Ekologické faktory životního prostředí na Slovensku a problém vysychání krajiny

V posledních letech se Slovensko potýká s narůstajícím problémem vysychání krajiny. Tento jev má komplexní příčiny a dalekosáhlé důsledky pro životní prostředí i ekonomiku země. V následujícím textu se podíváme na hlavní faktory, které k vysychání přispívají, a na dopady, které s sebou nese.

Faktory přispívající k vysychání Slovenska

K vysychání Slovenska přispívá několik faktorů, které se vzájemně ovlivňují a zesilují.

Klimatické změny

Dlouhodobé změny klimatu hrají klíčovou roli. Dochází ke skleníkovému efektu, který vyvolává nárůst teplot a změny v rozložení srážek. Teplá a suchá léta a chladnější zimy s větším množstvím srážek vedou k závěru, že příčinou je skleníkový efekt. Předpokládá se, že do roku 2000 dojde k nárůstu emisí plynů, které způsobují skleníkový efekt. Oteplování a vysychání jsou považovány za primární hrozbu pro dochovanou biodiverzitu.

Extrémní vlny veder 21. století postihující opakovaně Evropu odborníci často dávají do souvislosti se změnami klimatu. Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.

„Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Globální oteplování tak představuje riziko pro společenstva jižní a severní Evropy, jak ukazuje na příkladu rostlinstva Alkemade et al. (2011). Oteplováním jsou ohroženy rovněž horské ekosystémy, například společenstva ptáků (Fumy, Fartmann 2021) nebo měkkýšů (Müller et al.

Čtěte také: Dopady průmyslu na životní prostředí

Změny ve využívání krajiny

Intenzivní zemědělství a lesnictví jsou druhově nejchudší typy využití půdy ve střední Evropě. Důsledky činnosti společnosti a jednotlivých odvětví v krajině mají vliv na krajinné procesy. Například těžba dřeva ovlivňuje vodní režim v krajině.

Nevhodné hospodaření s vodou

Narušení vodního režimu krajiny, způsobené kácením lesů a intenzivním hospodařením, má negativní dopad na biologickou stabilitu krajiny. Důležitá část tohoto systému, tedy Golfský proud, který funguje jako dálkového topení Země pro severní Atlantik, podle Trnky posledních 20 let slábne.

Důsledky vysychání

Vysychání krajiny má řadu negativních dopadů na různé aspekty životního prostředí a společnosti.

Dopady na zemědělství

Sucho má přímý vliv na výnos hlavních plodin. Očekávají se propady v zemědělské produkci. Na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho. Na další desetině území je pak sucho výjimečné.

Dopady na lesní ekosystémy

Změna klimatu prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky.

Čtěte také: Ekologické vzdělávání na Slovensku

Dopady na biodiverzitu

Probíhající klimatické změny a jejich dopady, jež jsou převážně antropogenního původu, ovlivňují a ohrožují dochovanou biodiverzitu. Ohroženy jsou zejména ekosystémy izolované, reliktní či nalézající se na okrajích ekologických gradientů.

Dopady na vodní zdroje

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.

Další dopady

Eutrofizace je jedním z nejvážnějších vodohospodářských problémů. Rizika i počty úmrtí v důsledku extrémních teplot se v oblíbených destinacích zvyšují, ohrožují hlavně turisty.

Řešení a prevence

K řešení problému vysychání je nutný komplexní přístup, který zahrnuje:

• Adaptace na klimatické změny: Rozvíjet nástroje k mitigaci účinků klimatické změny, jakož i k adaptaci na ni (Hlásny et al. 2016; Fanta, Petřík 2021).
• Udržitelné hospodaření s vodou: Hospodařit rozumně s vodou a chránit vodní zdroje.
• Obnova krajiny: Obnovovat vodní režim a biologickou stabilitu krajiny.

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 29. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 7 dnem 1. Tato dohoda se bude uskutečňovat podle prováděcích protokolů schvalovaných ministry životního prostředí na období nejméně jednoho roku. Smluvní strany budou iniciovat, podporovat a umožňovat spolupráci odborných institucí obou stran v zájmových oblastech spolupráce uvedených v čl. Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem 1. ledna 1993. Dáno v Praze, dne 29. Za Českou republiku: Václav Klaus v. Za Slovenskou republiku: Vladimír Mečiar v.

Čtěte také: Transformace energetiky na Slovensku: Přečtěte si více

tags: #slovensko #ekologické #faktory #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Aphanus rolandri v ČR
• České zákony o obnovitelných zdrojích
• Zimní pranostiky a jejich relevance
• Jak vybrat odpadkový koš
• Týrání a výchova dětí: Stanovisko Nejvyššího soudu