Závislost emisí na příjmu a využití výnosů z emisních povolenek v ČR

Emisní povolenky sice nezpůsobily rekordní nárůst cen energií, přesto také zdražují. Cena emisní povolenky, tedy oprávnění vypustit do atmosféry jednu tunu emisí CO2, je aktuálně okolo 90 EUR. V Česku si emisní povolenky kupuje asi 250 firem, které spadají pod pravidla EU ETS. V současném nastavení jdou peníze, které firmy zaplatí za emisní povolenky, do státní pokladny. S rostoucí cenou povolenek se přitom navyšuje částka, kterou stát touto cestou vybere.

“Výnos z aukcí povolenek může příští rok činit pro Česko 30 mld Kč. Jenže realita státních výdajů je jiná. Většina peněz, kterou česká státní pokladna získá z prodeje emisních povolenek, zůstává jako příjem státu a na opatření do modernizace a dekarbonizace směřuje jen menší část takto vybraných peněz. “V současnosti se velká část výnosů rozpouští v rozpočtu.

Financování z emisních povolenek

V současnosti je z výnosů emisních povolenek financován program Nová zelená úsporám, z něhož čerpají domácnosti dotace například na zateplování, instalaci fotovoltaiky na střechách, zachytávání dešťové vody nebo výměnu kotlů. Nadto je potřeba investovat peníze i do modernizace teplárenství, zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí velkých i malých podniků, modernizace dopravy, soustav veřejného osvětlení nebo do komunitní energetiky. Analytici také upozornili, že okolní státy hledají nové způsoby, jak příjmy z emisních povolenek využít pro řešení energetické modernizace, ale i v pomoci domácnostem při současném růstu cen energií pro spotřebitele. Například Rakousko zavádí takzvanou klimatickou dividendu.

Nové využití výnosů z emisních povolenek

24. 4. Výnosy z aukcí emisních povolenek budou nově využívány ze 100 % na vybraná klimatická opatření, která pomohou průmyslu nebo teplárnám modernizovat, snížit emise skleníkových plynů a závislost na fosilních palivech. Prostředky bude možné použít na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, adaptační opatření, podporu a kompenzace pro energeticky náročný průmysl i zranitelné domácnosti. Česká republika bude výnosy z aukcí využívat prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR a rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, částečně také skrze Ministerstvo průmyslu a obchodu i státního rozpočtu.

„Významně měníme pravidla pro využití výnosů z aukcí emisních povolenek, které budeme jednoznačně využívat na investice do moderní energetiky a průmyslu, na snižování našeho příspěvku ke změně klimatu, na adaptace jako je například zalesňování a také na zmírnění sociálních dopadů pro domácnosti. Peníze dále půjdou například do modernizace tepláren a rozvodů tepla, na nové obnovitelné zdroje v energetice, na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu nebo na modernizaci dopravy. Zaměříme se na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou pro nás zásadní. Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám.

Čtěte také: Závislost emisivity

Výnosy z emisních povolenek půjdou do Státního fondu životního prostředí od roku 2026, částečně také půjdou Ministerstvu průmyslu a obchodu a v příštím roce zůstanou ve státním rozpočtu,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela zákona, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí, zřizuje nový Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu. Ten bude doporučovat základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s využitím peněžních prostředků. Schvalovat bude také alokaci prostředků a text jednotlivých výzev pro předkládání projektů z Modernizačního fondu, které jsou financované z tzv. národních povolenek. Díky tomuto výboru se do rozhodování zapojí ministerstva, kterých se dekarbonizace a klimatická opatření nejvíce týkají.

Vedle MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR budou spolupracovat i zástupci z Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva dopravy, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva práce a sociálních věcí. Vláda bude také každoročně schvalovat plán využití finančních prostředků, zrychlení administrativy vládě umožní nově vzniklá Rada pro využití výnosů.

Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek cca 250 mld. Kč, v závislosti na ceně povolenek. V Modernizačním fondu je v období 2021-2030 k dispozici cca 350 mld. Kč. „Zároveň je potřeba alokaci prostředků do jednotlivých oblastí provázat s naplňováním cílů ČR v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 a zohlednit i dlouhodobý cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Cílem je, aby veškeré výnosy byly efektivně využité a pomohly modernizaci české ekonomiky, včetně předcházení negativních sociálních dopadů odchodu od fosilních paliv, a také na přizpůsobení se negativním dopadům změny klimatu,“ dodává ministr Hladík s tím, že obnovitelné zdroje jsou výrazně levnější než fosilní, proto musíme modernizovat a postupnými kroky bezpečně odcházet od uhlí.

Česko platí za fosilní paliva miliardu korun denně, z toho polovina odchází do třetích zemí, často politicky nestabilních nebo vyloženě nepřátelských. Finance získané z aukcí emisních povolenek bude možné využít na snížení emisí skleníkových plynů, rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kompenzace pro průmysl ohrožený únikem uhlíku a na finanční podporu domácností s nižšími a středními příjmy. Dále také na podporu lesů a zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech a půdě, ochranu a obnovu rašelinišť a dalších ekosystémů. Investovat bude možné i do bezpečného zachytávání a ukládání oxidu uhličitého do geologických struktur, snižování emisí skleníkových plynů v dopravě, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a bezemisní hromadné dopravy.

EU ETS2 a jeho dopady

Rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami má v důsledku zdražování motivovat k přechodu na čistší alternativy, avšak reálných možností alternativní mobility je pomálu. Zcela logicky pak dopad třeba i nepatrného zvýšení cen pocítí především nízko a středněpříjmové domácnosti.

Čtěte také: Vliv závislosti na jídle na ekologii

Podle výzkumu agentury STEM, který si zadalo ministerstvo životního prostředí, opatření související se zavedením EU ETS2 „mají potenciál skutečně zasáhnout rozpočty domácností, a i přesáhnout případnou úroveň míry, kdy se je domácnost schopna s dodatečným nákladem vypořádat úplně, či v dostatečné kvalitě tak, aby změna nijak neovlivnila jejich životní úroveň nebo způsob života.“ Tři procenta českých domácností se podle výzkumu STEM již nyní potýkají s dopravní chudobou, tedy situací, kdy je jim prakticky znemožněna cesta za prací, vzděláním nebo lékařskou péčí. Studie energetické chudoby z Ostravské univerzity pak uvádí, že čtyřicet procent českých domácností bydlí v budovách, jejichž energetická náročnost je vysoká. Platby skrze emisní povolenky za paliva se tak u nízko a středněpříjmových domácností setkávají s inflačními tlaky a poklesem reálných mezd.

Architektura systému ETS2 se s uvedenými problémy pokouší částečně vypořádat. Prvním zmírňujícím mechanismem je kontrola ceny povolenky. Když cena povolenky rychle a výrazně stoupne nebo když překročí hranici 45 eur, automaticky se do systému uvolní další povolenky, čímž se cena srazí dolů. Druhým opatřením mírnícím dopady je zřízení speciálního „sociálně klimatického fondu“, do něhož je nasměrována celá čtvrtina výnosů z prodeje povolenek. Opatření financovaná ze sociálně klimatického fondu si členské země Evropské unie navrhují samy - do léta roku 2025 mají předložit Evropské komisi „sociálně klimatické plány“.

Například v Rakousku, dosud jediné zemi, která opatření v rámci EU ETS2 už schválila, se z výnosů z prodeje povolenek má financovat například „Klimabonus“ - speciální platba pro všechny obyvatele Rakouska výhodná pro lidi žijící mimo velká města. Těm vláda posílá poštou až 290 eur, zatímco například obyvatelé centrálních okrsků Vídně dostanou 145 eur.

Doporučení a výzvy

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Výnosy z prodeje povolenek pak mají státy k dispozici pro investice do dekarbonizačních opatření.

Logiku odhadu výnosů z prodeje povolenek lze pro zjednodušení popsat následovně. Množství emisí vyprodukovaných v dotčených sektorech v určitém roce vynásobíme průměrnou cenou povolenky v témže roce, čímž získáme celkové výnosy pro daný rok. Od těch odečteme částku vyhrazenou pro Sociální klimatický fond a zbytek na základě úrovně emisí rozdělíme mezi jednotlivé členské státy.

Čtěte také: Role listů v ekosystému

Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů. K tomu, aby došlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů v sektoru silniční dopravy a budov, je potřeba kromě jejich zpoplatnění i dalších nástrojů (např. regulací nebo dotační a investiční podpory), které společně nasměrují tyto sektory k dekarbonizaci.

V praktické rovině je pak nezbytná dostupnost materiálů a technologií pro dekarbonizaci, což úzce souvisí s otázkou průmyslové politiky EU, v současnosti reprezentované především Průmyslovým plánem Zelené dohody (Green Deal Industrial Plan, GDIP) a související legislativou. Jejím záměrem je podpořit bezemisní technologie vyráběné na unijní půdě (a zmírnit tak závislost na dovozu ze třetích zemí, zejména Číny), stejně jako zajistit dostatek strategických materiálů a surovin potřebných pro jejich produkci.

tags: #závislost #emisí #na #příjmu

Oblíbené příspěvky:

• Kde se konopí nejlépe daří?
• Norské lodě ohroženy
• Likvidace Rentgenu: Postup
• Příčiny emisí HC
• Přírodní a kulturní skvosty Slovenska