení odpadků nebyly na vás. Každopádně, sbírat odpadky je mnohem užitečnější než je zahazovat. A můžete to, tak jako švédští čtenáři, spojit se sportem. Tato nová kombinovaná disciplína se nazývá plogging - jako jogging a plocka upp, což je švédsky sbírat odpadky. Plogging znamená běhat s plastovým pytlem a obohatit to shýbáním pro smetí. První zprávy o ploggingu pocházejí z roku 2016 ze Švédska, letošní jaro je to globální hit.
Milí čeští čtenáři mohou očekávat ťukání na čelo a posměch, který je zdejší kulturní normou.
tags: #zavali #nas #odpadky #problem