Klimatický závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 v České republice

Česká republika, jakožto smluvní strana Pařížské dohody, se zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů. Evropská unie následně přijímá prostřednictvím legislativního procesu konkrétní závazky pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky. Na plnění společných unijních cílů se musejí podílet také jednotlivé členské státy, tedy i Česko. Každý stát může zároveň přijmout závazky, které jsou ambicióznější než ty, jež navrhuje Unie.

České ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů musí reflektovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Všechny tři dokumenty procházejí v letech 2023-2024 revizí. Podoba závazků ČR je do velké míry utvářena směrnicemi a nařízeními EU.

Některé z vnitrostátních závazků stanovuje přímo unijní legislativa (např. v případě Nařízení o sdílení úsilí), některé závazky si ČR stanovuje sama v rámci svého Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na základě společného unijního závazku a doporučení (např. podíl OZE na konečné spotřebě energie). Téměř všechny přitom vycházejí z přijatých návrhů balíčku Fit for 55, jehož hlavním cílem je dosáhnout v EU snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990).

Aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu

Aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na postupující klimatickou krizi i na vývoj situace v energetice po ruském vpádu na Ukrajinu, schválila vláda Petr Fialy na jednání ve středu 18. října 2023.

Aktualizovaný český energetický a klimatický plán definuje kroky, které je potřeba v rámci české energetiky realizovat pro splnění klimatických a energetických cílů Evropské unie. Reflektuje také aktuální zkušenosti z bezpečnostní a cenové krize, do níž se energetika dostala po ruské invazi na Ukrajinu.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Klíčové cíle a opatření

• Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.
• Odklon od výroby elektřiny z uhlí do roku 2033.
• Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ze současných 13 procent na 37 procent v roce 2030.

Zásadní podmínkou pro realizaci plánu je, aby Česká republika měla z vlastních zdrojů a případně z dovozu dostatek energií pro potřeby ekonomiky i českých domácností.

Závazky České republiky v kontextu EU

Podle návrhu aktualizace Politiky ochrany klimatu z jara 2024 deklaruje Česko závazek snížit do roku 2030 své emise o 55 % v porovnání s rokem 1990. Stejný závazek si již dříve vytyčila i EU. Do roku 2021 snížilo Česko své emise o 34 %, k největšímu snížení však došlo vlivem ukončení provozu části těžkého průmyslu v 90. letech. V současnosti emise ČR spíše stagnují.

Státy EU schválily klimatický závazek pro rok 2035 potřebný pro COP30. Členské státy EU dnes schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy.

Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta.

Shody na novém klimatické cíli EU pro rok 2040 dosáhli ministři životního prostředí po více než osmnáctihodinovém jednání dnes ráno. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Česko patří do skupiny téměř dvou desítek zemí, které žádaly změny systému a záruky, že obchodování s emisními povolenkami bude předvídatelné, povolenky prudce nezdraží a nebudou mít negativní dopad na občany. Evropská komise následně navrhla změny v systému.

Analýza dopadů a výzev

Úpravy klimatických cílů EU podle analytiků sice přinesou krátkodobou úlevu, dlouhodobě však nejde o zmírnění dosavadní politiky unie. Spíše naopak. Odklad systému ETS2 podle nich jen zdraží povolenky v dalších letech. Analytici také poukazují na to, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je ve skutečnosti upevněním Green Dealu.

Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky, a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají, zhodnotily dnes výsledky jednání ministrů EU Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Jde podle nich zatím spíš jen o odklad některých problémů na později. Zároveň upozornili, že klíčové budou podmínky v legislativě.

Přehled závazků Česka v oblasti snižování emisí

Závěr

Česká republika se aktivně zapojuje do plnění klimatických závazků Evropské unie a usiluje o snížení emisí skleníkových plynů. Aktualizovaný Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu definuje konkrétní kroky a cíle, které mají vést k dosažení klimatické neutrality. I přes dílčí ústupky a výzvy, které přináší transformace energetiky a průmyslu, je Česká republika odhodlána plnit své závazky a přispět k ochraně klimatu.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

tags: #klimatický #závazek #snížení #emisí #skleníkových #plynů

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě a pohyb
• Průvodce Výběrem Košů
• Biobavlna a udržitelnost
• Komplexní přehled o odvozu odpadu v Praze
• Nerezová děrovaná odpadová lišta